Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Teď to moc neřeš a užívej si těhotenství. Hormony při narození udělají svoje a možná to od dítěte budeš vnímat v úplné jiné rovině. Také existují odsávačky, já na ní byla skoro rok, měla jsem silný zánět prsou a musela jsem předcházet bakteriíím. Malej byl na odsátém mléku od 2 týdnů cca do 1 roku a pak jsme to asi půl roku omezovala, až jsem přestala kojit úplně. A když ani to nepůjde, jsou na světe umělá mléka, nebudeš první ani poslední, která bude od narození nekojit. Nejdůležitější je pohodová máma a bude v pohodě i dítě. ![]()
Ale kojení a přisávání dítěte se pocitově a hormonálně nedá vůbec srovnat s jakoukoliv jinou manipulací s bradavkami - vlastní, od partnera, lékaře - měla jsem to podobně, teď po dětech mám prsa citlivá tak, že bych ubalila facku z otočky, když se mě někdo nečekaně dotkne, ale reakce tebe jako matky na obživný pud tvého vlastního dítěte ti po narození přijde úplně přirozený a naopak velmi příjemný, sáním mléka se uvolňuje v tobě hormon oxytocin, který posiluje lásku a pouto mezi matkou a dítětem. Ne, nijak nesnižuji, když někdo kojit nechce či nemůže, tam si tělo a hlava poradí jinak, jen si myslím, že to hrotíš a házíš flintu do žita předčasně.
Ted to neres. Uvidis, az se to narodi. Ja kojeni taky nesnasim, ale vim, ze to je pro mimi nejlepsi, a tak kojim. Jsem rada, ze muzu, ale tesim se, az to skonci. Je to i pohodlnejsi. V noci nemuset vsrit mliko, tahat s sebou vsude lahve, uspavani, horecka… nejstarsi ditko jsem kojit nemohla ze zdravotnich duvodu a ted kojim uz druhe dite, takze mam srovnani a za me je to mnohem pohodlnejsi i pro me a mimi se snadno uklidni. Ale kdyz to nepujde, tak bych se z toho nehroutila, chleba kvuli tomu levnejsi nebude
Měla jsem to přesně jak píšeš, při doteku na bradavky jsem pociťovala podrážděnost až agresi. Po narození se to změnilo. Vadilo mi sice, že kojení ze začátku dost bolelo, ale neměla jsem už k tomu tenhle odpor jako před porodem. Byť teda nemůžu říct, že bych si kojení nějak super užívala. Prostě jí krmím, protože má hlad a nakrmím ji samozřejmě ráda, ale odstavím ji, až to půjde, taky celkem ráda.
Měla jsem kolegyni se stejným problémem, o kojení se pokusila párkrát v porodnici na nátlak sester, udělalo se jí vždy zle a rozhodla se na to kašlat a dát UM. Prý nejlepší rozhodnutí co v mateřství udělala
Holčičce už je 13 a je to krásná zdravá a chytrá slečna. Prostě to zkus a když to půjde, jedině dobře, když ne, vůbec se tím netýrej ![]()
Za toto schytám asi bídu, ale potrebuji radu nebo nazor od nekoho kdo to měl stejně/podobně. Nesnáším když mi nekdo saha/taha/cuca bradavky. Nemam je sice nijak citlive to ne, ale privadi me to do naštvanosti az agrese a je mi to jednoduse neprijemne. Momentalne cekam miminko a velice brzy se narodi. Cele tehotenstvi s tim bojuji a doufam ze se to zmeni ale neprichazi to. Chci malé kojit pokud budu mit mléko, ale mam strach, ze mi z toho bude zle nebo budu neustale nastvana. Měla jste to nektera taky tak? Zlomilo se to?