Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jsem moc ráda, že máme dvě holky (skoro 4roky, 5 měsíců). Ale někdy je toho štěstí na mě nějak moc… ![]()
@Berousik píše:
Jenom o vikendech, v tydnu jezdi domu pozde a to uz mala spi. Ono to neni tak hrozny, ja jsem dneska ovlivnena prisernou scenou, kterou mi udelala na ocnim![]()
Kdysi jak sem videla deti co maminkam delaji sceny. Rikam si v duchu co to je za matku? proc neco nedela? chudak dite
no ted uz vim, ze tomu tak neni. Vychova je hodne komplikovana a kazde dite je jine. Je jedno co si mysli lidy. Matka vi co a jak svuj poklad vychovat a nikdo by jej do toho nemel kecat.Deti rychle rostou a pak nam bude jeste smutno, ze tak rychle uplynul cas.
@prdelka17 píše:
Jsem moc ráda, že máme dvě holky (skoro 4roky, 5 měsíců). Ale někdy je toho štěstí na mě nějak moc…
Když se malý narodil, rekla mi kamaradka:,, kdybych mohla znovu prožít sestinedeli, stravim ho cele v posteli s malym a mazlim se s nim" a tak jsem to tak víceméně udělala. Každý den jsme trávili v posteli, kde malý převážně spal nebo na me koukal, bylo to krasne. Když jsem ho dala do postýlky, tak plakal, spinkal tam jen půl hoďky, takže jsem se hodila do klidu byli jsme hlavne porad spolu. Pak jsme začali chodit na celodenní procházky s kočárkem a vraceli se jen na kojení, pak mel období kdy spal 3h v kocare na balkone, rada na to vzpominam:) hlavne jsem se snažila vtisknout si každý moment, az budu mít jednou druhé dite, uz nebude tolik prostoru na takovou pohodicku. To spi, když spi dite mi nikdy moc nefugovalo, ve volných chvílích jsem raději uklizela, cisty byt mi dodal vice energie. A jooo to dlouhy kojení, to byla paráda, třeba 45min jsem kojila, zkoukla jsem takových filmu:D moc bych ti prala tak hodne dite jako mam ja. Sice je to nespavec, ale pres den mi to vynahrazuje! To vstavani je drsný, ale třeba ti bude hezky spinkat, me pomáhá říkat si, ze je to jen obdobi:) hodne štěstí!
Zatím dobře teda myslím
.
Nejstarší 7,5r. už chytá první záblesky puberty a nejmladsi 3r. tomu vrcholi obdobi vzdoru, prostredni je uminena po me, takže doma veselo.
Zachvilku bude zas vše jiné, strašně rychle nám rostou a mění se pred očima.
@emamka89 píše:
Když se malý narodil, rekla mi kamaradka:,, kdybych mohla znovu prožít sestinedeli, stravim ho cele v posteli s malym a mazlim se s nim" a tak jsem to tak víceméně udělala. Každý den jsme trávili v posteli, kde malý převážně spal nebo na me koukal, bylo to krasne. Když jsem ho dala do postýlky, tak plakal, spinkal tam jen půl hoďky, takže jsem se hodila do klidu byli jsme hlavne porad spolu. Pak jsme začali chodit na celodenní procházky s kočárkem a vraceli se jen na kojení, pak mel období kdy spal 3h v kocare na balkone, rada na to vzpominam:) hlavne jsem se snažila vtisknout si každý moment, az budu mít jednou druhé dite, uz nebude tolik prostoru na takovou pohodicku. To spi, když spi dite mi nikdy moc nefugovalo, ve volných chvílích jsem raději uklizela, cisty byt mi dodal vice energie. A jooo to dlouhy kojení, to byla paráda, třeba 45min jsem kojila, zkoukla jsem takových filmu:D moc bych ti prala tak hodne dite jako mam ja. Sice je to nespavec, ale pres den mi to vynahrazuje! To vstavani je drsný, ale třeba ti bude hezky spinkat, me pomáhá říkat si, ze je to jen obdobi:) hodne štěstí!
Krasne uplne me to navnadilo jeste vic. Prejeme Vam hodne zdravicka a at se Vam dari porad a co nejdriv dalsi miminko. ![]()
@rena621 píše:
Super, nekdy clovek ani nevi co vsechno dokaze.
První byla dcera a to bylo dítě pro začátečníka tichá, jen ležela koukala, už když se narodila, měla takový spokojený a klidný výraz. Druhý byl kluk a teda ten mi to vynahradil, když jsem ho poprvé viděla, tak mě v první moment napadlo"tak s tebou to tak jednoduchý nebude" a nebylo, teď je mu 10 měsíců a běhá venku jak drak je šikovný, ale velmi náročný. Miluju je oba, pořád je to pro mě to nejkrásnější období i když někdy hodně náročné, hlavně na psychiku
.
@rena621 píše:
Kdysi jak sem videla deti co maminkam delaji sceny. Rikam si v duchu co to je za matku? proc neco nedela? chudak diteno ted uz vim, ze tomu tak neni. Vychova je hodne komplikovana a kazde dite je jine. Je jedno co si mysli lidy. Matka vi co a jak svuj poklad vychovat a nikdo by jej do toho nemel kecat.Deti rychle rostou a pak nam bude jeste smutno, ze tak rychle uplynul cas.
Jj jako bezdetna jsem taky kroutila ocima. Dnes dcera lezela na tom ocnim na zemi na zadech mezi dverma. Proc nevim, ale jiste to byl nejaky zasadni problem, tusim neco jako, ze ty zidle byly moc zeleny. Lidi ji prekracovali. Jedna pani me placla po rameni a rika „to znam“
mela jsem sto chuti ji tam nechat a jit nekam-kamkoli s blazenym vyrazem. Neco jako ucitelka z Obecne skoly, hrala ji myslim Kolarova ![]()
Rodicovstvi je nekdy na bednu, ale je to krasny ![]()
@Kelsey píše:
Zatím dobře teda myslím.Nejstarší 7,5r. už chytá první záblesky puberty a nejmladsi 3r. tomu vrcholi obdobi vzdoru, prostredni je uminena po me, takže doma veselo.
Zachvilku bude zas vše jiné, strašně rychle nám rostou a mění se pred očima.
Obcas by clovek chtel vratit cas a poradne ho vystiskat a upusinkovat. 3lete jeste se da ale starsi uz asi ani moc nechce. Bracha je o 7let ml. a kdyz ho vidim je mu 22r mrzi me ze jak miminko sem ho nepusinkovala, nemazlila a to byl tak krasne miminko. Je to strasne jak rychle to utika.Za chvilku z nas budu stare baby ani nebudem vedet jak.
Asi dle svych moznosti. Ale za me je dulezity klid doma, s prvni jsem byla sama pomahaci navsteva a byla jsem uplne hotova, mama sice uvarila, ale kdyz dite spalo, tak si chtela povidat a potom frnkla domu a noc byla prede mnou. Pozdeji jsem zjistila, ze zvladnu uvarit a jeste si jit s mladou lehnout. Se synem se mi ani nikdo o pomoc nenabidnul a byla jsem rada.
@Berousik ![]()
Ja zvládá podle toho, jak se děti vyspí. Po dnech s triletakem „nic nechci, všechno je spatne, po stopadesate udělám, co mám zakazane“ a roční „hysterickou prisavkou“ toužím po rekreaci u Chocholouska.
Když spolupracují a nesabotuji program dne, tak si rikam, ze je nas doma malo.
@xjuklickova píše:
Asi dle svych moznosti. Ale za me je dulezity klid doma, s prvni jsem byla sama pomahaci navsteva a byla jsem uplne hotova, mama sice uvarila, ale kdyz dite spalo, tak si chtela povidat a potom frnkla domu a noc byla prede mnou. Pozdeji jsem zjistila, ze zvladnu uvarit a jeste si jit s mladou lehnout. Se synem se mi ani nikdo o pomoc nenabidnul a byla jsem rada.
No mam obavy ze mit klid nebudem. Uz tolik lidy se k nam zvalo a neustale telefonaty-tak co porad nic? mela bych mit radost ze tolik se tesi na drobca, ale spis uz me to znervoznuje.
Ahoj, my máme doma 6ti týdenního drobečka a musím říct, že zatím je mateřská těžká pohodička
Ale co tak slyším vyprávět sousedky, tak mám zatím asi extra štěstí a extra hodné dítě. Nejvíc jsem se bála nevyspání, ale za celou dobu malej prořval jen jednu noc a to, když jsme ho přivezli z porodnice, jinak vydrží spinkat v noci i 6 hodin v kuse, pak nakrmíme a spíme další 3 hodiny
Na nový režim jsme si s manželem už asi zvykli, manžel přebaluje, krmí když přijde z práce a občas i v noci k němu vstane, tak snad mu to také dlouho vydrží
A příští rok se asi začneme snažit o druhé mimčo ![]()
Jen ta tchyně by si občas mohla svoje rady nechat pro sebe
ale to se holt musí jednim uchem tam a druhým ven ![]()
Příspěvek upraven 07.04.16 v 21:12
@Bobsh píše:
První byla dcera a to bylo dítě pro začátečníka tichá, jen ležela koukala, už když se narodila, měla takový spokojený a klidný výraz. Druhý byl kluk a teda ten mi to vynahradil, když jsem ho poprvé viděla, tak mě v první moment napadlo"tak s tebou to tak jednoduchý nebude" a nebylo, teď je mu 10 měsíců a běhá venku jak drak je šikovný, ale velmi náročný. Miluju je oba, pořád je to pro mě to nejkrásnější období i když někdy hodně náročné, hlavně na psychiku.
To je krasny. Libi se mi kdyz kazde dite je jine. Holcicka a kluk tak bych to i ja chtela
Zapomeň
