Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Já bych s ním určitě zašla. Alespon ti poradí. Je těžké odhadnout, co může být povaha a co rozmazlenost ![]()
@Anonymní píše:
Muj syn (4 roky) nikdy nebyl pohodove usměvavé dítě..přišlo mi odmala že byl hodně uknouraný, stále nespokojený…kolem 2 let se začal hodně vztekat což trvá dodnes..stále čekám že z toho vyroste ale nyní se již obávám zda bych jeho chování neměla řešit s psychologem…nejdřív jsem měla podezření na autismus-vyžaduje hodně rituály - každe rano musí jít podle harmonogramu, cestou do školky musí být na semaforu červená aby mohl zmáčknout tlačítko jinak vyvádí apod..ale co mě ted děsí je jeho chování k nám a navaly agrese vuči nam kterou podle mě on nemá uplně pod kontrolou. Když je třeba mu něco zakázat -co opravdu nesmí tak se mu to snažím vysvětlit po dobrem…zpravidla ale on stale opakuje že to chce a musí to dělat takhle a začne se vztekat tak až mě vytočí a já mu nakonec rázně řeknu „PROSTE NE A HOTOVO“ nebo když je to činnost která je třeba zdraví ohrožující a je třeba jednat hned ho i plácnu na zadek. V tom okamžiku on uplně zbrunátní, zatne zuby začne nás mlátit kopat do nas, křičí že ne on ale JA dostanu na prdel! a dnes to vyvrcholilo tím že (kvuli čištění zoubku) na mě vzal násadu na koště a rozběhl se proti mě. popadla jsem ho a zavřela do pokojíčku jinak bych ho asi zas plácla na zadek… tam vyváděl asi 15 minut a pak se uklidnil a přišel s usměvem jakoby nic… co mi take vadí že mě jakoby neposlechne a stále odmlouvá - oblíkání problem, mytí problem, istění zubu problem, papání problem…na každou činnost musím vymýšlet nějakou fintu jak ho nenápadně k one činnosti donutit protože když mu řeknu jen at to udělá tak to většinou skončí vztekem..rozkazy na něj vubec nefungují. PLánuji druhe dítě z duvodu že si občas říkám jestli se mu nevěnuji až moc? nebo naopak málo? já prostě nevím![]()
moje mamka ho moc nechce hlídat protože to dělá i u ní. Naopak ve školce ho chválí že je prý hodný, poslouchá…necche se mi tomu věřit ani..ale myslím že až se ve školce rozkouká začne to tam dělat taky - chodí teprve od září… děti má rád a nikdy se k nim agresivně nechoval -nevšimla jsem si nikdy.je to jen vuci nám když po něm chceme neco co on nechce - ale protože on nechce dělat nic skoro z toho co by měl tak je to celkem často
Myslím, že není nevychovaný. Jisté indicie, že by to mohl být atypický autismus tam vidím. Určitě bych být tebou psychologa navštívila.
Zatím bych se snažila konfliktům předcházet a říkat následky toho, když si nebude čistit zuby, když se nebude chtít oblíct atd…
HOLKY dekuji za rady…já zajdu k tomu psychologovi protože já opravdu nevím co dělam špatně… z jedne strany se na mě hrnou rady typu : ty se s nim moc mažeš, ja bych ho seřezala(to mi říkají hlavně příbuzní, moje mamka), naopak kamarádky a ve školce mi říkají že je to tím že jsem na něj moc drsná…
ja do určité míry držím nervy na uzdě ale pak taky vyletím a nařežu mu.. ale efekt to nemá vubec žádný.. příště mu třeba řeknu že jestli bude tohle dělat dál, že mu zase nařežu..a on se začne vztekat, vyvádět a začne na mě křičet že ne já ale on mě nařeže!! tak mu dám na zadek - rozpoutá se peklo- je zkažený celý den. no a druhý den zase… skoro každý den by se našel duvod k takovýmu divadlu… ale nevěřim že řezat dítě každý den třeba i vickrát že ho to vychová???
Ahojky, to že je ve školce úplně v pohodě bych viděla jako plus, podle mě, kdyby měl autismus, tak se nedokáže ve školce takhle ovládat. Já si myslím, že jste mu možná nechali kdysi příliš volné opratě, když si k vám toto dovolí…jinak o tom neposlouchání, já si myslím, že to nemusí být nic neobvyklého, k nám jezdí manželovo synové z předešlého vztahu a bylo období, kdy jsem myslela, že je zaškrtim, tak +- kolem 7a5 let obou, kdy opravdu nějaké povinnosti byl pro ně strašný problém, at to bylo umýt, ustlat, najíst, uklidit…byla to tenkrát hrůza…Staršího už to přešlo, ale mladšímu(teď 7let) to musíme všechno stále 1000× opakovat… ![]()
@Anonymní píše:
HOLKY dekuji za rady…já zajdu k tomu psychologovi protože já opravdu nevím co dělam špatně… z jedne strany se na mě hrnou rady typu : ty se s nim moc mažeš, ja bych ho seřezala(to mi říkají hlavně příbuzní, moje mamka), naopak kamarádky a ve školce mi říkají že je to tím že jsem na něj moc drsná…ja do určité míry držím nervy na uzdě ale pak taky vyletím a nařežu mu.. ale efekt to nemá vubec žádný.. příště mu třeba řeknu že jestli bude tohle dělat dál, že mu zase nařežu..a on se začne vztekat, vyvádět a začne na mě křičet že ne já ale on mě nařeže!! tak mu dám na zadek - rozpoutá se peklo- je zkažený celý den. no a druhý den zase… skoro každý den by se našel duvod k takovýmu divadlu… ale nevěřim že řezat dítě každý den třeba i vickrát že ho to vychová???
Já taky normálně radím seřezat. Ale na agresivní dítě to nebude to pravé ořechové. Určitě jdi, at ti poradí není na tom nic špatného ![]()
@Anonymní píše:
@vys u nás třeba nevychova naprosto propadla. Nepomáhá ani na první bezproblémové dítě. Asi to dělám špatně, nebo mám vadné děti.
Jana
@amazon ano předcházím konfliktum v podstatě poslední 2 roky - snažím se o to. je to dost náročný pro mě psychicky…bohužel taková ta negativní motivace „neuděláš-li tohle- nebude večerníček apod“ to se začne okamžitě vztekat, brečet že BUDE VECERNICEK a NEBUDE si CISTIT ZUBY! a jsem dusledna a dodržím to- ale stejne to nikam nevede - druhe den to stejný divadlo… zavidim holkam ktere děti postraší čertem a dítě už kmitá…
Jinak já mam celkem dost času a rada čtu takže jsem přečetla toliko publikací a vyzkoušela všechno možný..pevne obětí (pruser!), nevýchova, štastne batole… kojila jsem ho do 3 let, dodnes mu nebráním aby s nama spal v posteli - pokud chce..
@Anonymní píše:
@amazon ano předcházím konfliktum v podstatě poslední 2 roky - snažím se o to. je to dost náročný pro mě psychicky…bohužel taková ta negativní motivace „neuděláš-li tohle- nebude večerníček apod“ to se začne okamžitě vztekat, brečet že BUDE VECERNICEK a NEBUDE si CISTIT ZUBY! a jsem dusledna a dodržím to- ale stejne to nikam nevede - druhe den to stejný divadlo… zavidim holkam ktere děti postraší čertem a dítě už kmitá…
Já to znám, moje dcera je podobná. Máme velké štěstí že není agresivní, to musí být hodně těžké ![]()
To, že mu řekneš, že nebude večerníček, není bohužel přecházení konfliktu. Myslela jsem tím, že mu řekneš co se mu se zoubky stane, když si je nebude čistit. To že ho budeš chtít něčím potrestat, že si je nevyčistí, tím vyvoláš konflikt
@Takyjedna ahoj
no já mu ty zuby taky čistím dodneska sama!! do 2let jsem to delala nasilim a od 2 jsem mu to vysvětlila takže je pokrok že se se mnou nepere a otevře pusu - ale čistím mu je já!! ale i to je problem…pokažde musim vymyslet nějakou odměnu nebo fintu apod… a někdy ani to nezabere… mužu se zeptat když jsi byla takhle zuřive dítě - jsi ted normální?? ![]()
@amazon hele ale to je uplně stejný… řeknu mu že tam bude mít červíky a budeme muset k zubaři a on začne vyvádět a brečet že NEPUJDEM K ZUBARI! a NEBUDE TAM MÍT CERVIKY! a NEBUDE SI JE CISTIT! ty kráso
a s tou agresivitou k nám- stane se to tak 1× do týdne..ale to vztekání je denně..několikrát
Co nedělat negativní motivaci, ale oznamovat - je 18:30, rychle utíkej na zuby, ať stihnes Večerníček. Nebo pozitivní motivaci, když budeš mít vyčištěné zuby, až bude velká rucicka tady, tak… (ti pustím v postylce poslouchaci pohádku - to platí u nas).
U nás hodně platí neptat se, nevyhrozovat, ale oznamovat, zaměstnávat a pozitivně motivovat - když to jde. Ještě 3× se sklouznes a jdeme z hřiště a podívej, jak jsi uriceny, ty máš určitě žízeň, rychle sáhni do tašky, jé podívej, pití, tak se nápoj… A dítě je že hřiště ani nemá šanci uvažovat o tom, že se mu to nelíbí a chtělo se vztekat.
Jinak dokud po něm nic nechci, tak je to miláček. Ale jak se na něčem nedohodneme, tak je malér. A stačí drobnost - nechce se svléknout z pyžama, nechce se obout, polije se…
Jana
@Anonymní píše:
HOLKY dekuji za rady…já zajdu k tomu psychologovi protože já opravdu nevím co dělam špatně… z jedne strany se na mě hrnou rady typu : ty se s nim moc mažeš, ja bych ho seřezala(to mi říkají hlavně příbuzní, moje mamka), naopak kamarádky a ve školce mi říkají že je to tím že jsem na něj moc drsná…ja do určité míry držím nervy na uzdě ale pak taky vyletím a nařežu mu.. ale efekt to nemá vubec žádný.. příště mu třeba řeknu že jestli bude tohle dělat dál, že mu zase nařežu..a on se začne vztekat, vyvádět a začne na mě křičet že ne já ale on mě nařeže!! tak mu dám na zadek - rozpoutá se peklo- je zkažený celý den. no a druhý den zase… skoro každý den by se našel duvod k takovýmu divadlu… ale nevěřim že řezat dítě každý den třeba i vickrát že ho to vychová???
Ahoj, jak to tak ctu, pripomelo mi to synka moji kamaradky… Chytry kluk, silna osobnost, zlobivak a vlastni nazor na vsechno… Kamoska vyzkousela kde co… Jedna storka za vsechny… Rada studena sprcha pri zachvatu… Soupla ho do sprchy, studena voda a malej co? Vytrhnul ji sprchu z ruky a sprchoval se sam…
Holka udelala tu nejrozumejsi vec… Vykaslala se na poucky a zacala vyjednavat… Proste mu vse vysvetlila vcetne dusledku (tj proc je treba to udelat ci nedelat) a jaky bude trest, kdyz to nesplni… Obcas ho nechala udelat veci po svem… No a kluk ji funguje temer bez problemu…
Jeste jedna uvaha… Deti velmi dobre poznaji vahaveho nejisteho rodice… Jelikoz potrebuji hranice, budou zkouset, doku nebudou mit jasno v tom, ze jsou pevne… Tvoje nejistota o tom co delas vse jen umocnuje…
Jo a vztek a prudeni ditete vzdy resila kamoska tak, ze ho odvedla do pokoje, ze se muze vztekat tam a az se uklidni, at prijde… Byl to beh na dlouhou trat, ale kluk je ted skvelej…
@dedrichov já právě chtěla jen jedno dítě..ale ted si někdy říkám že třeba mu zrovna sourozenec pomuže…jako ve školce u p. učitelky je oblíbený, má ho ráda…je prý uslužný, děkuje a užívá si školku…dokonce se hodněkrát stalo že pro něj přijdu a on jak mě uvidí se začne vztekat at jdu pryč že si ještě nepohrál a že jsem měla přijít až později…
Zasla bych k psychologovi…
Taky jsme byli…syn je vychovaný myslím dobře - zdraví, prosí, cizí poslouchá
,doma pomaha…ale měl a mae prostě najednou jakési precvaknuti, kdy se změní v priseru, ktera vše bojkotuje, vzteka se, je hnusnej na všechny…přitom jinak je to citlivka
Dr. Nám poradila dát mu do pokojíků jakýsi stresovy polštář a když ma nějaký ten ezachvat, zavřít ho tam a nasměrovat at si to vybije na tom polštáři…prý to časem přejde, jen je tvrdohlava a komplikovaná povaha co neumí ovládat emoce a musíme dát pozor, abychom ho neumí mimo, ale přitom mu dali jasne mantinely…prý si ještě uzijem, ale zas prý takové děti bývají v životě prubojnesji (to asi řekla, aby me uchlacholila, když viděla moji bezmoc v očích
)