Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Krize se spaním v 8 měsících
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
13.2.10 12:42
Krize v 8 měsících
Ahoj holky, zajímalo by mě, jestli jste taky některá zažily to co já. Náš malej se na mě hrozně nafixoval a chtěl by spinkat jen se mnou. To by znamenalo, že bych s ním v 8 zalehla do naší postele, to by spinkal jak miminko. Jenže takhle já si to nepředstavuju. Za prvé bych nerada, aby si na to navykl a vyžadoval to tak napořád. A za druhé chodím spát trochu později 
Takže to praktikuji tak, že uhoupám v houpačce, přenesu do postýlky a pak jen čekám, kdy se vzbudí. Obvykle tak za půl hodiny a pomůže jen to, když si za ním přijdu lehnout. Musím tam zůstat tak 20 minut, ale obvykle za další půl hodiny se to opakuje. A tak pořád. Sám vůbec tvrdě neusne.
Nechci závidět maminkám, kterým v tomto věku dítě prospí celou noc, ale už k tomu inklinuju. Nejraději bych slyšela, že to za chvíli odezní a malej se trochu osamostatní. Snad mě některá potěšíte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.2.10 12:54
Řekla bych, že má tak akorát období separační úzkosti (taky nám začalo v osmi měsících) a prý to někdy odezní 
náš ho zatím má furt. 
S tím usínáním teda neporadím, máme to stejně, také s ním musím usínat já, ale pak třeba spí i dvě hoďky, takže to neřeším.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.10 12:56
Iruško, naše malá je mladší, ale máme to samé. Je zvyklá, že si jí v noci beru do postele. Takže kolem 8 jí uspím v postýlce, stačí jí, když u ní stojím a ona mi šátrá po obličejí, tak usne, ale za půl hodky je vzhůru a to už chce být u mně. Přesně jak píšeš, nejlépe kdybych si ji vzala do postele a tak spala. Já si většinou sednu na postel a držím ji, nehoupu, netřepu, a ona spí, ale jakmile ji chci položit do postýlky, tak řev!!! Včera mi usnula až kolem 23hod. Jelikož se pak probrala úplně a nemohla zaspat 
Já myslím, že jediné je, nechat vyplakat, já zatím na to nemám, takže jsem pořád u ní, ale z večera mám houby.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.10 13:04
je to normál,už v několika podobných diskuzích jsem psala,že starší dcera nespala,ted už se moc rozepisovat nebudu 
ale řvala,furt jen houpat,sedět u ní,vstávání 10× za noc.hrůza.
trvalo to do 1roku,pak se o moc polepšila,nyní samozřejmě pohoda.
Mladší naopak spala od mimina celou noc a trvá to do ted.
neboj,však ho to přejde,jen vydrž a říkej si,že to takhle není navždy 
rychle to uteče!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.10 14:09
V tomhle veku jsou miminka velmi nafixovana na maminku, projevuje se to i tim, ze nechteji sama spinkat. Ja to tak mela u obou deti, krom toho, jsem mela obrovskou krizi i pres den, kdy mi porad visely u nohy a ja se nemohla hnout, ani nic udelat. Ja jsem mela obe deti v posteli, uspavala jsem je v posteli, pak vstala a delala, co potrebuju, pak si k nim lehla a spali jsme do rana. Ted nedavno jsem deti prestehovala do vlastnich postylek (3 roky a 1.5 roku), usinaji tam za me pritomnosti a pak podle toho,jak kterou noc, nekdy spi do rana, nekdy se ke me v noci stehuji. Me to nevadi, jednou prijde cas, kdy budu skemrat o pusu a objeti a nebudou mi ho chtit treba dat. 
Urcite dostanes i doporuceni na Estivilla, ja ho na starsi zkusila a nefungoval na mladsiho jsem to ani nezkousela. Proste to beru tak jak to je a uzivam si, ze me tak miluji I kdyz nekdy bych si taky samozrejme prala, aby byli samostatnejsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.10 14:30
Derido, jestli se můžu přimluvit, tak nenechávej vyplakat Tohle jsem si už vyřešila, malej prostě něco potřebuje a já ho přece nenechám na holičkách. Asi to budu muset udělat, jak píšou holky, být šťastná, jak mě kluk miluje 
Až mu bude 20, budu na to jen vzpomínat. No, ale ty večery jsou zabité, to je právě to. Dřív jsem mohla i večer někam vyrazit, teď teda těžko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.10 14:55
Iruško,to uteče,však malej odroste a budeš moct se zase věnovat sobě 
já si někdy připadám doma nadbytečná,dcery jsou pořád nalepené na sebe,před chvíli mě „vyhodily“ z pokojíku-prý mám jít do kuchyně 
mám ted dost času,proto půjdu konečně do práce,doma bych se unudila
ale úplně chápu,že je to na nervy..znám to!!§
drž seeeee 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.10 16:06
jezkovy zraky
my dali tedka rafinka uspesne dopokojicku, ale vubec me nenapadlo, ze az bude separacka, ze mozna nastane problem ..... no nektere deti to prej ani moc nemaji…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.10 16:06
Iruško, teda nevím jak u vás, ale u nás malá rozhodně nic nepotřebuje, nic jí není. Je to vzteklej hysterickej pláč, protože chce být na rukách. Ty máš určitě jen jedno dítko, ale já se musím věnovat i synovi. Takže kdybych nebyla měkota, tak malou vybrečet nechám. Při představě, že do roku budu dvě hodiny stát nad postýlkou a snažit se jí uspat mi vstávají vlasy na hlavě. Není vybrečet a vybrečet, něco jiného je, pokud malého necháš samotného a hodinu ho necháš řvát. Takhle, když k němu chodíš, hladíš, dáš dudlík, to je pak rozdíl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.10 18:24
Pudloslavo, s tím si zatím nelam hlavu. Mám i kamarádky, které večer dítko odloží a ráno si ho jdou vyzvednout To my jsme jenom trochu temperamentnější 
Derido, máš pravdu, že asi dvakrát se stalo, že malej tak histericky řval a neměl důvod, že jsem ho prostě nechala ležet a bylo to to nejlepší, protože pak se uklidnil sám. A někdy taky děcka ventilují řevem napětí z celého dne. Třeba se setkáš s úspěchem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.10 20:04
Iruško, já bych teda viděla trošinku problém v tom uspávání v houpačce… V osmi měsících už by možná pomohl nějaký pevný rituál s tím, že usíná se v postýlce - nebo v posteli, to je jedno, kde, prostě na stálém místě, kde se v noci spí…
Mně to totiž připadá jako typická ukázka toho, že dítě vyžaduje stejné „usínací podmínky“, kdykoli se jen trošku probudí… v tomhle případě prostě Tvou přítomnost vedle sebe…
Ono to určitě časem samo odezní a osamostatní se, každý se to nakonec naučí… jen to třeba bude trvat delší dobu, než když by ses ho to pokusila naučit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.10 17:17
Bohunko, tak houpačku jsem pořídila nedávno na radu porodní asistentky. Prý je pro děti, které špatně usínají, velmi důležitá. A je pravda, že do té doby usínal třeba i půl hodiny, navíc sebou hrozně mlátil, teď to je rychlejší.
No a co se týče rituálu, do půl roku usínal sám v postýlce, byla jsem nadšená. Ale pak se to začalo kazit a bylo to čím dál horší.
Včera to byla zase noc! Vyváděl až do 11. Pak si to samozřejmě dospává přes den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.10 19:29
Iru, to je mi líto, máš to náročné!
Ale s tou houpačkou si dovolím nesouhlasit - to je možná vhodné pro novorozence, resp. pro první měsíce (v bříšku byli na houpání zvyklí, tak než se trochu „adaptují“ na svět) - ale osmiměsíční mimi už je slušně „zaběhlé“, už poznává noc a den, svou postýlku, svou oblíbenou hračku, podle příprav pozná, co bude následovat, apod. Píšeš, že trvá třeba půl hodiny, než usne - no a Ty sama usneš okamžitě, jak si lehneš? Kdyby Tě někdo udrncal, tak taky rychle odpadneš… ale normálně Ti to asi chvíli trvá, než se zklidníš a přebereš si myšlenky - dítě to má stejné, před spaním (není-li „mrtvé“ únavou) si přebírá v hlavičce nové dojmy a vjemy, trvá mu nějakou dobu, než se zklidní, některé si třeba povídají… Pokud u toho nepláče, je to ok… Jestli pláče a vyžaduje Tvou přítomnost u usínání, je to na Tobě - buď Ti nevadí ho uspávat (s rizikem, že to bude vyžadovat i při každém nočním probuzení) nebo Ti to vadí - a pak ho to musíš nějak odnaučit… Někdo zastává metodu „nechat vyřvat“ (já teda ne!), někdo „kontrolovaný pláč“, někdo odnaučuje postupně, podle toho, na co stačí nervy Ty moje stačily jedině na „salámovou metodu“, tj. nejdřív naučit „usínáme ve své postýlce, máma drží za ruku“ - když to zvládla, po čase přišlo „usínáme v postýlce, máma nedrží, ale je v místnosti“ a poslední fáze „usínáme sami ve své postýlce“ Trvalo to 3 měsíce, ale šlo to prakticky bez pláče a povedlo se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.10 20:18
No ono tu houpačku stejně nepůjde používat dýl než do 9 měsíců. A proti tomu, co jsem si užila předtím, jsem za ni ráda.
Včera zase usnul, za půl hodiny pláč, tak jsem si šla za ním lehnout a byla s ním 20 minut, krásně oddechoval. Vrátila jsem ho do postýlky a už za pět minut!!!! znova řev. Protože jsem si zrovna četla o Estivillově metodě, začala jsem tam chodit po těch minutách a jen ho přikrývala a řekla pár slov. Hrozně vřeštěl, tak nakonec jsem si za ním stejně lehla, ale světe div se, pak jsme o něm nevěděli až do 1! A pak jsem do rána kojila jen dvakrát, což je u nás opravdu málo Pořád něco zkouším, ale kdyby tohle fungovalo jako včera, bylo by to úžasný. Snad se s tím časem popere a pochopí, že v noci se nění čeho bát Já teda usnu jak lehnu, ale v dětství jsem to taky měla trochu jako on, má tedy moje pochopení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.10 20:23
No vidíš, to je super!!! 
Tak hlavně ať to vydrží… no, tedy, ať to vydržíte oba!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
