Litujete některá, že máte další dítě?
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Máš pravdu, jsi mladá, jedno dítě máš. Do druhého běž až tehdy, když budeš na 100% přesvědčená, že to chceš. Až ta touha převáží nad těmi úvahami, jak to bude v práci a kdo bude hlídat. Až to budeš chtít tak moc, že si řekneš, že klidně přijdeš i o práci, klidně nebudeš mít hlídání, ale to dítě chceš i přesto. Pokud to nepřijde, tak zůstaň u jednoho.
Příspěvek upraven 01.12.20 v 15:03
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Těžko radit, mě je třeba trochu líto, že můj život nebyl trochu jiný a že jsem děti stihla jen dvě a ne tři.. Já myslím, že pokud to v tobě hlodá, asi by jsi měla další dítě mít..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Lituju, ze nestihnu vic deti, jsem starsi, chtela jsem tri a ted doufam, ze
budou dve.
Ale na hlidani si muzes najit chuvu nebo jesle. Sice te to bude stat mozna cely
plat, ale neutece ti kariera. To je proste takova investice do budoucna. Ja mela
chuvy od 6m veku a slo to. Ale spis sis je mela porid blizko k sobe, o je asi
pri karieru lepsi, ale na to uz je pozde…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
No, tak někdy je to něco za něco. Mám tři děti, poslední s rozdílem
7 let od předchozího, a užívám si ho a RD strašně moc. Je mi 37 tak už
je to fakt poslední. Starší už jsou větší, samostatní a ten prcek je
prostě úžasný. Ale zase jsem toho moc nenapracovala, děti hned po VŠ, a po
poslední RD chci dělat zas něco jiného, žádnou kontinuitu nemám
Nicméně, pokud máš dobrou práci, dobré peníze, a manžel by taky chtěl
dítě, tak bych do toho šla. Můžeš využít hlídání mimo rodinu,
soukromou školku..a do práce se aspoň částečně brzy vrátit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Já třeba soukromou školku mám, ale spíš jde o ty nachlazení, vyzvednutí ze školky, když s manželem nemůžeme atd. Ale líbí se mi příspěvek @bigl a něco na něm je. Je pravda že už teď uvažuji, jak bysme to popřípadě udělali. Navíc spíš i přemýšlím nad tím, že bych i zkusila změnit obor a popřípadě si doplnila vzdělání. Já dvě děti blízko moc nechtěla. Chtěla bych tak o 8 let a výš od sebe. Chci si každé užít maximálně. A taky i věřím, že bych si to druhé užila víc. U prvního jsem byla mladá, neuměla si pořádně užít s miminkem. Chtěla jsem i brzy do práce.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Neznam jedinou zenu, ktera kdy litovala, ze ma další dite. Znam jen zeny,
ktere lituji ze už další dite mít nemohou (vek, zdravotní stav).
My teď přemýšlíme nad 3 ditetem. A přesně tohle se mi honi v hlavě.
Ze pokud do toho půjdu litovat nikdy nebudu spíš bych později litovala ze ho
nemame.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Věř, že je více těch, co litují, že nemají, než naopak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Já třeba soukromou školku mám, ale spíš jde o ty nachlazení, vyzvednutí ze školky, když s manželem nemůžeme atd. Ale líbí se mi příspěvek @bigl a něco na něm je. Je pravda že už teď uvažuji, jak bysme to popřípadě udělali. Navíc spíš i přemýšlím nad tím, že bych i zkusila změnit obor a popřípadě si doplnila vzdělání. Já dvě děti blízko moc nechtěla. Chtěla bych tak o 8 let a výš od sebe. Chci si každé užít maximálně. A taky i věřím, že bych si to druhé užila víc. U prvního jsem byla mladá, neuměla si pořádně užít s miminkem. Chtěla jsem i brzy do práce.
Já mam rozdíl 7 a 9, malý se narodil klukům k pololetnímu
vysvědčení, v 1 a 2 třídě. Hodně mi pomáhala babička, vyzvedávat ze
školy, vodit na kroužky, nemusela jsem s miminkem honit čas, chodit ven
v nečase, řešit buzení, délku kojení..Teď ve 3 a 4 třídě už jsou
samostatní mnohem víc, teď už to jde i bez pomoci v pohodě.
Stejně budeš mít dva jedináčky, když budou o 8 a víc. Ale i tak je to
fajn. Já mám bráchu o 15 a sestru o 8, a jsem ráda, že je mám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Elen8 píše:
Neznam jedinou zenu, ktera kdy litovala, ze ma další dite. Znam jen zeny, ktere lituji ze už další dite mít nemohou (vek, zdravotní stav).
My teď přemýšlíme nad 3 ditetem. A přesně tohle se mi honi v hlavě. Ze pokud do toho půjdu litovat nikdy nebudu spíš bych později litovala ze ho nemame.
Ano. Také neznám jedinou ženu, co by litovala, že má dítě. Těch, co litují, že nemají další dítě znám několik.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Vždy jsem chtěla tři.. Já jako jedináček..první byla holka, říkám
si, super, mám všechno na světě.. Do druhého jsme se pouštěli s pokorou
ve stylu, když se nepovede, neva, už mám jedno, můj celý svět.. Povedlo se
druhý kluk..totální euforie-TOLIK dětí a obě moje?? Díky, Bože.. No a
pak nastal pocit, že už jsme komplet..a že nemáme potřebu mit další holku
nebo kluka..i když jsem byla mladá (31).prostě touha po třetím zanikla
navždy… Ale asi jsem ti nijak nepomohla, že, pardon 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
No hlavně dotoho jdi až si budeš 100% jistá. Taky trošku počítej s variantou že tam třeba nemusí být jen jedno, ale i dvojčata… To prostě člověk neovlivní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Pres pet let jem rikala, ze druhe nechci. Byla jsem stastna s jednim. „Preskocilo“ mi behem jednoho vecera-stedry vecer. Najednou jsem mela pocit, ze je nas na tech trech zidlich malo a ze chci jeste ditko. Povedlo se hned.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Po první velmi náročné dceři jsem si 4 roky říkala, že prostě bude jedináček (porod vyvolávaný- kdy mi na konci skákaly 3 sestry po břiše, těhotenství poznamenané blbým screeningem na VVV, 8 m jsem skoro nespala, protože byla extrémně dráždivá, měla jsem poporodní deprese atd.). Kolem třicítky mi najednou biologické hodiny začaly vyzvánět na druhé dítě a já se odhodlala o tom začít uvažovat a nelituju toho vůbec, že jsem se nakonec odhodlala do toho jít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@bigl píše:
Máš pravdu, jsi mladá, jedno dítě máš. Do druhého běž až tehdy, když budeš na 100% přesvědčená, že to chceš. Až ta touha převáží nad těmi úvahami, jak to bude v práci a kdo bude hlídat. Až to budeš chtít tak moc, že si řekneš, že klidně přijdeš i o práci, klidně nebudeš mít hlídání, ale to dítě chceš i přesto. Pokud to nepřijde, tak zůstaň u jednoho.Příspěvek upraven 01.12.20 v 15:03
Krásně řečeno 
mám to stejně. Vždycky jsem chtěla aspoň
3,4 děti a víš co? Po prvním to nešlo, několikrát jsem potratila a jsem
šťastná, že se nám vůbec podařilo mít druhé. Nějaká práce mi byla
už pěkných pár let u zadku, skončíš a druhý den po tobě nikdo ani
nevzdechne a po tabulce na zdi firmy taky netoužím. Podnikala jsem dost
naplno, ale děti a rodina jsou pro mě mnohem, mnohem víc.
Pokud to takhle kalkuluješ a nejde ti to od srdce, zůstaň u jednoho, aspoň
prozatím.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Zahledění u tříletého dítěte
- Další KET po několika letech
- Struvity - ktorá veterinárna diéta granúl vám pomohla?
- Druhé dítě: ano či ne?
- Seriál (sci-fi, magie) pro dítě
- Mininterupce a za dva měsíce další
- Máme jedno dítě, ale chceme ještě jedno a nejde to
- Žlutý povlak na jazyku. Dítě 2 roky
Ahoj holky, zakládám raději anonymně. Nechci, aby mě tu někdo poznal. Mám 5,5 letou dceru, vždy jsem zarytě tvrdila, že další dítě ne, přestože je od narození zlatá a opravdu hodná. Do práce jsem nastoupila již od jejích necelých tří let a od té doby je to ještě lepší. Mě to nikdy moc doma nebavilo, abych řekla pravdu, na rodičák vzpomínám spíš v mzle. Ale zhruba poslední půl roku mám takové úseky, kdy se to ve mě pere a říkám si, jestli to znova nezkusit a druhé si třeba užiji daleko více. Jsem stále mladá, je mi 29 let, mám hodně dobrou práci, při které musím být flexibilní a to je třeba ten problém. Jelikož kdybych se zhruba za tři roky rozhodla mít další dítě, tak se již ke své práci nemůžu vrátit. Jelikož nebude žádné hlídání. Prarodiče jsou již starší, kolem 70 let a dceru si berou a pomáhají doteď, jelikož už je větší a samostatná. Manžel je pracovně vytížený a já se třeba do práce vrátit budu chtít. Bojím se, že třeba bych toho i litovala. I když někde uvnitř cítím, že bych další dokázala přijmout. Přesto bych si ráda přečetla vaše pozitivní i negativní příběhy