Malý 9 let (Adhd?)

Mnoho let jsme se uklidnovali, ze mame jen zivejsi, temperamentnejsi dite. Okoli nas presvedcovalo, jak je pouze nevychovana, rozmazlena, jak jsme s vychovou totalne selhali asi na cele care apod. Skolku jsme nejak zvladli, nastup do skoly take. Od druhe tridy nas ucitelka neustale bombardovala, jak je nesoustredena a jak se to asi bude muset do budoucna resit. Neni ale neposlusne dite ve skole, rozlitane nejak extremne vice nez jine zivejsi deti. Motoricky je velmi nesikovna. Tkanicky umela zavozovat uz 3× a opet to neumi… obleceni oblece jak oblece, zepredu dozadu, naruby… Byla klidnejsi a bourlivejsi obdobi. Mnohokrat jsem brecela, co delame spatne, ze mame takove dite, proc je takova, proc se tak chova… hadava, ukricena, vecne nespokojena, vybusna, az zla, nervni, naladova… triada impulzivnost, hyperaktivita, nesoustredenost… dale vyrazne vykyvy nalad… hodne me to trapilo a trapi… az jsme letos byli na neurologii, kvuli jinemu zdravotnimu problemu, a lekar odebiral anamnezu a v jeden moment se me zeptal, zda bych rekla, ze je dcera hyperaktivni… odpovedela jsem dle pravdy, ze asi ne ve smyslu zcela nezastavitelnych deti, agresivnich apod, tak jak si vetsina zde pritomnych asi predstavuje ciste ADHD dite, jako zcela nezkrotitelneho a nekontrolovatelneho maleho dabla, kdyz se utesuji, ze jejich dite je „jenom“ to zivejsi… Odpovedela jsem, ze ano, ze je dosti neklidna, motoricky velmi neklidna, musi neustale klepat, tukat, pokopavat nohama, ruce v neustalem pohybu a neklidu, prsty, dlane, poskakovani, popobihani, musi mit posledni slovo, stale v opozici, skace do reci,… rekl mi, ze hyperaktivni je a to vyrazne, ze od momentu, co vkrocila do ordinace se nezastavila (podotykam, ze tam nesplhala po strope jak opice, jak si asi vetsina adhd deti predstavuje, jenom o tomto to opravdu neni, ona sedela a presto se ani na minutu nezastavila)… je impulzivni, nedokaze to korigovat, vybouchne, pak se omlouva, socialne nam prijde dost pozadu, nesoustredenost ve skole narusta, dela milion veci naraz a nevnima, ztrati se v pulce receneho a pak kouka, co po ni kdo chce, nerozumi, protoze nevnima, nesoustredi se, je neustale znudena a neustale to vsem oznamuje… Lekar s mnoholetou zkusenosti asi po hodine pritomnosti nasi dceri nemel sebemensi pochybnost o ADHD a jen mi zduraznil a vypichnul nektere „malickosti“,na ktere jsem si za ty roky uz tak nejak zvykli, ignorovali, rezignovali, ze jsou bezne… a ony pritom nejsou…
Je to jen a pouze o mire intenzity projevu a jejich pripadnych negativnich dopadech na okoli. znam chlapce s dg adhd, s tzv malym „h“ dle lekarky, ktery je proti nasi dceri velky klidas a je dokonce medikovany…
Muze se mnoho z vas uklidnovat, ze je to „jen“ zivejsi dite, ale vsimejte si i tech malickosti, ktere uz ani nevnimate, najednou treba zjistite, ze uplne bezne nejsou… nenechte se zvyklat pohledem okoli, ze jste hrozni rodice s rozmazlenym ditetem… vsimejte si, vnimejte, zacnete s tou situaci pracovat, nez se to jen a jen zhorsi a uz s tim nepujde udelat vubec nic. Nerikam hned behat po doktorech a odbornicich, oni zase ani tolik nepomuzou, ale neco si nastudovat, zacit s tim problemem adekvatne pracovat.

Dcera bude mit brzy 10 let, nastupuje u ni puberta a zazivame si peklo na zemi zoufalych rodicu, kteri si nevi rady, co delat, co delaji spatne, jak k ni pristupovat, jak jeji chovani zvladat. Extremni nesoustredenost ve skole s vyssimi rocniky jen narusta a projevuje se uz i na kvalite vzdelavani… je nam vice nez jasne, ze v urcity moment, uz s tim nic neudelame a vse zle se s ni potahne i do budouciho zivota a velmi negativne ho muze ovlivnit. Jedini, kdo ji muze pomoci, jsme my, rodice. Uvedomenim si situace, jejim pojmenovanim, jejim prijetim a odhodlanosti s tim neco delat, ne se to snazit jen prezit. Je to extremne vycerpavajici a uprimne momentalne nevidim zadne svetlo na konci tunelu… a vse to bylo prece „jenom“ o tom, ze nezavrela pusu, poskakovala, skakala do reci, byla drza, neposlouchala, nudila se, nevnimala, nedokazala sedet a stat v klidu, cekat, roztekana, nesoustredena… proste „jen“ zive a temperamentni dite a pripadne neschopni rodice, co ji rozmazluji… 

@Anonymní píše:
Mnoho let jsme se uklidnovali, ze mame jen zivejsi, temperamentnejsi dite. Okoli nas presvedcovalo, jak je pouze nevychovana, rozmazlena, jak jsme s vychovou totalne selhali asi na cele care apod. Skolku jsme nejak zvladli, nastup do skoly take. Od druhe tridy nas ucitelka neustale bombardovala, jak je nesoustredena a jak se to asi bude muset do budoucna resit. Neni ale neposlusne dite ve skole, rozlitane nejak extremne vice nez jine zivejsi deti. Motoricky je velmi nesikovna. Tkanicky umela zavozovat uz 3× a opet to neumi… obleceni oblece jak oblece, zepredu dozadu, naruby… Byla klidnejsi a bourlivejsi obdobi. Mnohokrat jsem brecela, co delame spatne, ze mame takove dite, proc je takova, proc se tak chova… hadava, ukricena, vecne nespokojena, vybusna, az zla, nervni, naladova… triada impulzivnost, hyperaktivita, nesoustredenost… dale vyrazne vykyvy nalad… hodne me to trapilo a trapi… az jsme letos byli na neurologii, kvuli jinemu zdravotnimu problemu, a lekar odebiral anamnezu a v jeden moment se me zeptal, zda bych rekla, ze je dcera hyperaktivni… odpovedela jsem dle pravdy, ze asi ne ve smyslu zcela nezastavitelnych deti, agresivnich apod, tak jak si vetsina zde pritomnych asi predstavuje ciste ADHD dite, jako zcela nezkrotitelneho a nekontrolovatelneho maleho dabla, kdyz se utesuji, ze jejich dite je „jenom“ to zivejsi… Odpovedela jsem, ze ano, ze je dosti neklidna, motoricky velmi neklidna, musi neustale klepat, tukat, pokopavat nohama, ruce v neustalem pohybu a neklidu, prsty, dlane, poskakovani, popobihani, musi mit posledni slovo, stale v opozici, skace do reci,… rekl mi, ze hyperaktivni je a to vyrazne, ze od momentu, co vkrocila do ordinace se nezastavila (podotykam, ze tam nesplhala po strope jak opice, jak si asi vetsina adhd deti predstavuje, jenom o tomto to opravdu neni, ona sedela a presto se ani na minutu nezastavila)… je impulzivni, nedokaze to korigovat, vybouchne, pak se omlouva, socialne nam prijde dost pozadu, nesoustredenost ve skole narusta, dela milion veci naraz a nevnima, ztrati se v pulce receneho a pak kouka, co po ni kdo chce, nerozumi, protoze nevnima, nesoustredi se, je neustale znudena a neustale to vsem oznamuje… Lekar s mnoholetou zkusenosti asi po hodine pritomnosti nasi dceri nemel sebemensi pochybnost o ADHD a jen mi zduraznil a vypichnul nektere „malickosti“,na ktere jsem si za ty roky uz tak nejak zvykli, ignorovali, rezignovali, ze jsou bezne… a ony pritom nejsou…
Je to jen a pouze o mire intenzity projevu a jejich pripadnych negativnich dopadech na okoli. znam chlapce s dg adhd, s tzv malym „h“ dle lekarky, ktery je proti nasi dceri velky klidas a je dokonce medikovany…
Muze se mnoho z vas uklidnovat, ze je to „jen“ zivejsi dite, ale vsimejte si i tech malickosti, ktere uz ani nevnimate, najednou treba zjistite, ze uplne bezne nejsou… nenechte se zvyklat pohledem okoli, ze jste hrozni rodice s rozmazlenym ditetem… vsimejte si, vnimejte, zacnete s tou situaci pracovat, nez se to jen a jen zhorsi a uz s tim nepujde udelat vubec nic. Nerikam hned behat po doktorech a odbornicich, oni zase ani tolik nepomuzou, ale neco si nastudovat, zacit s tim problemem adekvatne pracovat.Dcera bude mit brzy 10 let, nastupuje u ni puberta a zazivame si peklo na zemi zoufalych rodicu, kteri si nevi rady, co delat, co delaji spatne, jak k ni pristupovat, jak jeji chovani zvladat. Extremni nesoustredenost ve skole s vyssimi rocniky jen narusta a projevuje se uz i na kvalite vzdelavani… je nam vice nez jasne, ze v urcity moment, uz s tim nic neudelame a vse zle se s ni potahne i do budouciho zivota a velmi negativne ho muze ovlivnit. Jedini, kdo ji muze pomoci, jsme my, rodice. Uvedomenim si situace, jejim pojmenovanim, jejim prijetim a odhodlanosti s tim neco delat, ne se to snazit jen prezit. Je to extremne vycerpavajici a uprimne momentalne nevidim zadne svetlo na konci tunelu… a vse to bylo prece „jenom“ o tom, ze nezavrela pusu, poskakovala, skakala do reci, byla drza, neposlouchala, nudila se, nevnimala, nedokazala sedet a stat v klidu, cekat, roztekana, nesoustredena… proste „jen“ zive a temperamentni dite a pripadne neschopni rodice, co ji rozmazluji…

A co vam lekari/odbornici poradili?

Jinak znam dite s diagnozou hyperaktivity, sveho casu medikovane, ze ktereho byli vsichni taky vyrizeni. A s uderem puberty se z neho stal desny pecival. Po hyperkativite v podstate ani stopy, zato se naplno projevil deficit v socialni oblasti.