Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
My to máme třeba tak, že jelikož jsme zatím dva, nepotřebujeme mít v kuchyni dvacet kusů nádobí, hrnců, ale jen pár, a ostatní když je nám líto je vyhodit, nebo co když budou potřeba, tak schováme do krabice a dáme třeba do sklepa, nebo pod postel. Co se týče oblečení tak to si každého půl roku přebíráme oblečení, a nekompromisně darujeme, nebo odvezeme do kontejneru na oblečení. Řešení vždycky je, jenom nepolevit. ![]()
Tak to vytřídit.
My teda máme věci, které používáme.
Vše má své místo. A staré povlečení, prostěradla, ručníky, utěrky, které vyřazuji. To dávám muži do garáže. Co se nehodí používat. Ale on to zas využije na práci kolem domu nebo v garáži. Nechávám mu to na hadry. Sekačku nám servisuje Mountfield, tak olej už nedolévá. Ale občas se mu hadra hodí na opucování a podložení něčeho.
Jinak v útulku jsou rádi za stará povlečení atd. Můžeš je podarovat.
Nemilostrdne prebrat a vyhazet. A k pude, ano mame ji a skladujeme tam veci po diteti, kdyby jeste doslo na druhe, pokud uz na nej nedojde, daruju to dal. Jeste na pude skladujeme sezonni sportovni vybaveni a obleceni na nej (treba veci na lyze zaberou fakt mrak mista a v dome to mit nechci, tak je to na pude) a sezonni dekorace (nejvic toho zaberou veci na Vanoce). Obleceni kupuju vetsinou az neco dosluhuje, tak toho nemame hromady, diteti porizujeme hracek nutne minimum a vse musi mit sve misto ve skrini a tridim to, z ceho dite vyrostlo nebo si tim nehraje a to posilam dal. Lozni pradlo a rucniky nechavam jen to hezke, co se pouziva, jakmile je na necem znat vek, davam to na hadry muzi do dilny.
Dřív jsem skladovala teď už ne. Věci co nenosim rok dávám na půdu. Pokud do toho další rok nevlezu vyhazuju do kontejneru.
Zkus začít svojí skříní. Postupuj dál. Nemusí to být hned. Postupuj po místnostech.
Jednou jsem četla, že co jeden rok nepoužiješ, tak nepotřebuješ. Tak jsem se tím začala řídit, zbavila jsem se tak 2/3 věcí včetně mého oblečení, kuchyňských potřeb… Nemyslím tím třeba lyže, které některý rok nevytáhneme. Oblečení po dětech hned dávám zadarmo asi třem paním - našla jsem je na fcbk skupině maminky z okolí. Něco jsem prodala za symbolické ceny, knihy jsem dala na “bazar pro onkologické děti”, hodně věcí nabízím zadarmo, hračky vozím do dětských lázní do herniček. Žije se mi doma teď mnohem lehčeji a mám dobrý pocit, že se věci dál používají.
U nás je to tak, že množství věcí je limitováno objemem skříní, do kterých se ukládá. Pak jsem šťastná, když se staré boty rozpadnou, protože si můžu koupit nové. Jakmile se stane, že věci někde přesto začnou přetékat, protřídím je. Třídím i v zimě, když se nedá pracovat na zahradě. Čím méně věcí, tím větší přehled (i pro děti) a snazší úklid. Ale tohle je povahou a máte ji ty i manžel, takže s tím asi nic moc neuděláte.
Podivej se na knihu nebo porady Marie Kondo. Diky jejim radam jsem vyhazela pulku bytu a nemrzi me to.
A.to ja se toho nebojim,.proste to hodim do popelnice a mam klid ![]()
Ale manzel vyrustal v obrovskem baraku a nevyhodi nikdy nic. To ja to pomalu hazu pryc
A tchyne k nam podstrkuje odpad, co se ji nechce odvezt na sberny dvur. Uz doma.neco nechce,.tak to strci manzelovi, ze „to se vam muze hodit“ nebo „mam pro vas daarek, přijeďte si“ - kdyz je to neco vetsiho a.on ji nikdy neprohledne
To úplně nesnasim.
@Anonymní píše:
Máme moc věcí. Všude. Hrozně špatně se pak uklízí, nevejde se nám to do skříní, ale já neumím vyhazovat, neumím uklízet. Nikdo mi s tím nepomůže. Doma je věčný boj, že není uklizeno.Kuchyn - hromada věci, pomůcek, skleniček, hrnku, ale nejčastěji se používá pořád to samé. Jenže někdy dojde i na ty ostatní věci.
Oblečení - každý máme dost oblečení, ale pořád neco chybí. Pro děti mám oblečení již nějaké větší od kamarádky, něco se koupi v akci, neodhadne se velikost, takže je to větší. Dále jsou to male věci. Snažila jsem se to prodávat, ale zabralo to hodně času a často to nestálo za to. Něco jsem prodala, ale ještě pořád něco mám. Moje oblečení je vůbec hrůza. Mám hromadu oblečení, které nenosim, hromadu oblečení, které je mi malé - teď jsem přibrala - možná se mi zase povede zhubnout. Už jsem vyhodila hromadu oblečení - teda dala do charitativního obchůdku, ale ted po 3 letech do toho dorostla dcera. Ta je nadšená z toho, co jsem nechala. Byla to krásná trika… A vlastně mě to teď mrzí. Manžel nevyhodi nikdy nic a na Vánoce toho zase dostane hromadu. Takže se to pořád kupí a kupí.
Boty - máme hromadu bot. Když se koupi nové, tak staré se hned nevyhazují.
Hračky. To je další kapitola. Hromada hraček. Všude. Nechápu, kde se to tady bere. Za ty roky se to nahromadilo. Určite toho děti nemají vic nez ostatní, ale u nikoho něm pocit, že by tam byl nepořádek, ale u nás ano. Nevím, v čem to je. Plyšáci. Ani nechci psát, kolik mají děti plyšáků. Ale opět - kamarádi děti mají stejný počet plyšáků, ale není to problém. Všude maji naklizeno.
Povlečení, ručníky - taky mi přijde, že toho máme strašně moc. Třeba to zimní povlečení zabira strašně moc místa.
Mám pocit, že u nás je toho moc. A že neumím najít pro věci správne místo. V ničem.
Budu ráda za jakékoliv rady, tipy. Máme velký dům a vypadá to, že není problém sem nacpat hodně věcí. Ale já ten problém mám.
Máme půdu a můžeme tam nacpat hodně věcí. Můžeme tam i skladovat oblečení po dětech, hračky a hry po dětech, ale… děláte to někdo?
Ještě se blíží Vánoce a dětem bych asi nějaký dárek dát měla. Bohužel netuším, co bych jim dala a představa, že sem pribudou zase další „krámy“… ale radost dětem udělat chci.
Něco jsem darovala, ale už nic dalšího nechtějí.
A jak mate velky byt a kolik vas tam bydli?
@Anonymní píše:
Máme moc věcí. Všude. Hrozně špatně se pak uklízí, nevejde se nám to do skříní, ale já neumím vyhazovat, neumím uklízet. Nikdo mi s tím nepomůže. Doma je věčný boj, že není uklizeno.Kuchyn - hromada věci, pomůcek, skleniček, hrnku, ale nejčastěji se používá pořád to samé. Jenže někdy dojde i na ty ostatní věci.
Oblečení - každý máme dost oblečení, ale pořád neco chybí. Pro děti mám oblečení již nějaké větší od kamarádky, něco se koupi v akci, neodhadne se velikost, takže je to větší. Dále jsou to male věci. Snažila jsem se to prodávat, ale zabralo to hodně času a často to nestálo za to. Něco jsem prodala, ale ještě pořád něco mám. Moje oblečení je vůbec hrůza. Mám hromadu oblečení, které nenosim, hromadu oblečení, které je mi malé - teď jsem přibrala - možná se mi zase povede zhubnout. Už jsem vyhodila hromadu oblečení - teda dala do charitativního obchůdku, ale ted po 3 letech do toho dorostla dcera. Ta je nadšená z toho, co jsem nechala. Byla to krásná trika… A vlastně mě to teď mrzí. Manžel nevyhodi nikdy nic a na Vánoce toho zase dostane hromadu. Takže se to pořád kupí a kupí.
Boty - máme hromadu bot. Když se koupi nové, tak staré se hned nevyhazují.
Hračky. To je další kapitola. Hromada hraček. Všude. Nechápu, kde se to tady bere. Za ty roky se to nahromadilo. Určite toho děti nemají vic nez ostatní, ale u nikoho něm pocit, že by tam byl nepořádek, ale u nás ano. Nevím, v čem to je. Plyšáci. Ani nechci psát, kolik mají děti plyšáků. Ale opět - kamarádi děti mají stejný počet plyšáků, ale není to problém. Všude maji naklizeno.
Povlečení, ručníky - taky mi přijde, že toho máme strašně moc. Třeba to zimní povlečení zabira strašně moc místa.
Mám pocit, že u nás je toho moc. A že neumím najít pro věci správne místo. V ničem.
Budu ráda za jakékoliv rady, tipy. Máme velký dům a vypadá to, že není problém sem nacpat hodně věcí. Ale já ten problém mám.
Máme půdu a můžeme tam nacpat hodně věcí. Můžeme tam i skladovat oblečení po dětech, hračky a hry po dětech, ale… děláte to někdo?
Ještě se blíží Vánoce a dětem bych asi nějaký dárek dát měla. Bohužel netuším, co bych jim dala a představa, že sem pribudou zase další „krámy“… ale radost dětem udělat chci.
Něco jsem darovala, ale už nic dalšího nechtějí.
Zrovna jsem dnes psala do jiného tématu, že nejsem sběratel. Máme byt asi 170 m2 a minimum nábytku. Furt třídím, rozdávám. Dávala jsem kdysi do skupin „za dovoz“ „zdarma“ a pod., ale dloho to trvalo. Pak jsem začala dávat na parapet nebo ven před barák do bedny pod stříšku i s popisky kolikrát a vše zmizelo. Oblečení dávám ségře, kamarádce, neteři nebo neteři řeknu jestli někoho nemá, při nejhorším dáme na popelnici nebo někde vedle a zmizí to. Cejchy nemám třeba jediné, které by byly starší, ale dávám mamce, ty to upotřebí pro návštěvy a myslím, že dřív přes mimibazar nějaké. Já třeba koupila nové vánoční světýlka a hned stará jsem dala na parapet pěkne do krabice s nápisem - fuknční a zmizela hned. Kdybych nebydlela v přízemí dám někam do skupiny třeba nevyhazujto. Já dala nedávno dvě tašky oblečení ségře i podprdy a už jsem se ptala kamaráda jestli by se ta jeho neutazila, kdybych ji dala věci po sobě a tím, že jsem dala té ségře, tak spíš budu probírat to nové a přemýšlet co úplně neunosím nebo jsem to měla v létě mockrát a už nechci další léto. V kuchyni také probírám něco dokola a boty jak kdy. Koupím nové a koukám jestli opravdu nějaké nedám pryč, ale už mám asi všechny jen z loňska max předloňska. Mám spíš jako zábavu to dávání pryč. Někdo přijde na návštěvu a já už otevírám šuplíky a hledám co poslat dál.
@Anonymní píše:
Máme moc věcí. Všude. Hrozně špatně se pak uklízí, nevejde se nám to do skříní, ale já neumím vyhazovat, neumím uklízet. Nikdo mi s tím nepomůže. Doma je věčný boj, že není uklizeno.Kuchyn - hromada věci, pomůcek, skleniček, hrnku, ale nejčastěji se používá pořád to samé. Jenže někdy dojde i na ty ostatní věci.
Oblečení - každý máme dost oblečení, ale pořád neco chybí. Pro děti mám oblečení již nějaké větší od kamarádky, něco se koupi v akci, neodhadne se velikost, takže je to větší. Dále jsou to male věci. Snažila jsem se to prodávat, ale zabralo to hodně času a často to nestálo za to. Něco jsem prodala, ale ještě pořád něco mám. Moje oblečení je vůbec hrůza. Mám hromadu oblečení, které nenosim, hromadu oblečení, které je mi malé - teď jsem přibrala - možná se mi zase povede zhubnout. Už jsem vyhodila hromadu oblečení - teda dala do charitativního obchůdku, ale ted po 3 letech do toho dorostla dcera. Ta je nadšená z toho, co jsem nechala. Byla to krásná trika… A vlastně mě to teď mrzí. Manžel nevyhodi nikdy nic a na Vánoce toho zase dostane hromadu. Takže se to pořád kupí a kupí.
Boty - máme hromadu bot. Když se koupi nové, tak staré se hned nevyhazují.
Hračky. To je další kapitola. Hromada hraček. Všude. Nechápu, kde se to tady bere. Za ty roky se to nahromadilo. Určite toho děti nemají vic nez ostatní, ale u nikoho něm pocit, že by tam byl nepořádek, ale u nás ano. Nevím, v čem to je. Plyšáci. Ani nechci psát, kolik mají děti plyšáků. Ale opět - kamarádi děti mají stejný počet plyšáků, ale není to problém. Všude maji naklizeno.
Povlečení, ručníky - taky mi přijde, že toho máme strašně moc. Třeba to zimní povlečení zabira strašně moc místa.
Mám pocit, že u nás je toho moc. A že neumím najít pro věci správne místo. V ničem.
Budu ráda za jakékoliv rady, tipy. Máme velký dům a vypadá to, že není problém sem nacpat hodně věcí. Ale já ten problém mám.
Máme půdu a můžeme tam nacpat hodně věcí. Můžeme tam i skladovat oblečení po dětech, hračky a hry po dětech, ale… děláte to někdo?
Ještě se blíží Vánoce a dětem bych asi nějaký dárek dát měla. Bohužel netuším, co bych jim dala a představa, že sem pribudou zase další „krámy“… ale radost dětem udělat chci.
Něco jsem darovala, ale už nic dalšího nechtějí.
@PaníBovaryová píše:
A.to ja se toho nebojim,.proste to hodim do popelnice a mam klid
Ale manzel vyrustal v obrovskem baraku a nevyhodi nikdy nic. To ja to pomalu hazu prycA tchyne k nam podstrkuje odpad, co se ji nechce odvezt na sberny dvur. Uz doma.neco nechce,.tak to strci manzelovi, ze „to se vam muze hodit“ nebo „mam pro vas daarek, přijeďte si“ - kdyz je to neco vetsiho a.on ji nikdy neprohledne
To úplně nesnasim.
Taky „tajne“ po troskach vyhazuji veci. Jinak bychom se doma nepohli. ![]()
Dvakrát ročně vezmu velký pytel a všechno litá… Zachovalý věci po dětech rozdám kamarádkám, zbytek hážu do sběru, včetně hraček. Z nějakého prodávání na netu už jsem dávno vyléčená. I když máme velký dům, máme několik skříní úplně prázdných. Nesnáším hromadění věcí…
A jéje. To mám v rodině. ![]()
Zkus tyhle dvě věci:
1. Pravidlo kus za kus - kupuju něco nového tak něco (ideálně stejná kategorie) musí jít pryč
2. Probrat věci po sezóně, pokud jsem něco nepoužil a není to vyloženě příležitostní, pak to jde pryč.
Máme moc věcí. Všude. Hrozně špatně se pak uklízí, nevejde se nám to do skříní, ale já neumím vyhazovat, neumím uklízet. Nikdo mi s tím nepomůže. Doma je věčný boj, že není uklizeno.
Kuchyn - hromada věci, pomůcek, skleniček, hrnku, ale nejčastěji se používá pořád to samé. Jenže někdy dojde i na ty ostatní věci.
Oblečení - každý máme dost oblečení, ale pořád neco chybí. Pro děti mám oblečení již nějaké větší od kamarádky, něco se koupi v akci, neodhadne se velikost, takže je to větší. Dále jsou to male věci. Snažila jsem se to prodávat, ale zabralo to hodně času a často to nestálo za to. Něco jsem prodala, ale ještě pořád něco mám. Moje oblečení je vůbec hrůza. Mám hromadu oblečení, které nenosim, hromadu oblečení, které je mi malé - teď jsem přibrala - možná se mi zase povede zhubnout. Už jsem vyhodila hromadu oblečení - teda dala do charitativního obchůdku, ale ted po 3 letech do toho dorostla dcera. Ta je nadšená z toho, co jsem nechala. Byla to krásná trika… A vlastně mě to teď mrzí. Manžel nevyhodi nikdy nic a na Vánoce toho zase dostane hromadu. Takže se to pořád kupí a kupí.
Boty - máme hromadu bot. Když se koupi nové, tak staré se hned nevyhazují.
Hračky. To je další kapitola. Hromada hraček. Všude. Nechápu, kde se to tady bere. Za ty roky se to nahromadilo. Určite toho děti nemají vic nez ostatní, ale u nikoho něm pocit, že by tam byl nepořádek, ale u nás ano. Nevím, v čem to je. Plyšáci. Ani nechci psát, kolik mají děti plyšáků. Ale opět - kamarádi děti mají stejný počet plyšáků, ale není to problém. Všude maji naklizeno.
Povlečení, ručníky - taky mi přijde, že toho máme strašně moc. Třeba to zimní povlečení zabira strašně moc místa.
Mám pocit, že u nás je toho moc. A že neumím najít pro věci správne místo. V ničem.
Budu ráda za jakékoliv rady, tipy. Máme velký dům a vypadá to, že není problém sem nacpat hodně věcí. Ale já ten problém mám.
Máme půdu a můžeme tam nacpat hodně věcí. Můžeme tam i skladovat oblečení po dětech, hračky a hry po dětech, ale… děláte to někdo?
Ještě se blíží Vánoce a dětem bych asi nějaký dárek dát měla. Bohužel netuším, co bych jim dala a představa, že sem pribudou zase další „krámy“… ale radost dětem udělat chci.
Něco jsem darovala, ale už nic dalšího nechtějí.