Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Taky přidám jednu zkušenost. Když jsem v listopadu nastoupila na riziko, tak jsme si pořídili psa. Nejsme žádný troškaři - Bernský Salašnický - dospělý pes 50-60kg. Ale mají mírnou povahu a velké srdce. Vždy naši měli nějakého psíka a my taky máme domek se zahradou, takže akutní rychlovenčení je v pohodě. Od mala jsem ho cvičila, ač nejsem zkušený kynolog. Na chovné stanici nebo cvičáku Ti poradí, a musím říct že ikdyž je to 8 měsíční štěně, tak poslouchá. Chlupy mám jen v kuchyni a na chodbě, kde je snadno zametu. Pejsula má otevřený dveře aby mě viděl a neměl pocit že je odstrčený, ale dál do obýváku nejde. A odpoledne když přijde manža, tak ho vezme na hodinu prolítat ven. Jediné z čeho mám strach je, až se malá narodí a pak začne ťapka, aby ji neporazil, ale snad už bude dosplěný a nebude tak střelený. Záleží na trpělivost a podmínkách kde bydlíte.
@i510 Dobrý den, když jste kynolog mohla by jste mi poradit. Mám dome 9 měsíčního syna a s manžel přišel s tím, že by jsem si vzali pejska od jedné chovatelky, která má Americké stafordšírské teriéry. Prý je velice vhodný k dětem i do bytu ale já mám strach jestli se taková rasa dá vychovat, tak aby neublížil synovy. Prosím napište mi svůj názor na spojeni AST a malé dítě. Děkuji
@Jimmynka já na tom nevidím nic špatného. Jste dost ovlivněná médii, která tuto a podobné rasy prezentují jako zabijáky a tzv. bojové psy ale je to nesmysl. Všechno je to jenom o tom, k jakému člověku se ten pes dostane, zda proběhne řádná socializace a výcvik. Bohužel stále v dnešní době převažují lidé, kteří psa nijak necvičí a pak to dopadá tak, jak vídáme ve zprávách. Ovšem nejvíc útoků mají na svědomí jezevčíci a kokři, jenže to by ve zprávách nebyla taková senzace, jako když někoho pokouše staford nebo rotvík.
Pokud se psovi budete dostatečně věnovat, od malička ho budete vychovávat, socializovat a zkrátka mu budete dobře velet, tak by neměl být žádný problém.
Zaměřila bych se hlavně na to, aby byl pes z dobré chovatelské stanice, tedy s PP. A možná bych ještě rok počkala, syn vám za chvilku začne běhat a stíhat do toho ještě aktivní štěně…vím o čem mluvím, dcera má 18 měsíců a před měsícem jsme si přivezli štěně a je to docela záhul ![]()
@Jimmynka Záleží jen na tobě, každý ti řekne, že je to na lidech, jak psa vychovají a je to víceméně pravda. Pokud je z chovné stanice a jsi si jistá, že jeho výchovu zvládnete, tak bych se nebála ![]()
Já osobně mám ze psů hrůzu, vlčák pokousal mou babičku, když byla dítě (a to to byl jejich pes) a kamaráda zrovna včera pokousalo nějaké bojové plemeno. Psy mám ráda, ale strach je větší a kdyby se nedejbože poté něco stalo, nikdy bych si to neodpustila. Ale na to je lepší nemyslet ![]()
Já bych se spíš bála, jestli tak malý dítě a štěně zvládneš. Protože přece jenom štěně je skoro jako druhý mimino. Taky jsem hrozně chtěla štěně, ale pak jsem jedno odpoledne měla štěně doma na hlídání a byla jsem šťastná, když jelo zase večer pryč, syn tehdy začínal lézt, štěně si chtělo hrát, pořád na něj doráželo. Bála jsem se, aby syna nekouslo, neškráblo,.. Tak jsem si to rozmyslela a pořídíme si psa možná později.
No, osobně bych počkala, já za to odpoledne byla zralá na blázinec. Ale samozřejmě každýho věc, píšu jen z vlastní zkušenosti.
@Jimmynka Já bych teda psa k takhle malému dítěti (a pokud třeba plánuješ ještě druhé) nechtěla. Mám co dělat s dítětem a neumím si představit, že bych ještě vychovávala a několikrát denně venčila psa.
A to mám zvířata ráda, psy jsme měli. Ale teď jsem ráda, že máme v podstatě bezúdržbové kocoury. I tak mi jich je trochu líto, protože po narození mimča na ně už prostě nemám tolik času jako dřív.
Ono je to hlavně o povaze každého člověka. Ale podle mě je soužití dítěte a zvířat od mala naprosto úžasné, tvoří se velká přátelství, děti si k nim budují krásný vztah, jsou mnohem empatičtější, rychleji se rozvíjejí, prostě vidím v tom jen samá pozitiva. My sami jsme měli dva pejsky a kocourka když se malý narodil, sice malinký, ale v tom není takový rozdíl, venčit, krmit, drbat a pod potřebují taky, navíc tři chlupáči znamenají mnohem důkladnější úklid, ale vše se dá zvládnout a ani bych to jinak nechtěla, navíc jsme na to dva. Když byli Davídkovi dva roky, přibyl ještě druhý kocourek, takže jsme najednou měli chlupáče čtyři
. Všechny zvířátka ho i jako miminko milovali, hlídali, byli na něj neuvěřitelně opatrný a to co si od něj nechali líbit, za to by mě už sežrali, ale jemu nikdy neublížili. Naopak, u nás se muselo dávat pozor, aby neublížoval Davídek moc zvířátkům než naopak. Takže za mě ano, ale musí na to mít člověk povahu. Dovedu si představit, že někdo prostě takovou lásku k těm zvířátkům nemá jako my.