Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Máme doma tyrana
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
24.9.13 17:18
Máme doma tyrana
Ahojky. psala již nedávno o tom jak náš syn špatně zvláda školku. Ovšem při dalším a hlubším hledaní a díky sceně u kamarádky. sem zjistila, že náš drahý syn s námi manipuluje. Chyba pochazi v cele nasi rodine, kdy sme stale omlouvali „on je mali“.nebo na volani ke spani "on nas poterbuje. nevědomky jsme tuto panovačnost v něm vypěstovali a při nastupu doškolky zjistil čemu ma čelit a od te doby ty naschvaly začaly. musím podoktnou, že jsou často opravdu extremní. již se i zajimam o tento druh poruchy a pravděpodobně navštívím i nějakou poradnu. nebot v některých situacích jsem bezradná. Okamžitě jsem upustila od fyzických trestů, nebot si z toho nic neděla a zkoušíme ho ignorovat a tresty dávam v podobě zakazu oblíbených činosti. Pokud mi i tady napíšete nebo poradíte vaše zkušenosti budu ráda. a musím dodat že ve školce už si zvyka a i se zapojuje.doma se ale scena spusti při nepatrné pkrtotine
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.9.13 17:22
--
Inspirace:
http://knihy.abz.cz/…bnosti-dtete
A zde seminář od ní, je zajímavý:
http://ulozto.cz/…inar-mc1-rar
http://ulozto.cz/…inar-mc2-rar
Někteří ji nemají rádi, ale já si myslím, že ví, o čem mluví.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.13 18:17
@petutitka mám doma knihu malý tyran, velmi zajímavá. Ale pokud se ti to víc než nezdá, je nejlepší navštívit odborníka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
malinada
24.9.13 19:01
Ježiš, s každým nevychovaným fakánětem hned uhánět k odborníkovi, tohle je fakt syndrom emimina 
Udělali jste chybu, uvědomujete si ji, to je dobře. Ale ta chyba je ve vás a jen vy ji můžete „opravit“. To že jste začli necelý měsíc „vychovávat“ neznamená, že za měsíc budete mít doma andílka. Převýchova je totiž náročná na nervy a na čas.
Musíte mít trpělivost, být důslední a čekat, až dítě pochopí, že takhle ne. A mimochodem, dítě se učí nápodobou, takže změna vždycky musí plynout zevnitř vás.
Teprve ve chvíli, kdy by nenastala jakákoliv změna tak po půlroce, tak bych začla uvažovat se jít poradit k dětskému psychologovi. Ale ta hlavní část je na vás a místo vás to nikdo neudělá 
- Citovat
- Upravit
24.9.13 19:18
Malinada, no jo, ale každý si neumí poradit a mít ten patent na to..co je prostě jednoduše řečeno dobře. Než tedy používat tělesné tresty a čekat, než se budou dít zázraky, je pro některé rodiče určitě lepší rada-pohovor s odborníkem, který dokáže svět vidět lépe dětskýma očima, než samotný rodič. Takže s tvým názorem nesouhlasím a nemusíš takové děti řadit do kategorie -fagani, může v tom být něco úplně jinýho…např, ADHD-mosková dïsfunkce a nebo jiné onemocnění. Nedávno jsem byla v šoku, když jsem sledovala výměnu manželek, kde pětiletý kluk špatně mluvil. Nová maminka hned udělala jednoznačný unáhlený závěr, že je dítě zanedbané, že se mu rodiče nevěnují a přitom to pravděpodobně vypadalo tak, že chlapec trpí vývojovou disfáziií. Neznalost takových lidí.. udělá víc zla než užitku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.13 19:31
@malinada píše:
Ježiš, s každým nevychovaným fakánětem hned uhánět k odborníkovi, tohle je fakt syndrom emimina
Udělali jste chybu, uvědomujete si ji, to je dobře. Ale ta chyba je ve vás a jen vy ji můžete „opravit“. To že jste začli necelý měsíc „vychovávat“ neznamená, že za měsíc budete mít doma andílka. Převýchova je totiž náročná na nervy a na čas.
Musíte mít trpělivost, být důslední a čekat, až dítě pochopí, že takhle ne. A mimochodem, dítě se učí nápodobou, takže změna vždycky musí plynout zevnitř vás.Teprve ve chvíli, kdy by nenastala jakákoliv změna tak po půlroce, tak bych začla uvažovat se jít poradit k dětskému psychologovi. Ale ta hlavní část je na vás a místo vás to nikdo neudělá
Ale nemusí to být psycholog hned přece. Poradit se v MŠ, počkat jestli se věci ustálí a pak se uvidí. Odborník je až úplně poslední řešení, tak jsem to pocjhopila já.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jitka1976
24.9.13 19:52
@petutitka Pokud začíná ve školce fungovat, tak máte z půlky vyhráno…proč začal ve školce fungovat? Protože jsou tam jiné autority, nové a neokoukané…nemá je „vycvičené“ jako vás…byla by teď dobrá „zpětná vazba“ právě se školkou…ta ti může ohromně pomoct, pokud budete spolupracovat…Ve chvíli, kdy bude ve školce opravdu fungovat aspoň na 70% (respektovat učitelku, dodržovat pravidla), dohodnout se s učitelkou o „předávání informací“ (pozor, aby to nebral jako žalování!)musí to vyznít pro něj i dobře…ne jen kritika. Dítě by rozhovor mělo náhodně zaslechnout, ale nesmíte mluvit přímo k němu…jinak se šprajcne ještě víc. Učitelka by ho měla trochu (za něco) pochválit, ale popravdě říct, co dělal/nedělal správně…a zakončit to slovy, že se na to a to chování zítra zaměří…a o to samé prosí maminku doma…
Prostě syn musí vidět, že se TO řeší…že o tom vědí i ve školce…že ho nikdo nepeskuje, neponižuje, nemluví se o tom před dětmi…ale zároveň to NIKDO nebude TOLEROVAT! A každé zlepšení chování pozitivně komentovat…oboustranně..
- Citovat
- Upravit
24.9.13 21:34
Neříkám že se mi chce hned uhánět k odborníkovi. knihu malý tyran mám. a hodně poznatku s knihy se shoduji s mým synem.taky si myslím že to pujde pomaličku k lepšímu, ale jsou situace, že si nejsem jista jak na to mam reagovat…ignorovat netrestat, rozlity caj, pohazene jidlo, poplivane obleceni, triskani dvermi apod..na mou obhajobu sme se při vychově snažili být přísní a rozhodně sme ho nerozmazlovali, ale jsou situace běžné si myslím všude, že pokud dítko v noci pláče tak k němu jdete, připomáhate s oblekáním, děláte s ním oblíbené činosti a dovolíte mu i pohadku u jídla pokud je špatmný jedlík, nemluvně u hlídaní babiček a tetiček kdy dozor rodiču není vůbec. ale právě všechny tyhle situace ho trenovali k tomu aby s nami zkoušel manipulovat. naše výchova byla svědomitá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.13 08:06
Tohle co zde popisuješ..rozlity caj, pohazene jidlo, poplivane obleceni, triskani dvermi apod..to je přece ¨normální. Kromě toho poplivaného oblečení, to mě zaráží…
My máme z 5 dětí dva hyperaktivní kluky, oba mají ADHD, ale u staršího se to velice zlepšuje. Každý den mám krátký pohovor ve školce s paní učitelkou, držíme už konečně za jeden provaz a jsme důslední, ale taky je potřeba být láskyplní a přispupovat k našim dětem v klidu, na to reagují daleko lépe než, když cítí, že jsem nervní a nebo zaječím. Taky děláme metodu pevné objetí, např. když kluci zuří, že nechcou spát večer. Musím říct, že je to dobrý a nám to pomáhá a nejdou potom do takového afektu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.13 09:13
Věřim že vaše zkušenosti jsou jiste vetsi kdyz mate pet deti.to poplivane obeleceni protoze:tatinek prijel ze sluzebni cesty, mali byl rad ze ho vidi.take sme prijeli z navstevy. v klidu sme ho posalli prevlect kalhoty. chtel tatinka. a my ze ne ze musi sam tak zacal „plakat“.a to se stupnovalo. a po te zacalo to triskani a jeceni jen proto ze to nechtel udelat sam.kdyz sme si ho nevsimali zacal smrkat na przdno a pocital s tim ze mu ten nos prijde nekdo utrit.(v pokojiku ma papirove kapesniky i kos).a kdyz to nezabralo tak se svlekl do naha a zacal plivat do obleceni. proste jen chtel za kazdou cenu ze za nim prijdem. nevim uplne presne jak predchazet takovym situacim. a sama ste rikala ze vasi syni maji ADHD. tudis ste na to asi sama neprisla a nekde jste byla ze?..nemyslim si ze by byl muj syn nemocny ci postizeny.ale podle knihy"maly tyran" to svym zpusobem porucha je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.13 10:34
@petutitka po dohodě se školkou jsme šli na neurologické vyšetření a tam nám byla daná diagnoza ADHD…u toho staršího to bylo dost drsné do 5 let, neposlechl vůbec, vše se mu říkalo desetkrá i více, to je někdy vážně pro silný nervy..působil jakoby byl hluchý, tak jsme prošli řadou vyšetření. Když si vezmeš, že měl k tomu období vzdoru, není to žádná sranda, ale právě na tyhle děti se musí s klidným přístupem, protože raakce hněvu je dostává do ještě horšího stavu. Jedno ti poradím, i když tvé dítě zlobí a vytáčí tě šíleně, stále ho miluj, objímej, mazli se s ním a hrej…musí cítit lásku. Jistě, že ne ve fázi, kdy zuří a má záchvat. Když je u Vás pohoda a klid.. je třeba mu dát najevo, že je pro Vás ten nejdŮležitější. Já Ti nevím, ale nějak tvého malého chápu, že chtěl toho tátu, když ho tak dlouho neviděl a chtěl jeho pozornost..táta je prostě táta a pokud s ním není každý den, je mu vzácný..můj názor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.13 11:20
No taky si zpětně uvědomiji, že sme uděli chybu, že jmse nemotivovali, třeba"bež si hnem převlect tepláčky at si můžeš hrát s tatínkem".jen sme mu řekly převleč si teplaky..jak říkaš už sme pochopily, že přes hněv a křik a fyzické nasilí se nic nevyřeší, takže hodně věcí ignoruju a když ta pohoda je tak si hrajem a objíme. přesně jak říkaš. učitelky zatím neříkají nic, ale je pravdou, že ve školce si s dětmi nehraje a zapojuje se do skupinových her jen proto, že ho tam učitelky vemou. např zpívaní aj. nechci něco zanedbad. říkam si žemůžu u odbornika vypadat jako nejaka vyšilujici matka, ale co když si jen řeknem, že ho budem napravovat a měnit přístup svépomoci a ono za tím opravdu něco bude???a pak to třeba bude horší..ale i určitě děkuji za tvuj názor. moc mi to pomahá se o tom s někým bavit i proto že máš podobný problem. a taky proto jak říkaš není to žádná sranda. musím ted přeonačit přístup celé rodiny a hlavně tatínka, který např. včera i kydž sme při u spávaní za mamlým byli už dvakrát a po třetí aby si nás přivolal zhodil peřinu a „plakal“. a tatinek už už by mu to chtěl zvednou. já se jen řekla že si to musí zvednou a lehnout a nesmí plakat a když to tak bude dostane pusinku.sice to zvednul ale tatinek už mu pomohl přikrýt, protože to vyžadoval. a při tom když sem s ním byla sama u podobné scény.(to byl až do naha) a nevšímala jsem is ho tak přišel oblečený a následně se uklidnil a na muj pokyn si lehl. přikryl se a čekal potichu až přijdu mu tu pusinku dát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.9.13 13:38
@petutitka život je největší učitel, je pravda, že u prvního dítěte sem udělala mnoho chyb a nyní mě to mrzí. Ted sem daleko důslednější a asi i láskyplnější-Jasně, že prvního syna jsme taky milovali nesmírně, ale bylo mi 19let, když se narodil a je to prostě jiné…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.13 13:29
Tak zatim jsme se rozhodli s poradnou ještě počkat. zkusíme být trpělivý v tom jeho chování. je pravda že jsou na tom rodiny ohodně hůř, takže nebudeme hned plašit. ještě jednou děkuji za všechny názory 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
