Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mluvíte o dítěti "v možném čísle"?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.12.16 15:09
@Akzeretka Mateřský plurál vcelku toleruji u velmi malých miminek, nebo v rámci nejužší rodiny. Věty typu „jdem se přebalit“ my až tak nevadí, protože to dítě tu mámu/dospěléhok tomu přebalení potřebuje, tak tam je to množné číslo ještě pochopitelné.
U větších kojenců či dokonce batolet a nebo pak ve „veřejném“ styku už jsem pak na něj dost vysazená. Věty typu už chodíme, máme x zubů, jsme nemocní.
Vrcholem pro mně bylo, když se mně maminka školních dětí v čekárně u lékaře, kam jsem vyrazila s dvouletým, zeptala, „kolik pak vám je let“. Nejdřív jsem ji chtěla odvětit, co je jí po tom, kolik mi je. Pak mi docvaklo, že se neptá na mně, ale na syna. 
Tomu už teda říkám vrchol vypatlanosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 15:19
@zuzouš píše:
Nemam to rada, prijde mi takova zenska inteligencne vycucla. A co teprv, kdyz se mi a psovi uzkostlive vyhybala zenska s coklinou a prej My harame
já zažila něco podobného, naše začala štěkat a starší paní že se nemusí bát protože oni jsou kastrovaní 
, když jsem se zeptala jestli i ona tak se urazila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 15:28
Snažím se být normální a o svém dítěti mluvit v jednotném čísle, málokdy mi ujede plurál, dávám si pozor. Co mě ale irituje, je „ mykání “ v případě psů apod. 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 15:31
@barbuchablond píše:
Tak na táboře se přeci jen nevyskytují nemluvící a nechodící batolata…
Ale tak doktor má v kartě napsané jméno dítěte, ne jména rodičů, takže je logické, že volají jméno dítěte a je logické, že u mimin na něj musí reagovat rodič, bez ohledu na to, jestli má příjmení stejné nebo jiné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 16:03
@alenka84 píše:
Ale tak doktor má v kartě napsané jméno dítěte, ne jména rodičů, takže je logické, že volají jméno dítěte a je logické, že u mimin na něj musí reagovat rodič, bez ohledu na to, jestli má příjmení stejné nebo jiné.
No jasně že je to tak, doktor volá pacienta a určitě se nebude zabývat tím, kdo ditě doprovází, jestli maminka ci babička a podobně a jestli jsou rodiče manželé a po kom že se vlastně ditě jmenuje a vůbec jak to kdo v rodině má
Ale co vadí třeba me je, kdyz mě někdo osloví „maminko“ - to se mi trochu pění krev, ptz maminka jsem jen a pouze pro svoji dceru. Takže na to reaguju upozorněním, ale já nejsem vaše maminka - a to byste nevěřili kolik lidí to vůbec nepochopí co jim tim člověk naznačuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 16:25
@Janice78 píše:
No jasně že je to tak, doktor volá pacienta a určitě se nebude zabývat tím, kdo ditě doprovází, jestli maminka ci babička a podobně a jestli jsou rodiče manželé a po kom že se vlastně ditě jmenuje a vůbec jak to kdo v rodině má
Jo, to se mi stalo včera v Tescu, že mě někdo oslovil maminko, děsný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 16:58
@Janice78 píše:
Ale co vadí třeba me je, kdyz mě někdo osloví „maminko“ - to se mi trochu pění krev, ptz maminka jsem jen a pouze pro svoji dceru. Takže na to reaguju upozorněním, ale já nejsem vaše maminka - a to byste nevěřili kolik lidí to vůbec nepochopí co jim tim člověk naznačuje
Zkus někdy „Ano, babičko“ zareagují určitě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 17:00
@barbuchablond píše:
Tak na táboře se přeci jen nevyskytují nemluvící a nechodící batolata…
A rozdíl je v tom jaký, obě děti jsou stejní pacienti… A jestli máš pocit, že zraněné či nemocné dítě reaguje na své příjmení, tak má reakci hodně podobnou, jak to batole.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 17:20
Jako bezdětnou mě to tahalo za uši a když mi to začko skákat z pusy když se narodila dcerka, tak jsem se docela zděsila 
Ale co někdy, mi to ulítne, ale je to do určité míry asi i přirozené, přece jen to byl kdysi kus mého těla, pokud blinká dcera, nebo je nemocná, skutečně to prožívám a trpím taky, pokud papá, skutečně „papáme“ protože i ode mě mě vyžaduje dost účasti, stejně jako kojení a ostatní činnosti
Je zvláštní, když chlapi v hospodě hlásí „vyhráli jsme“ „jsem dobří“ sledujíc fotbalový zápas v televizi, nebo každý tvrdí „vyhráli jsme zlato“ když nějaký český sportovec uspějě, a pronáší to v souvislosti s lidmi, se kterými, snad kromě národnosti nemají nic společného, tak to nikoho nezarazí, a je to úplně normální, ale „mateřský plurál“ použitý u vlastní krve je světová ostuda…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 17:23
@Alishka111 píše:Je zvláštní, když chlapi v hospodě hlásí „vyhráli jsme“ „jsem dobří“ sledujíc fotbalový zápas v televizi, nebo každý tvrdí „vyhráli jsme zlato“ když nějaký český sportovec uspějě, a pronáší to v souvislosti s lidmi, se kterými, snad kromě národnosti nemají nic společného, tak to nikoho nezarazí, a je to úplně normální, ale „mateřský plurál“ použitý u vlastní krve je světová ostuda…
Teda, tohle asi nikoho nenapadlo, ale je to fakt
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 17:41
@Alishka111 píše:
Jako bezdětnou mě to tahalo za uši a když mi to začko skákat z pusy když se narodila dcerka, tak jsem se docela zděsila
mi to třeba divné přijde, tak se ptám: vyhráli?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.12.16 17:42
@LenkaNov píše:
Jo a nejodpornější slovo, co jsem od ní kdy slyšela, bylo kojískování, to jsem málem upadla
já slyšela: tak já Tě ještě kojnu.
To mi přišlo taky divné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.16 10:44
@Alishka111 píše:
Je zvláštní, když chlapi v hospodě hlásí „vyhráli jsme“ „jsem dobří“ sledujíc fotbalový zápas v televizi, nebo každý tvrdí „vyhráli jsme zlato“ když nějaký český sportovec uspějě, a pronáší to v souvislosti s lidmi, se kterými, snad kromě národnosti nemají nic společného, tak to nikoho nezarazí, a je to úplně normální, ale „mateřský plurál“ použitý u vlastní krve je světová ostuda…
Mně to teda divné přijde a často podotknu, že ten dotyčný tam přece nehrál… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.16 11:31
Mně tohle téma přijde docela hloupý. Velice trefně to shrnula přispivatelka, která napsala, že se říká „Vyhráli jsme“ a to nikoho nepobuřuje. To tu jsou tak zapšklý báby nebo co? Tohle se používá často a podle mě se v tom zračí radost matky z pokroků nebo problémy („Chodíme“, „Marodíme“) a citová propojenost. Až mu bude 5 nebo 6 let, asi už to používat nebudou. Já, když hlásím mamince pokroky dětí u kamarádek, tak taky říkám „Už chodíme“, a vůbec si nepřipadám jako úchyl. Přijde mi to tady moc upjatý. Myslím, že to používá většina matek, některá málo, jiná hodně. Tady je to anti, ale docela by mě zajímalo, jestli by v tomhle vlákně nějaká přiznala, že to používá běžně a často, protože by si připadala jako blbka. Ano, před cizíma lidma to možná působí nepatřičně, ale i oni by to přežili. V rodině a mezi přáteli mi to přijde v pohodě.
A samy přiznáváte, že tím jsou nakaženi i doktoři, takže se to používá víc, než jste ochotné připustit. Matka + dítě = parťáci, proto. A také proto, že do určitého věku potřebuje dítě matčinu součinnost.
Osobně mě vytáčí daleko důležitější věci než mateřský plurál, protože tohle je tak nepodstatný. A pokud to někdo bere osobně, nebo ho to dokonce uráží, má zjevně problém sám se sebou, když ho dokáže rozhodit takováhle kravina. Já se nad tím vůbec nepozastavuji, vůbec bych nevěděl, co to mateřský plurál je. Ale možná je to tím, že jsem chlap
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
