Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Taky se muže stát, ze teď si hi nenechas a za několik let až opravdu budeš chtít to proste nepůjde. Není nás málo, co si tím sakra dlouhým snazenim prošla. Práci mas píšeš dobrou a budeš ji vykonavat i při MD. Zajištění tedy budete ![]()
Ano, nechala. Prilis mlada na dite nejsi. Jsem o trochu starši, ale porad mlada maminka, mam syna a kdyz si představim, ze bych ho byla dala pryc.
je to nejvetsi laska. ![]()
Ahoj, já rodila v 19. Miminko jsme s manželem plánovali, neotěhotněla jsem tedy náhodou.
Mateřství je obrovská radost a to, že jsem mladá má řadu výhod! Především jsem měla naprosto bezproblémové těhotenství a narodilo se mi zcela zdravé miminko.
Nejlepší léta ženy jsou nezi dvacátým a třicátým rokem. Teď nastává otázka. Kdo bude těžit z tvého mládí, z tvé energie a schopností? Zaměstnavatel, tedy úplně neznámý člověk, nebo tvé vlastní dítě, které ti vše vrátí v pro život cennějších hodnotách?
Zároveň bys nejen riskovala to, že bys po potratu nemusela už nikdy znova otěhotnět (znám spoustu takových žen), ale hlavně bys připravila o život to malé bezbranné stvoření, které se chtělo jen narodit a v budoucnu ti oplatit veškerou tvou lásku? Čím se to miminko, které tě už od počátku miluje, provinilo tak závažným způsobem, že by ses ho hned vzdala?
Teď mě tak napadá. Proč vrah, který zabije těhotnou ženu, je odsouzen za dvojnásobnou vraždu, a žena, která šla na potrat, odchází s čistým trestním rejstříkem?
Poslední otázku neber osobně. Jen mě napadla v souvislosti s tímto tématem.
Rozhodně si ale miminko nech. Není na světě nic krásnějšího ![]()
Ja v tvem veku uz dite mela a zvladla jsem v pohode, i kdyz jsem s nim potom zustala sama. Mlada nejsi, pokud mas skolu, pracujes chlap dite taky chce, tak bych nevahala. Ale musis to citit ty, jenom je skoda jit na potrat, kvuli tomu, ze se bojíš, stejny pocit totiž budes mit i za 10 let.
@Anonymní píše:
Ahoj holky, hodně nad tím přemýšlím, a nechci to zatím rozebírat s rodinou a kamarádkami.
Nechali by jste si miminko ve 21 letech?
Bohužel si nejsem jistá, jestli si miminko nechat, jsem s přítelem půl roku, je o 7 let starší, na mimi se těší, ale já si tím pořád nejsem jistá..
Mám teď skvěle placenou práci, kterou bych mohla dělat i na mateřské na pár dní v týdnu a zvladla bych se s mateřskou a s touhle prací uživit sama s miminkem, pokud by to s přítelem nevyšlo.
Je ale rozumný, vážně se na mimčo těší a chtěl by i svatbu, co se tyče jeho tak se nebojim.
Spis já si nejsem jistá, jestli to je v mým věku rozumný i když bych mimi chtela.
Mám tu nějaké mladé maminky, které vše zvládají v pohodě?
Já jsem otěhotněla v 21, ve 22 letech se mi narodila dcera, vše ale bylo plánované, my jsme s přítelem byli 5 let. Ale na to se neptáš, tak k věci. S podporou přítele jsem vše zvládla, myslím hlavně ty začátky, ty pro mě byli náročné. Tak po těch 2 měsících už jsem všechno zvládala sama. Teď jsou malé 2 roky, mě 24 a snažíme se o druhé. Hlavně záleží na tobě, jestli se na to cítíš. Myslím si ale že na tom jestli ti je 21 nebo 30 až tak nezáleží, spíš záleží na tom jak se k tomu ta žena postaví. Držím palce.
Příspěvek upraven 28.09.20 v 20:31
Pokud je vše tak jak píšeš, dítě bych si určitě nechala. Nejsem odpůrcem UPT, ale považuji to za krajní a poslední řešení. Přeji dobrou volbu a držím palce ať se rozhodneš pro sebe co nejlépe a nejzodpovědněji ![]()
@Studující maminka píše:
Ahoj, já rodila v 19. Miminko jsme s manželem plánovali, neotěhotněla jsem tedy náhodou.
Mateřství je obrovská radost a to, že jsem mladá má řadu výhod! Především jsem měla naprosto bezproblémové těhotenství a narodilo se mi zcela zdravé miminko.
Nejlepší léta ženy jsou nezi dvacátým a třicátým rokem. Teď nastává otázka. Kdo bude těžit z tvého mládí, z tvé energie a schopností? Zaměstnavatel, tedy úplně neznámý člověk, nebo tvé vlastní dítě, které ti vše vrátí v pro život cennějších hodnotách?
Zároveň bys nejen riskovala to, že bys po potratu nemusela už nikdy znova otěhotnět (znám spoustu takových žen), ale hlavně bys připravila o život to malé bezbranné stvoření, které se chtělo jen narodit a v budoucnu ti oplatit veškerou tvou lásku? Čím se to miminko, které tě už od počátku miluje, provinilo tak závažným způsobem, že by ses ho hned vzdala?
Teď mě tak napadá. Proč vrah, který zabije těhotnou ženu, je odsouzen za dvojnásobnou vraždu, a žena, která šla na potrat, odchází s čistým trestním rejstříkem?
Poslední otázku neber osobně. Jen mě napadla v souvislosti s tímto tématem.
Rozhodně si ale miminko nech. Není na světě nic krásnějšího
@terien píše:
Ne, nenechala. Ale tady se dozvíš, že bys určitě měla, tady zvládají všichni všechno
Proč ne…v situaci zakladatelky?
Rodila jsem ve 20 a pul, nemyslim si, ze jsem byla extra mlada. Vse jsem zvladla.
Kdybych otěhotněla v 21, pravděpodobně bych řešila stejnou otázku. Měla jsem dítě v 26 letech, no taky to nebylo úplně plánovaný, ale moc chtěný
dneska si říkám, že vědět, jak je super bejt máma, mám první dítě mnohem dřív.
Práce neuteče, šikovnej a pracovitej člověk si ji najde i po RD a pokud je i chlap co k čemu, nevidim problém ![]()
Měla jsem dítě v 21,uz je to davno, mě to hrozně bavilo být mámou.. Dnes je moje dcera v tomto věku a jako mámu si ji vůbec představit zatím neumím, ani sebe jako babicku
Je to individuální zakladatelko, rozhodnout se musíš sama, kazdopadne každá normální ženska se zvládne postarat o svoje dítě a je jedno jestli rodí ve 20 nebo ve 40
A když už je mimi na světě, tak to vnímá jako to nejlepší co se mohlo stat ![]()
Tak kdybys 10 let pockala, tak se nestane vubec nic
. Ale co uz, nestudujes, takze na zadnou velkou karieru neaspirujes…takze v tve situaci bych si ho nechala.
21 není zas tak nízký věk teda.. a podle mě bys potom třeba každý den na to myslela a litovala.. když se narodí, tak si budeš říkat jak jsi nad tím mohla vůbec uvažovat
teda aspoň já bych to tak měla