Krize v rodičovství

Napsat příspěvek
Velikost písma:
5730
10.1.17 10:24

Mám osvědčené 3 věci:

  1. Jít si zaběhat (nebo se projít) - zásadně ale bez dětí. Stačí i půlhodinka po ránu než manžel odejde do práce. Případně pozdě večer, až se zase vrátí.
  2. Zašít se na chvilku do koutku (když třeba děti po obědě spí, v nejhorším jim pustit pohádku), zapálit si svíčku, chvilku jen tak koukat do plamene a na nic nemyslet.
  3. Při pocitech nahromaděného vzteku otevřít okno a vykřičet se (klidně i za pomoci dětí) - ale zas chápu, že ne každý si to může s ohledem na sousedy dovolit. :mrgreen:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
508
10.1.17 13:48

Nevím, jak máš staré děti, ani jestli bydlíš na vsi nebo ve městě, ale já myslím, že hodně lidem pomáhá bejt co nejvíc na vzduchu. takže teď je plno sněhu, tak jít s dětmi sáňkovat, bobovat, nebo na zahradu stavět iglů apod. venku se vždy vyřádíme a i to tam utíká víc než doma a domů se pak vrátíme pozitivní oba-i dítě, i já.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4523
13.11.17 12:18

Ahoj, já jsem se teď taky dostala asi do nějaké krize. Byla jsem na víkend pryč (bezva odpočinek, ovšem jen psychický, celý víkend se cvičilo). Na děti jsem se moc těšila, měla jsem v hlavě plán, co všechno spolu budem v neděli odpoledne a dnes dělat. No a od první vteřiny mého příchodu oba jen řvou, jsou protvní. Na mladšího asi leze laryngitida, takže tam tu rozmrzelost chápu, starší neposlouchá, odmlouvá, dělá blbiny, naschvály, vzteká se. Ukázkové období vzdoru, a to už jsem si myslela, že to nejhorší je za námi.
No mám pocit, že by bylo lepší se nevracet, že je jim úplně jedno, že jsem byla pryč, že se na mě vůbec netěšili. Nebo naopak jim bylo smutno a teď mi to dávají sežrat. Moje nálada je dnes hrubě pod bodem mrazu a jsem na ně hnusná, nechci, ale neumím to ovládnout.
Absolutně nechápu, proč mi hormony namlouvají, že by bylo fajn mít ještě třetí dítě. Rozum jasně křičí, že v žádným případě ne.
Tak děkuji, že jsem se mohla vykecat, i to pomáhá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31438
13.11.17 12:46

@chaela Hormony v podstate nekecaj, je to moc fajn mit treti dite (6m), kdyz ta dve starsi torpeda (5r a 3r) odmlouvaj, vztekaj se, neposlouchaj, vrestej, jecej, snazej se zabit navzajem nebo aspon sama sebe… to se pak podivam na to nevinatko, ono se na me vdecne usmeje a hned je cloveku lip. Ovsem neni to uplne domyslene, fakt nevim, co budu delat, az jim bude 7r, 5r a 2r, z mimina bude stejnej previt jako ze sourozencu a ja - jelikoz ctvrte uz neplanuji - abych si sla odnekud skocit nejspis :mrgreen:.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
29350
13.11.17 12:50
@chaela píše:
Ahoj, já jsem se teď taky dostala asi do nějaké krize. Byla jsem na víkend pryč (bezva odpočinek, ovšem jen psychický, celý víkend se cvičilo). Na děti jsem se moc těšila, měla jsem v hlavě plán, co všechno spolu budem v neděli odpoledne a dnes dělat. No a od první vteřiny mého příchodu oba jen řvou, jsou protvní. Na mladšího asi leze laryngitida, takže tam tu rozmrzelost chápu, starší neposlouchá, odmlouvá, dělá blbiny, naschvály, vzteká se. Ukázkové období vzdoru, a to už jsem si myslela, že to nejhorší je za námi.
No mám pocit, že by bylo lepší se nevracet, že je jim úplně jedno, že jsem byla pryč, že se na mě vůbec netěšili. Nebo naopak jim bylo smutno a teď mi to dávají sežrat. Moje nálada je dnes hrubě pod bodem mrazu a jsem na ně hnusná, nechci, ale neumím to ovládnout.
Absolutně nechápu, proč mi hormony namlouvají, že by bylo fajn mít ještě třetí dítě. Rozum jasně křičí, že v žádným případě ne.
Tak děkuji, že jsem se mohla vykecat, i to pomáhá.

musí se na tvůj návrat těšit a dávat to najevo? Nemůžeš nikomu poručit, co má cítit… ani dětem ne… nedívej se na to tak, že děti dělají něco špatně, protože se na tebe po víkendu bez tebe netěšili dostatečně, neočekávej nic extra… proč taky? Buď ráda, že jsi byla někde mimo, že se ti tam líbilo a že ti bylo fajn… láska (a zejména ta k dětem) přece nemůže být podmíněna jejich očekávaným chováním a jednáním… a někdy prostě plány nevyjdou… to je život…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3739
13.11.17 13:12

Já bych řekla, že děcka si ke svým mamkám strašně dovolují. Já jsem teda bachařka z Alkatrasu, ale stejně když jsou u babiček, tak o nich ani nevědí a jakmile pro ně přijedeme, začnou žadonit a postrkovat se a prostě otravovat. A všichni říkají, že to dělají jen když tam jsme my. Asi na tom něco bude. Ale proč to dělají, to teda netuším. Dneska už jsou velcí, ale dřív to tak bylo. Asi nevšímat si toho, když je člověk nechce řezat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
970
13.11.17 13:28

@chaela Jejda, rozumím a chápu a jsem na tom dnes úplně stejně!
Já si vždycky kluky nechám doma místo školky (5 a necelé 3r.) když mám volno(nepracuju ještě na celý uvazek) s vidinou, jak si to užijeme…Už dopoledne si nadávám co jsem to zase měla za nápad.
Dnes jsme pro změnu doma s rýmou. Jsou na zabití oba. Tak jsme dělali „cvičné“ perníčky, bordel všude, takže já budu ještě asi 2 hodiny uklízet. Mladší snědl snad půl kila syrového těsta,, starší se sice snažil, ale neustálé „Máámííí…“ mně dalo zabrat, abych měla tak sedmero rukou…
Taky mě občas napadne třetí miminko. Ale uvažuji reálně a nejdřív tak za 3 roky :) No a hlavně mám tělísko, jinak bych možná už někdy ve slabé chvilce podlehla tomu pokušení, že třeba by to tentokrát bylo zlatíčko… :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4523
13.11.17 14:56

@Regina Hero nerikam, ze se na me musi tesit, jen jsem si vysnila, jak se hezky privitame a co vsechno pak spolu budeme delat a ono nic.
@kontramatka nase trestidla si dovoluji ke vsem, ja jsem nejprisnejsi takze si je zklidnim vetsinou rychle, akorat dnes proste nemam silu a vadi mi i veci, nad kteryma normalne mavnu rukou
@Ráchelia taky mam telisko, jeste ze tak :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin