Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Manžel chce potrat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.11.13 21:13
Děsím se jen představy, že bych musela řešit tento problém. Rozum je jasně pro, ale…
V každém případě máte moji podporu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
K-Black
25.11.13 21:27
@Virginia jsem čekala seznam uživatelek 
a ono jen plácání blbostí 
četla jsem teda jen poslední tři stránky 
- Citovat
- Upravit
25.11.13 21:37
Vím přesně o čem píšeš. Před rokem jsem neplánovaně otěhotněla, doma jsme už tři děti měli. Některá rozhodnutí jsou velmi, velmi těžká a kdo tu situaci nezažil může sice radit, ale… Zaznělo tu napsat si seznam pro a proti. My jsme takový seznam napsali, nalevo bylo proti a sloupec byl plný(je nás hodně, nevejdeme se do bytu, jsem stará, přijdu o příjem ze zaměstnání, atd…) napravo bylo pro a byl tam zaplněný jediný řádek-je to naše dítě. Takže co?- potrat? Vyřídila jsem vyšetření, objednala termín zákroku a musela 14 dní čekat, až „to“ bude dost velké. Ubezpečovala jsem se každý den, že jinak to nejde, že dělám správně, že je to v zájmu těch ostatních dětí, co už tu jsou. Den před výkonem jsem jen seděla a tupě zírala a myslela na toho drobečka, co si nic netušíc roste na tom tajném místě uvnitř mého těla a na to, co hrozného mu chci provést a plakala jsem a napsala jsem manželovi sms"bojím se, co když nás to změní, co když už nic nebude jako dřív, co když si to nikdy nepřestaneme vyčítat" Odpověď přišla okamžitě " tak to zruš, nechoď tam, zvládneme to. 10.5.2013 se nám narodila čtvrtá holčička, naše hvězdička, co nám přinesla štěstí. Je nádherná a jedinečná, miminko, které by chtěl každý, je tak hodná a usměvavá a tolik jí milujeme. Vše jsme zvládli, přestěhovali jsme se, manžel změnil zaměstnání, aby bylo víc peněz, já taky částečně pracuju. A nevím jestli je to jen pocit, ale od té chvíle, kdy jsem se rozhodli pro život se nám všechno daří a rok 2013 byl náš nejlepší. Já každý den děkuju někomu nebo něčemu, kdo mi zabránil se maličké vzdát, děkuju, že tu s námi je a tolik nás obohacuje. Tak to byl můj příběh, třeba ti trochu pomůže. Jsem přesvědčená, že když se chce, jde zvládnout všechno a vůbec to nemusí být se stresem a nervama, u nás je klid a láska a teplé jídlo, uklizeno, děti se mají dobře a všechno funguje a kdo mi nevěří, tak ať se klidně přijede podívat 
Moc ti držím palečky a myslím na tebe, ať to dobře dopadne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.13 21:41
@Zazenitem píše:
Vím přesně o čem píšeš. Před rokem jsem neplánovaně otěhotněla, doma jsme už tři děti měli. Některá rozhodnutí jsou velmi, velmi těžká a kdo tu situaci nezažil může sice radit, ale… Zaznělo tu napsat si seznam pro a proti. My jsme takový seznam napsali, nalevo bylo proti a sloupec byl plný(je nás hodně, nevejdeme se do bytu, jsem stará, přijdu o příjem ze zaměstnání, atd…) napravo bylo pro a byl tam zaplněný jediný řádek-je to naše dítě. Takže co?- potrat? Vyřídila jsem vyšetření, objednala termín zákroku a musela 14 dní čekat, až „to“ bude dost velké. Ubezpečovala jsem se každý den, že jinak to nejde, že dělám správně, že je to v zájmu těch ostatních dětí, co už tu jsou. Den před výkonem jsem jen seděla a tupě zírala a myslela na toho drobečka, co si nic netušíc roste na tom tajném místě uvnitř mého těla a na to, co hrozného mu chci provést a plakala jsem a napsala jsem manželovi sms"bojím se, co když nás to změní, co když už nic nebude jako dřív, co když si to nikdy nepřestaneme vyčítat" Odpověď přišla okamžitě " tak to zruš, nechoď tam, zvládneme to. 10.5.2013 se nám narodila čtvrtá holčička, naše hvězdička, co nám přinesla štěstí. Je nádherná a jedinečná, miminko, které by chtěl každý, je tak hodná a usměvavá a tolik jí milujeme. Vše jsme zvládli, přestěhovali jsme se, manžel změnil zaměstnání, aby bylo víc peněz, já taky částečně pracuju. A nevím jestli je to jen pocit, ale od té chvíle, kdy jsem se rozhodli pro život se nám všechno daří a rok 2013 byl náš nejlepší. Já každý den děkuju někomu nebo něčemu, kdo mi zabránil se maličké vzdát, děkuju, že tu s námi je a tolik nás obohacuje. Tak to byl můj příběh, třeba ti trochu pomůže. Jsem přesvědčená, že když se chce, jde zvládnout všechno a vůbec to nemusí být se stresem a nervama, u nás je klid a láska a teplé jídlo, uklizeno, děti se mají dobře a všechno funguje a kdo mi nevěří, tak ať se klidně přijede podívat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.13 21:42
@Zazenitem Promiň, že jsem odrzlá a klidně mi to napiš SZ, pokud nechceš řešit veřejně. Anebo mě klidně odpálkuj, chápu, že je mi po tom houby.
Ale jak se neplánovaně otěhotní se čtvrtým dítětem??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.13 21:56
@Virginia píše:
@Zazenitem Promiň, že jsem odrzlá a klidně mi to napiš SZ, pokud nechceš řešit veřejně. Anebo mě klidně odpálkuj, chápu, že je mi po tom houby.
Ale jak se neplánovaně otěhotní se čtvrtým dítětem??
Napíšu ti to klidně veřejně. První tři děti byly plánované, mezi druhou a třetí jsem měla 2× Mirenu, když se narodila třetí pořád jsem se k Mireně nemohla odhodlat( poslední vyndavání bylo hodně bolestivé, takže proto se mi do toho nechtělo) takže jsem se nechala napsat klasické prášky, jenže najednou jsem nějak neměla „chuť“ teda bylo to tak, že hlava by chtěla a tělo prostě nereagovalo, takže jsem je vysadila, nic by se nestalo, můj manžel je velmi rozumný a zodpovědný člověk, takže jsme se vrátili ke kondomům. Pak na to jednou přišla řeč mezi kolegyněmi v práci a jedna z nich mi doporučila úžasnou věc antispermicidní Globule Pharmatex s tím, že sama je používá už dva roky a je to super. Já to do té doby neznala, našla jsem si o tom nějaké informace( a zde asi došlo k chybě z mé strany, že jsem hledala málo) a všechny byly pozitivní, běžela jsem tedy nadšeně do lékárny, manžel byl trochu nedůvěřivý, ale ubila jsem ho argumenty. Nicméně do těch globulí se blbě dostávalo, k tomu bylo potřeba nůžek a jelikož, vždy, když došlo na věc, nůžky po ruce nebyly, ležely globule v nočním stolku a my dál používali kondom. Jednoho krásného letního dne naše velké dcery napadlo, že si vyjdou na procházku s tou malou- no super táto- řekla jsem, ideální příležitost si zadovádět a vyzkoušet tu novinku…návod jsem dodržela, zavedla pět minut před, pak se nemyla mýdlem…a výsledek už znáš. Bylo to jednou jedinkrát, já 40 let na krku a ani plodné dny jsem neměla mít . Prostě se to asi mělo stát a nezodpovědní blázni rozhodně nejsme. Te´d mám zavedenou Mirenu, první den po šestinedělí a doufám, že funguje a bude fungovat jak má
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.13 22:02
@Zazenitem Dík. Já se klidně řadím k těm bláznům, tak mě jen tak zajímá, jak je to „u sousedů“. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.11.13 23:39
zakladatelka
@Zazenitem děkuji je to moc pěkný příběh. Já musím podotknout, že prvotní šok asi opadnul jelikož mi manžel napsal smsku: Lásko odpočívej, nenervuj se až přijedu hezky vše proberem a rozhodnem. Tak mě uklidnil.
Já si ještě pořád neuvědomuji situaci jen prostě vím, že jsem těhotná. Časem to na mě dolehne a asi to budu vnímat jinak a teprve pak uvidím všechny ty hrůzy co asi vidí manžel. Ale jsem rozhodnutá, že na potrat nejdu za žádnou cenu ať si každej říká a dělá co chce (rodina). Je to můj-náš život! Taky jsem nabuzená a budu se každý den modlit za holčičku (máme samé kluky) i když vím, že nejdůležitější je aby byl drobeček v pořádku a zdravej. Taky uvidíme co řekne doktorka ta by mě mohla zlomit, ale muselo by jít o vážné riziko. Děkuji vám za podporu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.11.13 23:41
@SlecnaSally píše:
Hm…a jak jste se chranili teda?
Kvůli komplikovaném porodu a operacím po něm jsem nemohla léky ani tělísko až teď po roce jsem mohla najet na tělísko nebo antikoncepci. Takže jsme se chránili klasickým způsobem kondomem. Jaksi jsem důkaz, že není 100% 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.11.13 23:43
@CokeLady píše:
A netlačí na Tebe taky věk? Přece jen 2 děti z předchozího manželství, teď roční s novým partnerem, kolik Ti je?
Nejsem na tom s věkem zle je mi 29 manželovi je 40.
- Citovat
- Upravit
26.11.13 01:51
Zakladatelko, manzel se jevi byt oporou, s jeho pristupem urcite zvladnete jakykoli verdikt doktorky. Drzim palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.13 05:28
@kvetinka2 píše:
A co takhle zahrnout do rozhodování i ostatní děti? Má se jim přece narodit sourozenec?
Bezva nápad. Tak když děti řeknou ne, tak od nich hned přijde otázka, co se s tím dítětem stane.No, víte, děti, to se vezme takový nástroj…a vše se popíše, ukáže na obrázku, co z děcka zbyde. Chutné, že…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.13 06:57
No já myslím, že nejdůležitější je zdravotní stránka…Máš doma tři děti a manžela, který tě miluje…Kdyby tě mělo těhotenství ohrozit (myslím skutečně ohrozit na životě), měla bys myslet na ty, co už tady jsou…
V případě, že doktor řekne, že by to i šlo, tak už záleží na tobě…je to komplikace, ale bys schopná se sebou žít a srovnat se s tím, že to dáš pryč? Jestli ano, tak bych neřešila…Problém je v tom, že normální ženská, když to v sobě cítí, tak se s tím jen tak nesmíří…aspoň teda já mám tu zkušenost 
Moc držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.13 08:11
Zakladatelko, tak vidíš, manžel o tom přemýšlí a myslím, že to, že píše, abys odpočívala a nenervovala se, něco značí. Jinak, mínusů určitě napíšete víc, ale vyváží ty „malicherné proč ne“(samozřejmě pokud pominu zdravotní riziko, které musíš nechat na lékařích) to jedno " velké proč ano"? Já si říkala, tak si holt koupím místo jednoho drahého trika tři obyčejná, tak místo na Mallorku pojedeme na Lipno atd. Nakonec jsem ani žádné kompromisy po finanční stránce dělat nemuseli, teď se nám daří. Ty to budeš mít samozřejmě těžší vzhledem k věku toho malého chlapečka, ale zas se na to dívej tak, že až zvládneš první dva roky, tak z maličkých budou skvělí parťáci. Lidi se občas diví, jak to můžu zvládnout a pořád hledají místa, kde to musí drhnout, ale nedrhne. Je to o velké displíně z mé strany, každý den má jasný řád, téměř nikdy si nemůžu říct, že dneska se mi nechce nic dělat, ale přijala jsem to jako fakt, neskuhrám nad tím a raduju se ze všeho, co se povede. Dopoledne patří maličké, odpoledne patří té starší(5 let) a čas po večeři patří těm velkým. Ty máš děti menší, tak to budeš mít těžší, ale vidím v tobě sílu, zvládneš to. Ještě k rodině, moje máma ještě v mém devátém měsíci hudrala, proč jsme si to nechali, že to bude na obtíž, že to nezvládneme. Teď- miluje jí nadevše, jednou týdně hlídá a klepe se na to jak sulc takže člověk míní a čas mění.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Kouření beznikotinových ecigaret
- 13.07.26
- Anonymní
Výtok z prsu
- 11.07.26
- Anonymní
Zmírnění nebo zastavení menstruace u 15ti leté...
- 08.07.26
- Anonymní
