Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jako lezoucí miminko miloval prohlížení knížek, ještě jsme říkali, jak je fajn, že ho zajímají knížky ale po 1roce se to změnilo a když jsem začala číst, otáčel mi hlavu od knížky…vyřešila jsem to tak, že jsem mu začala povídat pohádky, ale to vydrželo snad týden a začal mi dávat ručičku na pusu. Už mu jsou dva roky pryč a stále nechce abych mu četla nebo vyprávěla-dává mi ruku na pusu a říká STAČÍ. Nato aby jsme si alespoň povídali o tom co je na obrázku musí mít vyloženě náladu. Ani pohádky na cd nechce. Máte to tak také někdo? Jako malého jsem ho nikdy neodmítla, když přilezl s knížkou, vždycky jsem si sním prohlížela a povídala.
A není ještě malý na opravdové čtení? Já si třeba se starším čtu hodně, ale je vidět, že mladší ještě děj nesleduje, občas i odejde, nebaví ho to. Raději si jen ukazuje obrázky a povídáme si, co je na nich vidět…
To je legracni
ale myslim, ze je to jen takove obdobi, byt trochu delsiho trvani. Meho syna cteni taky jeste nebavi, sice mi pusu nezakryva, ale moc z toho nema. Na knizku taky musi mit naladu - a to mi pak bere muj prst do ruky a sam ho dava tam, co chce on videt a o cem chce mluvit ![]()
Náš synek knížky od mala miluje a taky podle toho vypadají, protože si chce „číst“ sám. Prohlížíme obrázky, které chce on - sám listuje knihou. Kdybych vzala knížku a četla mu z ní, tak zdrhne, zvládne poslouchat krátkou říkanku nebo básničku, už se snaží i opakovat, ale nenechá si to vnucovat
C_o třeba čtete za knížky? My máme samé ty dětské s hodně obrázky, sem tam text nebo básnička, ale souvislý text ještě ne ![]()
To nevadí, že nechce číst. Pouštějte písničky, srovná se to. Ještě má čas ![]()
Taky jsme s dcerou měly takové období. Číst prostě nechtěla, jen prohlížet obrázky nebo vyprávět (to je u vás horší, že enchce ani to). Postupně to nějak víceméně samo přešlo, teď čtení před spaním miluje. Četla jsem jí zprvu nenápadně - třeba ona kreslila, já jí při tom chvilku četla, pak jsme si o tom povídali. Já čtení miluju, takže s knížkou mě vidí pořád (možná právě proto tehdy ten blok
), dost mě to tehdy mrzelo. Ale už je to ok ![]()
Syn knížky miloval,bez knížky by nevydržel.Chtěl číst,učil se básničky,v necelých dvou letech už odříkal knihu O jablůňce.
A kyž se narodila dcera,tak to byl pravý opak.Knížku brala jako něco otravného,nechtěla číst,poslouchat,zacpávala si uši a říkala-„neslyším“…
U nás teprve ted má význám čtení nebo vyprávění pohádek a to mu jsou 3 a půl přetím ho to nebralo a nevydržel u toho
ahoj, nu já nevim, ten muj bude mu rok a jak mu chci jen ukázat v knížce třeba kočičku, hned se vzteká a odvrací se, nesnáší knížky . já doufam, že se to jednou změní páč bych ho třeba chtěla naučit co je co a takhle to nejde, zajímá ho jen dělat bordel
![]()
nu a to sem ještě nezačala číst, když mu pohádky vyprávim tak ho to teda zajímá ale nesmí bejt moc dlouhá
Mně teda přijde ještě dost malý na to, aby se dokázal na čtení naplno soustředit. Ale zkusila bych číst spolu..tj koukat na obrázky a vymýšlet si příběhy ![]()
Každý to má jinak, určitě tomu čtení zase přijde na chuť. Zkusila bych si s ním hodně povídat, všechno extrémně komentovat, cokoli, co se právě děje, co bylo, bude, co spolu děláte, vymýšlet si „co kdyby“, hodně si hrát se slovy, zkoušet říkanky, ukazovat si obrázky - jakékoliv (když má problém s knížkou, začít třeba s obrázky v novinách, na obalech a krabicích…) - a povídat si, co na nich je a není a mohlo by být… Hodně rozvíjet slovní zásobu a udělat z „práce se slovy“ zábavu. Nějaká knížka s veselými obrázky a vtipnými říkankami ho pak podle mě brzo chytne a k pohádkám už je pak jen krok. ![]()
Ukazovat v knížce to mu jde- máme krtek a barvy,krtek a kouzelná slovíčka, o perníkové chaloupce leporelo, krátkou o šípkové růžence s velkýma obrázkama a u toho tak dvě věty k obrázku. Prostě nechce nic-ani když chci říct říkanku, básničku, písničku-hned mi přikryje pusu a poví STAČÍ. Povídáme si večer co jsme dělali přez den, to doplňuje. Ale jinak nechce nic. Snad se to srovná
tak u nas cteni neslo nikdy. uz kdyz byl uplne malinky - nekolik mesicu, ja jsem zacla cist, a on zacal vydavat stale se stupnuji nespokojene eeee…eee…EEEEEE. a to jsem nekoupila takovou klasiku jako je medvidek pu, nebo pohadky fr. hrubina
cekam,ze to zkusime, az bude mit vic rozumu.
vervyky píše:
Ukazovat v knížce to mu jde- máme krtek a barvy,krtek a kouzelná slovíčka, o perníkové chaloupce leporelo, krátkou o šípkové růžence s velkýma obrázkama a u toho tak dvě věty k obrázku. Prostě nechce nic-ani když chci říct říkanku, básničku, písničku-hned mi přikryje pusu a poví STAČÍ. Povídáme si večer co jsme dělali přez den, to doplňuje. Ale jinak nechce nic. Snad se to srovná
určitě se to srovná, podle mě je to jen věkem ![]()
Ahoj, synovi jsou tři roky a taky si nechce nechat cist
má to někdo podobne? Zlomilo se to pak u vás někdy? Já knížky miluju, takže me to dost mrzí
A roční dcerka knížky zbožňuje, ale jen sama, jakmile ji začnu cist, tak mi okamzite knížku zavira ![]()