Mamča má radši sestru

Anonymní
20.7.13 23:30

Mamča má radši sestru

Ahoj holky,

potřebovala bych se trošku vypsat, protože se docela trápím. Předem se omlouvám za svůj výlev, asi vám to přijde trapné a dětinské.
Vrátila jsem se před měsícem z delšího zahraničního pobytu 15 měsíců. A za měsíc odjíždím na minimálně další rok a půl pryč. Mamča se ségrou se mezitím hodně sblížily a mamča ségru vidí jak nějakou bohyni, která ji se vším pomáhá, obětuje se pro ni. Přitom ségra je 2 roky po vysoké škole, od té doby nepracuje! Žije v mamky bytě i s přítelem, který taky nepracuje! Půjčují si od mamči peníze a dělají ze sebe velké hogo fogo, jak zakládají firmu, kterou zakládají už rok a nic z toho. Mně sestra dluží peníze už tři roky. Já si od maminky nevezmu ani korunu, ze zahraničí jsem jim poslala peníze, dovezla spoustu dárků. Vzala jsem mamču na masáže. Včera jsme se chytly a ona mi řekla, ať si všechny dárky strčím do prdele, dokonce mi přinesla peníze za naftu, kterou jsem ji natankovala jako dárek do auta. Pak se ségrou grilovaly, a když šly spát, tak mi neřekly ani dobrou noc. Hádka vznikla kvůli našemu otci, se kterým já se téměř nebavím, protože se k mamče nechová dobře. Jsou rozvedeni. Ségra před mamčou dělá, jak nesnáší jeho novou přítelkyni, a když jsme tam byly na návštěvě, tak byla celou dobu s ní, jak kdyby byly nejlepší kamarádky. To kdyby mamča věděla, tak by ji to pěkně mrzelo, ale já nic neřeknu, abych ji neublížila. Nakonec jsem vždy já ta špatná.

Strašně mě to mrzí, protože se snažím dělat vše, co je v mých silách a nakonec já dopadnu vždy nejhůř. Včera mi dokonce mamča řekla, že ji od 17 let nenávidím. Je mi 28. Dotklo se mě to. Cítím se fakt špatně. Se ségrou jsme měly vždy super vztah, ale teď mi přijde, že ji vadím, a že mě pomlouvá a těší se, až zase odjedu. Vadí ji asi, že já práci mám a ona ne. Pořád říkala, jak práce v čr není, já jsem tady byla týden a hned jsem dostala práci ve velké a úspěšné společnosti na dobré pozici. Nakonec jsem ji ale odmítla a radši zase odjedu. Cítím se tady jak cizí, strašně mě to jejich chování zraňuje. Mamča se chová pěkně, ale stejně cítím, že má sestru raději. Je to hrozný pocit. :( Další věc je ta, že mi rodiče nechali v našem rodném domě ještě pokoj, abych se měla kam vrátit, do baráku se nastěhovala moje starší ségra a v klidu začala používat moje věci, které třeba ještě ani nebyly rozbalené, které jsem si já schovala, až se vrátím a mamča ji zase hned bránila, že to tak nemyslí, proč já se chci prý pořád hádat!? Možná vám přijdu jako malý spratek, ale to mě taky mrzelo.

Za jak dlouho dokážete překousnout, když vám řekne někdo něco, co vás opravdu zasáhlo? A máte někdo zkušenost s tím, že vaše rodiče upřednostnují vaše sourozence? Jinak dodávam, že sestra je mladší o dva roky a byla vždy i oblíbenec taťky.

Děkuji, že jsem se mohla vypsat. Radši anonym, je to pro mě dost osobní. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

7629
20.7.13 23:37

Trochu te chapu..ma babicka vzdy uprednostnovala sestru a to i ve chvily kdy ja jsem ji zaplatila novou koupelnu, koupila tenkrat hit DVD - za ktery u stromku podekovala segre atd atd… upravilo se to mezi nami az po letech, kdy ja jsem vice mene prestala vyvijet snahu se zalibit. Mrzelo me to a trochu mrzi dodnes..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11133
20.7.13 23:42

Ja myslim, ze jeste je tvoje mama rozvedena (a noveho partnera nema?) a ty jsi dlouhodobe v zahranici, tak se proste naprosto upnula na tvou sestru :nevim:
jestli zase na dlouho odjizdis, tak to moc neres (myslim s nima, v hlave to asi zustane) a spis zkus zklidnit situaci a urovnat vztahy, i za cenu toho, ze to neni fer.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5483
20.7.13 23:45

Nejsem psycholog a taky je těžké posoudit vaše vztahy z tak krátkého textu, z několika příhod. Velkou roli hraje určitě to, že jsi dlouhodobě pryč, máma se sestrou si notují, pro mámu je sestra jistota, protože je tady. Sestra může hodně žárlit na tvé úspěchy, zvlášť, jestli jí samotné se nedaří, tak může i do maminky něco hučet a maminka, pokud je povaha ovlivnitelná, jí to může baštit.
Věci, co píšeš, by se mě dotkly hodně, nezapomněla bych je nikdy (ale já jsem dost urážlivá :oops: ), kdyby nešlo o rodinné příslušníky, tak bych podobné hlášky asi nepřekousla vůbec a přerušila styky, u rodiny bych minimálně držela chladný odstup, nevnucovala bych se. Fakt nevím, těžká situace.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1259
20.7.13 23:45

Ano zažívala jsem to bohužel v dětství. Moje mamka vždy upřednostňovala mého bratra jako lepšího a bylo vidět, že ho má i radši. Já brzy bydlela sama a osamostanila se, některé věci mě mrzí dodnes, ale zase snažím se to překousnout. Měla jsem díky tomu dost dlouho pošramocené sebevědomí. Ale teď se vídáme a mám ji ráda je to přece jenom máma. Z mého bratra vyrostl s prominutím blbec, ale tak co už..maminka si ho pořád zastává..já už tam s něma naštěstí nebydlím. Bratr nedostudoval pořádně ani školu do práce nechodí :nevim:. Naprosto tě chápu, je to smutné. Ale jednou až budeš mít vlastní rodinu vyjde ti z toho alespoň to hlavní nikdy neupřednostňovat jedno dítě před druhým a brát je takové jaké jsou. :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.7.13 23:50
@Ali-Ali píše:
Ja myslim, ze jeste je tvoje mama rozvedena (a noveho partnera nema?) a ty jsi dlouhodobe v zahranici, tak se proste naprosto upnula na tvou sestru :nevim:
jestli zase na dlouho odjizdis, tak to moc neres (myslim s nima, v hlave to asi zustane) a spis zkus zklidnit situaci a urovnat vztahy, i za cenu toho, ze to neni fer.

To já právě nedovedu. Mamča zítra odjíždí k sobě domů (500km), měla jsem jet s ní, ale nemůžu. Radši budu sama, nemám nervy na další taková tvrdá slova. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
11133
20.7.13 23:55
@Anonymní píše:
To já právě nedovedu. Mamča zítra odjíždí k sobě domů (500km), měla jsem jet s ní, ale nemůžu. Radši budu sama, nemám nervy na další taková tvrdá slova. :nevim:

kdyz tak to nemusis urovnavat hned. jestli ted proste nemuzes (chapu to uplne), tak to nech ulezet, dej tomu cas. ale neuzavirej se do sebe. je to rodina a pokud vase vztahy na nejake relativne slusne urovni byly, tak je skode vse zpretrhat (i kdyz to neni tvoje vina).
ne ze bych chtela tvoji mamu omlouvat (ona by mela byt ta rozumna), ale myslim si, ze se opravdu citi orhozena tim, ze jsi pryc a urputne si brani sve „zazemi“ aspon u tve sestry. treba ma strach, ze kdyby si sestry nenadbihala, tak by to pak byla uplne sama.

edit: hrubky :roll:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.7.13 23:57
@Ali-Ali píše:
kdyz tak to nemusis urovnavat hned. jestli ted proste nemuzes (chapu to uplne), tak to nech ulezet, dej tomu cas. ale neuzavirej se do sebe. je to rodina a pokud vase vztahy na nejake relativne slusne urovni byly, tak je skode vse zpretrhat (i kdyz to neni tvoje vina).
ne ze bych chtela tvoji mamu omlouvat (ona by mela byt ta rozumna), ale myslim si, ze se opravdu citi orhozena tim, ze jsi pryc a urputne si brani sve „zazemi“ aspon u tve sestry. treba ma strach, ze kdyby si sestry nenadbihala, tak by to pak byla uplne sama.edit: hrubky :roll:

Nechci nic trhat, mamču fakt miluju. Jen jsem se chtěla vypsat, cítím se ukřivděná. :mrgreen: :hug: Děkuji za reakce. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
21.7.13 07:38

Vidím to taky tak, jak to bylo psáno.
Mamka je více se sestrou a proto je na ni více upnutá.
Ty to ber nyní s rezervou, sestře ohledně tvých věci nastav pravidla (i když si myslím, že je dodržovat nebude) - každý je jiný, ona asi bohužel taková.
Mamka na to doje časem.

Měla jsem v rodině případ, kdy po letech lidé pochopili, proč jednáme, tak jak jednáme a zjistili, že jsme měli pravdu.
Jednou jsem se naštvala na otce, že si myslel, že ho pomlouvám na ulici a přitom to dělala jeho žena. Po třech letech zjistil, že tenkrát pravdu neměl. Asi to pro něj bylo kruté zjištění.
A poslední - víš, jak bych byla vděčná mít mámu ač jakoukoliv? Ta má mi umřela, když jsem chodila do školky.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
21.7.13 07:45

Rději anonym, ale chápu trochu, jak se cítíš..u nás to tedy není od rodičů, ale od rodičů mého ote, babička s dědou, které ale jsou pro mě jen 2 lidi, které znám, ale necítím k nim nic…dělají šílené rozdíly v přístupu k vnoučatům, už když jsme byli malinký…mezi mnou a mojí sestřenici, jen pár příkladů…když jsme byli děti, sestřenici neustále někam brávali na výlety, mě nikam, nikdy mě neobjali, nikdy se nechovali jako babička a dědeček..když jsem neměla práci, což trvalo jen chvíli po maturitě, bylo jim to totálně jedno, sestřenice neměla práci a byla to chudinka, jak se bude živit? Když se sestřenici narodilo dítě, velké halooo kolem toho, když se narodil syn mě, neposlali ani gartulační sms, nezavolali, malému je 5 měsíců a ani se nezeptali, jak se mu daří :nevim:
Přitom mého otce mají pořád za malé děcko :cert: ho rádi mají hodně, ale jeho děti už ne, mně tedy vůbec, brácha je mladší, občas se za něma staví, ale je to spíš návštěva z povinnosti..já tam nebyla skoro rok…ted máme jet k našim a táta určitě bude chtít, nebo si přát, abych jim šla ukázat syna..ale vím, že stejně si ho ani nepochivají, protože je můj..nesnášejí mě, neím proč, ale to samé cítí oni k mojí mamce, přitom, kdyby ona s otcem nevydržela, byl by z něj dnes alkoholik..naštěstí měla sílu ho z toho vytáhnout…také od nich ani slovo uznání..ale to už je jiný příběh..ale věř, že tuto nesptravedlivost velice znám…já věřím, že boží mlýny melou… :)

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
21.7.13 07:51

Já s tím mám také zkušenosti. Máma měla vždycky raději sestru. Nejhorší bylo vždycky srovnávání. Ty jsi úplně blbá, podívej se na sestru jak je chytrá. Z tebe bude popelář. Hnus. Bolí to. V pubertě jsem pak měla vážné problémy se vším. I ted v dospělosti si nesu následky v podobě nízkého sebevědomí. Takže tě chápu. :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
21.7.13 09:30

Moje máma taky vždycky upřednostňovala bráchu, ten se teď odstěhoval na konec republiky a nezavolá jak je rok dlouhý, ale na druhou stranu si za to může sama, ona i otec.
Já bydlím ve stejném městě, mám miminko, takže najednou jí já přijdu vhod. Ale všechny ty křivdy z dětství si nesu do dnes. Kolikrát si na něco vzpomenu, co jsem vytlačila z hlavy a nestačím se divit 8o Když jsem s ní o tom chtěla mluvit, vyšlo z toho, že buď je chudinka ona nebo nikdo, zakončená hysterickým odchodem a pláčem :roll: Takže už se ani nesnažím. s ní nic neuděláš, tohle si prostě musíš vyřešit ty v sobě ;) :kytka:
Já jsem na druhou stranu ráda že to můj vztah s bratrem nenarušilo, i když v dětství jsme se nesnášeli, teď vycházíme dobře :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
7.4.14 08:29

Ahoj anonymni…moc te chapu, mam podobne pocity a „problemy“ v rodine…Vim, ze me nasi miluji a segra taky. Ja tomu nikdy ale moc neverila, neb jsem mela sama v sobe sileny psychicky blok. Ja se vzdy snazila delat veci tak, jak jsem si myslela, ze by si to prali nasi…postupne jsem zacala na segru i dost zarlit, ac jsem byla ve skole „lepsi“, nasla jsem si i pri skole velmi dobrou praci, odjela do zahranici apod a dokazala se o sebe postarat. Porad jsem citila, ze nasi segru „berou“ vic, ze me nedokazi tak moc pochvalit, a ikdyz ji se neco nepovede, tak je vlastne ta hodnejsi, ta co se moc nehada, ta sladka mladsi sestricka. Tyhle pocity jsem mela uz od detstvi a v puberte jsem si temito pocity vypestovala dost solidni psychicky blok, ktery mi hodne stezoval vztahy v rodice (hadky, brek, zarlivost na sestru). Pritel me po nekolika letech konecne premluvil abych si s nasima o vsem promluvila, ja dokonce chodila i tajne k psycholozce, neb rodinu ma clovek jen jednu a my jsme si velmi blizci a ja nechtela ty vztahy znicit. Mrzi me, ze jsem o tom tenkrat nemluvila hned, a dusila to v sobe, neb to dost ovlivnilo vztah s mymi rodici a i se segrou, ktery uz je momentalne sice v poradku, nicmene tohle tam bude vzdycky. Myslim ze vztahy v rodice te ovlivni na cely zivot, mne to ovlivnilo dost i partnersky vztah, kdy jsem velice precitlivela, zarlim apod, ale proste nemuzu si pomoct, je to zakotveno hluboko ve mne a silou vule se snazim tyto pocity prekonat. Preji ti moc sily, aby se vse vyrikalo, verim, ze maminka te ma rada stejne jako segru, bere te jen asi jako tu prubojnejsi v zivote a tu, co se o sebe sama postara a asi ji i chybis, proto se chova jak se chova…ja to mela uplne stejne…

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama