Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Miniinterrupce dobrovolně a pocity
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
traktorka
1.8.13 21:31
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.8.13 21:37
Řešila jsem to tři měsíce zpět a šla jsem… Na jednu stranu byla ta citová stránka, představa rostoucího břicha, to miminečko atd. Na druhou stranu dvě děti mám, mám zodpovědnost i k nim, nemůžu být uzlík nervů, což jsem často už teď, musím brát ohledy i na finanční stránku (a není to u nás o tom, že by mě mrzelo, že nebude mít každé dítě tablet a 3× ročně dovolenou). Děti konečně začínají být takové, že s nima jde něco podnikat aspoň trošku, konečně začínám mít i nějaký čas pro sebe, můžu někam vyrazit sama či s mužem… Pro někoho hloupé důvody možná, já jsem byla v té době vyšťavená z péče o všechno tak, že jsem třeba seděla večer pod dekou a šla na mě zimnice. Manžel ten se na to necítil vůbec, nikdy tři děti nechtěl, doléhají na něho finanční starosti, je z toho ve stresu… Hodně jsme se v té době i hádali, protože jsme byli vystresovaní oba. Pro něho byla volba jasná, ale konečné rozhodnutí bylo na mně, akceptoval by to i to. Já jsem vlastně volila mezi mým psychickým zdravím, harmonií naší rodiny (protože je jasné, že bych byla ve stresu ještě víc a stíhala toho ještě méně) a takovým tím pocitem, jak je to krásné mít tři dětičky, když to někde vidíte na fotce.
V podstatě jsem to řešila tak, že jsem ležela na gauči a promítala si scénáře - jak to bude, co u toho cítím… A je to šílené, ale mnohem větší panika na mě šla z varianty třetí dítě. Když jsem si to představila opravdu natvrdo a reálně - bez berliček „to zvládnete“ apod. Proto jsem se rozhodla zákrok podstoupit, byla jsem asi 4 tt - což je „nic“. Prodělala jsem už ZT a byla na revizi, nebyla tam nikdy ani srdeční akce a mám to v sobě takto nastavené od té doby.
Moje pocity dnes… Někdy mě to napadne, pořád cítím, že ty tři děti na fotkách by byly fajn a krásné, ale racionálně vím, že jsem se rozhodla správně. Na druhou stranu nevím, co bych dělala, kdybych náhodou otěhotněla znovu (nechala jsem si pak zavést tělísko, ale stát se může). Nevím, jestli bych dokázala jít znovu, podruhé po sobě a doufám, že to nebudu muset řešit. Hodně jsem musela přehodnotit svůj hodnotový systém, dřív jsem si myslela, že bych na potrat bez zdravotních důvodů nikdy nešla. Když se někde někdo začne bít v prsa, jak to zvládá a že by na potrat nešel a přitom třou bídu s nouzí, někdy o tom přemýšlím. Ale druhá věc je i ta, že na tohle musí být dva. Kdyby manžel třetí dítě chtěl a slíbil mi podporu, asi bych se rozhodla jinak. On mi ale nic takového slíbit nedokázal a nemohl a já bych to prakticky sama asi nezvládla.
Tak takto sjem se rozhodovala já. Díky za respektování anonymity, i kvůli nastavení většinového okolí se bojím, že by mě lidé odsoudili. Ví to jenom manžel a moji rodiče.
G.
- Citovat
- Upravit
1.8.13 21:39
My mame deti tri, osm let, tri roky a rok a diky tomu, ze mam osmiletaka, ktery mi se spoustou veci uz pomuze, se mi zvlada dalo by se rict ze v pohode. Nedovedu si predstavit, ze bych k tem dvema prckum mela mit malinke miminko nebo treba jeste o rok pul starsiho sourozence, musi to byt pekny mazec a bez odpocinku, hlidani nebo moznosti aspon na okamzik vypnout, je podle me tohle nezvladatelne.
Pokud bych byla ve stejne situaci jako ty a mela ty stejne pocity, o kterych tu pises, tak bych moc dlouho necekala a sla bych. Treti ditko muzete mit za par let a uvidis, ze to pak bude ve vetsi pohode 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.8.13 21:41
Ještě chci dodat - hodně lidí napíše „neboj se, to zvládneš“, ale oni ti chodit pomáhat nebudou… Ani dětem nebudou platit výlety, školní pomůcky, jídlo a oblečení. To se napíše hrozně lehko.
Taky mám slíbeno, že za 5-10 let nebude manžel proti třetímu, pokud budu chtít, ale teď se musíme vyhrabat z toho nejhoršího.
G.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.8.13 21:42
Já byla před lety na mini interupci, dohodli jsme se na tom s manželem, dítko bylo malinké, mělo zdravotní problémy. Po zákroku jsem psychické ani tělesné problémy neměla, nikdy si to nevyčítala. Za pár let se nám narodilo zdravé druhé dítě. Rozhodnutí je jen na tobě a tvém muži.
Anon B
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.8.13 21:42
Ahoj,
mám dvě děti taky hodně blízko sebe, manžel pracuje intenzivně a hlídání minimální. Chceme třetí, ale ne nyní - pokud by se stalo, budeme jej mít ihned.
Já sama za sebe vím, že moje výčitky by byly opravdu velké a nedala bych to.
To co Holky, přede mnou psaly a co je veliká pravda, je to, že jaké jsou děti nyní nemusí být za půl roku. Dcera / 3 roky / se suprově uklidnila, pomáhá mi, hraje si a to jsem si třetí před dvěma měs. nedovedla představit jaké to bylo.
Švagrová má dvě po sobě a třetí neplánovaně taky:-) začátek náročný, ale nyní jsou super parta a mladší neomezují starší a naopak.
V každém případě popřemýšlej, poraď se a věř, že každé rozhodnutí bude správné. Jen musí být podle tebe.
Promiň za anonym, ale o švagrové nechci veřejně.
- Citovat
- Upravit
1.8.13 21:47
Já mám také dva císaře, teď čekáme 3. (s dcerou budou od sebe 14měsíců) - ze zdrav. hlediska jsem uplně v pohodě, Dr. také nic nenamítal…
no ale my měli všechny plánovaně… když zvládáš 2, není už takový rozdíl zvládnout 3… větší rozdíl cítím mezi jedináčkem a nebo sourozenci, ale jestli jsou 2 nebo 3 
Rozhodni se podle sebe… já bych nešla, když bych na děti měla finance, prostory, režim se dá upravit a 3 děti se dají v pohodě zvládnout 
ale je to jen na tobě a chlapovi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.13 21:51
Taky jsem před tím stála.
Nejhorší je to PŘED. Pod vlivem hormonů a výčitek a přemílání coby kdyby… Potom je mrtvo. Duševně mrtvo. Už není cesta zpět. Vše se zklidní, odplyne. Budeš vzpomínat ještě roky. Vím tenkrát i tedˇ, že racionelně to bylo správné, nezvládla bych to.
Já po těch letech mám další 2 děti, nejvíc si užívám tu nejmladší. Přijde mi, že se mi vrátil ten tenkrát nechtěný človíček. Zase nechtěně. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
traktorka
1.8.13 21:55
@Anonymní píše:
Ještě chci dodat - hodně lidí napíše „neboj se, to zvládneš“, ale oni ti chodit pomáhat nebudou… Ani dětem nebudou platit výlety, školní pomůcky, jídlo a oblečení. To se napíše hrozně lehko.Taky mám slíbeno, že za 5-10 let nebude manžel proti třetímu, pokud budu chtít, ale teď se musíme vyhrabat z toho nejhoršího.
G.
no pomahat fakt nepujdu, ale nevidim nic špatneho na tom někoho podpořit a vubec pokud jsem to zažila
- Citovat
- Upravit
1.8.13 22:08
Zakladatelko řeknu to jinak, 2 děti máš a i kdyby se jednou už to třetí nepovedlo, nejspíš se s tím taky popereš 
Když mi bylo necelých 28, měla jsem přes rok poměr se zadaným klukem, když jsem otěhotněla. Když se to dozvěděl dotyčný, tak si najednou uvědomil, že vlastně strašně miluje přítelkyni (blablabla). Jediným řešením byl pro něj potrat. Já nechtěla, ALE…zpětně jsem si spočítala, že krátce po ovu jsem byla 10 dní na silných práškách proti bolesti, protože mě bolely zuby, pak nějaké oslavy, kdy alkohol tekl víc než proudem, pak chřipka s horečkama, na které běžně netrpím a takhle vypadalo mých prvních 5týdnů těhotenství. Další fakta byla, že jsem bydlela v pronajaté garsonce v 5.patře bez výtahu, v práci měla smlouvu na dobu určitou, máma mi řekla, že by měla akorát od táty na talíři, že mám nemanželské dítě jako ona, no prostě značka ideál. Nedokázala jsem se srovnat s tím, že bych mimču nemohla poskytnout harmonický domov, jaký bych chtěla a nebyla jsem ani takový střelec, abych si řekla, však ono to nějak dopadne. Na tu mini int. jsem nakonec šla… 
Ale s mimčem jsem uzavřela dohodu, že to nebudeme brát tragicky, teď ho nechám spinkat, a počkáme si na lepšího taťku, lepší podmínky atd.
A teď už se skvělým taťkou čekáme i to mimčo 
Pokud máš pocit, že teď prostě není ta správná doba, tak se do toho nenuť. Byla bys akorát víc ve stresu, což není dobré ani pro prcky doma, ani pro toho pidižvíka v tobě. Klidně s ním uzavři podobnou dohodu. Mně to fakt pomohlo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.8.13 22:32
@dendulina máme podobnou dohodu, případně se dle vlastního uvážení může přesunout i k tetičce - ta jde v srpnu na IVF. O to mě to štvalo víc, klidně bych jí to těhotenství dala, kdyby to šlo…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
1.8.13 22:45
zvladnes to
Pokud mas slzy v ocich pri predstave, ze zabijes embryo,nechod, budes pak smutna a pravdepodobne to zvladnes, protoze k diteti mas vztah uz ted.
pokud mas slzy v ocich pokud vidis svou rodinu v budoucnosti, kdy dalsi dite prinese jen napeti a komplikace, samozrejme jdi.
proti proudu prirozenosti uz jdem edavno vsema ockovanima, antikoncepcema a umelym oplodnenim, takze tohle neni takovy rozdil. Navic nezijeme v Polsku nebo Iraku, mas noznost volby, tak se rozhodni a pak uz si za tim stuj. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.8.13 08:39
Zakladatelka anonym.
dnes jsem volala na výsledky HCG, 0,1 není tam žádná stopa po těhotenství, takže to je vyloučeno spíš se musí zjistit co to mám v děloze co mi způsobuje bolesti v podbříšku a na utz se jeví jako plod. prostě nějaké tělísko, takže to dobře dopadlo..
- Citovat
- Upravit
2.8.13 09:18
@Anonymní píše:
Zakladatelka anonym.
dnes jsem volala na výsledky HCG, 0,1 není tam žádná stopa po těhotenství, takže to je vyloučeno spíš se musí zjistit co to mám v děloze co mi způsobuje bolesti v podbříšku a na utz se jeví jako plod. prostě nějaké tělísko, takže to dobře dopadlo..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Ahoj, nechci ti vnucovat svuj nazor či nějaké rozhodnutí, ale pokud ti to třeba pomuže v tom, že by jsi to nezvladla, budu ráda. Odrodila jsem dvojčata (jedno z nich hyperaktivní), po dvou a pul roce jsem měla třetí mimčo. Vše se dá zvládnout. A to jsem byla na všeci 3 děti skoro sama. Partner pracoval od rana do večera plus vikendy. Píšeš, že pujde prcek do školky, takže velký plus. Nemyslím si, že by jsi je kvuli mimču zanedbavala, jen by jste byla velká rodina. Opravdu to jde zvladat