Někdy nesnesitelná panická porucha

Napsat příspěvek
Velikost písma:
1776
2.10.17 22:13

@Ktř Moc hezky jsi popsala problém panikářů.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6.1.18 19:13

Madeleine

Ahoj, mám 21 roků, panickou atakou trpim od malička, začalo to na táboře, když byla v noci bouřka… Tenkrát jsem si ale neuvědomovala, co to je. Teď to bude půl roku, co mě popadla ataka v centru, byla jsem sama na nákupu z ničeho nic nával horka, pocit na omdleni, panika kdo mi pomůže atd… Po chvilce to přestalo, ale potom zase bušení srdce, pocit ohrožení no prostě děs… Zavolala jsem si sanitku. Nic mi ale nezjistili a měli mě za simulanta.. Musela jsem odejít z práce, nemůžu cestovat sama, bojim se chodit mimo dům, do společnosti.. Beru měsíc AD Escitalopram 10mg.. Je mi po nich hůř, zabírají až po 12 týdnech.. V noci moc nespím, mám tlaky v hlavě a děsnou únavu. Nikomu bych tohle nepřála.. Zlatá fyzická bolest, nežli psychická :pocitac: :zed: :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3
6.1.18 20:17

ataka

Ahoj Madeleine, moc mě mrzí, že musíš ataky prožívat. Ataky jsou žroutem našeho štěstí a života, a právě proto jim nesmíme ustupovat. Pokud přistupuješ na „jejich pravidla“ a přestáváš žít (izoluješ se od rodiny, přátel, nepracuješ, nemůžeš se věnovat svým koníčkům, jet na dovolenou), tak se bude situace jenom zhoršovat. Vím, o čem mluvím. Sama jsem se bála vycházet z baráku a též jsem se ze začátku zavírala doma. A tam jsem přemýšlela o tom, jaký jsem chůdák, jak trpím… Takhle ne! Důležité je se tomu nepoddávat a bojovat. Klepala jsem se, ale jela jsem metrem, cestovala sama apod. Poprvé to bylo strašné, podruhé trochu lepší a teď už mám zase cestování ráda :-). Takhle jsem si postupně prošla vše. Pokud mě popadla ataka, čeklala jsem na místě až přejde. Neutekla jsem, nevolala o pomoc. Prostě jsem jen čekala. A pak najednou bylo zase dobře. Teď s odstupem času vídím ataky jako mého velkého učitele. Jako cestu k odvaze. Věřím, že i ty svou cestu najdeš a začneš zase žít. Držím ti palce!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7.1.18 02:12

@Ktř moc děkuju za podporu, snad bude brzo lépe a tyto stavy odezní :*

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3
7.1.18 08:44

@Madeleine96 Určitě to zvládneš! Měj se krásně

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
94
5.4.18 15:22

Ahojky. Chtěla jsem se zeptat, jaké jste měly projevy Panické ataky nebo poruchy a taky, ke komu jste s tím šly.. Já měla hrozné bušení srdce, nedokázala jsem vstát z postele, myslela jsem, že umírám. Přemýšlela jsem i nad zachrankou. Bylo mi na omdlení, měla jsem návaly do hlavy a prudkou potřebu na velkou. Doktor mi odebral krev a zjistil jen sníženou funkci štítné žlázy a zánět mocaku. Při ATB mi bylo pak hůř a volala rychlou. Tam mi naměřili tlak 160/130. V nemocnici pak 130/90. Tam mi vynadali, že rychlá je pro akutní případy. Že jsem se bála o život nikoho nezajímalo. Tam mi zjistili draslík zas že chybí… Trpěla jsem nechutenstvím. Doktor mi nakonec předepsal Eutirox na tu žlázu než se dostanu na endokrinologii. Tam byla cekacka 3 tydny. Když jsem byla na endokrinologii, tak mi řekla že bych musela mít hyperfunkci štítné žlázy, aby příznaky odpovídaly. Každopádně asi 4 dny po brání léků vše zmizelo. Začla jsem jíst a i zažívání se upravilo. A když jsem teď jela na kontrolu na endokrinologii, tak v tramvaji zas mě pohlcovalo horko, nával do hlavy, bušení srdce (122tepu)a pocit, že musím rychlé vystoupit nebo vybouchnu, zešílím… Zní to hloupe. Já vím… Ale tak to mám:( dnes mi je zas líp, ale někdy to bušení je. A nevím, zda jít zas za ibvodakem ať udělá aspoň EKG(i když v sanitce ho tenkrát dělali) nebo je to psychické… Už nevím:( :,( mám malé dite a jsem s ním doma sama vždy do večera. Se bojím, že se mi něco stane a ona u toho bude…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5.4.18 22:31

@Sally84 Ahojky :) snad nevadi, ze tykam… jsem zdravotnik, tak snad i z tohoto ohledu poradim, ale jinak jsem take trpela PP… z toho tveho popisu tezko rict, jako nedivim se, ze ti bylo tak zle, kdyz ti namerili tak vysoky tlak v zachrance :/ to zamava s kazdym… tak vysoky tlak z PP si myslim neni, ale mozna s mylim, ja mela problem jen s busenim srdce… melo by se ale zjistit, proc ten vysoky tlak takovy byl, meli by te vysetrit i na kardiologii si myslim.. ale jinak zase ten stav v tramvaji by PP odpovidal, take jsem mela takove stavy.. jinak ja jako sestra jsem se po znamosti dostala rovnou na psychiatrickou ambulanci (vim zni to hrozne), ale tam me dr jen vyslechla, co mam za priznaky a problemy a hned vedela, te to je PP a napsala mi leky a terapii.. doporucuji ti se obratit na praktika, at ti tam napise zadanku a zkus se poptat tam, nemej strach ;) ale at pouvazuje i nad tou kardiologii… :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
94
6.4.18 07:44

Děkuju:) zkusím znova obvodaka. Bude mít zas „radost“ že mě zas vidí????

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7.4.18 21:06

@Sally84 No a co, to vubec neres, ze te zase uvidi ;) Dej pak vedet jak jsi dopadla ;) Drzim palce :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
94
7.4.18 21:35

Děkuju:) jj dám:) :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1
7.4.18 22:24

Rád pomohu/nechám si poradit

Zdravím všechny, kteří mají psychycký problém. Je mi 27 a v lednu jsem prožil panickou ataku. Je to hnus když to neznáte. Bojíte se smrti a všech příznaků které jsou atakou doprovázeny. I když jsem ji zažil pořádně jen jednou tak zanechala ve mně hodně strachu a otřásla mnou… Neberu žádná antidep. ani jiné léky. Věřim že si dokážu vše vyléčit sám. I když zkouším přírodní metody, jako například meditace, četbu duchovních knih, vizualizace, lék persen z přírodních bylin který mi pomáhá do 20 minut se uklidnit a nově zkouším užívat i vitamín B-komplex (testuji první den, nemám ještě výsledky), ale údajně pomáhá při úzkosti, strachu a psych. problémů. Vedl jsem normální život do prvního seznámení s atakou… pak vše se znenilo. Ten strach, každý den se něčeho bojim. Občas mám pocit že přijde ataka ale dokážu ji do 5 min zahnat. Někdy bez pomoci jindy vitamínem Persen forte. Snížený příjem vitamínů má na tělo velký vliv tak to nepodceňujte, tělo si vitamíny nedokáže vytvořit. Bojim se o srdce i když vím že je v pořádku. Omezuje mě strach od normálního života. Zhubl jsem a pomalu se vracím zpět na normální váhu. Pomáhá i pohyb, ale jak sportovat když se bojíte? Je to zvláštní ale berme to jako zkoušku. Rád si promluvím individuálně a třeba poradím. Skype: hrici90

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4
4.6.19 22:10

Ahoj. Mám stavy úzkosti as panicke doktor mi minulý týden nasadil AD dnes sem bílá na kontrole a zvisil mije z 50 na 100 jeto proto zese to zhoršuje?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.3.21 16:09

Panické ataky?

Ahoj, mám takový problém. Podle popisu to vypadá jako panická ataka, ale ta nemá prý spouštěč… u mě je sice spouštěč, ale není to vždy. Občas se naštvu a normálně to přejde. Snažím se nezadržovat emoce a nechat je odejít (když jsem doma, nebo i před bližšími…), ale někdy se naštvu nebo rozesmutním tak, že se mi udělá zle (ale jde o malou věc, např. mi někdo vytkne známku, prostě blbosti). Celá se třesu, brečím nebo křičím a neumím to zastavit, nic si pak pořádně nepamatuji a neuvědomuji si co dělám (občas i něco rozbiju, ale nějak jsem se naučila se štípat do nohy, aby to přešlo bez zranění). Po pár minutách to přejde a ještě jsme sanitku nevolali. Děje se mi to tak 5 let, je mi 19. Většinou ten den cítím, že se to stane, a říkám si, že už to nechci a pak se stane třeba že mi někdo řekne, že jsem to pokazila a začne to :,(. Zním úzkostlivě a bez sebevědomí, asi to popisuju divně, ale jinak normálně funguji. Pak občas úzkostlivé stavy, když si mám něco sama koupit nebo někam sama jet, to je třeba jednou za měsíc, že si prostě nedokážu koupit jízdenku nebo svačinu, protože nechci ten kontakt :(. Vlastně mám tak jednou za měsíc tu ataku a pak třeba 2-3 do měsíce mám strach jít sama ven nebo si něco zaplatit/zařídit. :oops: Ještě jsem to s nikým kromě přítele neřešila, ani se mi takové věci neděly když někdo byl doma (nebo jsem to svedla že jsem zakřičela protože jsem se lekla nebo něco..). Ale dnes mi děda řekl, že jsem líná, když o přestávku nejdu pomoci (měli jsme dvoj hodinovku, už od rána jsem cítila takový tlak na hrudi a bolesti hlavy) a já se sesypala. 8o Chci to řešit, ale ráda bych věděla, jeslti to někdo nemá podobně…

  • Citovat
  • Upravit
Ou
24138
29.3.21 17:11
@Anonymní píše:
Ahoj, mám takový problém. Podle popisu to vypadá jako panická ataka, ale ta nemá prý spouštěč… u mě je sice spouštěč, ale není to vždy. Občas se naštvu a normálně to přejde. Snažím se nezadržovat emoce a nechat je odejít (když jsem doma, nebo i před bližšími…), ale někdy se naštvu nebo rozesmutním tak, že se mi udělá zle (ale jde o malou věc, např. mi někdo vytkne známku, prostě blbosti). Celá se třesu, brečím nebo křičím a neumím to zastavit, nic si pak pořádně nepamatuji a neuvědomuji si co dělám (občas i něco rozbiju, ale nějak jsem se naučila se štípat do nohy, aby to přešlo bez zranění). Po pár minutách to přejde a ještě jsme sanitku nevolali. Děje se mi to tak 5 let, je mi 19. Většinou ten den cítím, že se to stane, a říkám si, že už to nechci a pak se stane třeba že mi někdo řekne, že jsem to pokazila a začne to :,(. Zním úzkostlivě a bez sebevědomí, asi to popisuju divně, ale jinak normálně funguji. Pak občas úzkostlivé stavy, když si mám něco sama koupit nebo někam sama jet, to je třeba jednou za měsíc, že si prostě nedokážu koupit jízdenku nebo svačinu, protože nechci ten kontakt :(. Vlastně mám tak jednou za měsíc tu ataku a pak třeba 2-3 do měsíce mám strach jít sama ven nebo si něco zaplatit/zařídit. :oops: Ještě jsem to s nikým kromě přítele neřešila, ani se mi takové věci neděly když někdo byl doma (nebo jsem to svedla že jsem zakřičela protože jsem se lekla nebo něco..). Ale dnes mi děda řekl, že jsem líná, když o přestávku nejdu pomoci (měli jsme dvoj hodinovku, už od rána jsem cítila takový tlak na hrudi a bolesti hlavy) a já se sesypala. 8o Chci to řešit, ale ráda bych věděla, jeslti to někdo nemá podobně…

zapomeň na popisy a diagnozy z internetu, je to celkem dost individuální záležtiost.

Zní to jako že se musíš vyrovnávat s velkou dávkou úzkosti a častečně to dáváš a částečně tě to zaplavuje. S tím že když už potřeuješ nějakou nálepku - tak spíš nějakýá úzkostná porucha, ne vyloženě panická porucha - tam nebývá na začátku propojení mezi tím, že to co člověk prožívá je úzkost.

To co popiuješ mi nezní jako něco, kde by bylo potřeba řešit to teď hned léky, ale pár setkání v psychoterapii ti může dost pomoci k tomu, aby toho kdy to dáváš a umíš s tím zacházet bylo daleko víc, než situací, kdy tě úzkost zaplaví.

Každopádně - minimálně úzkot a to jak úzksoti fungujou zkoumej a hledej věci co ti pomáhaj cítit se víc v klidu a jak úzkost krotit.

Vřele doporčuju knihu https://obchod.portal.cz/…e-z-uzkosti/

a případně apku https://nepanikar.eu/

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7.11.21 14:58

Najdu někoho ?

Hezký den, je tu někdo aktuálně kdo prožívá panickou poruchu? Jsem první týden na AD, beru Seropram a zkouším Bachovy Essence a chvíli dobrý a chvíli šílený. Ráda bych si s někým popovídala. Nikdo mi nebude rozumět víc než člověk kdo to zažil - kdo nezazije, nepochopi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.