Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zeny, potrebuji se poradit
. Pred 8 mesici jsme se prestehovali z Prahy na vesnici na druhem konci CR, kde jsem nikoho neznala. Zacala jsem se pomalu seznamovat s mistnimi a nasla si par znamych. Pravidelne se vidame asi 2mesice s maminkou, ktera ma o 4mesice mladsiho syna. Kluci maji uplne odlisne povahy-muj je hodne aktivni/samostnany/vyhledava deti a zname synek je spis klidnejsi a preferuje maminku. Problem je v tom, ze muj syn kamaradcina pravidelne, pokazde co se vidime, zacne v nejake situaci napr strkat..nebo se po nem valet na zemi a jelikoz je 1× tak velky a silnejsi, vzdycky „ma navrch“ a musim zasahovat. Nedela to porad a hned, ale napr v situaci, kdy kamaradk syn ma nejakou hracku kt.syn chce. Zezacatku staci mu vysvetlit, ze se prostridaji–to vydrzi…jenze jakmile jsme spolu delsi dobu (hodku) a napr se situace s heackou opakuje, muj zacne proste vyuzivat toho ze je silnejsi a hracku si sebere. Vpodstate ale ho jen strka. Nemlati ho.
Dnes stejna situace. Muj syn strcil do kamar.syna a ten spadnul, kamaradka zacala rvat a dostala jsem prednasku, ze mam nevychovaneho spratka co mlati jeji dite. Delam pry chybu ze na nej nervu a nemlatim ho. A ze Si tim ventiluje to, ze ho odkladam do skolky a ze ma byt se mnou doma, abych ho mohla vychovavat:(((.
A me to fakt trapi
!!! Nechci, aby se tak syn choval…vzdy jsem mu tedy jen domluvila, zvysila hlas a napr. s nim „za trest“ odesla ze hriste. Jenze trvaly vysledek zadny!!! Dela mu to stale!!!
syn se jinak k zadnemu jinemu diteti takhle nechova. Chodi 8mesicu na pul uvazku do miniskolky (pracuji 2dny v tydnu) kde ho vsechny deti maji rady. Je hodne spolecensky a kamaradsky.
Jenze jsem naprosto bezradna v tom, jak mu zabranit pouzivat fyz. presilu smerem k kamar. synovi. Je mi trapne kdyz mu ublizuje a je mi trapne, kdYz mi nekdo verejne oznamuje, ze mam agresivniho syna-protoze absolutne nevim, co s tim delat
! Nechapu, proc se tak chova jen k nemu
. Jeste jsem se s tim u syna nikdy nesetkala a rikam si, ze bych asi mela nejak „jinak“ zasahnout. Jenze Jak??! Diky za kazdou radu, jsem z toho dnesku fakt uplne mimo
![]()
Musíš je mít neustále na očích a být poblíž, abys zasáhla, když se to má stát. Ne až se to stane.
Ne že by kamarádka měla ve všech tvrzeních pravdu, ale asi jí vytekly nervy a ani se jí nedivím.
@MiraMoo Pokud se chceš vídat s kamarádkou a jejím synem, tak nezbývá, než po dobu setkání prostě u kluka sedět a korigovat ho v jeho chování i fyzicky (=nedovoit strkání š´touchání, přetaování o hračku, zabavení syna něčím jiným) + samozřejmě vysvětlovat a vysvětlovat.
Jink m to přije vcelku normální, kluk měl v době mezi 2-2,5 lety taky období, kdy prostě válcoval a občas i kousal sesru-mimino a ještě mu to přišlo dost zábavné. Tak jsem je prostě nemohla nechat bez dozoru spolu.
@Sany80s to je taky ono–kdyz u nej stojim a jsem mu „za zadkem“,nic se nestane…stava se to vzdy, kdyz si jich delsi dobu nevsimam. Ja se ji taky nedivim a rozumim tomu, me samotnou to stve a mrzi! Je to pro me neco noveho, neznam syna takoveho.
@Svistice diky moc!!! A napr placnuti po tom zadku?? Mam?? Me vadi, ze si dovoluje na slabsiho..strasne!!! Ale nevim, abych tim tu jeho nejakou agresi jeste nezhorsila ![]()
Dcera děti kousala. Nic nepomáhalo, prostě to bylo období a muselo to přejít. Nekousala děti co se jí bránily a nebo do ní pak strčily nebo jí taky kously. Jestli se kamarádky syn nijak nebrání, tak je pro tvého syna snadný cíl.
Jediné co můžu doporučit tak hlídat a čekat. Pokud to vždycky začne až cca po hodině, tak se prostě rozcházet dřív.
@MiraMoo píše:
@Sany80s to je taky ono–kdyz u nej stojim a jsem mu „za zadkem“,nic se nestane…stava se to vzdy, kdyz si jich delsi dobu nevsimam. Ja se ji taky nedivim a rozumim tomu, me samotnou to stve a mrzi! Je to pro me neco noveho, neznam syna takoveho.@Svistice diky moc!!! A napr placnuti po tom zadku?? Mam?? Me vadi, ze si dovoluje na slabsiho..strasne!!! Ale nevim, abych tim tu jeho nejakou agresi jeste nezhorsila
Pokud ho placnes, uděláš presne to samé, co dela on. Zeptala jsi se ho, proc to dela?
Já myslím, že za zkoušku nic nedáš. Zkus dát po dupě, nebo mu zakaž opravdu něco co ho zajímá nebo co má rád. U nás to tak funguje. Když zlobí nebo nechce spolupracovat, tak mu zakážu třeba pohádky na noťasu. Odpoledne se rád na pár pohádek koukne (vždy si vybere co zrovna chce). A když zakážu, tak nepovolím. On si to pamatuje a pak stačí většinou jen vyhrůžky. Ale těžko takhle radit, s každým dítětem je to individuální ![]()
@Netopirek taky hezky
. Ne, kamaradky syn se nijak nebrani. Za jak dlouho to preslo?:)
@MiraMoo píše:
@Sany80s to je taky ono–kdyz u nej stojim a jsem mu „za zadkem“,nic se nestane…stava se to vzdy, kdyz si jich delsi dobu nevsimam. Ja se ji taky nedivim a rozumim tomu, me samotnou to stve a mrzi! Je to pro me neco noveho, neznam syna takoveho.@Svistice diky moc!!! A napr placnuti po tom zadku?? Mam?? Me vadi, ze si dovoluje na slabsiho..strasne!!! Ale nevim, abych tim tu jeho nejakou agresi jeste nezhorsila
Ale to je tvůj problém, ne toho dítěte, že si ho nevšímáš! On se teprve seznamuje s různýma sociálníma situacema a v nich potřebuje průvodce. Pokud ho nemá, tak si to prostě řeší po svém. Já nechat děti bez dozoru, tak se mi tu taky pomlátí a jako bonus udělají z pokojíku kůkničku na dříví, a to se milují!
Add plácání, u nás je to kontraproduktivní - kluk si z toho nic nedělá a neopak se snaží oplácet taky.
@MiraMoo asi do tři let. Ve školce to už nedělala. Ale mezi druhým a třetím rokem se všechny ty živější děti „napadaly“ ![]()
Tvůj syn se tak chová ke všem? Možná je vysazený pouze na tohodle chlapce. Nic s tím nenaděláš, vychovávej ho důsledně, jak nejlépe umíš.. Možná, že pokud se bude takto chovat stále, přijdeš o společné chvíle s kamarádkou
Inu, co na to říct… Silnější pes mr.. Tvůj syn cítí, že kamarádky syn je slabší a tak si dovoluje. Nemyslím si, že by jsi to vyřešila fyzickým trestem. Podle mě jakou fyzické tresty hlavně pro rodiče, aby si ventilovaly sou zlost, je to vůči dítěti ubohé, protože se proti tobě nemá jak bránit. Asi nezbývá nic jiného, než vysvětlovat pořád dokolečka a mít ho pořád na očích a rozpoznat situaci, než k,,útoku" dojde a syna zarazit.
Měj ho neustále „po ruce“, ať můžeš zasáhnout, než vůbec k nějaké agresi na toho chlapce dojde a dokola vysvětlu, opakuj… Kamarádce se nedivím, taky by se ti to na jejím místě nelíbilo a bohužel jí už ruply nervy. Můj syn je taky takový hodný knedlík/snadný cíl a občas mi trhá srdce, co mu děti dělají. Je to prostě obdobím a musí z toho vyrůst. Ty buď důsledná (zákaz vs. odměna), měj ho na dosah když je s tím chlapečkem a ono se to spraví. ![]()
Tak mě se zdá spíš hysterická ta tvoje kámoška. Mám podobnou v okolí
jako a říct abys ho mlátila se nedivím že ten malej je v podstatě uťaplej. Jako podle toho co píšeš jinak malej je v poho tak bych to tak razantně neřešila. A nezavidí ti třeba tu práci? Oni lidi sou občas zvláštní ![]()