Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Liberalissima píše:
To platí pro ten první popis, ale tady se jí výslovně ptali na něco pozitivního o dcerce a vydržela to celé půl věty. Mně je té holky prostě líto
Ne, ne, Liberalissima, neptala jsem se na nic pozitivního o dcerce (ve smyslu pozitivního hodnocení). Ptala jsem se, co dělá ráda, jaké činnosti. Nechci říct proč. Pak jsem chtěla reagovat. No ale odpověď zatím nemám.
Těší mne, že dcerka je oblíbená a má kamarádky. Ale co ji baví, hm… nevíme.
@Tala20 pobyt v diagnosťáku opravdu její vztah k rodině ani sobě samé nezlepší. Ani vyexpedování k babičce proti její vůli. Co je to za nápady?
Sourozenci bez rivality je dobrá kniha a padla tady řada dobrých rad, potřebuješ primárně řešit ty svůj vztah ke svým dcerkám. A přijde mi trochu, že se moc bojíš těch scén. Chápu, že je to dost náročné. Kde můžeš a chceš vyhov, jinde nabídni alternativy, ale je v pořádku, když jí v něčem musíš odmítnout a trvat si (slušně) na svém. A ano, bude možná naštvaná, ale na to má taky právo, jen nemá právo ubližovat z naštvanosti vám. Zkus jí vyjádřit pochopení, vcítit se do její situace, aby to nebyly jen prázdné fráze. Potřebuje podle mě ujištění, že je milovaná, že je v pořádku taková jaká je, mít trochu možnost o sobě v rámci možností rozhodovat, společný čas jen s tebou.
@Tala20 píše:
Dámy, pobyt v diagnostickém ústavu trvá zpravidla 6 až 8 týdnů. A v tomto případě jde o jediný způsob jak konečně začít pomáhat tomu dítěti a celé rodině. Ale kdo je zabedněný, ten nepochopí, že. Bohužel trpím silnou alergií na lidskou hloupost. Proto v této diskusi musím končit.Poslední vzkaz pro lussinku: Máš to dítě na svědomí. Selhala jsi jako máma, vymlouváš se jako děcko, odmítáš jí pomoci, a srážíš ji dál dolů. Fuj, jdu raději někam na vzduch.
Och, @Tala20 - musím si z Tebe vzít příklad (neustála jsem zde právě jinou diskusi a podávají si mne ze všech stran - neumím se bránit).
Já Ti rozumím a ač neznám, co diagnosťák obnáší, je mi jasné, že mimo rodiny by se dcerce ulevilo a mohla se projevit. A zjistilo by se, v čem problém. Já jsem v téhle diskusi neprojevovala vyhraněné názory, páč se mi zakladatelka nezdá přímo toxická. Ale něco tam je moc špatně, v tom jsem Ti dala za pravdu hned po Tvém prvním příspěvku. Obávám se, že nejblíž máš k pravdě v téhle diskusi právě Ty. ![]()
A k tomu psychologovi, ten nefunguje tak, že tam pošleš „rozbitou“ holčičku, on udělá abrakadabra a vrátí ti ji opravenou. On tě může nasměrovat, jak pracovat na sobě a na vašem vztahu. Já ti věřím, že jí máš ráda. Ale váš vztah teď prostě pokulhává. Je to jenom nešťastná holka zmítaná hormony, nechce ti cíleně ubližovat. Tak jako tobě láme srdce, když ti řekne něco hnusného, jí láme srdce, když vidí nebo cítí, jak máš k pohodové mladší lepší vztah.
Zakladatelko, napadá mě k tomu tohle:
Ono by pomohlo i to, že by starší viděla, že se pro ni snažíte něco udělat, v něčem jí vyhovět.
Dámy, pobyt v diagnostickém ústavu trvá zpravidla 6 až 8 týdnů. A v tomto případě jde o jediný způsob jak konečně začít pomáhat tomu dítěti a celé rodině. Ale kdo je zabedněný, ten nepochopí, že. Bohužel trpím silnou alergií na lidskou hloupost. Proto v této diskusi musím končit.
Poslední vzkaz pro lussinku: Máš to dítě na svědomí. Selhala jsi jako máma, vymlouváš se jako děcko, odmítáš jí pomoci, a srážíš ji dál dolů. Fuj, jdu raději někam na vzduch.