Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ne, nedělej si dítě s chlapem co ti už teď kecá do porodu a kojení.
@JancaS84 píše: Více
přesně - tohle mi chlap nařídit, tak je to jasná stopka s ním nemít žádné dítě a vlastně vůbec nic
Tak at si to partner odrodí sám, genius. No to ve mě uplne hrklo, ze někomu chlap zakazuje císaře.
To, že se vaše dítě narodí přirozeně partnerovi nikdo samozřejmě nezaručí, ale jestli si myslíš, že porod císařem je procházka růžovým sadem, tak to se mýlíš. Je to velká břišní operace, která nese spoustu rizik. Nehledě na tu bolest potom. Já mám za sebou 3. ![]()
A proč kecá do porodu a kojení? Jedna věc je představa, další věc je stejně realita ![]()
Vůbec v tvých větách nečtu - mám super chlapa, postará se, podpoří mě, domluvíme se na důležitých věcech a bude fajn táta. TOHLE by měla být první věc při plánování dítěte. Místo toho čtu - on chce dítě, já si občas říkám, že bych taky chtěla, ale on už má předem nalajnovaný, jak budu rodit a kojit, už teď nechává celou domácnost na mně. Ne, tohle není dobrý základ pro plánování dítěte, ani trochu dobrý. Buď si užívej vztahu se současným partnerem (no, já bych si s celou domácností na hrbu teda moc neužívala) a na další dítě se vykašli, nebo si s partnerem velmi důrazně vyříkejte, co a jak. Nebo si najdi jiného, kompatibilnějšího, tatínka.
Naopak bych v tomto nebrala moc ohledů na současné dítě, že je zvyklé na hodně věnování a pozornosti a obava, aby neutrpělo, kdyby se ta pozornost částečně upírala i jinam a dítě by přestalo být tím největším středobodem domácnosti. Takhle tak trochu vznikají rozmazlení jedináčci. Já teda pořízení dalšího dítěte s prvním (taky už bylo větší) nekonzultovala, jenom jsem se pak snažila věnovat čas a pozornost oběma a nikoho nešidit. Ale samozřejmě nikdy nebylo pozornosti 100 %, což považuju za plus.
Toto tema je zde dneska podruhe, ne? Mozna se pletu, ale rano zde bylo neco podobneho (ne-li naprosto stejneho).
A jak chlap ovlivní jakým způsobem budeš rodit?
Já jsem teda chtěla rodit přirozeně a ne císařem (proč císařem, myslím dobrovolně? Je to mnohem větší zásah do těla než klasický porod), ale kdyby se něco stalo a jinak to nešlo tak je samozřejmě hlavní, abychom byli i s dítětem v pořádku, ale prostě aby chlap říkal, že chce, aby se jeho dítě narodilo přirozeně mi přijde divné. Jinak souhlasím s ugluk a možná podvědomě nemáš ani strach mít druhé dítě, ale mít ho s ním.
Zatím jednáte hypoteticky a už se neshodnete. Takže bych si další dítě nepořizovala, nebo alespoň ne s chlapem, který mi bude kecat do toho, jak nejlépe rodit a kojit nejraději až do zahájení školní docházky. Tohle by měl nechat na tobě a jeho zájem by měl být jen, abys odrodila bez komplikací a byli jste oba zdraví. Jde o tvoje tělo, tvoje pocity a tvoje obavy. Měl by tě podpořit a ne kecat do věcí, které on nikdy nemůže zažít a tudíž o nich ví prd. To bude nějakej ředitel zeměkoule.
Tak porod neovlivní, kojení mi pro miminko přijde super praktické a je to velká úspora…miminko si musíš rozhodnout sama, nejlépe po svatbě, ať nemůže tak lehce zdrhnout a ať má nějakou zodpovědnost, měli byste mít vyjasněné majetkové a finanční poměry… ![]()
No tak do toho bych si tak nechala mluvit
účast partnera na plození bude v porovnání s tím, co to obnáší pro tebe zcela minimální (asi jako jeho podílení se na domácnosti). Tobě se mění tělo, ty neseš rizika, ty to budeš muset vše absolvovat…vůbec bych se s ním o tom nebavila, pokud by nebyl ochoten vyslechnout me argumenty.
Ale souhlasím s tím, že jsi nenapsala nic pozitivního, proč zrovna s tímto exemplářem do toho jit, takže to dobře zvaz.
Promiň, sle chlap do toho fakt nemá co mluvit. ![]()
To bych ho hnala teda.
Těhotná nejsi, pojď vyjednávat. Za 1) ani nevíš jestli to půjde.
Za 2) alespoň si ho to trochu otestuješ.
Za 3) může to být zábava u čistě teoretického tématu.
Řekni mu, že do dítěte nejdeš pokud tě bude tlačit do nesmyslů, kterým nerozumí a nikdy nezažil. Nebo je snad porodník, kope za laktační ligu? (Ale i tak, ta zkušenost, co má rodička je nepřenositelná)
Pak se taky s ním pobav o variantách, co můžou nastat. Co bude dělat, až podlehneš jeho vlivu a dostaneš z toho laktační psychózu?
Nebo při přirozeném porodu se něco nepovede?
Jak se bude podílet? Jak bude kolem miminka fungovat? Co přesně pro něj znamená péče o kojence a co všechno o něm ví? Zahrnovala bych ho typy těchto otázek až si bude připadat jak největší pitomec, což je. Jenže to ještě neví a je na čase, aby to věděl dřív než tě bude deptat.
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Hezký večer, chtěla bych slyšet váš nazor nebo zda byla některá z vás v podobné situaci.
Mám dcerku z přechozího vztahu. Dceři je už 9 let, měla jsem jí poměrně brzy a bylo to velmi náročné. Porod jako takový jsem měla dle mého skvělý, ale nastaly potom komplikace a já šla před 2 lety konečně na operaci a jakžtakž se to zlepšilo. Říkala jsem, že už nikdy nechci rodit přirozeně. Ale mám partnera a on by si miminko přál, já si taky občas říkám, že bych druhé dítě chtěla, ale mám strach. Strach z porodu, chtěla bych císaře jenže partner chce, aby se jeho dítě narodilo přirozeně. Další problém je s kojením, ja kojit nechci a on má opačný názor.
Dcera je už poměrně velká a jsem zvyklá, že už je samostatnější a je ti jedináček a nevím jak by nesla sourozence. Oba dva se jí věnujeme poměrně dost a vyžaduje dost pozornosti. Což s miminkem nebude možné. Nevím jestli to zvládnu, už teď je celá domácnost na mě a občas toho je moc i teď.