Můj zdravotní stav po porodu

Anonymní
30.5.21 16:46

Můj zdravotní stav po porodu

Je to zhruba půl roku a něco málo, co jsem porodila dcerku, vše bez problémů. Bylo to rychlé, bez komplikací, po porodu jsem byla fyzicky šikovná. Až na ty hormony, co ovlivnily psychiku - plactivost, ale i to pak ustalo. Podotýkám, že nekojim.
A pak, kolem Vánoc to začalo - bolesti břicha, ale spíš takové bodani v podbřišku, vpravo, pak vlevo. Byla jsem na gynekologii, tam vše ok. Pokusím se to zkrátit, i tak to bude dlouhé.:)
V lednu jsem si zařídila sono v nemocnici a zjistili, že mám tříselnou kylu, zatím není nutna operace.
Tím to bohužel neskončilo. V lednu jsem dostala horečky, bolení těla, do toho průjmy, na které nic nezabralo. Podle lékařky to byla viroza. Na ten prujem nakonec pomohla kombinace Imodia a Endiaronu. Jenomže pak stolice byla stejně pořád řídká. Z toho jsem byla ve stresu, protože, jak je mým zvykem, jsem za tím viděla zase neco vážného. Přítel musel pracovat z domu, sama jsem to nezvládla. Nakonec mi na tu stolici pomohlo Psyllium. Taky mě stresovalo noční pocení, které po viroze ještě nějaký čas trvalo a ja už měla zase obavy.

Jenomže různé bolesti břicha stále byly a mně stejně po 5 letech čekala kontrola na gastru. Tam jsem paní doktorce popsala své problémy i to, že mi našli kylu. Řekla mi, že od kýly ty bolesti nebudou, že podle ní budou z porodu, jak mám vše uvolněné. Provedla orientačně sono a rekla, že je to dobré. Připustila i vliv psychiky.

Protože bolesti břicha byly stále stěhovavé, bolelo mě krom podbřišku třeba v boku a šlo mi to do bricha, taky mě bolelo v bedrech, byla už jsem protivná a psychicky špatná. Začátkem března jsem si tedy zajela na chirurgii. Pořád se nějak obávám, že bolesti břicha = zánět slepého střeva.
Do toho ještě podotýkám, že se mi někdy leden únor dělaly modřiny na nohou a z toho jsem se už i psychicky sesypala. Zpátky k té chirurgii. Doktor mě prohmatal, vzal moc a krev a řekl, že to bude ze stresu, že mám myšlenkový trysk. Fakt je ten, že u lékařů mluvím rychle a obsazne a oni mě musí prerusovat.

Potom, v půli března, jsem chytla covid. Zase se vrátilo noční pocení, ale už min. Váhove spíš nárůst, plus 2 kg jsem měla poslední dobou. Teď mám 63 kg. Když jsem se dostala z covidu, tak jsem řešila bolest při dosedani, to mi byla objevena obrácená děloha, mám to jen v určité části cyklu, takže se dá.

Poslední měsíc a půl řeším knedlík v krku. Byla jsem na Orl, tam zjištěno, že mám podrážděnou stěnu hrtanu asi od refluxu (dlouhodobě zaleceno, na gastro prý nemusím, je to beh na dlouhou trať, držím rezimova opatření atd), ale diagnóza zněla pharyngitis katharalis, dostala jsem kloktadlo. To nepomohlo, krom neustálého pocitu knedliku jsem měla i paleni na levé stane v krku. Šla jsem znova na Orl, kde komplexní vyšetření hltanu a hrtanu optikou, v nosohltanu kamerou. Doktorka řekla, že sliznici v nose mám zdurelou tak, že se diví, že vůbec nosem dýchám. Mně se přitom nosem dýchá dobře. :) Dostala jsem lokální kortikoidy v kapkách a inhalace. Dále jsem dostala zadanku na alergo, protože mám už léta na podzim a na jaře pocit hlenu v nosohltanu. Taky jsem dostala zadanku na endokrinologii, protože mám pohmatove zvětšenou SZ. To mám však již dlouhodobě, a když jsem byla po porodu na odberech a sonu, obojí vyšlo negativně.

Takže jsem šla na alergo, kde výsledky negativní. Stěžovala jsem si paní doktorce na ty modřiny na DK- když zmizí, udělá se nová, jsou hlavně žluté. Ona se podívala a rekla, že to nejsou žádné krvacive projevy a že nemusím mít strach. Viděla, v jakém jsem psychickém stavu a rekla mi, že to může být způsobeno hormony, že tělo se dává dohromady až rok a půl po porodu. Je pravda, že když přijdu k lékaři, začnu mluvit o tom, že je toho na mě hodně, mluvím rychle, vyjadřuji obavu a své zdraví atd. Prý se hodně pozoruji, což už kdysi řekla matce má pediatricka…

Na endokrinologii mi sestra nebyla schopna vzít krev, což byla moje vina. Z ničeho nic mi začaly téct slzy, ona mě utesovala a já se omluvila s tím, že je toho na mě už moc, že pořád něco řeším a chodím k lékařům. Řekla mi, že se na mě tedy paní doktorka podívá, ať si počkám. Lékařka vzala anamenzu, udělala sono a rekla, že je to negativní, že si myslí, že ten problém s knedlíkem v krku může být způsoben stresem, od psychiky a že by bylo dobré to poresit s nějakým odborníkem, který by mi napsal třeba lehčí antidepresiva.
Cítím se labilne, když se rozbrecim, protože mi nejde odebrat krev, ale přiznám se, že to bylo hlavně ze zjištění, že ty testy nejsou na krevní obraz, kdy by se ozrejmily ty modřiny, resp zda jsou krvinky ok. Ta paní doktorka řekla, že kontaktuje moji praktickou lekarku, ať mě doresi a ta že mi zavolá. S tak nadstandardnim přístupem jsem se nesetkala, ale asi jsem vypadala jako uzlík neštěstí. Moje praktická lékařka je zlata, ale má toho hodně a nemůžu ji pořád obtěžovat. Tak to řeším přímo u specialistů.

Tento týden jsem byla na neurologii, kvůli té dávnejsi bolesti boku vyzarujici do podbřišku. Zároveň někdy mívám bolesti pod prsem směrem k hrudní kosti, tak jsem si myslela, že to může být od zad a od porodu třeba. Také jsem si řekla, že se ho zeptám na ten knedlík v krku. Všechno si nevyslechl, do zprávy napsal jen, že popisuji bizarní a polytopni potíže, vysetril mě fyzikálně a stanovil neurogenni tetanie. Na noc mám 0,5 Rivotril a 3× denně magnesium. Pravda je, že se teď vyspím. Když malá začala v noci dělat humbuk, často se mi stahoval žaludek, jsem i precitlivela na hluk, když někdo s něčím bouchne třeba, to mi dělá úzkost. K té tetanii by možná i sedělo, že mi někdy brni levá noha a ruka. Měla jsem chvíli i extrasystoly, ale s dechem problém nemám. Hlava mě nebolí, jen nějakou dobu zpátky jsem měla jeden večer silnou závrať.
Nevím, zda je to tetanie, ptz hodnoty magnesia jsem měla vždy v normě. Ale od porodu jsem prostě jiná. Celkem by na mě seděly příznaky hyperfunkce SZ, ale to prý nemám.

Strasne mě ta situace mrzi, tohle bych nečekala. Po porodu a 6 - neděli vše fajn, ale pak to zacalo.
Myslím, že to odstartovaly stresy s malou.
Hodně plakala až rvala, neměli jsme babičku, která by pomohla. Od rána jsem byla ve stresu, kdy přijde partner, počítala jsem hodiny. Venku sníh, zima, moc se nedalo chodit na procházky. Pak ta viroza, pak covid, členové rodiny v nemocnici, já i partner přetazeni, malá náročná, do toho me fyzické potíže. :( Opravdu by mě tohle nenapadlo.
Teď zase řeším to, že mě občas bolí holení kosti.
V pátek jsem se napila vody, okamžitě bolest do boku, pak křeče celého břicha a šlo mi to až do hrudníku. Vrátila jsem se z procházky, pak to postupně odeznelo.

Dnes mám zase problém, že mám bodani v břiše těsně u trnu kosti kyčelní. Při pohybu i v klidu. Hned mi v hlavě naskočí že budu volat sanitku, bude to zánět slepého střeva a jedno s druhým. Často vyjadruju obavy o svůj zdravotní stav.

Ještě dodám k tomu knedliku v krku, že ho nemám pořád. Někdy ho půl dne nemám.

Teď zase přemýšlím, od čeho mám to bodani v břiše vedle kosti kyčelní. :(
Zatím jsem nikdy na ty problémy nemusela brát analgetika. Bojím se ale, že se to třeba bude stupňovat. Potřebovala bych uklidnit, protože teď zase myslím na to břicho, jak mě to tam boda. Zároveň nemůžu pořád někam běhat.

Závěrem, od tohoto roku jsem byla:
2× zubař,
2× gynekolog,
3× Orl, ještě mám kontrolu,
2× chirurgie,
1× neurologie,
1× alergologie,
1× kožní,
1× endokrinologie
Ještě mě čeká ortopedie, protože mám občas v bedrech křeče, ale jsou snesitelne.

Moc se omlouvám, když to po sobě čtu, je to hrůza, ale zároveň jsem ráda, že jsem to mohla vše popsat a někdo si to přečtě a třeba mi napíše, že to zná, nebo mě povzbudí. Teď mám strach, aby mě s tím břichem neodvezli do nemocnice. Momentálně mi tam kruci a píchá u té kosti. Beru Biopron, lék na ten reflux, magnesium, b komplex, vit c a d. No a teď ten Rivotril, ale to doufám, že jen přechodne. Léky tedy 2, zbytek doplňky stravy.

Ještě jednou děkuji za přečtení. :)
Z uvedeného to možná nevyplývá, ale druhé dítě neplánuju, chtěla jsem vždy stejně jedno, poporodní štěstí bylo super, ale to co následovalo, mi stačilo jednou.
Prosim anonymně, citlivé údaje o zdravotním stavu. Děkuji.

  • Nahlásit

Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat

Reakce:

Velikost písma:
757
30.5.21 16:51

Nezlob se, ale pusobis na me trosku jako hypochondr. Ten vycet jsem ani nebyla schopna precist cely, a to tady prelouskam kde co.

  • Nahlásit
17146
30.5.21 16:59

A když ti všichni říkají že je to psychika proc nejdeš i k odbornikovi na hlavu? Myslím že by to bylo víc než žádané.. přijdeš mi jako hypochondr

  • Nahlásit
Anonymní
30.5.21 17:04

Jo, tam jsem byla, doktor mi řekl, že jsem prezatena po tom všem, napsal mi nějaká antiepileptika, protože jsem se mimoděk zmínila, bych ještě chtěla sundat poporodní 4kg a on na to, že mi napíše tohle a hlavně ať nečtu příbalový leták, ať se nevylekam. To jsem samozřejmě nebrala a už k němu nešla. Nenavazala jsem důvěru. To bylo ještě před kovidem. Pak se přechodne má situace zlepšila. Poté přišel ten covid a dal už to znáte.
Brala jsem i konzultace psychologa KBT, to mi nepomahalo.
Samozřejmě, když něco mám, googlim, a to je taky špatně. Všude čtu v diskuzích, jak lidi druhým píšou, tady ti těžko poradíme, jdi k lékaři. Tak já jdu. Ale není mi to příjemné.

  • Nahlásit
Modrásek modrý
30.5.21 17:05

Opravdu to nemyslím zle, ale podle mého názoru bys měla navštívit dobrého psychologa nebo psychiatra. Mám pocit, že se hodně pozoruješ a velká část tvých potíží bude psychosomatickeho původu.

  • Nahlásit
Anonymní
30.5.21 17:07

@Modrásek modrý : To vůbec nevylučuju, je to dost možné.

  • Nahlásit
6382
30.5.21 17:08

Sorry, dlouhy, obsahly, ale tak po jedny tretine bych si tipla na problemy psychickeho razu.

  • Nahlásit
3601
30.5.21 17:10

Tady není urgentní příjem, sotva ti tady někdo může něco diagnostikovat

  • Nahlásit
Modrásek modrý
30.5.21 17:11
@Anonymní píše:
@Modrásek modrý : To vůbec nevylučuju, je to dost možné.

Teď čtu, že už jsi tam byla. Je těžké najít dobrého psychologa nebo psychiatra, protože jde o intimní témata, potřebuješ najít někoho, komu budeš důvěřovat, kdo,,ti sedne,,. Pomohou recenze, zkušenosti jiných lidí, někdy je potřeba vyzkoušet několik odborníků…

  • Nahlásit
29238
30.5.21 17:11
@Anonymní píše:
Je to zhruba půl roku a něco málo, co jsem porodila dcerku, vše bez problémů. Bylo to rychlé, bez komplikací, po porodu jsem byla fyzicky šikovná. Až na ty hormony, co ovlivnily psychiku - plactivost, ale i to pak ustalo. Podotýkám, že nekojim.
A pak, kolem Vánoc to začalo - bolesti břicha, ale spíš takové bodani v podbřišku, vpravo, pak vlevo. Byla jsem na gynekologii, tam vše ok. Pokusím se to zkrátit, i tak to bude dlouhé.:)
V lednu jsem si zařídila sono v nemocnici a zjistili, že mám tříselnou kylu, zatím není nutna operace.
Tím to bohužel neskončilo. V lednu jsem dostala horečky, bolení těla, do toho průjmy, na které nic nezabralo. Podle lékařky to byla viroza. Na ten prujem nakonec pomohla kombinace Imodia a Endiaronu. Jenomže pak stolice byla stejně pořád řídká. Z toho jsem byla ve stresu, protože, jak je mým zvykem, jsem za tím viděla zase neco vážného. Přítel musel pracovat z domu, sama jsem to nezvládla. Nakonec mi na tu stolici pomohlo Psyllium. Taky mě stresovalo noční pocení, které po viroze ještě nějaký čas trvalo a ja už měla zase obavy.

Jenomže různé bolesti břicha stále byly a mně stejně po 5 letech čekala kontrola na gastru. Tam jsem paní doktorce popsala své problémy i to, že mi našli kylu. Řekla mi, že od kýly ty bolesti nebudou, že podle ní budou z porodu, jak mám vše uvolněné. Provedla orientačně sono a rekla, že je to dobré. Připustila i vliv psychiky.

Protože bolesti břicha byly stále stěhovavé, bolelo mě krom podbřišku třeba v boku a šlo mi to do bricha, taky mě bolelo v bedrech, byla už jsem protivná a psychicky špatná. Začátkem března jsem si tedy zajela na chirurgii. Pořád se nějak obávám, že bolesti břicha = zánět slepého střeva.
Do toho ještě podotýkám, že se mi někdy leden únor dělaly modřiny na nohou a z toho jsem se už i psychicky sesypala. Zpátky k té chirurgii. Doktor mě prohmatal, vzal moc a krev a řekl, že to bude ze stresu, že mám myšlenkový trysk. Fakt je ten, že u lékařů mluvím rychle a obsazne a oni mě musí prerusovat.

Potom, v půli března, jsem chytla covid. Zase se vrátilo noční pocení, ale už min. Váhove spíš nárůst, plus 2 kg jsem měla poslední dobou. Teď mám 63 kg. Když jsem se dostala z covidu, tak jsem řešila bolest při dosedani, to mi byla objevena obrácená děloha, mám to jen v určité části cyklu, takže se dá.

Poslední měsíc a půl řeším knedlík v krku. Byla jsem na Orl, tam zjištěno, že mám podrážděnou stěnu hrtanu asi od refluxu (dlouhodobě zaleceno, na gastro prý nemusím, je to beh na dlouhou trať, držím rezimova opatření atd), ale diagnóza zněla pharyngitis katharalis, dostala jsem kloktadlo. To nepomohlo, krom neustálého pocitu knedliku jsem měla i paleni na levé stane v krku. Šla jsem znova na Orl, kde komplexní vyšetření hltanu a hrtanu optikou, v nosohltanu kamerou. Doktorka řekla, že sliznici v nose mám zdurelou tak, že se diví, že vůbec nosem dýchám. Mně se přitom nosem dýchá dobře. :) Dostala jsem lokální kortikoidy v kapkách a inhalace. Dále jsem dostala zadanku na alergo, protože mám už léta na podzim a na jaře pocit hlenu v nosohltanu. Taky jsem dostala zadanku na endokrinologii, protože mám pohmatove zvětšenou SZ. To mám však již dlouhodobě, a když jsem byla po porodu na odberech a sonu, obojí vyšlo negativně.

Takže jsem šla na alergo, kde výsledky negativní. Stěžovala jsem si paní doktorce na ty modřiny na DK- když zmizí, udělá se nová, jsou hlavně žluté. Ona se podívala a rekla, že to nejsou žádné krvacive projevy a že nemusím mít strach. Viděla, v jakém jsem psychickém stavu a rekla mi, že to může být způsobeno hormony, že tělo se dává dohromady až rok a půl po porodu. Je pravda, že když přijdu k lékaři, začnu mluvit o tom, že je toho na mě hodně, mluvím rychle, vyjadřuji obavu a své zdraví atd. Prý se hodně pozoruji, což už kdysi řekla matce má pediatricka…

Na endokrinologii mi sestra nebyla schopna vzít krev, což byla moje vina. Z ničeho nic mi začaly téct slzy, ona mě utesovala a já se omluvila s tím, že je toho na mě už moc, že pořád něco řeším a chodím k lékařům. Řekla mi, že se na mě tedy paní doktorka podívá, ať si počkám. Lékařka vzala anamenzu, udělala sono a rekla, že je to negativní, že si myslí, že ten problém s knedlíkem v krku může být způsoben stresem, od psychiky a že by bylo dobré to poresit s nějakým odborníkem, který by mi napsal třeba lehčí antidepresiva.
Cítím se labilne, když se rozbrecim, protože mi nejde odebrat krev, ale přiznám se, že to bylo hlavně ze zjištění, že ty testy nejsou na krevní obraz, kdy by se ozrejmily ty modřiny, resp zda jsou krvinky ok. Ta paní doktorka řekla, že kontaktuje moji praktickou lekarku, ať mě doresi a ta že mi zavolá. S tak nadstandardnim přístupem jsem se nesetkala, ale asi jsem vypadala jako uzlík neštěstí. Moje praktická lékařka je zlata, ale má toho hodně a nemůžu ji pořád obtěžovat. Tak to řeším přímo u specialistů.

Tento týden jsem byla na neurologii, kvůli té dávnejsi bolesti boku vyzarujici do podbřišku. Zároveň někdy mívám bolesti pod prsem směrem k hrudní kosti, tak jsem si myslela, že to může být od zad a od porodu třeba. Také jsem si řekla, že se ho zeptám na ten knedlík v krku. Všechno si nevyslechl, do zprávy napsal jen, že popisuji bizarní a polytopni potíže, vysetril mě fyzikálně a stanovil neurogenni tetanie. Na noc mám 0,5 Rivotril a 3× denně magnesium. Pravda je, že se teď vyspím. Když malá začala v noci dělat humbuk, často se mi stahoval žaludek, jsem i precitlivela na hluk, když někdo s něčím bouchne třeba, to mi dělá úzkost. K té tetanii by možná i sedělo, že mi někdy brni levá noha a ruka. Měla jsem chvíli i extrasystoly, ale s dechem problém nemám. Hlava mě nebolí, jen nějakou dobu zpátky jsem měla jeden večer silnou závrať.
Nevím, zda je to tetanie, ptz hodnoty magnesia jsem měla vždy v normě. Ale od porodu jsem prostě jiná. Celkem by na mě seděly příznaky hyperfunkce SZ, ale to prý nemám.

Strasne mě ta situace mrzi, tohle bych nečekala. Po porodu a 6 - neděli vše fajn, ale pak to zacalo.
Myslím, že to odstartovaly stresy s malou.
Hodně plakala až rvala, neměli jsme babičku, která by pomohla. Od rána jsem byla ve stresu, kdy přijde partner, počítala jsem hodiny. Venku sníh, zima, moc se nedalo chodit na procházky. Pak ta viroza, pak covid, členové rodiny v nemocnici, já i partner přetazeni, malá náročná, do toho me fyzické potíže. :( Opravdu by mě tohle nenapadlo.
Teď zase řeším to, že mě občas bolí holení kosti.
V pátek jsem se napila vody, okamžitě bolest do boku, pak křeče celého břicha a šlo mi to až do hrudníku. Vrátila jsem se z procházky, pak to postupně odeznelo.

Dnes mám zase problém, že mám bodani v břiše těsně u trnu kosti kyčelní. Při pohybu i v klidu. Hned mi v hlavě naskočí že budu volat sanitku, bude to zánět slepého střeva a jedno s druhým. Často vyjadruju obavy o svůj zdravotní stav.

Ještě dodám k tomu knedliku v krku, že ho nemám pořád. Někdy ho půl dne nemám.

Teď zase přemýšlím, od čeho mám to bodani v břiše vedle kosti kyčelní. :(
Zatím jsem nikdy na ty problémy nemusela brát analgetika. Bojím se ale, že se to třeba bude stupňovat. Potřebovala bych uklidnit, protože teď zase myslím na to břicho, jak mě to tam boda. Zároveň nemůžu pořád někam běhat.

Závěrem, od tohoto roku jsem byla:
2× zubař,
2× gynekolog,
3× Orl, ještě mám kontrolu,
2× chirurgie,
1× neurologie,
1× alergologie,
1× kožní,
1× endokrinologie
Ještě mě čeká ortopedie, protože mám občas v bedrech křeče, ale jsou snesitelne.

Moc se omlouvám, když to po sobě čtu, je to hrůza, ale zároveň jsem ráda, že jsem to mohla vše popsat a někdo si to přečtě a třeba mi napíše, že to zná, nebo mě povzbudí. Teď mám strach, aby mě s tím břichem neodvezli do nemocnice. Momentálně mi tam kruci a píchá u té kosti. Beru Biopron, lék na ten reflux, magnesium, b komplex, vit c a d. No a teď ten Rivotril, ale to doufám, že jen přechodne. Léky tedy 2, zbytek doplňky stravy.

Ještě jednou děkuji za přečtení. :)
Z uvedeného to možná nevyplývá, ale druhé dítě neplánuju, chtěla jsem vždy stejně jedno, poporodní štěstí bylo super, ale to co následovalo, mi stačilo jednou.
Prosim anonymně, citlivé údaje o zdravotním stavu. Děkuji.

no řekla bych, že to bude vše souviset s psychikou. MOžná bych zkusila psychologa.

  • Nahlásit
1455
30.5.21 17:21

Já bych zkusila psychiatra… Nějakýho pořádnýho.
Jinak v celku banální věci, když jsem byla poporodu tak jsem byla nemocná 2 roky v kuse skoro. Všechno jsem chytla od malého, od muze… Když začal malej lépe spát v noci tak jsem zdravá. Prostě přetažená, imunita nic moc…
Když k těm banálním problémům ještě přidáš svoji povahu ( že za knedlíkem v krku vidíš nějakou šílenou nemoc a myslíš na nejhorší) tak by ti nějaký odborník opravdu mohl pomoct..

  • Nahlásit
Anonymní
30.5.21 17:32

Díky za příspěvky, pomáhá mi to s někým sdílet a číst si nezaujate názory druhých. :)

  • Nahlásit
21218
30.5.21 17:37

Hypochondrie jak vyšitá, najdi si psychiatra. Manžel na HO kvůli řídké stolici, to je tedy nářez :roll: všude ti řekli, že ti prakticky nic není, divím se že ti není hloupé takhle pořád otravovat.

  • Nahlásit
1683
30.5.21 17:40

Ahoj ty jsi případ pro psychiatra.. Začala bych hlavně tam.

  • Nahlásit
Anonymní
30.5.21 17:45

@terien Ne, byl doma kvůli té mé viroze, kdy jsem měla horečky a průjmy, ta řídká stolice a slabost byla následek.
Spíš si myslím, že mám somatomorfni poruchu. K těm specialistum mě třeba poslala lékařka z Orl, protože vidí, že to mám v krku podrážděné a chce přijít na to, od čeho to jde.

  • Nahlásit

Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat