Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Aji starší chválím za něco co třeba udělá pro mladší, ač malého. Hodně věcé dělá starší za zády. Furt přemýšlím, kde dělám chybu. Když ji odvedu do pokoje, tak začne úplná histerie od starší. Začne hrozně řvát záchvatově, do toho začne říkat „já nemůžu mluvit“ a to opakuje třeba hoďku.-jednou se mi z toho jejího záchvatu udělalo tak špatně, že jsme si musela na 20min jen lehnout. Dnes jsem to udělala tak, že jsem mladší vzala po icidentu do ložnice a starší řvala, že se bojí..nechala jsem ji v klidu řvát a až tak po 20-30min přišla a sama od sebe řekla, že už nikdy nebude sestřičku mlátit propiskou do hlavy. Koukala jsem, že sama od sebe přišla. Kolikrát u těch záchvatů se mě podařilo odvrátit její pozornost úplně na něco jiného a ona běhěm půl minutky přestala. Tak vám nevím, jestli mne někdy taky zkouší. ![]()
Samozřejmě, že tě zkouší, nechala bych ji ječet, klidně hodínu, ignorace, dokud se neuklidní a nepřijde normálně a já trvám na omluvě, ublížím, uvědomím si to, omluvím se.
@KPKristy píše:
Holky, které píšete, že byste dítě seřezaly. Dovedete si představit, že některé dítě tohle ale dělá celý den nonstop? Třeba to moje… To bych ho vážně od rána do večera musela jen mlátit.
Nejsem matka, co se při termínu „na zadek“ zhroutí, že to by v životě neudělala. Ondra už párkrát pěkně dostal za ubližování malému. Tak že měl červený zadek a mě pálila ruka. Ale opravdu to má nulový výchovný efekt. Mně se na chvíli uleví, ale on jede za chvíli znova…
to jako fakt?? jakože mu ubližuje tak, že z toho má ten malej viditelná zranění, několikrát denně?? Jo, v tom případě by fakt dostával, než by si to uvědomil, že takhle se prostě nechová. Jako běžný sourozenecký šarvátky chápu, chápu, že se sourozenci jen nemilují, že se občas chytnou, ale u zakladatelky už mi to přijde jako fakt extrém. ![]()
@madi píše:
to jako fakt?? jakože mu ubližuje tak, že z toho má ten malej viditelná zranění, několikrát denně?? Jo, v tom případě by fakt dostával, než by si to uvědomil, že takhle se prostě nechová. Jako běžný sourozenecký šarvátky chápu, chápu, že se sourozenci jen nemilují, že se občas chytnou, ale u zakladatelky už mi to přijde jako fakt extrém.
no hlavně pokud by čtyřleté dítě neustále mlátilo dvouleté do zranění, byla bych s ním už dávno někde u psychologa. Protože to dítě musí být vnitřně něšťastné a tímhle to ventiluje. A pokud bych já sama nezvládla korigovat tohle chování a jeho emoce, vyhledala bych někoho, kdo bymi poradil a poskytl nadhled.
Co ještě u nás zabíralo, tak být co nejvíc venku. Mladší se narodila v zimě, tak tři měsíce přetrpěli doma a až se oteplilo chodili jsme po snídani ven, vrátili se na oběd a na spaní a pak zase ven. Oba se unavili a nebylo tolik energie na zlobení. Pozoruju to i teď, jak se nudí tak zlobí, velím ven ať je jakékoli počasí.
To je ale potřeba být hodně vytrvalý s tím posíláním do jiné místnosti nebo posazováním na židli. Jedno odpoledne kdysi jsem si to dala za úkol nic jiného nedělat jen sledovat děti a při každém bouchnutí toho zlobivého dát stranou. Přitom říkám něco ve smyslu že nedovolím aby tady někdo někomu ubližoval a že musím děti chránit a že dokud si nebude hrát hezky, nemůže mezi nás, protože já nemůžu pořád hlídat, jestli někoho nebouchne… a takhle jsem ji poslala na tu židli třeba 4× za hodinu. Samozřejmě že řvala, no a co.. Samozřejmě se nafoukla a seděla zamračená na té židli jen půlkou zadku, aby mi to nandala
Samozřejmě škemrala - a šance já dávám, takže jsem ji pustila, ale pak samozřejmě bouchla znova, tak na té židli seděla snad půlhodiny (pak už byl čas jít spát). Když to bylo při pohádce, otočila jsem tu židli zády k televizi a zakázala jí se dívat.
Ale takhle vyhrocený jsme to měli jen jedno odpoledne, pak se to zlepšilo. Ale už je to nějakou dobu a zase to zkouší.
@terinka4444 My jsme měli velký problém se synovou agresí od 2-3 let. Fakt to byl masakr, nerada na to vzpomínám. Zakládala jsem tady x zoufalých diskusí. On třeba byl schopnej někde na ulici, když jsme potkali jiné dítě, tak mu jednu z ničeho nic ubalit.
Nechápali jsme, kde se to v něm bere, u nás to neviděl, do školky nechodil, v televizi se díval jen na normální pohádky. Je to paradox, ale zklidnil se až plus minus v období, kdy se narodila malá ![]()
Dočtu ještě diskusi celou, tak nevím, jestli to tady zakladatelka psala, ale má to nějakou příčinu, která se třeba dá ovlivnit?? Neleze jí třeba ta malá do oblíbených hraček, nebourá ji výtvory ze stavebnic atd.. to berou ty děti jako velkou křivdu a umí se bránit ![]()
@marrcellka jojo, fyzicky je unavit, to je nejlepší.
Kdyby tak někdo vyrobil hračku, jak je to kolo pro křečky, že by v tom děcka běhaly, to bych potřebovala. ![]()
Samozřejmě to dělat nesmí to je jasné, ale když se zkusím vžít do její situace chápu to takhle: mladší sestřička má větší pozornost a ona je vám na nic, když to tak ošklivě řeknu, je mi jasné že je obě máte stejně rády, ale v očích té starší to třeba tak není, nebudeme si nalhávat, mladší potřebuje větší pozornost, ale vem si třeba příklad stavíš se starší kostky a malá se probudí a začne plakat, okamžitě si se starší přestaneš hrát a věnuješ se té mladší, přirozeně, ale v tu chvíli už ta starší má pocit že ji nemáte rádi, zkusila bych si třeba říct že nějakou dobu budeš jen s tou starší ať má pocit že ji máš také ráda
pošli třeba manžela s mladší na vycházku a hraj si se starší, myslím že se to ještě dá zachránit a zlepšit
je nemožné aby té mladší ubližovala, jak jsem psala, podle mě si ta starší říká: „teď si pořídili mimino mě už nechtějí“ a tak je v jejích očí mladší sestra ta kdo jí sebral pozornost
@madi píše:
to jako fakt?? jakože mu ubližuje tak, že z toho má ten malej viditelná zranění, několikrát denně?? Jo, v tom případě by fakt dostával, než by si to uvědomil, že takhle se prostě nechová. Jako běžný sourozenecký šarvátky chápu, chápu, že se sourozenci jen nemilují, že se občas chytnou, ale u zakladatelky už mi to přijde jako fakt extrém.
@terinka4444 píše:
no hlavně pokud by čtyřleté dítě neustále mlátilo dvouleté do zranění, byla bych s ním už dávno někde u psychologa. Protože to dítě musí být vnitřně něšťastné a tímhle to ventiluje. A pokud bych já sama nezvládla korigovat tohle chování a jeho emoce, vyhledala bych někoho, kdo bymi poradil a poskytl nadhled.
Ne, to fakt ne. Nemá několikrát denně viditelné zranění, to jste špatně pochopily nebo jsem to já špatně napsala…
Asi dvakrát v životě ho kousl, že měl modřinu, jinak ho nezranil. Ale ono je vyčerpávající i to věčné pošťuchování, braní hraček, pastelek, házení molitanových míčků mladšímu na hlavu a tak dále. A to se děje prakticky nonstop a starší zrovna vždycky potřebuje to, co má ten mladší. I kdyby měl ho*no, tak Ondra ho bude chtít, jak já říkám.
Na psychologa to nevidím… ![]()
Tak to jo, to se musí prostě nějak přežít asi. Když je nejhůř, říkám si, že v pubertě bude ještě hůř a pak jsem ráda, že je jenom takhle špatně
Kde jsou ty televizní krásné sourozenecké vztahy, jak se ty děti milují, stačí Pipi dlouhá punčocha ![]()
@terinka4444, zrovna dneska jsem říkala chlapovi, že doufám, že než začne mládě zlobit tak jako starší, tak ten už snad popadne rozum a nechá toho
. Je to spíš zbožné přání, protože když si vzpomenu na sebe a ségru, kroutím očima
a nedivím se, že jsme taky párkrát pěkně dostaly na pr*el. Spíš se divím, že jsme nedostávaly víc ![]()
A dneska jsme velké kámošky, tak snad naši kluci taky jednou budou ![]()
@KPKristy už jsem to dočetla, tak to je takové vcelku normální sourozenecké hašteření, ne? máte alespoň veselo
já ťukám, ale zatím to neznám ![]()
@madi, hašteření nonstop a veselo je tak, že někdy hledám silnou větev, která by mě udržela ![]()
Takže holky, děkuji moc za rady! Posadila jsem starší dítě párkrát na židličku za trest a ona je úplně vyměněná ![]()