Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Onehdá se mi stalo něco podobnýho. Vítek byl oblečený v modrých kraťasech, měl tričko s autíčkem a na hlavě modrý šátek, modrý ponožky i botičky a pani se mě zeptala, kolik tý mojí proncezně je let ![]()
Stává se mi to běžně, ale nějak to neřeším, protože Lukáš má už od narození hodně vlásků, navíc kudrnaté a takový jemnější obličej a tmavé výrazné oči, takže je mi jasné, že to svádí k tomu si to plést. Navíc vidím spousty holčiček oblečených třeba do rifloviny nebo tmavších barviček. Ovšem přijde mi tak nějak přirozené, že dítě oblečené do červeno-růžova je holčička. Řekla bych, že maminky snáze odpustí, že z kluka udělají holčičku, než když je to naopak (mluvím tedy o tradičním oblékání - kluk modrá, holka růžová
)
U nás taky běžný dotaz…
Kamarádka nechávala píchat naušnice holčičce až později. Celá drs růžová seděla v obchodě ve vozíku a paní se ptá - to je holčička? Tak já,že ano, vždyt je celá růžová a ona - no ale nemá nausnice…POMOC!!!
Barva kočárku - u starších generací bohužel zažitý stereotyp - kluk nemůže být v červeném,holka v modrém.
Zážitek z rodiny, když se před 20 lety narodila sestřenice,tak se koupila vínově červená liberta,krajka na peřince,polštářku a takové té dečce na kočárek obšila růžovou bavlnkou…
a ono ejhle,za 2 roky se narodil bratranec - nekecám, vše se vypáralo převyšívalo na modro a babička dlouho těžce nesla,že teta jezdí po vesnici s bratrancem ve vínovém kočárku a že beztak přijde do řečí a už se o nich vedou klebety a jestli se to hodí,aby tak s ním jezdila…
![]()
Přežila teta,babička a nakonec i bratranec - ze kteréh o je dneska přeci jenom šampoňák…
-že by přeci jenom následky???
![]()
Já malou oblékám do modré běžně, na růžovou mám jakousi alergii. Párkrát se stalo, že se kolemjdoucí optali, jak se ten kluk jmenuje, tak jsem jen řekla, že je to holka, ale nějak mě to ne vyprudilo. Ale každý den chodíme s malou za babičkou, a hned jak vejdem, tak babička volá „no ahoj, ty chlapečku jeden, pojď ke mě“
Tak jen řeknu „babi, to je holka“ a ona „no jo, prosim tě a jak se jmenuje?“. Tak jí řeknu, že Daniela a ona za chvíli volá „Domíku, pojď sem“. Ale to je v poho, babička je stará, je po operaci mozku, takže má na to nárok.
jezika píše:
Tak opět téma pro odlehčení:) Také se vám stává, že i když máte chlapečka celého v modrém - čepičku, mikinku, džíny, botičky, deku v kočárku také modrou (kočárek mám neutrální černý) tak se vás přesto lidi ptají, jestli je to chlapeček nebo holčička??? I když na něj chvilku před tím zírají? Nějak to nechápu, to ty lidi nevidí tu barvu?Už se mi to stalo několikrát. Vím že je to malichernost, jen mě zajímá, co je k tomu vede, myslet si, že je to holčička:)) Kdyby bylo mimčo celé růžové, taky se zeptají, jestli je to kluk? asi jo, aby řeč nestála
zrovna dneska v autobuse - pani ruzovej kocarek, holcicka ruzovy boticky, bily kratasy a triko pruhovany - ruzovo zeleno zluty a nejaka starsi pani se ptala jestli to je chlapecek nebo holcicka ![]()
A na moji neter triletou v ruzovejch satickach mluvil prodavac v sekaci jako na chlapecka
a pak se zeptal „nebo je to holcicka?“ , tak mam pocit ze nekdy si snad museji delat legraci ty lidi ![]()
Jo a jestli jednou budu mít holčičku, tak v růžový bude chodit minimálně.
Já jsem byla jako malá taky považovaná za kluka - naušnice jsem sice měla, oblečení po starší ségře, ale taťka mě nechal ostříhat „podle hrnce“ a navíc v pánským kadeřnictví (z toho jsem měla ještě dlouho trauma) a doteď si pamatuju, jak se ségry pořád někdo ptal, jestli jsem kluk
![]()
lleennttiillkkaa píše:
Jo a jestli jednou budu mít holčičku, tak v růžový bude chodit minimálně.
Přesně to jsem si říkala, ale hned jak jsem zjistila, že je to holka, tak mě růžová chytla
(asi po těch někdy nudných klučičích oblečkách)
Ale věci po synovi stejně nosí ![]()
Zebra píše:lleennttiillkkaa píše:Přesně to jsem si říkala, ale hned jak jsem zjistila, že je to holka, tak mě růžová chytla
Jo a jestli jednou budu mít holčičku, tak v růžový bude chodit minimálně.![]()
(asi po těch někdy nudných klučičích oblečkách)
Ale věci po synovi stejně nosí
No hlavně jsem teď koukala v obchodě a na ty holky se snad nic jinýho než růžová nedělá ne?
A když už to náhodou není růžový, tak tam musí být alespoň malinkatá růžova mašlička ![]()
Holky já jsem asi jediná který se to nestalo Niki je takovej pořez že to nikoho ani nenapadne že by to mohla být holčička.
lleennttiillkkaa píše:Zebra píše:No hlavně jsem teď koukala v obchodě a na ty holky se snad nic jinýho než růžová nedělá ne?lleennttiillkkaa píše:Přesně to jsem si říkala, ale hned jak jsem zjistila, že je to holka, tak mě růžová chytla
Jo a jestli jednou budu mít holčičku, tak v růžový bude chodit minimálně.![]()
(asi po těch někdy nudných klučičích oblečkách)
Ale věci po synovi stejně nosí
A když už to náhodou není růžový, tak tam musí být alespoň malinkatá růžova mašlička
Té růžové je fakt nějak moc
![]()
Tak to mě vždycky rozčílí.Náš Matyas už skoro 3letej vypadá jako kluk,chodí oblíkanej jako kluk a střih má vždy skoro do hola a v ruce vždy svírá nějaké auto stejnak se jednou za čas najde baba co řekne je to chlapeček nebo holčička ![]()
Já nevim proč ale strašně mě to rozčiluje
a hned přerušim konverzaci ![]()
ahojky,
tak já taky přispěju ..Byli jsme s přítelem a malou v obchodě… Malá byla celá, ale kompletně od botiček až po čepičku růžová a paní prodavačka na nás vybalí „jéé to je holčička nebo chlapeček?“
nechápu fakt…
Z toho si nic nedělej, mně se stalo, že jsem v porodnici ležela s paní, která má také chlapečka. Navíc naše dcery jsou spolužačky. Přesto se mi stalo, že jsme se potkaly (mimochodem asi po třetí), nadšeně mě pozdravila a prohodila:„tak jak rostete? Podívej se Honzíku, tady máš nevěstu“. (Teď jen doufám, že to nebyl záblesk budoucnosti a můj syn bude správně orientován) ![]()
Zvláštní,mě se to stávalo taky,nechápala jsem to,kluk celý v modrém,modrý dudák,na kočárku modrá deka,a otázky,jstli je to holčička!Ale i kamarád,mladej kluk,který snad ještě dobře vidí,já se vždycky chytala za hlavu ![]()