Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ne, a ne, a ne...- období vzdoru u dítěte?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
26.11.13 12:06
Ne, a ne, a ne...už jsem z toho nešťastná
Holky popíšu Vám naše dnešní dopoledne. A ráda bych slyšela na to Váš názor.
Jdeme s dcerou (2 roky) ven, všechno v pohodě, postavíme sněhuláčka, idylka. Přijde za náma babička, jdeme na chvíli k nim domů. Tam taky vše v pohodě až do doby než se rozhodnu, že už půjdeme domů. Dcera se jako VŽDY blokne a nepůjde a ne a ne. Přemlouvám, nabízím různé možnosti co budeme doma dělat. Prostě nepůjde a ne. Za chvíli už brečí a pořád řve, že ne! Tak ok. Se vším klidem beru kombinézu a za řevu ji oblíkám. Řev neustává ani při obouvání bot, když v tom přiletí z dalšího pokoje děda (můj otec) a začne dost hlasitě řvát po dceři ať už je zticha a že by zasloužila seřezat. V tom se pustí ještě do mně, že jsem neschopná a že ji mám seřezat, že se tohle musí odnaučit. 
Takže jsme se pohádali.
A teď k dotazům. Co mám s dcerou dělat, aby takových situací bylo co nejméně, nebo jak jim předcházet? Opravdu mám doma nevychovaného fracka nebo je to prostě jen období, které časem přejde?
A ještě k otci. Nechali byste řvát dědečka na dítě? Ještě tak hystericky? Nejsem zastáncem tělesných trestů, jako občas za něco plácnout po dupě, ale ne ji řezat, ještě navíc když řve, a stejně by se to tím nevyřešilo.
Tenhle vzdor trvá u dcery asi poslední měsíc, vždycky byla tvrdohlavější, ale ten poslední měsíc je to vyhrocenější. Vždycky se to snažím nějak v klidu vyřešit. Vysvětlit, přemluvit, v nejhorším případě ji prostě chytnu za ruku a proti její vůli táhnu za sebou…Dělám opravdu něco špatně?
Jsem z toho dnešku úplně K. O. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.11.13 12:11
Ježiš to je normální. Náš mladej chtěl ven, když byl venku, tak zase dovnitř, k babičce, když byl u ní zase domů a u toho ječel. Ted je mu třicet jedna měsíců, za chvíli 32 a už to tolik nedělá. A děda, můj otec je taky starej nervák. Je vzteklej když ječí. Ptá se, proč je tak tvrdohlavej a proč furt řve? Řekla jsem mu, a proč jsi tvrdohlavej ty? A to ti není dva.To víš geny, jsou svině 
Děda natáhnul čumák a byl klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.13 12:12
Tusim v Tom obdobi vzdoru 
No, pockej na povolanejsi matky 2 letaku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.13 12:12
Vždyť je to uplně normální období vzdoru! Hlavně neřezat, a nenechat na sebe řvát… Promluvit si s otcem v klidu, že takhle vy to řešit nebudete, že je to v tomto věku normální, a pokud nepochopí, chvili bych tam nechodila… Třeba mu to babička vysvětlí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.13 12:12
To dělá každé děcko(jen dle mojí matky jsme to my nedělali, asi má sklerozu ) naše takto šílela u oblíkání, byla na zabití, někdy jsem to řešila tím že jsem dělala že jí neposlouchám, někdy jsem zvýšila hlas a někdy mi ruply nervy a dostala po zadku. upřímně holka má 4 roky skoro a mám-li zhodnotit co pomohlo a pomáhá tak jí fakt po tom zadku dát a je klid, protože např. jednou mí utekla do cesty a to fakt šlo vše kolem, prostě dostala a odtáhla jsem jí domů, od té doby je na cestě jako beránek. jinak u nás tohle krizové období neustálého vztekacího řevu trvalo asi 8 měs.
určitě bych ale nedovolila aby jí vychovával někdo jiný než já a partner. tahání za sebou zná určitě každá matka, v mém okolí drapne dítě každá kamarádka a vláčí ho dom, to už patří k tomu věku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.13 12:14
Uplne to stejne delala moje dcerka ale uplne. nejdriv jsem ji dala na zadejk alle to nebylo k nicemu. druhy den jsem ji premlouvala take nic.pak jsem se na ni vyprdla oblekla jsem ji s revem smykem tahla domu.jako bydlim na vesnici takze vedela cela dedina ze jdem dom 
ale hlavni vec neustupuj a trvej si na svem v klidu.kdyz na ni budes rvat bude to horsi. v nas to tak trvalo necely mesic nervy na dranc ale zvladlo se to.
Zkousi proste co ji dovolis takze si trvej na svem a neustupuj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.13 12:16
Ve věku 2 let bych řekla, že je to normální období vzdoru. 
Zvážila bych, zda se zasekne jen aby byla v opozici, anebo si u babičky málo pohrála. Pokud to druhé, nechodila bych tam na chviličku, ale v jinou hodinu, kdy tam může být déle. Při pacifikování k odchodu bych očekávala kooperaci prarodičů, kteří by říkali věci jako: však zase zítra přijdeš atd.
Se řvoucím dědou neporadím. Můj otec ani tchán by to nikdy neudělali. Ale jinak NE, nikdy bych to nedovolila, aby mi dospělá osoba po 2 letém dítěti hystericky vyjížděla.
Příspěvek upraven 26.11.13 v 12:18
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.13 12:17
No to by se mi nelíbilo, ani můj otec a ani tchán na děti neřvou spíše naopak.
Kolem druhého roku je tohle chování normální, moje děti to dělali oba, syna to občas ještě chytne, jsou mu tři. Výprask nepomůže, to řve ještě víc, občas zkouším odpoutat pozornost, když ho to chytne na ulici, že se sekne, že tudy nepůjde, tak třeba řeknu, koukni tamhle jde veliký černý pes, tak začne koukat, ale občas nezabere ani to
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rozmary
26.11.13 12:17
Takhle se mi holka začla vyvztekávat po tom co nastoupila do školky, do té doby milionové dítě. Jak to řeším? Třikrát jí něco řeknu, když se vzteká dál, dostane na zadek, zeptám se jí jestli ví za co, s pláčem mi řekne že jo a dobrý. Pokaždý se pro jistotu ještě ujistím jestli je na mě naštvaná, dáš mi pusu? dá pokaždý K chování tvého otce, nevím jak hodně řve, můj otec kolikrát taky kouká jak z jara co si holky dovolej a nadává, že tohle dělat já když jsem byla malá řezal by mě jak žito. Myslím že už pozapoměl jaké to bylo když jsem byla malá 
- Citovat
- Upravit
26.11.13 12:23
Nám pomáhal budík, používala jsem u obou a i teď to tak ještě někdy dělám, i když už jsou starší. Řeknu, že nastavím budík na 5 minut a až zazvoní, tak se jdeme oblékat a odcházíme. Bývají ty odchody potom takové klidnější. Používám to i před uklízením hraček doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.13 12:27
Moji rodiče mi děti spíš rozmazlovali v tom smyslu, že se jich zastávali proti mě, té zlé mámě. 
Je fakt že syn to nedělal dcera měla období vzdoru asi kolem roku a půl. Ale nepřišlo mi to nějak hrozné. Přehnala to jen jednou-to se rozhodla že obout botičky nechce od babičky, ale od maminky a hotovo. Já potřebovala ještě na wc a ujel by nám autobus, tak babička přičupla achtěla malou obout.Ta se začala vztekat a kopla tak babičku přímo do obličeje. Tak jsem vylítla z wc, milou vzteklinu čapla, ohnula a nařezala na zadek. Nevím jestli je to výchovné, ale chudák babička měla monokl, tak se mi zatmělo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.13 12:30
Mojí starší dceři byly dva už dávno a mladší je 15 měsíců, takže si to už nepamatuju. Co takhle říct:
1. fajn, ty tu zůstaň, ale já jdu a opravdu odejíž
2. zkusit to nějak zamluvit, že na vás doma čeká její oblíbená hračka, nebo jestli máte doma pejska, nebo že si doma dáte nějakou dobrotu
Budu ráda za názor, protože období vzdoru nás brzy čeká
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.13 12:32
@andreiika píše:
Mojí starší dceři byly dva už dávno a mladší je 15 měsíců, takže si to už nepamatuju. Co takhle říct:
1. fajn, ty tu zůstaň, ale já jdu a opravdu odejíž
2. zkusit to nějak zamluvit, že na vás doma čeká její oblíbená hračka, nebo jestli máte doma pejska, nebo že si doma dáte nějakou dobrotuBudu ráda za názor, protože období vzdoru nás brzy čeká
Na naší obludu nezabíralo nic. Až ted když už začal rozum brát. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.13 12:33
Syna taky občas nemůžu dostat od babičky 
Vzteká se, schovává se pod postel a tak… Když už se naštvu, zabouchnu dveře a jdu domů sama, ať si tam je, když chce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.13 12:33
Vzdyt je to normalni. Vyviji se, zkousi, mozna ji je lito, ze odchazi. Urcite to nedela schvalne.
Otec je teda hodne hustej. Kdyby to udelal muj tata, tak mu reknu, aby po dceri nekricel, ze si to neprejes. Kdyby na moji mamku kricel jeji otec, tak bulim taky a jeste vic.
Zkus ji vzdy u toho povidat, ze jdete ted ven, ze uvidite stromy. Chces si sahnout na list? Atp. Odvest pozornost jinam, i kdyz place, neustale klidnym hlasem mluvit. U dcery to pomaha, nekdy 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
