Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Whitedog píše:
Taky jsem vykopávka. Mobily nebyly. A v telce Magion ve čtvrtek odpoledne a Vega ve středu. Zlaté knihy!!Pamatuju si, jak jsem hltala patnáctiletého kapitána, robinsona a když taťka donesl čerstvýho francise, to bylo něco…
jóóó, to byly časy (myšleno s nadsázkou)
![]()
Nebyla Vega v úterý náhodou?
@Kriss Tina přesně, kvůli dětem ve škole jsem přečetla Harryho Pottera. Pak jsem zkusila film a to jsem dala 1 a ani nevím jestli celou.
Ja to nuceni do cteni moc nechapu
jako mala jsem cetla rada, pak me to preslo. Ted v dospelosti nectu vubec, nebavi me to, neni cas ani energie. Vlastne v okoli nemam zadnyho dospelaka, kterej by cetl ![]()
@Quinn7 píše:
Ja to nuceni do cteni moc nechapujako mala jsem cetla rada, pak me to preslo. Ted v dospelosti nectu vubec, nebavi me to, neni cas ani energie. Vlastne v okoli nemam zadnyho dospelaka, kterej by cetl
Ale vždyť já nepíšu, že bych je nutila. S výjimkou povinné četby, tzn. 1 knížku měsíčně.
Já naopak znám dost lidí, kteří čtou.
Moje nejstarší děti dřív knížky četly, nejstarší syn chtěl být dokonce spisovatelem a psal si své vlastní knížky. Teď jim je 13 a 14 a dávno už je všechno jinak. Technologie vítězí a knihy teď prostě nečtou. Jedenáctiletého syna knihy nezaujaly vůbec nikdy. Z knížek kluci čtou pouze nejmladší skoro dvouleté sestřičce, když si s ní hrají. Sami pro sebe ne. Sedmiletý syn si čte z knížky spolu se mnou jednou za pár dní, když mu to já navrhnu. Sám od sebe knihu také skoro neotevře. A to se naučil číst sám (do školy nechodí, je domškolák, v podstatě stejně jako jeho starší sourozenci) a pořád někde něco čte, cokoliv vidí někde napsaného. Moc ho baví si číst. Ale knížku sám od sebe prostě zatím ne. Já v tom nevidím problém. Někdo je knihomol, někdo knihy k životu prostě nepotřebuje 🤷 Sama jsem školní povinnou četbu nesnášela, různě podváděla a čím víc se tlačilo na pilu, tím větší jsem měla ke knihám odpor. Středoškolská literatura byla jedna velká výzva 😛 Nesnášela jsem to a doteď nechápu tento předmět
Přitom dnes si z knížek čtu občas docela ráda. Musí to být ale něco, co mě opravdu zajímá, co k životu potřebuju. Jak už mě něco opravdu nadchne a mám tu potřebu, zvládnu i 50 stran na 1 nádech. Ale fakt musím mít tu potřebu. Číst třeba pravidelně každý den? Proč? Já si čtu pořád něco, ale jen to, co mám důvod číst a většinou to není ani z knížek. Moje děti dělají to samé. Myslím, že k tomu snad čtení je. Aby si člověk mohl přečíst co ho zajímá nebo co potřebuje. Nic víc, nic míň ![]()
@elda píše:
Nejstarší 19 začala číst až na střední škole - teď studuje češtinu… kluk 16 nečetl a nebude číst nikdy - nyní je na průmyslovce. Holka 11 čte tak 5 knížek za měsíc - knihomol, snílek, víla… kluk 10 čte pouze na povel, jinak nezájem.
Já čtu asi přiměřeně, min než v minulosti. Manžel přečetl naposledy slabikář. Oba máme technické vzdělání. Někdo holt nečte a číst nebude… Vlastně vidím kolem sebe (nejen doma), že výrazně technicky zaměření lidé moc nečtou. Možná je to náhoda.
My jsme 3 sourozenci, vsichni technici (stavar a 2 strojari) a cteme vsichni moc radi. Jen povinna cetba nam nic nerikala, protoze to bylo z donuceni, takze jsme necetli uz z principu, klasiku jsme dokazali docenit az v dospelosti. Takze si nemyslim, ze by technici cetli mene, spis je to o vzorech z rodiny.