Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj tak u nás hodně pomohl duldík a lehátko je pořád s náma vidí a slyší že jsme s ní a nepláče,když byla takhle maličká tak v tom lehátku i kolikrát usla a to malý dělá v kuchyni dost rachot protože taky vaří
ale to jí asi uklidňovalo že nás pořád slyší
z dudlíku jsme měla dost velký strach že budou problémy skojením,ale nic takového nenastalo.
takže moje rada zní dudlík a lehátko
Lucie1977 píše:
Ahoj tak u nás hodně pomohl duldík a lehátko je pořád s náma vidí a slyší že jsme s ní a nepláče,když byla takhle maličká tak v tom lehátku i kolikrát usla a to malý dělá v kuchyni dost rachot protože taky vaříale to jí asi uklidňovalo že nás pořád slyší
z dudlíku jsme měla dost velký strach že budou problémy skojením,ale nic takového nenastalo.
takže moje rada zní dudlík a lehátko
jojo, na dudel jsem úplně zapoměla, ten u nás taky zabírá ![]()
ahoj u nás vedla el. houpačka, využily jsme ji asi do 8 měsíce.. ted nám tu zavazí
) kdyby jste měla nějaká zájem tak se ozvyte…
meli jsme naprosto stjeny problem, holcicka od 2 tydnu skoro porad brecela, at najedena, prebalena, v naruci. muselo se s ni pohupovat, asby se ztisila…pak jsme pouzivali i nositko od chicca, ale efekt stejny, jen ruce si trochu ulevily.pres den sama nikdy neusne doted, musime ji uhoupat v kocarku na balkone nebo nechat vyrvat v postylce, do 15 mint spi - vetsinou…po 3,5m se to trcohu zlepsilo, ale porad to neni asi uplne v nirme
VYDRZET!
já si teda stojím za svým, nám to pomohlo, Robikovi ještě nebylo šest týdnů a stačilo to opravdu jednou a stačilo dokonce asi jen 10 minut.
Nepomohlo ani lehátko jen nosit. Po několika týdnech nošení je to dost na palici a navíc pokud si představím, že budu mít ještě jedno dítě.
já nešátkuju - nejsem na to nějak stavěná a od nosítka by mě za takovou dobu bolely záda.
Je to jen můj názor a názorů jiných je to už hodně a tak určitě zadavatelce diskuse nějaký pomůže.
Já se jen nechtěla stát otrokem a myslím, že tělesného kontaktu měl a má Robinek dostatek.
Kitty: jasně, ať si každej dělá po svým. Ale myslím, že první minimálně 3 měsíce prostě matka otrokem svýho dítka je, s tím jsem do toho šla a ráda
Moc hezká je knížka Nešťastnější miminko v okolí, kde autor vysvětluje, že první 3 měsíce života jsou jakoby ještě ve vleku prenatálního života a mimčo potřebuje saturovat všechny svoje potřeby. Bylo zvyklý na teplo, houpání, tělesnou přítomnost, neznalo hlad nebo žízeň. Pak se narodí a rodiče po něm chtějí, aby leželo samo v postýlce, protože je přebalený, najedený…
jo to je fakt, myslím, že při druhým ditěti už je to lepší, člověk už ví jak na to, ale s prvním prostě zkouší.
já jsem na začátku byla nabitá hodně energií, tak to bylo ok, ještě jsem dělala zkoušky, takže tak, teď už mi mazánek sice dává zabrat, ale odolávám