Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@SlečnaDahlia píše:
Jak bys to udělala? Vytloukala z tříletého dítěte, že muži, který se k němu chová denodenně jako pravý táta, nesmí říkat táto, a vtloukala, že tak musí říkat tomu pánovi, ke kterému jezdí jednou za dva týdny na víkend? Tohle si v první řadě měl ošéfovat biologický tatínek, aby k němu dítě mělo vztah jako ke svému k otci.
Není treba vtlouka. Stačí normálně říct. Dítěti ve škole taky nemusíš tlouct do hlavy, že učitelce ve škole se už neříká denisko, ale paní učitelko. A přijme to bez dramat.
Takze jde o to to zbytečné nepodporovat a nastavit, že partner je Pepa. A hotovo.
Tot k oslovovani.
Samotný vztah to nijak nepoškodí.
V tomto konkrétním případě jsem psala, že tam asi bude problém v otci a jeho nezájmu, především.
Oslovení je až ten poslední problém.
@Anonymní píše:
Naprostý souhlas, matka mu měla domluvit už tenkrát. Místo toho ho učila lhát. Já mám také dítě z prvního vztahu a manželovi říká jménem, mají se rádi, ale táta je jen jeden. Mrzí mě, že muž s jeho synem to tak nemá. K vlastnímu otci by ho mimo soudem určený čas nikdy neposlala, jak jsem psala, několikrát se i tak snažila kluka nedat, pro různé důvody. A nyní ho k člověku, který není jeho otec posílá úplně kdykoli. To je pro mě nepochopitelná věc. Je svěřen do péče jí, muž platí alimenty s tím, že je většinu času u ní a ne, aby byl půlku času někde, kde nemá co dělat, třináctileté dítě. Ten otčím mu chyběl rozumím, ale právě proto byla vhodná příležitost si najít cestu ke svému otci, teď už by tomu nikdo nebránil, třeba by byl kluk ještě za tátu rád a každý z bratrů mohl chodit k tomu svému.
A proč by měla být příležitost ve 13ti letech? Proč se tvůj chlap neprobudil driv? Že by vám to vyhovovalo? ![]()
Jak to tak čtu, tak nejlepší je pořádně vybrat partnera, se kterým si to dítě udělám. Tak, aby se sebou rodiče proste vydrželi a vychovali ty děti v klidném rodinném prostředí. V přesně takové rodině jsem vyrostla a také se mi podařilo takovou vytvořit. Přála bych to všem, ale je to utopie, vím. Nechlubím se, je to jen takový povzdech nad příběhy, které tady denně čtu.
@aknadar píše:
Jak to tak čtu, tak nejlepší je pořádně vybrat partnera, se kterým si to dítě udělám. Tak, aby se sebou rodiče proste vydrželi a vychovali ty děti v klidném rodinném prostředí. V přesně takové rodině jsem vyrostla a také se mi podařilo takovou vytvořit. Přála bych to všem, ale je to utopie, vím. Nechlubím se, je to jen takový povzdech nad příběhy, které tady denně čtu.
Ono jde hlavne o to, ze po rozvodu nemas moznost ovlivnit to, koho tvemu diteti privede do zivota ten druhy rodic.
@Anonymní píše:
Naprostý souhlas, matka mu měla domluvit už tenkrát. Místo toho ho učila lhát. Já mám také dítě z prvního vztahu a manželovi říká jménem, mají se rádi, ale táta je jen jeden. Mrzí mě, že muž s jeho synem to tak nemá. K vlastnímu otci by ho mimo soudem určený čas nikdy neposlala, jak jsem psala, několikrát se i tak snažila kluka nedat, pro různé důvody. A nyní ho k člověku, který není jeho otec posílá úplně kdykoli. To je pro mě nepochopitelná věc. Je svěřen do péče jí, muž platí alimenty s tím, že je většinu času u ní a ne, aby byl půlku času někde, kde nemá co dělat, třináctileté dítě. Ten otčím mu chyběl rozumím, ale právě proto byla vhodná příležitost si najít cestu ke svému otci, teď už by tomu nikdo nebránil, třeba by byl kluk ještě za tátu rád a každý z bratrů mohl chodit k tomu svému.
jenže takhle to nefunguje. Otec to mohl řešit už dávno a jinak a zatím kluk má vztah s cizím člověkem. Dokonce je u něj rád i když už s nimi nežije. to nezměníš. dítě není cvičená opice a vztah měl s dítětem budovat od začátku a ne ted že se cokoliv změní. a jak vidíš, kluk chodí za tím ke komu má vztah. jak vůbec bydlíte daleko?
Souhlasím že děti nejsou figurky na šachovnici, ale manipulaci s nima vidím právě v tom „štvaní“ proti otci, což je bohužel dost častý jev.
Zakladatelčině partnerovi bych poradila, aby vzal kluka někam na dovolenou, jen oni dva, aby udělal ten vstřícný krok, kvůli klukovi, pokud to nepomůže, tak ať se uvolní a nechá to tak, jak to je.
Mám v rodině případ, kdy dítě nechtělo navštěvovat tátu, přestalo k nám jezdit ve čtrnácti. Po dvacátem roku se rozmyslelo, občas se vídáme (se mnou je nevlastní sourozenec), ale z mé strany a ze strany další rodiny tam není nějaké silné pouto, to už se těžko vrací, nakonec na tom nejvíce trpí to dítě, které vztahy přerušilo.
@aknadar píše:
Jak to tak čtu, tak nejlepší je pořádně vybrat partnera, se kterým si to dítě udělám. Tak, aby se sebou rodiče proste vydrželi a vychovali ty děti v klidném rodinném prostředí. V přesně takové rodině jsem vyrostla a také se mi podařilo takovou vytvořit. Přála bych to všem, ale je to utopie, vím. Nechlubím se, je to jen takový povzdech nad příběhy, které tady denně čtu.
Dostaneš hned dva bludištáky
@aknadar píše:
Jak to tak čtu, tak nejlepší je pořádně vybrat partnera, se kterým si to dítě udělám. Tak, aby se sebou rodiče proste vydrželi a vychovali ty děti v klidném rodinném prostředí. V přesně takové rodině jsem vyrostla a také se mi podařilo takovou vytvořit. Přála bych to všem, ale je to utopie, vím. Nechlubím se, je to jen takový povzdech nad příběhy, které tady denně čtu.
To je jasné, ale to je i o štěstí
Můžu vybírat sebe lépe a stejně ten vztah nedopadne
a pak už to ten člověk neovlivní vůbec
taky jde o to v jakém věku dítěte se rodiče rozvedou. pokud je dítě fakt malé tak o to větší šance že víc přilne k člověku s kterým je denně. Pokud ty děti budou školního věku je ta šance mnohem menší
.zase udržovat manželství za každou cenu je taky blbost.
Na mě to celé působí tak, že pan biologický otec si našel novou ženu (zakladatelku) a snaží se před ní uhrát titul (ublížený) otec roku. A když fantazíruju dál, tak paní zakladatelka by ráda založila rodinu a pátrá, proč za tím jejím chlapem (= ve všech směrech úžasným otcem), ten puberťák nechce jezdit a raději volí „cizího“ chlapa… jelikož nechce vidět, že tento úžasný pan otec se holt ve svém pohodlí, sobectví nebo uraženém egu na to dítě před XX lety tak trochu vykašlal… Neříkám, že to tak bezpodmínečně je, jen fantazíruju…
Jako takhle - šlápnout vedle a udělat chybu může kdokoli kdykoli. Dobré ale je, umět si tu chybu připustit a něco si z toho vzít.
V tomhle případě se mi zdá, že se ta chyba hledá na špatném místě (kluk, otčím a snad ani matka za situaci nemohou)…
@Whitedog píše:
Na mě to celé působí tak, že pan biologický otec si našel novou ženu (zakladatelku) a snaží se před ní uhrát titul (ublížený) otec roku. A když fantazíruju dál, tak paní zakladatelka by ráda založila rodinu a pátrá, proč za tím jejím chlapem (= ve všech směrech úžasným otcem), ten puberťák nechce jezdit a raději volí „cizího“ chlapa… jelikož nechce vidět, že tento úžasný pan otec se holt ve svém pohodlí, sobectví nebo uraženém egu na to dítě před XX lety tak trochu vykašlal… Neříkám, že to tak bezpodmínečně je, jen fantazíruju…Jako takhle - šlápnout vedle a udělat chybu může kdokoli kdykoli. Dobré ale je, umět si tu chybu připustit a něco si z toho vzít.
V tomhle případě se mi zdá, že se ta chyba hledá na špatném místě (kluk, otčím a snad ani matka za situaci nemohou)…
A to já bych řekl, že to zakladatelce i panu otci do ted vyhovovalo. ted dostal ťafku, když zjistil, že táta řiká někomu jinému a tráví s ním víc času, ze své vůle. A otec se tím najednou probral a začal slzet.
@Whitedog nejspíš do ted ok. ale ted zjistil že i když ten chlap odešel tak kluk za ním chodí a chce s ním být. takové pozdní prozření a přemýšlí jak to změnit. jenže syn je dost velký a už to nezmění ![]()
Tatinek s.ral na dite 11 let jak na placatej sutr. 4 dny v mesici a 3500 alimenty, fakt terno na vybudovani vztahu s vlastnim ditetem.
Zakladatelka at prestane kopat kolem sebe a rekne nam, kolikrat se biootec za tech 11 let namahal nechat si zmenit styk soudne, kolikrat klukovi prispel na neco navic (svp, tabor, kolo atd.), kolikrat ho vzal na prazdniny/dovolenou, kolikrat vykryval osetrovackou jeho nemoci, jak mic se o nej zajimal mimo stanovene vikendy, kolikrat mu nabidl vyzvednuti/odviz na krouzek nebo ze spolu nekam jen tak zajdou.
Zakladatelko, když už na kluka 11 let otec kašlal tak moc, že on ho nevnímal jako otce a nahradil si ho někým jiným, tak alespoň teď mu prokažte službu a nechte ho na pokoji. Tomu klukovi se v pubertě rozpadla rodina, on to jistě vnímá tak, že táta není s mámou jako každé dítě jehož rodiče jdou od sebe. A místo, aby ten tvůj byl vděčný, že když on totálně selhal, že kluk má jiného tátu, který se na něj nevykašlal, tak by se mu teď hodilo, aby to kluk měl ještě těžší a přišel o člověka, kterého od mala bere jako otce. Víte vy vůbec jak by tomu klukovi bylo, že najednou nemá tátu? A to jen proto, že se najednou probudil, asi zapracovalo ego. To je ale jeho boj, kdyby byl alespoň co k čemu, tak ho tohle ani nenapadne, zašlape ego hodně hluboko a půjde mu o dobro svého dítěte, pro které by určitě nebylo správně, aby přišel už o druhého otce. Každému správnému rodiči jde v první řadě o dobro dítěte, u vás to není, tady jde o ego. Bohužel brečíte nad rozlitým mlékem a jestli se chlap chce alespoň jednou zachovat jako charakter, tak by to měl v první řadě pochopit. Otec roku opravdu
.
@Koblizkova1980 píše:
Vám se to nelíbí? Jak Vám? Co ty s tím máš společného?
Děcku budeš vyčítat, že miluje někoho jiného? Tak se pak Vy nedivte, že to raději zapře! Vy ho učíte lhat!
Tvůj chlap to posejřil, nedokázal si sám vybudovat silné pouto mezi synem a sebou. Jeho problém.
Za rok či dva už kluka u sebe neuvidíte. Bude utíkat pouze za svým otčímem, který mu očividně dokázal dát víc, než ten tvůj ublizeny egoista. A tobě radim, nemontuj se do toho!
Ráda bych se do toho nepletla, ale narušuje to chod celé rodiny, jeden rozcapenej puboš, který se celé dva dny snaží dát všemožně najevo, že jeho otec je absolutní nula, už je dost velký na to, aby pochopil, že to otce mrzí. Když byl malý, říkali jsme si, že nemá rozum, pak se to na chvíli trochu sklidnilo, už nám tady víkend neprobrečel a i se trochu zapojil do dění. Teď se to ale všechno zhoršilo, už to trvá zase pár let a teď poslední kapka je to, že i přes rozpad vztahu matky a otčíma je on stále jednička. A já se do toho nemůžu nestarat, protože to mého muže mrzí a je zde celkově hustější atmosféra. Můj syn z prvního vztahu má s mým nynějším mužem pěkný vztah, rozumí si, ale jako tátu ho rozhodně nebere, za tátou jezdí každých 14 dní, stejně jako syn mého muže. A jak to, že u něj to jde, já bych nikdy nedovolila, aby mu říkal tati, tátu má jen jednoho i když nejsme spolu. A ne opravdu manžela netestuju, jaký je otec, máme spolu další dvě děti, jsme spolu devět let. Jsem na RD a 3500 na ulici opravdu nenajdeme, nevadí mi, že na něj platí, s tím jsem do toho šla a klidně, kdyby se kluk choval jak se patří, tak jsem sama pro mu dát i nad rámec, ale on jsem jde jen z povinnosti, chlapa to rozloží a pak si na 12 dní odejde a ani se neozve. Matce je to jedno. Tak co s tím?
3 500 na trinactileteho kluka? To je almuzna. Ten „cizí člověk“ chlapce zjevně léta dotoval i finančně, když už je o těch alimentech řeč.