Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Máma mi pořád radí:-(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymni
30.12.05 15:27
- Citovat
- Upravit
30.12.05 16:04
Ahoj.
Moje mamka je celkem v pohode, taky radi, poslechnu to, kdyz se mi to zda moc, razne reknu, ze by to stacilo a je klid.
Horsi je to s tchyni, podle ni to dite trapim zimou a hlady, i kdyz je ve 3 mesicich plne kojeny, ma urcite zizen a ja mrcha mu nechci dat caj a doma, kde mame 20 stupnu ho neprikryvam dekou. Takze kdyz k nam prijde, zabali si ho do deky, ja to nejakou dobu vydrzim, kdyz se mi zda, ze rudne vedrem, pod nejakou zaminkou ji ho vezmu, ale nehadam se. Fakt je, ze bydli 100 km od nas a nejsou u nas tak casto, tak se to da zvladnout.
Chce to pevne nervy a jasne vytycit hranice, rict, ze driv to bylo jinak a at ti mama veri, je to prece tve dite a ty se snazis delat, co myslis, ze je pro nej nejlepsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.05 16:49
nicki, já být tebou, tak ji nechám, ať si radí a dělám si to po svém (a to před jejími zraky). Pak by jí třeba došlo, že s tebou stejně nic nenadělá?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.05 16:50
ahoj holky. Jen bych vám chtěla říct jednu věc - ať jsou vaše mámy jaké jsou, tak buďte rády, že vám do výchovy aspoň kecají. Moje matka se od cizích lidí dozvěděla, že se jí narodil vnuk… a myslím, že malej moji matku nikdy nepozná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.05 17:28
Holky,všem vám děkuju za rady,názory a zkušenosti. Teď od nás právě máma odešla. Zrovna jsem dávala Ondruškovi pít z hrníčku s pítkem. Tak zas pronesla větu, že za nich tohle nebejvalo, že já se ségrou jsme už uměly na třech měsících pít z normálního hrníčku, a nedělaly se s tím žádný štráchy. Tak jsem to mlčky přešla,vůbec jsem se nad tím nepozastavila.Zkusím taktiku - IGNOROVAT. Jen jestli to vydržím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
andela
30.12.05 19:11
Téééda, tak doufám že moje tchýně ani máma neotočí a nezačnou moc kecat taky. Já jen tak mlčky přecházet moc neumím. Bydlíme s tchýní v baráku. Máme svůj byteček, a za celé dva roky tu pořádně nebyla. to jsem jí musela říct, aby se šla podívat jak jsme přestavěli nábytek, a na nové závěsy a tak.Ani se nesnažím jí sem tahat.někdy se snaží udílet rady ohledně očekávaného vnoučátka, a zatím to šlo.třeba že mi tchán sestaví přebalovací pultík do ložnice.tak jsem řekla že ho nechci, přebalím ho i na posteli a bude tam víc místa.a stejně budu mimi koupat v kuchyni, a víc času trávit v obýváku, a je jednodušší přinést jednu plínu než cestovat s prckem po bytě.No, ještě to dvakrát zkusila a pak dala pokoj.A moje mamka je úplně v poho.
Tak vám všem přeju moc pevný nervy, a myslím že stojí za to říct svůj názor třeba třikrát.Když se babči naštvou … ono je to přejde,protože budou chtít prcky vidět.
- Citovat
- Upravit
30.12.05 19:31
Nicki - a co třeba taktika IRONIE ? Například že ty nejsi bohužel tak geniální matka jako byla ona, takže holt musíš použít hrneček s pítkem.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.05 19:37
Pimpo, ironie se mi nezdá vůbec moc vhodný prostředek. Ono totiž starší generace těžko kolikrát pochopí normálně řečenou připomínku a ještě ironicky, myslím, že to je naprosto zbytečné přilívání oleje do ohně. Ono někde spustí pěknej brajgl jen nerespektování názoru starších a vysloužilých, natož být ironická. Navíc tím spíš, že s nimi bydlí v jednom baráku…
Třeba mojí mamku bych mohla ironicky odbít ai když si dovolíme k sobě dost, tohle bych přepískla hodně a tchýně by m rovnou vyhodila z baráku.
Ignorace nebo narovinu za cenu, že se urazí dočasně, ano, ale jsem zcela proti ironii.
Gabča a Bára
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.05 20:02
Holky,
budeme taky i my jednou tak priserne tchyne a matky? Doufam, ze ne. Moje tchyne taky zjancila , kdyz jsem otehotnela, a teprve ted, kdyz je male pet mesicu a je velka jak osmimesicni, me prestala nutit cpat ji prikrmy a cajicky. Nejvic se mi libila jeji reakce na to, kdyz jsem ji ukazovala dnesni odbornou literaturu o peci o dite. Pokud to napsal nejaky mladsi doktor, tak to byl mlady a blby a profesor Svejcar se svou 50 ti letou praxi byl zas stary dedek, co nicemu nerozumi. Bodejt, kdyz nejvetsi odbornik je moje tchyne! Ale vzala jsem si z toho ponauceni - nepripustim, aby moje deti bydlely se mnou v jednom dome, a kdyz tak pouze v nouzové situaci a na chvili. My se snad uz taky brzy odstehujeme.
Pevne nervy vsem.
Poly
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
mia
30.12.05 20:12
no jo matky jsou děsný 
myslím, že jediná možnost je říci radilům, že vím, že to myslí dobře, ale …
podstatné je jak si stojíte za svým obecně
U nás se to komplikuje o to, že my rodiče nejíme maso a hošíček ho do letošního Štěpána také nedostal, tchýně nás pozvala na oběd a malýmu nachystala kuře s br.kaší. Začala mluvit od kaše tu jsem zakázala, že je v ní obyč mléko a na kuře už jsem neměla sil, bylo mi jí líto, že se s tím vařila a od té doby na ní mám vztek, manipulantka jedna. On téměř nic nesnědl, protože to jen pokrájila, to jsem jí neporadila, že takhle to nesní, al stejně mě štve, asi nejvíc to, že se tomu dávat mu rozumně masa nebráním, ale později a zdravé tedy zvlášť kuřecí bio, žádný antibiotika, uff. No až trochu vychladnu (zatím je to jen pět dní 
) chystám se s ní o tom promluvit, především, že si zadělává na to, že u ní klouček bude jen s námi, prostě pod kontrolou.
Mia
- Citovat
- Upravit
30.12.05 21:08
Holky, když to čtu, musím se smát! Ono to prostě snad ani nemůže být jinak!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Naše mamka mi naštěstí řekla, že před třiceti lety byla polovina věcí jinak,takže mi do toho kecat nebude. Vyjadřuje se jen k tomu, že je malej málo-hodně oblečenej, máme teplo-zimu v ložnici nebo podobný věci a to snesu.
Ale jak psala Ivulka, před tím, než jsme měli děti, jsem měla s tchyní celkem bezproblémový vztah, nějak jsme se tolerovaly. Ale s příchodem dětí přišly i rady a musím říct, že kolikrát skřípu zubama!!!!! Manžel je naštěstí na mé straně, ale někdy už je z toho taky unavenej a když si stěžuju, řekne: Netahej mě prosím do těchto záležitostí a vyřiď si to s ní sama! Jenže to se někdy nedá. Jednou něco řeknete a za týden narážka na podobnou věc. Ona třeba neřekne: Malej by měl dělat to a to. Ale: No jo, to naše Monča, ta už si držela na čtyřech měsících sama lahvičku! Divím se, že manžel nechodil už na půl roce a nepřebaloval se sám!!! Pořád přesvědčuju sama sebe, že to nemyslí zle, ale někdy to rozdýchávám těžko! Tchyně s oblibou peče dorty pro celou rodinu, ke všem narozeninám. Když manžel řekl, že si pro malýho k prvním narozkám udělám sama dort z piškotů a jogurtu (a ne ten těžký krémový s ořechama), nepřála bych vám vidět ten výraz. Řekla „Samozřejmě, to si udělejte, jak chcete…“, ale bylo to tak mrazivý, že jsem se z toho oklepala. Její dcery jsou zmanipulované od ní, takže jim taky připadalo,ž e to přeháním, když jsem třeba do roka odmítala rohlík. Jo, a co mě dokázalo vytočit nejvíc! My doma malýmu nedávali ani sušenky, natož čokolády (když mu byl asi rok a půl). Pak jsme ho nechali u tchánových na hlídání a on přišel umatlanej kolem pusy od čokošky! To se tenkrát manžel dost ozval, že za našima zádama to do něj tlačit nebudou a jestli se to ještě zopakuje, tak jim ho tam nebudem nechávat. Tenkrát fakt zuřil 
.
Naše mamka mě nechává malýho přebalit, ustrojit (jen stojí vedle mě a povídáme), kdežto tchyně by to všechno nejradši dělala sama (úplně vidím, jak je nervózní, když to dělám já) -asi aby mi ukázala, že je zručnější a dělá to líp nebo já nevím co si o tom myslet.
Když jsme přijeli z porodnice, tak jsme si chtěli být sami. Druhý nebo třetí den jsme pozvali tchánovi a odcházeli od nás zamlkle. Pár dní nato se u nás stavovala manželova ségra a pravila historickou větu: Mamka je na vás pěkně naštvaná, že jste jí nenechali malýho vykoupat! To jsem se fakt naštvala a řekla jsem, že za a) mohla něco říct, je snad dospělý člověk, za b) mám desetidenní miminko, kterýho si sama chci užívat plnými doušky, za c) moje rodiče u nás ještě ani nebyli, protože respektují naše právo na šestinedělí, což jsem jejím rodičům nevysvětlila, takže jsou pořád ve výhodě, tak ať si nestěžují. No, už ani nepípla.
Ale tchyně stejně měla potřebu se za to „pomstít“, takže našemu taťkovi řekla, ať se mi mamka trochu věnuje a poradí mi, že malýho prý neumím ani pořádně vykoupat, hlavně, že mám všechno načančaný!!!!!!!!!!!!! To mám v paměti doteď (ač je to tři roky) a nikdy jí to nezapomenu, řvala jsem tenkrát celý odpoledne a manželovi jsem to dodnes neřekla, jak byla zlá!
Takže tolik od nás 
.
Holky, slibme si, že budem lepší mámy a tchyně 
!!!!!!!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.05 21:09
tak moja mamina je našťastie v pohode - sem-tam sa ma pýtala prečo takto, ale inak neradí… skor ako tu už niektoré písali, keď sa pýtam, tak už si to nepamatá a zapísané to nemá naši bývajú 600km ďaleko od nás, a kolko razy by som ich mala rada na blízku…
mňa najviac dorazila sestra mojho otca - keď sme boli u našich, tak tam prišla aj ona, a volala nás, aby sme prišli k nim /k nej a mojej babičke/. keď teda zabudnem na to, že ja by som malej musela zbaliť kopec vecí /a keby prišli oni, bolo by to jednoduchšie/, + tam ešte mala byť ďalšia návšteva, takže kopec hluku, malá by sa tam určite nevyspala, nemala by sa tam poriadne kde vystrieť a pod… tak vtedy tam nebol s nami manžel, v otcovom aute pásy na zadnom sedadle nie sú… a ona že veď aj mňa vozili len na rukách, a že aha žijem, že veď je to len 20km, že to sa nič nemože stať.. snažila som sa jej to vysvetliť pokojne, ale to ako hrach o stenu hádzať… až mi slzy vyhŕkli do očí, keď sa k nej pridal aj moj oco a správali sa ku mne, ako by som mala 5 rokov a nevedela, o čom hvorím 
ostatné veci, ktoré mi „radila“ a vytýkala som už aj zabudla, lebo ma tá bezpečnosť v aute totálne dorazila.. podotýkam, že ona vlastné deti nemá…
aj keď neznášam konflikty a obzvlášť s osobami, čo majú vždy pravdu , tak som je nakoniec povedala, že to je moje dieťa, nech mi dá pokoj, a keď bude mať svoje, nech si to robí po svojom…
no, aspon že sa tak často nevidíme, neviem, ako by to dopadlo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.05 23:57
Máma naštěstí až tak moc nekecá, a když tak jedním uchem tam a druhým ven, jen mě nebaví jí 100× něco vysvětlovat, protože mě stejně neposlouchá, to bych jí kopla do pr… . Tchýně ta je v poho nekecá mi vůbec do ničeho.
Akorát moje máma nedokáže pochopit, proč nechci jezdit s malým autem bez sedačky, chtěla jsem se jet podívat s malým do práce, kde obě pracujeme, no a manžel neměl čas a jezdil do práce autem a máma furt chtěla, že přeci můžem ject jejich škodovkou a že ho bude klidně držet, že prej nadělám, ale já že ne, to bylo keců, tak ať prej radši nejezdim ani ven, že by mi něco mohlo spadnout do kočáru 
ne a ne nedala jsem se a jeli jsme tam až když měl manža čas Byly jsme tuhle ve městě autem a já kojila vzadu na sedačce a máma zas měla takovou náladu, seděla vepředu a najednou povídá, je kdyby prý uměla řídit tak by mohla ject a já při tom kojit (ťuk, ťuk říkala jsem si - no chce to prostě přejít )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.05 10:05
Stena,
jojo, s tema navstevama je to tezky, moji rodice jsou asi 450 km a tchanovu 100. Nasi jsou v pohode, nijak na nas netlaci, domluvili jsme se, ze prijdeme na jarni prazdniny na tyden a ted budou jezdit oni,(uz tu byli 3×). Ale tchanum to nevysvetlis, to je furt, kdy prijedete, ja, ze po sestinedeli, mame tam trvalej pobyt a bylo potreba zazadat o materskou, porodny a tak. Pozvali celou rodinu, byl tam hluk, bordel, malej byl uplne rozhozenej. Navic jsou v baraku, topej na uhli, takze v zime j tam bud kosa nebo pretopeno, navic ma tchyne tendence maleho furt prikryvat, takze ten byl rudej a zpocenej. tak jsem se zarekla, ze tam pojedem zase, az bude potreba zazadat o rodicak, driv ne a oni jsou desne urazeny, pritom jim porad rikam, zavolejte, seberte se a prijedte na vikend, ale to ne, to je moc slozity, ale ze pro nas je to s miminem a psem horsi, to nechapou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Milé maminky. Mějte na paměti, že ony jsou také lidi, které také měly své tchýně. Když my jsme byly malé, tak nebyla spousta nynějších vymožeností a ony už mají kolem 50-70let. Nemají k nynějším produktům moc důvěru. Ale zase musím říci, že si člověk musí vytyčit hranice. Já jsem taky musela lecos překousnout a můžu říci, že jediné co na ni fungovalo, bylo, že jsem jí malou nedala a že jí třeba 14dní neviděla. To bydlíme kousek od sebe. Tohle zafungovalo. Místo sladkého jí dává ovoce a ptá se když jí má něco dát.