Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím všechny,
prosím Vás o zkušenosti jak reagovat.. Dcera bude mít za 3 měsíce 3 roky.. a je tedy dost paličatá.. ![]()
V některých situacích nevím jak bych se měla zachovat.. Například.. nevím proč ale má oblíbenou větu běž pryč! hrajeme si a ona najednou běž pryč.. zkoušela jsem se ptát proč.. tak mi řekne si škaredá.. tak řeknu tak dobře ja jdu.. a pár krát jsem šla za dveře (neviděla mě jenom jsem slyšela jak brečí) asi po minutě jsem přišla zpátky.. a ona říká, že už bude hodná, a šly jsem si hrát.. Jenže toto se opakuje každý den tak 3× a neříká to jenom mě, ale třeba i rodině když si sní hrajou nebo když je uvidí… mam na to nějak reagovat.. nebo se tvářit, že to neslyším?
další věc například.. dneska jsem malovali vodovkami.. najednou se dívám a ona začne kelímek s vodou vylevat na papír říkám ji, ale Natalko to se nedělá.. a ona stejně naleje zase.. jak reagovat? zkoušela jsem ji to vzít.. to začne buď ječet. ale za minutu ji to přejde a jde si hrát s něčím jiným.. ale druhý den když vytáhne vodovky tak se to opakuje
Další věc např. mám delší vlasy a dělám si drdol.. děsná zábava je vždy když si k ní sednu na zem mi ho sundat.. snažila jsem se ji vysvětlit, že pak nic nevidím a vypadám jak bubák.. tak mi da gumičku at si udělám copek.. jenže odpoledne mi ho zase sundá (moc to řeším? )
Prostě když dělá něco co by neměla jak na to reagovat? Zatím odemně ještě nedostala, snažím se neječet a všechno ji vklidu vysvětlit ukázat.. ale manžel říká, že to evidentně nezabírá a je třeba tvrdší režim?? je to opravdu pravda?
Manžel říká, že se tak chová protože ji dávám moc velkou volnost..
Např. ráno když se oblékáme a ji se nelíbí ponožky (teplaky, tričko) tak ji řeknu dobře, tak to tam vrať a přines si jiné tak odnese pěkně uloží a přinese co se ji libi.
Nebo rano když ji nalévám pití má více hrnku.. řekne u snídaně, že ten hrnek nechce, tak ho může odnést a vybrat si jiny..
Děkuji
@CokeLady píše:
Malýmu jsou 3 roky za 5 měsíců a občas bych ho prodala… no možná i darovala za odvozTaky už nevím kudy na něj, po dobrým to nejde, po zlým to nejde, argumentace nejde, tahle batoletí puberta mě zabije. U nás frčí řev (pláč s křikem) kvůlu absolutním hovadinám, o který stačí si říct, on místo toho spustí řev, ale to jsou věci jako, že jsem místo něj rozsvítila na chodbě
No jsou to krásy
jo s tím rozvícením to je u nás taky, nebo, že jsem místo ní otevřela dveře.. ale naštěstí pomůže je zavřít a ona si je otevře sama. nebo když jsem je zavřela tak si jde otevře a zavře sama..
![]()
Tak u nas staci pustit pracku a uz se vali po zemi a rve, ze ted ne, ze az potom ![]()
Jsimskareda, bez oryc, nemam te rada atp-na to jsem sla vysvetlovanim ze je pak druhymu smutno, mrzi ho to atd. Zlobeni u tvoreni-delame hodne od 4 a 2 let holek, vysvetlika jsem oroc se to nedela (nevyliva voda, nehazi midelina po zemi…) pak varovala ze pujde od stolu, pak hsem ji opravdu vyhodila (nasledoval rev, vic jak 2× po sobe to nezkusily. Ted (jsou starsi) znaj oravidla, udelaj naschval tak jdoh rovnou od stolu. Drdol jsem neresila, me holjy mely snahy sundavat bryle. Tam jsem byla nekompromisni, po duraznem ne a vysvetleni jsem placala pres ruku
Ale kazdyvdite je jiny, chce to na nej vyzrat, jinak oblecenineresim, holjy maj rozdeleny na doma/zahradu a skolkovy, pokud tohle dodrzi tak mi je fuk co vemou. Uz jim to ani nepripravuju, max dostanou casovej limit ba vyber kdyz se tammoc prehrabujou a spechame pid pohruzkou ze to jinak vyberu ja, to ze si po sobe srovnaj je automaticky
@CokeLady @veruka85 @dani24687 je zajímavý, že když tu někde napíšu, že mě neposlouchá 16m dítě, tak se na mě supermatky sesypou jako supi, že umíněné neposlouchající dítě je jen můj výmysl a má chyba. Ale tady vidím, že mám úplně normální dítě. A fakt díky, že jsem si mohla přečíst, co za děs mě s tím mrňavým pacholkem čeká ![]()
@marrlinka píše:
@CokeLady @veruka85 @dani24687 je zajímavý, že když tu někde napíšu, že mě neposlouchá 16m dítě, tak se na mě supermatky sesypou jako supi, že umíněné neposlouchající dítě je jen můj výmysl a má chyba. Ale tady vidím, že mám úplně normální dítě. A fakt díky, že jsem si mohla přečíst, co za děs mě s tím mrňavým pacholkem čeká
Mám doma to samý v bledě modrým. Dceři budou za týden 3 roky. Ale mám pocit, že se to už zlepšuje, už se s ní dá občas domluvit.
Sice jen občas, ale první vlaštovka…
Chodím už do práce, od příštího týdne na plný úvazek, tak dcera bude celé dny ve školce a společné chvilky budou vzácné.
A říká běž pryč proč? chce si hrát sama? to přece může - tak se seber a jdi -a pokud řve, tak si nevšímej, případně třeba řekni, že až si bude chtít hrát s tebou, tak at pro tebe přijde…
vodovky a voda - zkus nezakazovat, ale dovolit, co dovolit chceš - např. vodu nevylíváme, ale můžeme si hodně namočit štětec a ťupkat s ním vodu na papír…
pokud ti nevadí, že si vybere oblečení jaké chce, nebo hrnek jaký chce, tak to tak mátě doma nastavené a není třeba to měnit - pokud ti to nevyhovuje, dej na výběr ale jen ze dvou věcí - chceš dneska růžové nebo modré tričko…chceš zelený nebo žlutý hrnek - po tom co si vybere na tom už trvat
@marrlinka Taky máme doma 16 měsíčního ďábla. Taky už lehce testuje mojí trpělivost ![]()
@marrlinka taky mam po přečtení některých diskuzí na toto téma pocit, že jsem úplně neschopná matka.
Mám 27.m. syna a nevím, jak to do tří let vydržím. Vyloženě si ze mě dělá srandu, když mu řeknu, že se s hračkami nehází, schválně s ní hodí a ještě mi řekne " já jsem hodil autem maminko". Odeberu mlčky hračku, ale udělá to s jinou… nevím co dělat
No to jsou tříleťáci no, oni testují, co jejich slova vyvolají za reakci v okolí. Nenech se vytočit! Vím, jak je to těžké - mám dceru tři a půl a přišlo to na ní, když jsem se vrátila s miminkem z porodnice, u nás se to míchá ještě se žárlivostí, ale dcera je někdy opravdu ve vrcholné formě. Dávat na výběr ze dvou, nerozkazovat, vše vysvětluji proč to tak je, když někam jdu, např. na hřiště, řeknem si dopředu na co půjde a kam ještě potřebujeme jít a v jakém pořadí kam půjdeme - např. nejdřív na úřad, pak na hřiště (přesně na jaké atrakce), pak do cukrárny..protože když se nedomluvíme dopředu, je schopná udělat scénu, že nechce ze hřiště, že chce do obchodu apod. U nás se furt řeší totálně všechno. Ale všechno si řekneme dopředu jak bude a trvám na splnění. Určitě nebít, ale je to těžké, taky mi kolikrát ruka uletí, ale pak mě to mrzí. Oni to nedělají schválně. Děcka mají v určitém věku určité touhy - např. té tvé se líbí lití vody, tak vymysli, kde by to mohla provádět. Naší se zas líbí šlapat v mokrém sněhu, zlobila jsem se na ní, protože si promáchá boty, ale už se nezlobím, dnes byla v holinách s ponožkama a byla neskutečně šťastná. ![]()
Taky bych to občas dotáhla do konce, když tě pořád posílá pryč, tak řekni ok, jdu a fakt odejdi na delší dobu do jiný místnosti, však může za tebou přijít.. takhle to párkrát udeláš a pak už bude stačit jen ji v te kritické situaci upozornit, že když te nepřestane posílat pryč, tak že opravdu půjdeš..bude vědět, že to jsi schopna udělat a leckdy si to rozmyslí:)
S vodovkama to samé, jo, napřed třeba říct, jej, to by se prece rozlilo, můžeš ale dělat to a to a to, jak tu někdo psal, ale když neprestane, tak už konat:),vodu vylít a vodovky sbalit.. Kdyby mi dělala něco s vlasy nebo s čímkoli, co bych nechtěla, tak když neposlechne, tak jdu pryč, tím myslím sednout si jinam, dělat něco jinýho apod. S oblečením a hrnky to delej, jak ti to je příjemný, konečný rozhodnutí je ale vždycky na tobě..já dávám vybrat jen z několika moznosti, nebo když to nejde, spechám nebo by mi složitější výběr pridělal praci(musela bych pro oblečení do patra),tak prostě oblikame to, co je po ruce a řeknu ji proc..
Jinak občas i placnu, sice málokdy,ale.je to pro ní signál, že už prudi moc..obecně se mi osvědčilo zapojit ji do vyberu a vysvětlovat, ale někdy to prostě nejde a někdy to nema smysl, protože se jen vymezují.
Dceři budou tři za pár týdnu a někdy je to náročný, jako chůze po minovym poli:) ale je to čím dál lepší a hlavně mi to připadá normální, kdy jindy mají prudit a vymezovat se, však je to období vzdoru..jen je třeba tam prostě dat nějakou hranici a hlavně udržet sebe tak nejak v klidu, což je někdy dost těžký:)
Řešíme totéž v bledě růžovým. Akorát naší budou za týden čtyři a chodí už od září do školky, i učitelka mi několikrát řekla, že je paličatá a že musíme být důslední a mít pevnou ruku
U nás co do rizikových situací vede cokoliv spojený s oblíkánim, takže jak se má někam jít, případně oblíct do pyžama a spát, je pravděpodobnost, že bude řev, dost vysoká. Já bohužel jsem dost impulzivní, takže tu bývá občas pěkně rušno. No, zrovna se nacházíme ve fázi, kdy jsem se rozhodla neustupovat za žádnou cenu a snažim se zachovat klid. Uvidíme, jestli to aspoň trošku zabere. Na jednu stranu si sypu popel na hlavu, že jsme to třeba částečně způsobili sami, že jsme jí nechali tak rozjet, na druhou trvám na tom, že je to i povahou. Jo, a nejhorší období bylo právě někde kolem těch dvou a půl let - to byla šílenost, scény absolutně zničehonic, „bez důvodu“, domluva s ní nebyla, teď už aspoň umí třeba sama říct co a jak a proč.
@rimnacka asi nesmis mlcky odebirat hracku, ale vysvetlovat do zblbnuti.