Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Má mě na háku, syn 2,5 roku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.7.26 12:43
Ja jedu zasady pri fakt divokem chovani: odejdeme z mista, napr. hriste, seberu mu vec/hracku, kterou nici, vyjimecne placnu po zadlu, to je u vbehnuti na silnici, presne jako ty. V pripade, kdy nemuzeme odejit a je to fakt extrem - prskani na doktorku - bych mu taky jednu sekla, ale hned, doktorka nedoktorka, a prisel by ten den o odmenu (kazdy den dostane treba zmrzku nebo lizatko, zvlast po navsteve doktora). Pak jeste u nas funguje, ze nebude pohadka. Chce to byt ale dusledny, porad ku byt na hristi za zadkem a predem ji varovat, co ho ceka, kdyz ten pisek hodi. Nas teda jeste nema rad, kdyz se zlobim, tak se tomu snazi vyvarovat preventivne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.7.26 12:45
@inkakřivák jde. Prave jsem to zkusila 
Mam fakt mleko na mozku, bze me to nenapadlo. Ctvrt hodiny jsem o nem nevedela, az ho to nakonec samotneho prestalo bavit, takze uz ani nema tuzby lezt do drezu 
Dekuju 
- Citovat
- Upravit
15.7.26 12:52
Podle mě je to volání o pozornost, tak malé děti ještě nedokáži rozlišit, že teď na něj není čas protože… Nevím jak u vás probíhá den, ale udělejte si řád s tím, že bude čas na hraní, na odpočinek, procházku… bav se s ním o tom. U hraní vymýšlej různé varianty, tak ať vidíš co ho zaujme. Povídejte si o tom, že to co dělá není pěkné, ale ne v afektu, když už tě vytočí, ale v klidu. Ne žádné dlouhé přednášky, jasně, stručně, dívej se mu do očí, ať tě co nejvíc vnímá a poslouchej i to co říká on.
Také bych ho nezavírala a pak srdceryvně neobjímala a pusinkovala, tímto mu říkáš, když budeš zlobit, dostaneš odměnu v podobě mazlení. Pokud je hysterák, odejdi z místnosti, když nebude mít publikum přestane, ale za tohle se nechválí. Mazlící chvilky si dejte mimo zlobení. Má rád vodu? domluvte se a společně si udělejte zábavu, ale musí vědět o hranicích, ža na linku se neleze a voda nepouští. Zkuste se domluvit, že když bude chtít vodní hrátky, řekne si o ně. Pokud mají děti nastavená jasné pravidla, rychle začnou líp spolupracovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.26 13:08
@Anonymní píše: Více
Zamezit tomu fyzicky. K dřezu ho nepustit. Mam dojem ze ve svem věku na baterii nedosáhne, tak jak si tu vodu pustí? 
Pití podat, nechat napít a sklidit tam, kde nemá přístup.
Ad prskání. Zaprská jednou. Neprskej přestaň.
Zaprská podruhé a víc? Přiložit mu dlaň na pusu a nos. Prostě jak říkám. Jakkoliv fyzicky zamezit.
Skákání na gauči by mě nijak nevzrušovalo.
Lopatkou po hlavě? Ok. dá někomu, dostane lopatkou ode mě, aby věděl, ze se to nedělá a proč. Hodí písek? Ok, hodím na něj.
A metoda jedna, dve, tři…byla u na na tři po ruce, zadku, podle toho o co šlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.26 13:15
@Anonymní píše: Více
Ještě k tomu písku a lopatce - je to svým způsobem snaha o navázání kontaktu s tím druhým dítětem. Možná by pomohlo, když dojdete na písek, ho vzít za ruku a ukázat, takhle je chlapeček, pod, půjdeme za ním, jo? Zkusila bych to.
A doma zaměstnat jakože vařením. Ty suché těstoviny, nějaká miska, hrnek, talíř, vařečka, děcka to bavilo. Ale nejraději syn měl sedět vedle na lince a vařit se mnou - občas něco míchat. Pod dozorem samozřejmě. Anebo nuz a krájet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.26 13:27
Zakladatelko zkus se zamyslet nad tim, ktere ty veci vadi opravdu tobe a u kterych mas zazite, ze „to se prece nedela“. Treba to skakani na gauci - u nas je to doma povolene a deti docela pochopily, ze u prarodicu to delat nebudou, ze si to babicka nepreje. S roustoucim vekem je to skakani beztak nejak prechazi samo. Nebo s tou vodou, co ho treba posadit do trochu napustene vany, kdyz ma choutky na vodni hratky? Nebo at si v te vane klidne tu vodu pousti sam. A celkove byt hodne venku, tam se toho nemuze tolik znicit Mam z toho pocit, ze tobe vadi hlavne to, ze si myslis, ze selhavas, kdyz tve dite nefunguje tak, jak jsi nejspis fungovala ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.26 13:29
Posazovani deti na linku jsem nikdy nepochopila, me by tam nevydrzely Doporucuji ucici vez, jestli jeste nemate.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.26 13:37
@Hibou Naše jo. Povídala jsem jim co dělám, oni něco bublaly, se tam třeba zamíchaly něco v hrnci. Anebo staly na židli a něco krajský třeba. Učící věže nebyly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.26 13:37
@Hibou píše: Více
Mně na lince dvě děti seděly už od 10 měsíců a dobře to fungovalo, třetí dítě ani smykem. Jako vše, bude to individuální.
Jednou jsem už opravdu byla v koncích s jinak velmi klidným a hodným dítětem, které škubalo sourozenci hrsti vlasů. Klasické vysvětlování, křik, i na ten zadek došlo. Nic. Jednou jsem mu oplatila stejnou mincí a už to nikdy neudělal.
Respektující přístup může fungovat tam, kde i to dítě je ochotno něco a někoho respektovat. Nemůže to být jednostranné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.26 13:48
Mam tri velmi zive vsetecne deti, akorat uz dve v puberte a treti pred branami. Vesmes mi na vetsine zminovanych nesvaru neprijde nic neobvykleho.
Mas hodne ruznych pozadavku. To je pro takhle male dite moc slozite. Vybrala bych 2-3 a na tech trvala, az se je nauci aspon na 99%, pridala bych dalsi. Pro me byly zasadni takove ty veci jako pred spanim se cisti zuby, do silnice se nevbiha, do cizich lidi se nemlati… Proste zasady bezpecneho, slusneho, zdraveho chovani, a jeste z tech vybrat jen to, co je pro me TOP dulezite.
Nam zacala spoluprace fungovat, kdyz jsem omezila vecne ne (tam NElez, tohle NEdelej, NEkric, NEsahej tam… - v jednu chvili jsem si uvedomila, ze moje deti poslouchaji vecny proud ne, takze nase souziti byla spis bitva, kdo s koho). Pak pises, ze mas miminko - nekolikrat jsem tu psala, ze jsem prichod dalsiho clena pojala tak, ze starsi dite (deti) melo absolutni prednost v me pozornosti krom kojeni a dalsich zivotne nezbytnych veci, treba pri nemoci, podavani leku (prebaleni vetsinou klidne 10 minut pocka). Mimino nevi, jak by to mohlo vypadat, prizpusobovala jsem mimino chodu domacnosti, ne domacnost chodu mimina.
pořád leze na linku
pokud ho tam nechces, neda se delat nic jineho nez ho porad sundavat
neustále se cáká ve vodě, např. ve sterilizátoru, ve dřezu, kde pouští vodu, která je všude - zákazy neplatí, domlouvaní neplatí, zvýšený hlas neplatí, přesměrování pozornosti neplatí, jediné, co někdy zabere, je mé citovř vydírání, že jsem smutná, to dostane strach a začne mě pusinkovat
ma rad vodu, to mely moje deti taky, nechat ho hrat a pak to spolecne utrit
utíká mi do silnice - to dostal i na zadek, když jsem ho chytla těsně před silnicí, kde jela motorka
to byla jedna z mala prilezitosti, kdy jedno z mych deti dostalo na zadek
mladšího syna, miminko, neustále nějak ochmatává, do obličeje, ač ví, že nemůže šíleně se vzteká, pokud nedostane to, co chce - nechávám vyřvat, vysvětluju, zkoušim co se dá a nic
ublizuje mu nebo se ho jen dotyka - druhe bych nechala byt
dělá scény při odchodu odkudkoliv, nikde nevydrží v klidu
ja vzdycky rikala detem, ze za chvili pujdeme, at si dokonci posledni vec - nam to zabiralo
2.5r dite nevydrzi v klidu, to je v poradku
dělá naschvály, ví, že někde nemá rušit, a schválně zacne vykřikovat - máme mít křtiny a já se děsím, co tam ztropí
tohle je klasicke zkouseni hranic, opakovat, jak to ma vypadat spravne, po 100006. zopakovani to vetsine deti dotece
nedokázali jsme ho odnaučit, že se po gauči neskáče, tudíž stále skáče jako utltržený ze retězu i během návštěv
to jsem taky nezvladla prakticky do ted
teď začal na lidi prskat, včetně doktorky, a vyplazovat jazyk. Když ho napomenu, idělá to třikrat tolik, když ho nenapomenu, vypadam jak matka, které je to jedno.
tohle je klasicke zkouseni hranic, opakovat, jak to ma vypadat spravne, po 100006. zopakovani to vetsine deti dotece
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.7.26 13:54
Jak a to asi neporadím, docela se děsím, jak to bude vypadat s dcerou, až bude starší, protože má dost temperament a je to vzteklina, zatím občas funguje odvedení pozornosti, ale ještě jí není rok a půl a to nejhorší ještě přijde a už teď je hodně urputná a scény, jaké tu popisují třeba u dětí starších dvou let, mi dělá od 13 měsíců kdykoli ji něco fakt nepovolím.
Co mi přijde poměrně zvláštní je to, že chceš, aby dítě pochopilo, že se něco nedělá proto, že to není hezké nebo se to prostě nedělá. Takhle děti nefungují a mnohdy bez vnější hrozby nefungují ani dospělí.
Takže se smiř s tím, že pokud dítě nebude mít dostatečnou motivaci něco nedělat, tak to dělat bude. Někdy je dostatečná motiace ta věc sama(horká zrouba a popálenina), ale většinou ji musí vytvořit rodič.
Jinak přeji pevné nervy. Já už sháním nějaké bylinky, abych byla trpělivější 
.
- Citovat
- Upravit
15.7.26 14:00
Zdravím mám doma to samé v bledě modrém jen s tou výhodou, že si prarodiče občas pohlídali sami a zjistili, že jejich rady moc nefungují, často spíše naopak.
V mnohém se budu opakovat, ale u vody je ideální přesměrovat na bezpečnější/vhodnější místo, na zem velký tácek k tomu misky a o zábavu postaráno. A já mám pro syna ještě podmínku, že si to po sobě musí uklidit, má v šuplíku plenky na které dosáhne a když něco vylije tak běží a utírá a pokud se mu do toho nechce tak fyzicky dovedu jeho rukou to vzít a utřít (jasně kolikrát je to ještě horší), ale to že se zapojí do úklidu se mu většinou strašně líbí.
Na utkání do cesty jsem to vzdala a pořídili jsme kšíry a ano často se najdou chytráci co to komentují, ale já mám raději své dítě živé.
Ale u nás je i často utkání z hřiště kdy cesta není až tak daleko a tady jsme začínali pronásledováním a následným přes zadek, nefungovalo. Poté jsme přidali výhrůžky, že půjdeme domů. A po pár cestách s řevem domů už stačí z hřiště zařvat a pohrozit a téměř přestalo utikani. Ale pár měsíců jsme na hřišti většinou nevydrželi ani 10 minut.
A zbytek spíše obecně říkat co má dělat a ne jen to co nemá. Vyvádění kravin je často volání po pozornosti, takže fyzicky zabránit, velmi jednoduše, ideálně jednou větou vysvětlit a více nevěnovat pozornost, ale naopak ji více věnovat u chování které je žádoucí. Tady asi pro pochopení s příkladem když syn něco chce a vzteká se při tom, ječí a stále zvyšuje hlas tak mu velmi tiše řeknu, že tomu ječení nerozumím. Buď se zklidní a nechá se navést aby opravdu řekl co chce, nebo má smůlu. A když si sám od sebe řekne pěkně tak většinou opravdu s úsměvem dostane a podle toho o co jde i více nebo vymýšlení dalších kravinek. I když se mi ani trošku nechce.
A hlavně jsou třeba pevné nervy a nenechat se moc rozhodit komentáři okolí a nic si nevyčítat a vychovávat podle vlastního svědomí, okolí bude kritizovat vždy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.26 14:13
Moc se k tomu nechci vyjadřovat, ale souhlas s moofy, protože když se vcítím do role toho dítěte, tak na mě by to omezování a nařizování působilo hrozně negativně. Připadá mi to že chce zkoumat, zkoušet nové věci a zážitky ale naráží furt na nějaké mantinely, hradby a odmítnutí. Proto se vztek nebo projev činnosti zintenzivní. Prostě reakce na odmítnutí a pocit odmítnutí jako takový, který pro dítě je hrozný. Akorád místo té podložky na skákání bych dal něco jako matraci na zem, něco tlustýho co nebude dělat rány.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.26 15:04
U batolete pod tři roky normálka. Ať to, co vymýšlí a provádí, tak to, že neposlechne a zkouší to opakovaně. Been there done that. Netřeba si dělat zbytečné starosti, vyroste z toho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
