Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
A teď mě možná někoho naštvu, ale myslím si, že i dítě z poruchou se dá naučit, že máma, kočka vše ostatní se nebije a nemlátí..
Je to prostě jeonm o přístupu.. to nemá nic se zlobením.. zlobení je zlobení, ale taková ta agrese vůči nečemu je něco jiného..
@g.sandova no protože občas se setkám s tím, že prostě někdo napíše, že je někdo hyperaktivní, že prostě je to tím a hotovo.. a pak už je další debata na x stránek, jeslti ano nebo ne..jeslti je to tím
@zanda81 píše:
Tím, že paní…vymazala své příspěvky, působí tato diskuze trochu zmateně…
Kdo co vymazal? anonymní nelze vymazat, ne?
Když má dítě nějakou poruchu, tak bych se asi ptala, jak řešit tresty, s tím zkušenost nemám ![]()
@kozisek píše:
co? dítě, co řeže druhé dítě a matka to neřeší, nebo to, že doma dostává a to si myslím, že na stopro tahle matka takhle vychovává a holčička to praktikuje jinde?
Přijde mi přehnané odsoudit někoho k tomu že tříská své dítě na základě toho, že jeho dítě tříská jiné dítě..
ale to že mamina nezareagovala to už je minimálně zajímavé o tom žádná!!! ale já dítě netřískám ale kun fu aplikovat zkoušelo né sice na děti(nebývá moc ve styku), ale na nás dospělé… ![]()
Kung fu panda
@g.sandova píše:
ano, mam jedno dite se spec. potrebami. Je to daleko obtiznejsi a je treba byt prisnejsi
přesně… já také…syn má lehčí ADHD s hyperaktivitou a přímo v psychologicko-pedagogické poradně nám řekli, že je důležité jasně nastavit hranice a sladit v rodině výchovné postupy (tj. né že maminka něco zakáže a vzápětí to tatínek nebo babička dovolí a naopak)..což vpodstatě platí pro všechny děti…ale jak píše @kvacek bohužel ono toto je i velmi dobrá výmluva pro některé…co bysme vychovávali, když ono za to přece nemůže
tak si nechaj radši skákat po hlavě ![]()
Příspěvek upraven 28.08.14 v 09:16
@zanda81 píše:
Bez urážky…máte dítě s nějakou touto specifickou potřebou?
mám už jsem psala ![]()
To jsou nazory, to je des. Ja mam doma dve male deti a kdyz vidim, jak kluk kousne holku az do krve a ta pak bolesti breci, tak rozhodne nemam chut nekomu domlouvat. Vy tady delate, jako kdyby ty deti chudacci pokazde prastily a kously vlastne omylem. Ty deti si moc dobre uvedomuji, ze se to nema. Ja jsem dostavala od mamky pravidelne na zadek, dobre jsem si uvedomovala za co jsem dostala a hlavne za co dostanu a stejne jsem byla ochotna to podstoupit. Ani jako dite a ani jako dospela k ni zadnou zast necitim, proste se me jen snazila vychovat.
@Jana206 píše:
Přesně to jsem si pomyslela, když jsem si diskuzi včera přečetla. Ale rozhodla jsem se nenapsat nic, protože poslední dobou se tady v diskuzích jiný názor nenosí. Většinou se slétne hejno vos z názorové strany, jak je diskuze laděná. To se mi stalo nedávno v jedné diskuzi a jsem prostě vyléčená.Taky mám dvouletou dceru, třetí dítě a kdyby pravidelně mlátila mě nebo své sourozence, tak dostane takový sekec mazec na prdel, že se nestačí divit. A rozhodně si to nebudu vyčítat ani nikoho z nás hnát na terapii. Odsud posud. Taky nejsem proti nezřízenému bití hlava nehlava, ale přijde mi, že ty dnešní děti si můžou dovolit moc. A rodiče místo důležitých věcí řeší kraviny - v zajetí volného výchovného stylu, který k nám odkudsi přišel.
Jedna dobře mířená rána(na zadek) je víc než tisíc (často zbytečných) slov. To ještě nikoho na tělesném nebo duševním zdraví nepoškodilo. Taky si myslím, že těm, co mají dvouleťáka a jen vysvětlují a vysvětlují, brzy hrábne. Moje kamarádky jsou z neustálého vysvětlování vyléčené většinou u druhého dítěte, které následuje rychleji po prvním.
Naprostý souhlas..
Já mám mimochodem taky problém se synem, má 14 měsíců a cokoli mu zakážu nebo 4letá dcera, tak okamžitě jde a plácne nás nebo kousne atd.. A to opravdu hodně.. Dcera v jednom kuse brečí, že ji bratříček zbil (je to spíše hodný typ, ne že by do něho někdy nestrčila a tak, ale on ji fakt mlátí). Veme třeba kolejnici na hraní a práskne ji s tím najednou po hlavě.. A chtěl by víckrát..
Je to fakt hrozné a já vážně nevím, co s tím.. Vysvětlovat - on to vůbec nechápe.. směje se tomu, už jsem ho i zkoušela plácnout přes ruku, vysmál se mi.. už jsem ho plácla i opravdu hodně přes ruku, tak pak začne brečet, jde se obejmout a utěšit a pak jde a práskne ji zas.. Jsem už z toho neštasná, celý den je od sebe jen odtrhávám, jsou dny, kdy už fakt nemůžu a jen po nich křičím a pak mám taky pocit selhání..
Dneska jsem vymyslela, že kdykoli ho uvidím ji plácnout nebo když plácne mě, tak ho odnesu třeba do koupelny a tam ho zavřu.. Párkrát jsem to dneska udělala, brečel tam, ale dcera to zas nevydrží a chce mu furt chodit otevřít nebo pak ho zas pro změnu chtěla zavírat furt..
Už mi z těch děcek fakt hrabe ![]()