Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, mám takový dotaz. Dnes jsme byli s malou 2,5 roku u pediatra na očkování. Už od jejího narození chodíme oba dva, partner i já. Partner se vždy zeptá jestli může také. A sestra i doktorka, že samozřejmě. Partner chodí s námi jednak, protože u toho chce být a sám je i zdravotník. Nikdy mě nenapadlo, že je na tom něco špatného. Ale dnes jsem zapomněla na věšáku bundu a musela jsem se vrátit do čekárny a slyšela jsem, jak tam dvě matky řeší, proč chodíme ve dvou, že já jsem asi dost neschopná.
Je to opravdu tak divné, že chodí s námi. Veze nás tam (já neřídím), tak jde i dovnitř a zajímá ho to.
Mě by popravdě nenapadlo chodit tam s partnerem. Ještě možná s malým miminkem. S tím neřízením mi to přijde už jen jako o(vý)mluva situace. Ve 2,5 letech už byste to zvládli sami. Do kolika let dítěte to takhle plánujete? Chápu doprovod do čekárny, pokud vás vozí, ale do ordinace? Nevím no, každý jak je mu líbí, ale mne to přijde moc…
Příspěvek upraven 23.10.23 v 10:07
Neni to divné a dítě má právo na přítomnost obou(takže se ani nemusíte ptát, zda můžete) a ordinace pediatra neni místo, kde by jeden překážel narozdíl třeba od jipky, kde je lepší se vystřídat. Neposlouchejte řeči matek, kterým je možná i jedno, jak to prožívá dítě. Jinak na očkování doporučuji koupi krému Emla a Ladybuzz a očkovat při kojení/v náručí/šátku/zabavit pohádkou na telefonu. Dítě to pak lépe prožívá. Není nutné od pediatra odcházet s pláčem.
Mne to prijde jako silene mrhani casem, ale je to vas cas a jen a jen vase vec. ![]()
Asi bych jim odpověděla, že nejsem neschopná, jen má dítě otce, který se zajímá a rád nás doprovodí.
@Vlasta gh píše:
Ahoj, mám takový dotaz. Dnes jsme byli s malou 2,5 roku u pediatra na očkování. Už od jejího narození chodíme oba dva, partner i já. Partner se vždy zeptá jestli může také. A sestra i doktorka, že samozřejmě. Partner chodí s námi jednak, protože u toho chce být a sám je i zdravotník. Nikdy mě nenapadlo, že je na tom něco špatného. Ale dnes jsem zapomněla na věšáku bundu a musela jsem se vrátit do čekárny a slyšela jsem, jak tam dvě matky řeší, proč chodíme ve dvou, že já jsem asi dost neschopná.Je to opravdu tak divné, že chodí s námi. Veze nás tam (já neřídím), tak jde i dovnitř a zajímá ho to.
Já bych dámy hned uzemnila, že to není o mojí neschopnosti, ale o tom, že můj chlap má o své dítě zájem! A že nemůžu za to, že mají doma neschopné lemply, kterým na dítěti nezáleží.
My s malou chodíme všude oba. I na běžnou prohlídku, i v případě nemoci. I na pohotovost. ![]()
Dělej to tak, jak to vyhovuje vám. Na ostatní se vyse. r ![]()
Vidis..A ja nekdy radeji posilam manzela - odbery, ockovani - deti nesnari jehly..
jsem neschopna? Asi jo..Vadi mi to? NE ![]()
Přijde mi nesmysl chodit s takhle velkým dítětem ve dvou, poslala bych tam buď samotného manžela, nebo šla sama. Spíš než že bys byla neschopná mi to přijde jako úplně zbytečné.
Můj manžel se mnou nikdy nechodil, ani s miminkem a upřímně mě to trošku mrzí a závidím maminkám, kde partner chodí. Taky je to fajn, když člověk někam jede, že tatínek řídí, vezme sedačku… člověk to zvládne, ale je to příjemnější, když nemusí. Já i když si chci odskočit, musím spoléhat, že mi dítě neodejde mezitím z čekárny ![]()
Je to hezký, že tatínek chce a má zájem. Můj manžel chodí k doktorům když já nemůžu, zastane všechno, což je super. Ale bohužel nemá čas se účastnit, pokud ten čas mám zrovna já.
Ad že se otec zajímá, to mi přijde naprosto v pořádku, ale obvykle stačí si tyhle věci vzájemně sdělovat, moc nerozumím, proč by měli oba rodiče sledovat, jak doktorka měří a váží dítě
Na třídní schůzky taky asi nebudete chodit ve dvou, ne?
Ale jak zde padlo, je to váš čas, dělejte si to tak, jak vám to bude vyhovovat. Beztak slípky jen záviděly ![]()
Je úplně jedno, co si myslí ostatní, dělejte to tak, jak to vyhovuje vám. Mně to divné nepřijde, my chodíme také většinou spolu.
@Šmoulice píše:
Já bych dámy hned uzemnila, že to není o mojí neschopnosti, ale o tom, že můj chlap má o své dítě zájem! A že nemůžu za to, že mají doma neschopné lemply, kterým na dítěti nezáleží.
My s malou chodíme všude oba. I na běžnou prohlídku, i v případě nemoci. I na pohotovost.
Dělej to tak, jak to vyhovuje vám. Na ostatní se vyse. r
Souhlas. Když to šlo nebo byl potřeba, chodili jsme a chodíme oba. Když to jednomu z nás nevychází, jde ten, kdo může, jedno jestli já nebo manžel. Na pohotovost vždy oba, jeden řídí a parkuje, druhý drží blindící/horečkující/plačící dítko…A jak jsem tam ráda, že jsme tam dva, když je potřeba dítko někam přenést atd…
Jee, dceri je 5,5
a tatka s nama taky chodi, jasny nekdy se mu to nehodi, ale me to prijde skvely, dite nas tam ma oba… ze to tak nema vetsina mi je uprimne uplne jedno a cucet muze kdo chce, taky mu to muze byt u …
@unuděná píše:
Ad že se otec zajímá, to mi přijde naprosto v pořádku, ale obvykle stačí si tyhle věci vzájemně sdělovat, moc nerozumím, proč by měli oba rodiče sledovat, jak doktorka měří a váží dítěNa třídní schůzky taky asi nebudete chodit ve dvou, ne?
Ale jak zde padlo, je to váš čas, dělejte si to tak, jak vám to bude vyhovovat. Beztak slípky jen záviděly
My byli na prvních třídních schůzkách společně. A nebyli jsme ani zdaleka sami. ![]()