Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel dítě nechce?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.12.11 11:02
Eélla píše:
Proto na to upozorňuji, to snad není nic špatného? Jak si to udělá, takový to bude mít.
souhlas - kolikrát je lepší napsat mimo téma i nevyžádanou radu, protože co si budeme povídat - když nám všem bylo o pár let méně a byly jsme bezdětné, tak jsme nebyly ani schopné domyslet, jak se může život změnit, co nám bude a nebude vadit.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jenika
22.12.11 11:31
Nepíšeš, nebo jsem nepostřehla, zda už není otcem z předešlých vztahů, pochybuji že jseš jeho první. No a pokud děti má, tak se mu asi do dalších nechce. Jinak k zakladatelce: , není nic špatného na tom , že plánuje sex, když se vidí jednou za čas, a hlavně když chce otěhotnět.
- Citovat
- Upravit
22.12.11 11:33
Ne, nic špatného to není, ale ti chlapi to prostě tak často cítí. Ono je to o dohodě a i když je to plánované, mělo by to být krásné, překvapivé… Ne, tak teď musíme, mám ovulku…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.11 11:47
Ester13 jestli už máš děti, tak jak jsi otěhotněla? Snažili jste se dlouho, nebo jsi nic řešit nemusela?
A pokud jsi byla v situaci, kdy jsi řešit musela, tak mi teda řekni, jak TO chceš udělat krásné a překvapivé, když třeba po Pregnylu uběhlo právě tolik hodin a prostě TO MUSÍŠ UDĚLAT?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.12.11 21:37
já vám zapomněla napsat,že jsem mu neřekla,že tu ovulaci zrovna mám.to je jasné,že by ten sex bral jako otravu a povinnost.to nechci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.12 23:21
Ja tedy nevim, ale vety typu, ze si ten chlap musi pripadat jako inseminator jsou podle me trochu mimo, protoze pokud jsem pochopila, tak zakladatelka a jeji partner za posledni dva roky ani jednou nesoulozili v dobe ovulace 
Ja myslim, ze k.stein je v tehle situaci vice nez trpeliva, kdyz dva roky ceka, jestli nahodou muz neprijede domu v dobe ovulace. Navrhnuti prohozeni sluzby mi prijde na miste. Akorat vzhledem k tomu, ze to muz neakceptoval, prijde mi, ze dite spis nechce. Ale tezko soudit, takhle po netu. Podle me nezbyva, nez si s nim zkusit opatrne promluvit a dal vubec netlacit na pilu.
k.stein jinak si rozumite, klape vam to? A jak casto byva muz tedy doma?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
nikollkam
17.2.12 08:46
nechce dítě, koupit byt, chce jen "pohodu"
AHOJ HOLKY.
Jsem vdaná 2 roky, vzala jsem si spolužáka,proto se známe 10 let. Za dobu našeho studenství jsem musela ustát hodně věcí, byla v tom i nevěra,kdy jsem se kvuli němu přestěhovala do Prahy,protože jsem mu chtěla dokázat, že při něm stojím, Myspolu vycházíme dobře,ale v těch důležitých věcech je boj o vše, po 6 letech o zasnoubení,… než se k tomu rozhoupal bylo to půl roku psychického stresu… prosazení svatby bylo v době,kdy jsem si uvědomila,že už nemůžu takhle dál a proto bylo bud svatba nebo rozchod. A v ten okamžik mi sdělil, tak jo, tak se vezmeme…a ja byla nejštastnější na světě.
Ted je otázka dítě nebo rozvod… 
Svého muže miluji, pro mnohé jsme dokonalým párem- manžel je aktivní sportovec, v práci velmi oblíbený,hezký, chytrý, má šarm a všude je brán jako pohodář.
Když jsem se vdávala,věděla jsem,že vše bude na mně, prostě jsem to brala jako fakt,že takoví dneska chlapi jsou a že mám být ráda,že nepije, nekouří a je na mě hodný, že je to ideální vzít si po tolika letech spolužáka, tak trochu mi to připomínalo vztah mých rodičů, kteří spolu chodili taky dlouho.
Kdyby to bylo na mně, děti bych měla dávno. Vždycky jsem si myslela,že musí být vysoká škola, najít byt, zařídit byt, potom být v práci min. 3 roky, pak miminko…
Když jsme se bavili o dítěti, vždy řekl, že někdy ho budu mít a že je čas, protože studoval 2 vysoké školy, brala jsem to jako rozumnou věc…
Však teď nastal ve všem zlom… 
dozvěděla jsem se,že jeho sestra čeká rodinu,budou se brát. Tato informace mě nepřekvapila,protože je sestra jednodušší, a pro člověka,který nechce pracovat se to dalo očekávat… když mi to řekl, uplně mě tím rozhodil,protože mi došlo,že jsou lidi,kteří nemusí o nic bojovat a dostanou věci zadarmo.nemusí mít našetřeno, vystudováno, zajištěno, pořád splńovat nějaké ukoly, prostě lidi, kteří nic neřeší a jdou do toho !.. Rozhodilo mě to natolik,že jsem pocítila,že už nechci být na čekací listině ,řekla jsem manželovi, že bych taky chtěla miminko a na to mi on řekl,až když budebyt bude dítě což znělo rozumně.
Uběhl nějaký čas a nečekaně přišla nabídka na byt, která se neodmítá!!! byla jsem unešená cenou ,vybavením, vším- mohli jsme touhle výhodnou koupí ušetřit 450 tisíc.Jaké bylo moje zjištění, když řekl, že ten byt není top,že si byt předtsavuje jinak… Řekl to ale člověk, který nikdy nehledal byt, nemá předstvau o cenách, lokalitatě, vybavení, zateplení,splacené anuitě, dostupnosti dopravy…zařidila jsem u rodiču i ručeni na byt,prostě stačilo jen podepsat a on ze mě udělal před všemi pitomce.
V ten okamžik po jeho pasivitě a nezájmu,jsem si uvědomila, že nejde o byt, a že jakýkoliv byt pro něj nebude dobrým, nebyl to přece první byt, který jsem mu ukázala… došlo mi ,že neche byt ,aby nemuselo být dítě..
Ve stejném období mi řekl, že dítě nechce,že ho zaskočilo, že bych chtěla dítě,že to pro něj není aktuální téma,mladí ,máme si užívat, že času je dost.mně bude 28, manžel měl 27 let.
Když jsem se ho ptala,proč mi neřekl, před svatbou, že nechce děti, řekl, že chce,ale neví kdy… alespon z něj vypadlo,že ani jeden rok,či dva to ne,možná dítě až za 3- 4 roky,coč je pro mě opravdu 
nepředstavitelné.
Máma jsem toužila být už před 3 roky,ale vše jsem si dokázala racionálně odůvodnit,…to že jsem mezi posledními a mám slzičky v očích když vidím malé dítě asi nemá hodnotu… protože na mně vůbec nezáleží.
kamarádky mi říkají, že je můj manžel a že mám držet …krok… že jsem mladá na dítě,ale říkají to ty,které mají již batolata.
Když mi řekl,že nechce dítě, nechtěl vzít byt, přestala jsem mu zajištovat domácí komfort se vším všudy. čekala jsem, že kolem mě bude chodit a uvědomí si,jak mi tím vším ublížil---však opak je pravdou- je ještě víc pasivní,než kdykoliv předtím.nezavola,nepíše, jen mlčí a mluví o svých zaležitostech z práce.
Na otázku co si myslí,, že by mohlo zlepšit náš vztah mi řekl, začít spolu trávit čas,začít spolu spát…
Ale ja nemužu, mám odpor spát s člověkem, který bere jako katastrofu, že bych s ním měla dítě, dotklo se mě to jako ženy, nechci chlapa,který se mnou nechce dítě!!!
Aby to nebylo moc jednoduché,když mi bylo nejhůř stál při mně muj nejlepší kamarád, který o mě skutečně stojí, je mi oporou.
Znám manžela 10 let, bojovala jsem o vše, ale už nemužu být tím vlakem,který ho za sebou táhne,má pocit,že vše je jenom na mně.
To že mám skvělýho chlapa je skvělý ,ale co zbytek- chtít cítit oporu, zájem o společné bydlení, zájem, chtít dítě.
Není to koupě televize, je to fakt, že potřebuji vedle sebe cítit muže… mít na chvíli pocit, že o mě stojí a nejsem na vše sama.
Uvědolila jsem si, že byla chyba všechno ustát,vše zvládnout a zařídit, možná proto je takový… protože si myslí, že má čas a já to zase zvládnu.
trpím,chci oporu,chci cítit,že mám šanci,že můžu být máma. Ale když neberu 3 roky antikoncepci,tak asi rozumíte,že slovo „stalo se“ neexistuje!
je špatné chtít normálně bydlet ve vlastním bytě? Je chybou chtít cítit zájem? ´Drží mě všachu a ja nevím, zda to nebyla chyba…
chci věřit, že existuji muži, kteří o ženu opravdu stojí a nejsou jen paraziti využívající výhod společného bydlení- omlouvám se za ty slova, ale mám v sobě velkou zlost na danou situaci.
Moje rodina manžela miluje, nikomu nezáleží na tom ,jak se cítím, to že nebudu máma cca 4 roky mě děsí,tohle nechci,to by mě zničilo…
nechci znovu chodit po realitkách a doprošovat se co by se mu líbilo…¨
přála bych si být štastná… což je asi sobecké
Nevím, zda mám bojovat s větrnými mlýny,nebp se zozvést, jit proti všem,ale mít šanci,že dostanu to po čem tolik let toužím
- Citovat
- Upravit
Jenika
17.2.12 09:07
No jestli jsem dobře pochopila, tak už nějaký kamarád je. No tak to rozsekni. Zřejmě se bojíš názorů rodiny a okolí, že rozbiješ manželství se skvělým můžem. Ale zatím společného nemáte nic - majetek, dítě, a je to tvůj život. A hlavně to co je teď, nechceš. Tak dělej to co chceš. Zatím tím nikomu neublížíš, kromě svého muže, ale ten, jak popisuješ, ubližuje tobě (citově).
- Citovat
- Upravit
nikollkam
17.2.12 09:16
nebude to zbabělost? nemám zkušenosti z jiného vztahu, co je normální? Třeba jsou všichni chlapi takoví,ale co když je šance na nový začátek.
Hrozně se bojím, někteří lidi mi dali knížku o manželství,ale nikde neni psané,když nechce dítě a byt a jinak problémy nemáme…¨ říkala jsem si,že bych se na čas odstěhovala…
víš,ja jsem ve stavu,že bych chtěla miminko za každou cenu, i kdybych na něj měla být sama…takže chybí racionalita
a říct kamarádovi, vím,že ti na mně záleží,máš mě opravdu rád,ale dovedeš si představit,že jsem vdaná, to vše co mě bude čekat kolem, že budu chtít dítě, fungování…vzít byt ,protože to tak cítím…
- Citovat
- Upravit
Jenika
17.2.12 09:22
Až uděláš první krok, spadne lavina a půjde to samo. Je dobré si uvědomit, jestli s tímto chlapem ještě dítě chci. Ono snad pro manželství je podstatné bydlet spolu a mít děti. A to je to co ti schází, ne. Kde vlasně bydlíte. Neber , že tvoje tužby přehodíš na kamaráda. Uvolni se ze vztahu no a pak, jestli Vám bude spolu fajn, tak…
- Citovat
- Upravit
17.2.12 09:23
Já ti nevím. Teda vím, že ti musí být hodně ouvej, když tvůj manžel nesdílí tvé plány. Zvláště když jste o tom už mluvili a nějaké plány si anstínili a on od nich teď couvá. A teď k tomu mému „nevím“. Protože takhle se chovala já. Mně v 28 opravdu přišlo, že jsem na dítě ještě mladá, a taky jsem takhle couvala. Ano, rodinu jsem chtěla, ale ne teď. A uběhlo několik let, a rodinu máme. Nejsem sice nejmladší matka, ale …
Tak ti prostě nevím, no.
Taky čtu mezi řádky, že je někdo v pořadí. Tak jestli dotyčný sdílí tvé přání a rodinu s tebou chce, tak to rozsekni. Jen bych se přimlouvala, než do toho vlítnete, stejně nějakou dobu s ním žít, abys věděla, jakého chlapa doma vlastně máš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 09:31
Myslím, že už máš na své otázky odpovědi.
Já osobně bych s mužem, který se mnou nechce dítě nebyla. Není chyba ani v tobě ani v něm. Ty chceš a on se cítí v pasti. Alespoň mi to tak připadá a je od něj správné, že ti řekl, že dítě nechce. Necítí se zralý. Dojde a nebo ne, k tomu později.
Podle tvého popisu to není chlap do nepohody. Možná tě ani nemiluje tak, jak si zasloužíš. Myslíš, že je správné, do všeho ho tlačit? Třeba jste spolu ze zvyku a s pohodlnosti, protože se bojíte něčeho nového. Vztah se musí rozvíjet dál a rodičovství je jeho přirozená součást.
Taky mám pocit, že si plníš své sny a on se jen veze.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jenika
17.2.12 09:35
Až uděláš první krok, spadne lavina a půjde to samo. Je dobré si uvědomit, jestli s tímto chlapem ještě dítě chci. Ono snad pro manželství je podstatné bydlet spolu a mít děti. A to je to co ti schází, ne. Kde vlasně bydlíte. Neber , že tvoje tužby přehodíš na kamaráda. Uvolni se ze vztahu no a pak, jestli Vám bude spolu fajn, tak…
- Citovat
- Upravit
17.2.12 10:01
Já bych na tvém místě ten vztah ukončila. Může to být prima chlap, ale vy dva prostě nemáte společný projekt. Nechtěla bych čekat do 32, abych zjistila, jestli to znamená, že můj chlap nechce děti zatím, nebo je nechce třeba vůbec a nebo je chce, ale ne se mnou. Tohle je tak zásadní věc, že dělat nějaké kompromisy může být nešťastné pro obě dvě strany.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
