Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželka má milence, zažili jste?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
co to zažil
5.9.13 04:11
Příliš pozdě
Tak, možná už píšu s křížkem po funuse, ale uvidíme:
Tedy pane, pokud to neprasklo samovolně a už žena přišla s tím, že chce rozvod a stěhovat se pryč je příliš pozdě. Už je rozhodnutá, má to promyšlené, nejspíš i s novým a v tomhle případě upínat se na to, že se vrátí (minimálně v nejbližší době) je liché.
Dávat ultimáta a pak se trápit doma je cesta do hrobu, protože nikam nepovedou a jen situaci zhorší. Začít dělat naschvály typu „teď jí sbalím a ať si táhne“ je cestou k eskalaci a uzavření dveří k normálnímu rozchodu - což je teď jedna z mála věcí, kterou ještě můžete „udělat spolu dobře“.
Vem to jako fakt, že vztah skončil. Nevyčítej, nenaléhej, využij nabyté volnosti a udělej něco sám pro sebe - zajdi do fitka, na kolo, za kamarádama, všímej si kamarádek a žen v okolí (pozvi na kafe, ať zas získáš pozitivní balící návyky) a mezitím zvolna začni pracovat na rozchodu s bejvalkou. Pěkně v klidu si domluvte papíry, majetek, děti.
Je možné, že časem zjistí, že ta změna zas tak skvělá nabyla a přijde s prosíkem domů. Ale je dobré v té době už být v takové pozici, že TY budeš přemýšlet, co ti vlastně může nabídnout - a toho se, tedy vlastně ani toho návratu, nedá dosáhnout tím, že na ní budeš doma čekat.
Tak přeju pevný nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
5.9.13 08:29
@Chauvinist píše:
Tak, možná už píšu s křížkem po funuse, ale uvidíme:
Tedy pane, pokud to neprasklo samovolně a už žena přišla s tím, že chce rozvod a stěhovat se pryč je příliš pozdě. Už je rozhodnutá, má to promyšlené, nejspíš i s novým a v tomhle případě upínat se na to, že se vrátí (minimálně v nejbližší době) je liché.
Dávat ultimáta a pak se trápit doma je cesta do hrobu, protože nikam nepovedou a jen situaci zhorší. Začít dělat naschvály typu „teď jí sbalím a ať si táhne“ je cestou k eskalaci a uzavření dveří k normálnímu rozchodu - což je teď jedna z mála věcí, kterou ještě můžete „udělat spolu dobře“.
Vem to jako fakt, že vztah skončil. Nevyčítej, nenaléhej, využij nabyté volnosti a udělej něco sám pro sebe - zajdi do fitka, na kolo, za kamarádama, všímej si kamarádek a žen v okolí (pozvi na kafe, ať zas získáš pozitivní balící návyky) a mezitím zvolna začni pracovat na rozchodu s bejvalkou. Pěkně v klidu si domluvte papíry, majetek, děti.
Je možné, že časem zjistí, že ta změna zas tak skvělá nabyla a přijde s prosíkem domů. Ale je dobré v té době už být v takové pozici, že TY budeš přemýšlet, co ti vlastně může nabídnout - a toho se, tedy vlastně ani toho návratu, nedá dosáhnout tím, že na ní budeš doma čekat.
Tak přeju pevný nervy.
Sice pro milujícího člověka těžko proveditelné, ale stopro souhlas 
- Citovat
- Upravit
5.9.13 09:54
Ano dobře se to říká, špatně se to dělá, pro někoho kdo miluje, je pohled na milovanou osobu z jiným partnerem zdrcující, jinak ano ženy vesměs mají nějaký plán a proto pokud odejde a chce se rozvést tak už vesměs není cesty zpět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
witch57
5.9.13 10:01
Z vlastní zkušenosti mohu poradit jen to, že výhrůžky nebo naopak „podlézání“ je začátek nevratného konce. Bohužel neznám pohled z druhé strany, jak Vaše manželství viděla žena, já zastávám názor, že vždy je chyba na obou stranách, na obou, jen je těžké tuto chybu přiznat. U nás doma se dělo a děje něco podobného, jen ten vztah mezi námi nikdy nebyl moc rovnoprávný, manžel sice pracovitý, nicméně naprosto citově chladný, ve volném čase spoustu koníčků, se mnou čas ani trávit nechtěl, maximálně tak s mladším z dětí. Sex byl jen z mého popudu. A já neměla pro sebe žádný čas, protože po příchodu z práce jsem se věnovala dětem a domácnosti, případně jsem si musela domluvit hlídání dětí u mých rodičů, abych mohla aspoň k lékaři. Nikdy jsem podle něj nic neudělala dobře, nikdy jsem neslyšela jediné pochvalné slovo na moji adresu, nedostávala jsem ani dárky, ani pusu, nevěděla jsem, co je to pohlazení po vlasech, obejmutí, když ho potřebujete. Jen na okraj podotýkám, že nejsem ani ošklivá, ani tlustá, mám VŠ vzdělání, pracovala jsem i během MD, a ze svého platu táhla v podstatě celou domácnost a běžné výdaje, zatímco manžel si svoje výdělky spořil na, tenkrát ještě společném, účtu…který já výjimečně použila při nákupech pro děti. Já se pořád snažila, dělala první poslední, abych si jeho lásku ( kterou jsem nikdy necítila ) nějak zasloužila, snažila se s ním o tom mluvit…snažila jsem se dlouhé roky, ale marně. On byl v pohodě, jemu takový život vyhovoval a neviděl jediný problém. Asi jsme mluvili každý jinou řečí. A jednou jsem potkala JEHO, který mi naslouchal, dával najevo city, zájem a sex s ním byl dokonalý, protože já měla „přednost“, najednou jsem zase po letech v roli služky a matky byla ženou, vracelo se mi zašlapané sebevědomí, zamilovala jsem se a dospěla k rozhodnutí, že i já si zasloužím hezký vztah a utvrdila jsem se v přesvědčení, že s mým manželem nechci zestárnout. Nebylo to žádné unáhlené rozhodnutí, celé dny a noci jsem zvažovala varianty, budoucnost dětí i naši, všechna pro a proti. Nakonec jsem mu to řekla, že už s ním dál nechci žít, přiznala jsem i svého milence, protože jsem si manžela stále ještě jako člověka vážila a nechtěla jsem z něj dělat blbce. Nechtěla jsem se odstěhovat s dětmi k milenci, tak hloupá nejsem. Chtěla jsem se odstěhovat od něj, s dětmi, ale někam poblíž, aby k sobě měli blízko, aby děti nemusely měnit školu atd., chtěla jsem konečně zase volně dýchat. První manželova reakce byla, že nesouhlasí a přes noc se změnil v milujícího a pozorného manžela, což bylo nepřirozené a hrané a hlavně pro něj kontraproduktivní. Opět jsem se snažila vysvětlit mu, že tudy cesta nevede. Tak změnil metodu, z cukru na bič a začal mi vyhrožovat tím, že má dost peněz na právníky, aby dostal děti do své péče, děti, o které se dřív nějak ani nezajímal. Když jsem za ním přišla s návrhem, že mu nechám celý náš dům (SJM), když nechá děti bydlet u mně s tím, že nebudu bránit v jejich co nejčastějších vzájemných návštěvách, tak ztropil hysterickou scénu před starším z dětí a vyklopil mu spoustu podrobností a hlavně nezapomněl říct, že JÁ od nich chci odejít, já jsem si našla chlapa a rozbíjím jim rodinu. A to byla první scéna z mnoha dalších, ještě nechutnějších před oběma dětmi i před mými rodič, kdy vypustil z pusy o mně takové špinavosti, lži a polopravdy, že jsem nemohla věřit vlastním uším a tomu, s kým vlastně žiju. A tohle se táhne už rok a půl, doma žádný sex, manžel se sice více zajímá o děti, popravdě řečeno i o mně, ale já o jeho zájem nestojím a on pořád nechápe proč. Každá snaha o domluvu končí hádkou na téma, že já ničím všem život a rozbíjím rodinu. Jsem zahnána do kouta, protože on dobře ví, že nechci děti tahat po soudech. Funguji jako matka, jako služka a on je na koni, protože mně drží v šachu. Díky jeho zrozené žárlivosti už se pomalu bojím odejít z domu, aby děti nebyly svědky žárlivé zpovědi a následné hádky. Vztah s mým milencem ( který mi byl oporou ) už jde taky do háje, protože po dvou letech jsem stále zaseklá v jednom bodě. Docházejí mi síly. Vím jen jedno, že kvůli dětem jsem schopna vydržet a oželet ještě hodně, ale vztah mezi mnou a manželem se už nikdy nespraví, protože já po té spoustě scén a urážek už prostě nechci. Takže rada zní, pokud si chceš zachovat svoji hrdost i manželku, nabídni jí nějaký časový limit, do kterého se má rozhodnout, jestli chce pracovat na Vašem vztahu. Pokud nebude chtít, je lépe se rozumně bez výčitek a ponižování dohodnout. Oba máte právo na hezký vztah… hodně štěstí 
- Citovat
- Upravit
5.9.13 10:34
Witch 57.. rozumím přesně. Proto je lepší, když máme pocit, že to s někým nefunguje, tak SEBRAT SÍLY a nejdřív to s ním ukončit a až pak se zaplétat s jinými. Protože ten podvedený vždy bude mít (svým způsobem oprávněně) dojem, že ty ostatní důvody jsou jen zástupné a následné, že hlavní důvod je ten milenec/milenka. Žila jsem kdysi s kurevníkem, lenochem, bohémem a v kolektivu oblíbeným bavičem, který např. všechny víkendy trávil beze mně… Už jsem tak dál nemohla, ale napadlo mně jen blbé řešení, totiž začít si s jiným. Takže když jsem pak odcházela od toho kurevníka, tak jsem já byla za tu špatnou, protože mi plakal u postele ať ho neopouštím a říkal mi, že mi všechno odpustí. Taktéž naši společní známí na mně pohlíželi jako na mrchu. 
Dodneška mám signály, že mně ten expřítel pomlouvá a škodí mi, když se mu k tomu naskytne příležitost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.13 10:38
Nečetla jsem celou diskuzi, tak se případně omlouvám za opakování..
Myslím si, že každý vztah dojde do fáze všednosti ale proto je důležité, aby jeden či druhý - hned v zárodku - o tom začal mluvit a společně dojít k tomu, jak to oživit! Pokud se pár k sobě není upřímný a nedokáží si sednout a pohovořit si o tom co se komu nelíbí nebo co by si přál pro zpestření ve vztahu, tak je jisté, že to všechno bude podnět k tomu, aby si jeden či druhý někoho našel. Najednou se najde někdo, kdo jí bude nadbíhat, lichotit a dělat věci, které se už ve stávajícím vztahu vytratili.. Ženská většinou už pak nevidí, neslyší a myslí si, že zrovna tento chlap je její osudový. Výčitkami jen obhajuje sama sebe, proč to tak dopadlo.. Po čase zjistí, že byly i hezké chvilky a že její chyba byla v tom, že se málo snažila k udržení vztahu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
witch57
5.9.13 10:50
Vendulka72…nemohu než souhlasit. Dnes už to taky vím, že je nejlepší ukončit jeden vztah ( pokud už nejde spravit ) a teprve potom začít jiným. V mém případě teď trpíme všichni tři a já se ocitám mezi mlýnskými kameny. Můj manžel jako takový špatný člověk není, jen měl jaksi vždy jiné priority v životě než já..pro něj bylo důležité vydělat hodně peněz ( ačkoli jsme všichni nenároční, ale uznávám, bez peněz to nejde…ale celou dobu vyděláváme oba a dluhy ani nouzi nemáme ), sportovat a pobavit se s kamarády. Já měla na prvním místě děti a manžela, rodinu, jejich spokojenost. Pro mně je důležité vidět děti vyrůstat, trávit s nimi čas, než vylétnou z hnízda. A chtěla jsem žít s někým, ne vedle někoho a připadat si jako kus nábytku. I já jsem teď před rodinou a známými ta špatná…protože manžel mně nebije, za ženskými zřejmě nechodí, peníze vydělává…a navíc se teď ještě „změnil“…zatímco já si našla chlapa a jsem sobec…jo, udělala jsem hodně chyb…
- Citovat
- Upravit
witch57
5.9.13 10:57
@witch57 píše:
Kennysek…snažit by se ale měli oba, ne jen ženská
No to každopádně!!! Nemyslím si, že za to může je jen jeden. Oba se musí vždy snažit vztah udržet ve spokojeném stavu!
Jen jsem reagovala na situaci zakladatele..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.13 11:00
Ono je taky rozdíl mezi ženskou a chlapem! Ženská opravdu pálí mosty ale chlap se nad tím zamyslí a většinou si hledá milenku, kterou tají a je to jen o sexu.. ženská neumí udržovat vztah založený jen na sexu, vždy do toho vpadne i citově 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
witch57
5.9.13 12:34
Kennysek…otázkou potom je, co je lepší? Dál lhát, dělat z manžela blbce a užívat si s milencem? Nebo mu to na férovku říct a dát mu šanci, aby i on si našel partnera na rovnocenný vztah?… Je to obtížné, když jsou v tom děti… 
- Citovat
- Upravit
5.9.13 13:00
@witch57 píše:
Kennysek…otázkou potom je, co je lepší? Dál lhát, dělat z manžela blbce a užívat si s milencem? Nebo mu to na férovku říct a dát mu šanci, aby i on si našel partnera na rovnocenný vztah?… Je to obtížné, když jsou v tom děti…
Tak určitě bych na svém místě nehledala milence ale snažila se situaci nejdřív řešit! Zakladatel psal, že se jejich vztah dostal do stereotypu. Tak proč ani jednomu nezasvítilo světýlko v hlavě a nezačali to řešit?
Byla jsem v 9 let ve vztahu, kdy jsem veškeré varovné signály hned řešila. Udělala pěkný večer, popovídali si o tom, co s nudou ve vztahu.. I přes to, že byl chlap málo tvárnej a veškerý debaty byly k ničemu, tak jsme to ustáli 9 let. Pak to zkrachovalo hlavně na tom, že se snažil jen jeden.. Ani jeden jsme neměli za tu dobu milence ale pak prostě přišel můj muž, který mi otevřel jiné dveře už to šlo ráz naráz… Teď jsem spokojená, s mužem si říkáme vše co by jsme rádi, co chceme, jak zpestřit a oživit svůj vztah a to je na tom to důležité! V dřívějším vztahu to bylo jak házení hrachu na zeď a pak to dopadlo tak jak to dopadlo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
witch57
5.9.13 13:39
Jak už jsem psala, chybí tady pohled i z druhé strany. Zakladatel píše, že všechno bylo nejdřív v pohodě…pokud si manželka našla milence, tak to zase všechno v takové pohodě asi nebylo, možná pro zakladatele bylo vše ok, možná jeho žena o tom co ji trápí, nemluvila…ale to nevíme. Jen zřídka se ale stane, že spokojená manželka a matka od dětí si najde jen tak milence a chce odejít…milenec je většinou už jen důsledek, ne příčina. Já za sebe můžu říct, že jsem mluvila, chtěla řešit, přímo říkala, co se mi nelíbí, často jsme se kvůli tomu i pohádali. To je jedna z mála věcí, kterou teď po letech můj manžel uznal, i když nerad, že mně neposlouchal, že to podcenil. U nás jsem 18let „táhla“ vztah jen já…on se vezl a mně prostě došly síly. Blbost je vzít do tohoto spřežení třetího, aniž bychom se ze sebe shodili stávající otěže…tak jako jsem to udělala a manželka zakladatele… Ale to už je řešení co by, kdyby…
- Citovat
- Upravit
5.9.13 14:39
Aneb', když se chce, důvod (proč je milenec/ka) se pak (až to rupne) vždycky najde. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Já to zažil před půl rokem, náš vztah zatím drží, ale moje rada je ukončit, bude tě to žrát pořád a nikdy to nepřekousneš, budeš se muset pořád hlídat abys něco nevypustil z úst a těžko se nalezá důvěra. Udělej tlustou čáru a začni nový čisty vztah s někým jiným (kluka střídavá péče) Přeji ať to máš rychle za sebou, je to pořádná pecka! Čus