Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Upřímně, přestávám rozumnet tomu, z čeho máte doma moc věcí. Píšeš, že peněz moc nemáš, nechceš utrácet, lapače prachu nemáš. Tak v tom případě jen špatné uskladnění věci?
@Netopirek Já vyhazují postupně, časově postupně. Nehodící se věci přesouván v krabici do pracovny, kdyby náhodou. No a za rok, protože se v podstatě nikdy znova neobjeví, jdou. Jediné, co vyhazují ihned, tak rozbité spotřebiče. Třeba sporák jsme soupli před vrata, že ho naloží firma při závodu nového - a nakonec si ho odvezl člověk, co jel kolem. Totéž starý vyžínač. Nebo kuchyňský robot. Hrnky, talíře a hrnce jsme dali do azylaku.
@Micilin píše:
Když jsme se stěhovali, tak jsme vyřadili asi 200 knížek. A máme jich pořád moc. A to i dětských. V tomhle mám teda slabinu, ale i tady třídíme.
S knizkama je to těžké. Nikdo je moc nechce, a do kontejneru je házet mám blok. Zdědila jsem ke své ještě dvě knihovny. Vyřazují, rozdáván, vozím po knihobudkach, a pořád mám tisíce knih.
Nechceš poslat třeba fotky do SZ? Třeba těch věcí nakonec není moc a bude stačit jedna otočka v Ikee pro regály a krabice, líp to uspořádat a bude ![]()
@Anonymní píše:
Knihovnu nemáme. Ta není kam dát. A já dětem skoro nic nekupuji. A už vůbec ne hračky. Posledních pár let se snažím, aby vše zabralo co nejmíň místa a stejně se to kupí. Ani na Vánoce mi nepřijde, že by toho měli nějak moc. Dostávají převážně praktické darky. Loni teda dostal každý hru. Letos už žádnou hračku nedostanou. Ale dárky fakt nevím. Radost jim chci udělat. Úložné prostory máme, ale vlastně z mého pohledu málo. A i když se něco přida, tak to stejně nestačí a hned se to zaplní. Mohla.bych mít v každé místnosti mefavelkou skříň až do stropu a stejně by to nestačilo.
Nejsi ty náhodou Zelnicka s tím oblíbeným nejde to?
Tak ne, ta bydlí v bytovce.
Dám radu na vánoce - kup každému jeden velký dárek a je to. A každému jednu věc výhod. A když chceš dárku víc, tak klidně jedlé.
@Anonymní píše:
Zní to tak jednoduše. Bohužel to tak jednoduché není. Nechci to vyhazet. Nebo spíš nevím, co z tohoto vyhodit. Fakt nechápu, jak to dělají ostatní? Co třeba suvenýry z dovolené? Nikde si nic nekupuji. Nic domu nechci. Fakt mi přijde, že nekupuji kraviny. Ale neumím žít s malem. I děti mají hodně oblečení. Líbí se jim to, slíbí, že to budou nosit, ale pak to tak není. Není to sice casto, ale stane se to.
Ty suvenýry. Já mám doma jednu prosklenou skříňku na tyhle věci, nikam jinam to nesmí. Když se nevejde, tak něco letí.
A musíš třídit, to co používáš, druha7skupina, co nepotřebuješ. Tu druhou skupinu roztřídit na věci na vyhození, na darování, případně na prodej.
Ještě je dobré si při nakupování říkat - chci to nebo to potřebují? Pokud to jen chci, odložit zpět. A stejně tak třeba oblečení - líbí se mi, fajn, odlozim zpět do regálu a případně, pokud to budu chtít, tak za týden si pro to jít. Kolikrát už to nebudeš za ten týden chtít.
@Anonymní píše:
Chytla mě panika. Házím vše do krabic a odnasim na půdu. Je toho moc moc moc. Musím tu místnost teď vyklidit a něm čas to třídit. Jenže to jsem nechtěla. Akorát se to přesunulo. Moc jsem toho od včerejška nevytridila. Strasne málo. Jenže xkrat jsem chtěla třeba jednu bundu vyhodit, že se mi nelibi. A jak jsem ráda kolikrát, že ji mám
Už x let ji nosím na lyže. Takže ji vyhodit nemůžu. Jiné se na lyže nehodí. A tak je to se vším. Jedna mi je malá. Ale zase - hodí se dceři.Neumím to vytřídit. Neumím to uložit. A pak z toho mám akorát nervy. Nevím, jak se to naučit. V mém věku už to asi nepůjde. Ať vyhodím cokoliv, vytřídím, srovnám, tak to stejně není moc videt.
Vyhledej pomoc odborníka..
Promiň, taky nevím co řešíš ![]()
Hele, my jsme taky naprosto zavalení kramama. Ale my jsme čtyři a pes ve 3+1, ale má to 52 metrů ![]()
Oblečení mám strašně moc, kluci taky a pořád kupuju nové.
Úložné prostory celkem nula, naštěstí se budeme brzy stěhovat do domu 180 metrů s velkou půdou.
Vyhazování mi dělá velký problém, chápu tě ![]()
V novém se to rozprostře, každé dítě bude mít svůj pokoj, skříně…
A obří knihovnu v pracovně ![]()
Taky si moc neumím představit jak to u vás vypadá, když máš dům, nemůže to být tak hrozný.
Nechceš dát fotku?
Spis bych řekla, ze tady je to psychicky problem. Vůbec nejde o věci, těch muže mít tak normálně, ale spis ty pocity co z toho má. Mi prijde, ze by byla nešťastná i s jednou skříni v holobytu
@Marmarram píše:
Upřímně, přestávám rozumnet tomu, z čeho máte doma moc věcí. Píšeš, že peněz moc nemáš, nechceš utrácet, lapače prachu nemáš. Tak v tom případě jen špatné uskladnění věci?
Z mého okolí právě lidi, co nemají moc peněz a nechtějí moc utrácet, mají nejvíc věcí. Protože nic nevyhodí, protože co když za 10 let přijde den, kdy tu věc budou potřebovat a přeci ji pak nepůjdou koupit znovu (i když je to věc za stovku a šance, že ji vážně budou potřebovat, je mizivá). Mám v rodině několik takových lidí a u nich doma je to ukázkové skladiště. Ale i ta prázdná krabička by se jednou mohla hodit ![]()
@Anonymní píše:
Máme moc věcí. Všude. Hrozně špatně se pak uklízí, nevejde se nám to do skříní, ale já neumím vyhazovat, neumím uklízet. Nikdo mi s tím nepomůže. Doma je věčný boj, že není uklizeno.Kuchyn - hromada věci, pomůcek, skleniček, hrnku, ale nejčastěji se používá pořád to samé. Jenže někdy dojde i na ty ostatní věci.
Oblečení - každý máme dost oblečení, ale pořád neco chybí. Pro děti mám oblečení již nějaké větší od kamarádky, něco se koupi v akci, neodhadne se velikost, takže je to větší. Dále jsou to male věci. Snažila jsem se to prodávat, ale zabralo to hodně času a často to nestálo za to. Něco jsem prodala, ale ještě pořád něco mám. Moje oblečení je vůbec hrůza. Mám hromadu oblečení, které nenosim, hromadu oblečení, které je mi malé - teď jsem přibrala - možná se mi zase povede zhubnout. Už jsem vyhodila hromadu oblečení - teda dala do charitativního obchůdku, ale ted po 3 letech do toho dorostla dcera. Ta je nadšená z toho, co jsem nechala. Byla to krásná trika… A vlastně mě to teď mrzí. Manžel nevyhodi nikdy nic a na Vánoce toho zase dostane hromadu. Takže se to pořád kupí a kupí.
Boty - máme hromadu bot. Když se koupi nové, tak staré se hned nevyhazují.
Hračky. To je další kapitola. Hromada hraček. Všude. Nechápu, kde se to tady bere. Za ty roky se to nahromadilo. Určite toho děti nemají vic nez ostatní, ale u nikoho něm pocit, že by tam byl nepořádek, ale u nás ano. Nevím, v čem to je. Plyšáci. Ani nechci psát, kolik mají děti plyšáků. Ale opět - kamarádi děti mají stejný počet plyšáků, ale není to problém. Všude maji naklizeno.
Povlečení, ručníky - taky mi přijde, že toho máme strašně moc. Třeba to zimní povlečení zabira strašně moc místa.
Mám pocit, že u nás je toho moc. A že neumím najít pro věci správne místo. V ničem.
Budu ráda za jakékoliv rady, tipy. Máme velký dům a vypadá to, že není problém sem nacpat hodně věcí. Ale já ten problém mám.
Máme půdu a můžeme tam nacpat hodně věcí. Můžeme tam i skladovat oblečení po dětech, hračky a hry po dětech, ale… děláte to někdo?
Ještě se blíží Vánoce a dětem bych asi nějaký dárek dát měla. Bohužel netuším, co bych jim dala a představa, že sem pribudou zase další „krámy“… ale radost dětem udělat chci.
Něco jsem darovala, ale už nic dalšího nechtějí.
Ti reknu tajemstvi. Ja tajne prubezne vyhazuji, hlavne plysaky a putovni dary
Nemilosrdne ![]()
Ze mate velky dum neznamena, ze mate ulozne prostory.
@aanysek píše:
Z mého okolí právě lidi, co nemají moc peněz a nechtějí moc utrácet, mají nejvíc věcí. Protože nic nevyhodí, protože co když za 10 let přijde den, kdy tu věc budou potřebovat a přeci ji pak nepůjdou koupit znovu (i když je to věc za stovku a šance, že ji vážně budou potřebovat, je mizivá). Mám v rodině několik takových lidí a u nich doma je to ukázkové skladiště. Ale i ta prázdná krabička by se jednou mohla hodit
Schovavam pevne prazdne krabice v posteli na baleni darku ![]()
@Meredit Taková zkušenost mimo. I veliké prostory můžou být zavaleny krámy. Právě proto že to svádí tím že je dostatek prostoru. A nemusí to ani dlouho trvat. Tak to chce hlídat i s takovou krásnou plochou. ![]()
@Temnástranasíly naši schovávali balicí papíry. Pamatuji si, jak po rozbalení dárků, které muselo probíhat velmi opatrně maminka papir srovnala, poskládala a strčila do tašky s tím, že příští rok znova.
Samozřejmě před 89, ale trvalo nám dlouho pak babičce vysvětlit, že nám balicí papír po svátcích již nemusí vracet.