Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím. Jak vyplývá z názvu diskuze, vztah manžela a dcerky skřípe. Je mu podobná fyzicky, povahově jsou zcela jinde a způsobuje to trable. Manžel je puntičkář, dcera bohém. Nechci nadržovat ani jednomu z nich, motám se mezi nimi. Dcera je snílek ( a ADD), hlava v oblacích, bordelář, zapomíná věci, má svou hlavu, je spíš introvertní ( ve smyslu, že se moc nedruží a vystačí si sama). Manžel to nedává, snaží se ji vychovat, předělat dle svých představ. Já mám taky nastaveny mantinely, samozřejmě, ale třeba mi nevadí, že se jí s námi nechce na procházku a že si raději v pokojíku tancuje. Čas s námi chce trávit méně a méně, má svoje aktivity. Bude jí 11. Manžel to nedává, tvrdí, že se nechováme jako rodina. Mi zase přijde zbytečné ji lámat, že teď hned musí zanechat všeho a jít s námi, když to vyloženě není nutné. Nebo jí mám tyto věci přikazovat? Co myslíte? Jsem normální nebo ji nechávám růst jak dříví v lese? K čemu mi bude, když ji donutím na procházku, na kterou nechce jít, když má rozjetou svou zábavu? Manžel nezvládá její povahu celkově, že se na ni musí dohlížet u úklidu, jinak není schopná ani začít, že si hraje svým zvláštním způsobem… Strašně mě to trápí. Hádáme se teď často, pravdu mají oba v něčem a já nechci stát na ničí straně, chci aby si rozuměli.
Asi bych to resila nejak tak, ze se budete treba v sobotu pravidelne stridat ve vymysleni rodinne zabavy.
Jinak je to tezke, dcera asi uz pomalu prechazi do veku, kdy s rodici nechce byt videna na verejnosti (tak to mela segra, ja ne, ale znam to aspon zprostredkovane). ![]()
@Hobitka Co je naplánované, to je ok, tam problém není, na výlety jezdíme normálně, spíš ty momentální spontánní aktivity, kdy ona už má svoje plány ( v jeho očích blbosti). Plus celkové chování dcery - že je občas vzdorovitá ( ale je taky pořád buzerovaná z jeho strany)… představoval si to asi jinak, tvrdí, že je rozmazlená a dělá si, co chce. Mi to tak nepřijde.
Manžel by se měl vzpamatovat, dítě není robot který bude fungovat podle toho jak si rodič představuje..
Chápu tě. A bohužel neuklidním. 11let je začátek. Její spíše introvertní a bohémská povaha se bude projevovat více a více (neshledávám na tom vůbec nic špatného - krom bordelu, ten špatně snáším - ale to je Můj problém… nedávno mi jedna dcera při mých výtkách k bordelu v pokojíčku říká : MAMI, ale je ti jasné, že jediný, komu to v této domácnosti vadí, jsi jen a jen TY!!!??
(manžel to fakt neřeší)).. celkem na zamyšlení, že..
kde je ta hranice, kde už nejde se brodit v kvantu hader na zemi a celkově pokrytým pracovním stolem totálně vším,
a kdy ještě přimhouřit oko a dát šanci tomu, že je to přece Jejich životní prostor…
NO
jenže tvůj manžel se o tenhle smířlivý postoj ani nesnaží
ON si myslí, že dcera má správně dělat to, co chce ON..
jenže to je obrovská chyba!!
ON musí pochopit a smířit se s tím, že ONA je prostě jiná, má svůj svět, navíc dospívá! a čím víc ji bude k něčemu nutit, tím to bude horší..
ANO - ať nabízí společné aktivity, ale ať ji pro ně nadchne - nikoliv nařizuje!! dítě není pes, který bezhlavě plní to, co my si představujeme ![]()
hodně sil..
mrkni na youtube na Nevýchovu a podívej se na 4Dohody s Duškem, zkus přemluvit manžela, aby se na to podíval s tebou.. tomu mému to celkem otevřelo oči..(a mně taky..).. děti tu vážně nejsou od toho, aby dělaly jen to, co my si představujeme
a už vůbec ne - aby Cítily a Chtěly dělat co, co chceme my..
držím ti palce
![]()
(PS : a věř mi, že to, co ti píšu, mám léty celkem dost vybojované, protože já jsem bytostně nastavená spíš pro pravidla, pořádek a řád
nějak tak se o to stále snažím - tu s menšími a tu s většími úspěchy
)
Příspěvek upraven 04.05.21 v 17:35
@Alušáček píše:
Manžel by se měl vzpamatovat, dítě není robot který bude fungovat podle toho jak si rodič představuje..
To je mi jasné. Akorát, co mám dělat. Mluvili jsme o tom tisíckrát. Vždy to skončí tím, že když nebudu vyžadovat určité chování, tak zvlčí a vyroste z ní budižkničemu.
@Lucy75 Díky. Pokud si o tomto bude chtít vůbec promluvit. Už mi docházejí síly a trpělivost, i si říkám, že bych se snad i rozvedla a vychovala ji sama. I když mám manžela samozřejmě ráda a je to jinak fajn chlap.
Trvala bych na vylete jen předem domluvenem a ne, ze se manžel rozhodne teď jdeme na procházku a basta.. jemu by se taky určitě nelibilo, kdyby měl své aktivity a bylo mu nakazano teď hned toho nech a pojď na procházku
@murkyf Já vím a tak se k tomu taky stavím. On má pocit, že nejsme všichni spolu a tím pádem se nechováme jako rodina a to je špatně.
@SibyllaTrelawney píše:
@murkyf Já vím a tak se k tomu taky stavím. On má pocit, že nejsme všichni spolu a tím pádem se nechováme jako rodina a to je špatně.
A manžel má samostatné aktivity?
@SibyllaTrelawney píše:
Zdravím. Jak vyplývá z názvu diskuze, vztah manžela a dcerky skřípe. Je mu podobná fyzicky, povahově jsou zcela jinde a způsobuje to trable. Manžel je puntičkář, dcera bohém. Nechci nadržovat ani jednomu z nich, motám se mezi nimi. Dcera je snílek ( a ADD), hlava v oblacích, bordelář, zapomíná věci, má svou hlavu, je spíš introvertní ( ve smyslu, že se moc nedruží a vystačí si sama). Manžel to nedává, snaží se ji vychovat, předělat dle svých představ. Já mám taky nastaveny mantinely, samozřejmě, ale třeba mi nevadí, že se jí s námi nechce na procházku a že si raději v pokojíku tancuje. Čas s námi chce trávit méně a méně, má svoje aktivity. Bude jí 11. Manžel to nedává, tvrdí, že se nechováme jako rodina. Mi zase přijde zbytečné ji lámat, že teď hned musí zanechat všeho a jít s námi, když to vyloženě není nutné. Nebo jí mám tyto věci přikazovat? Co myslíte? Jsem normální nebo ji nechávám růst jak dříví v lese? K čemu mi bude, když ji donutím na procházku, na kterou nechce jít, když má rozjetou svou zábavu? Manžel nezvládá její povahu celkově, že se na ni musí dohlížet u úklidu, jinak není schopná ani začít, že si hraje svým zvláštním způsobem… Strašně mě to trápí. Hádáme se teď často, pravdu mají oba v něčem a já nechci stát na ničí straně, chci aby si rozuměli.
Náturu jí nezměníš, já bych jí dala prostor na snění a tanec, a na výlet a společnou rodinnou akci se domlouvala dopředu. Označila v kalendáři. Den předem připomněla. Jako otec a dcera se stejně jednou vzdálí, nemůže čekat, že dcera mu bude dělat parťačku na klučičí zábavu.
@SibyllaTrelawney rozumím..
přemluv ho prosím na tohle…
https://www.youtube.com/watch?…
LIDI, které jsem k tomu (i přes to, že to není jejich šálek kávy - a právě proto) dovedla, už NIKDY nedělali věci s dětmi úž úplně stejně, než předtím…
zkus to ![]()
je to hodně právě o lásce a toleranci k dětem a o výchově…
Nerozváděj se, byla by to fakt škoda… Jen musíte dceru více akceptovat takovou, jaká JE (hlavně tvůj muž
)
![]()
@SibyllaTrelawney píše:
@mackA159 Jistě, několikrát týdně.
Tak až je bude vykonávat, tak ho během jeho aktivity vyruš, ať s vama táhne jako rodina na procházku. ![]()
@Russet On na to vzdálení není připravený. Sice si nerozumí, ale občas spolu dokážou vyjít. Nechápe, že přijde čas, kdy si bude chtít dělat věci podle svého. Jednak je na to prý moc brzo, a vadí mu, že ty své aktivity provádí izolovaně, že nemá žádnou partu, prý z ní vychováváme asociála.
To jí mám ty sociální kontakty nutit???