Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den,
mám 16mesicni holčičku a už nevím kudy kam…
Když jsme mezi dětmi a moje dcera vidí že jiné dítě má hračku tak začne plakat a tu hračku chce.. jezdí k nám kamarádka s 20mesicni dcerkou a když si půjčí hračku tak moje dcera začne plakat… Vysvetluju jí že se hračky půjčuje že jí to nevezme.. asi po 5minutovém pláči si holky hrají spolu.. pak zase přijde chvíle kdy začne plakat.. snažím se jí zabavit jinou hračkou a říkám jí že jí to holčička vrátí.. opět když ji holčička vezme hračku kterou odloží začne plakat.. tak jí tu hračku holčička vrátí.. nechci to takhle praktikovat, aby mojí dceři ostatní děti ustupovaly.. já jen teď nevím jestli mám čekat, stále vysvětlovat a počkat až na to přijde sama? Moje dcera vyrůstá sama a s malými detmi se moc nesetkává.. asi bysme měly začít jezdit na nějaký dětský hřiště aby si zvykla na deti. Co myslíte? Děkuju za každou pomoc a radu ![]()
Vždyť je jí 16 měsíců
co bys po ní ještě nechtěla? Co bys chtěla dělat jiného než počkat a vysvětlovat? Já tohle povinné půjčování ani nepraktikovala, nedává mi to smysl. Já taky svoje věci nikomu nepůjčuju a už vůbec ne na povel.
V 16m tohle dítě vůbec nedokáže rozlišovat samo. Má pocit, že je všechno jeho. Pokud má nějakou oblíbenou, jako opravdu hodně, tak můžeš klidně říct, že tu proste nepůjčuje. Jinak třeba nasatavit pravidlo, že kdo má hračku v ruce, tak ten si s ní hraje a můžeš si jí vzít, pokud jí nepoužívá. Je nutné se prostě toho fyzicky účastniti a zasahovat, takhel malé děti si to mezi sebou samy nevyřeší. A pokud pláče pokaždé, když nemá cizí hračku - není nutné vždy pláč dítěte vyřešit - je to projev emocí a pomoci můžeš tím, že jí to naučíš zvládat, že pochopíš její potřebu a necháš jí to odžít. To že je třeba na něco počkat je běžná věc ![]()
Tohle jsem začala trénovat s dcerou až od 2 let, nicméně má to svá pravidla!
Pokud je věc POUZE mé dcery, tak půjčovat nemusí.
@terien jen se ptám matek které mají víc zkušeností než já.. třeba tu narážím na stejnou matku co má stejné zkušenosti.. sem ráda za váš názor. To stejné sem si říkala taky. Tak budu vysvětlovat
@acimedaca ona má oblíbené všechny hračky. Ty s kterými si nehraje sem zavřela do krabice a ukážu jí je později jestli ji zaujmou ( ne že by jich měla milion) ale má pořád stejné hračky se kterými si hraje.. a co se týče toho, vždycky sme s holkama na zemi a sledujeme je jak ta druha se zachová. Děkuju ❤️
Zase aby k nám přijela návštěva s malým dítětem, nemůžu ji říct aby si vzaly hračky svoje že na naše se prostě nehrabe.. to je trošku nesmysl ![]()
Podle mě je to o povaze. Mám dva kousky. Jeden půjčoval a nechával si věci i hračky mlčky sebrat i z rukou.
A druhý se jasně vymezoval a půjčoval jen, když měl náladu.
V obou případech jsem to nekorigovala. U 1. Jsem nevěděla jak s tím naložit a u druhého jsem cítila, že si to zvládá řešit sám.
@Dollorres píše: Více
Já vím že povaha hraje velký podíl.. nevím jak sem se chovala v dětství já, a i otec dcerky to neví takže vím že povaha na to může hrát svůj podíl. Děkuju za příspěvek. ![]()
@Mimi589 Je moc malinká na to, aby chápala, že se má dělit. To se naučí až časem, ale vždycky by měla mít možnost, že oblíbenou hračku nemusí půjčit když nechce. My dospěli taky nepůjčíme cokoliv.
@Mimi589 píše: Více
Všechny najednou neudrží v ruce, žejo…má jich třeba deset kousků. Pokud jsou dvě, tak bych je prostě vyhradila pouze jí a návštěvě nabídla ty schované v krabici. Nebo s návštěvou použila jiné věci na hraní papírky/roličky/kelímky. Ale pokud je rozsah hraček třeba 20 ks, tak bych citlivě vedla ke sdílení, protože najednou je ani sama nedokáže použít.
@Mimi589 píše: Více
Je jí 16 měsíců.
Děti dělají běžně, že okamžitě chtějí zrovna tu hračku, se kterou si hraje ten druhý, i když na ni běžně kašle. To tak je. Asi se najdou výjimky, my na takovou ještě nenarazili. Většinou se o ty hračky dohadují. Doma to docela chápu jsou hračky Topky a pak ty méně oblíbené. Takže když se o tu jednu hádají tak se prostě uklidí.
Můj syn tak nějak v tomhle věku byl absolutně fixovaný na svou „motorku“. Neexistovalo, aby mu na ni na hřišti někdo sáhnul, spustil hned řev. Časem z toho vyrostl.
Jinak mám dvojčata a to že den chtěl tu hračku, co měl ten druhý bylo naprosto normální. Dokonce i když jsme měli dvě naprosto totožné hračky, byli schopni se přetahovat o tu jednu. Časem se to naučí, že půjčit neznamená, že ji to ten dotyčný sebere forever a začne být s půjčováním v pohodě, neboj ![]()
Je to jednoduché. 1. to v tomto věku nezvládne úplně zpracovat. 2. co je její, půjčovat nemusí. Ty půjčíš někomu telefon, klíče od auta, peníze apod., kdykoliv si řekne? Ale stejně tak nemusí nikdo půjčovat jí. Prostě vysvětlovat. Klidně, aby návštěvy probíhaly v pohodě, tak bych třeba do nějaké krabice sehnala hračky, které nebudou její, ale pro návštěvy. Pak jen dceři vysvětlovat, že toto nejsou její hračky a kamarádky dítě si s nimi hrát může.
Jak už bylo napsáno výše:
1. Je hodně malá, v tomto věku se není fakt čemu divit.
2. Až vyroste, není žádná povinnost půjčovat hračky. Ty taky nepůjčuješ svůj mobil, auto a podobně. Finanční stránka věcí nehraje roli.
3. Až povyroste, trénuje půjčování spolu, jen vy 2, pak i s tátou. Sednete si spolu: „Můžu si to půjčit, prosím?“ 3-5 sekund máš tu věc v ruce, jakože si hraješ, pak vrátíš se slovem děkuji. A párkrát to zopakovat.