Děsný pocit, už nemůžu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
- Citovat
- Upravit
Nebo v tom blázinci,(zní to lépe než ústav nebo léčebna)jsem byla jak užjsem tam psala.ted je jedno kde budešje ti mmizerně ale tam se to zzlepšía nnajdeš si tam spoustu kamarádek. jako já a vyjdes z tama jako úplně novy člověk. držím pěstí.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Moc vám děkuju, moc jste mi pomohly, všechny, volala jsem na linku, domluvily jsme se s konzultantkou, vzbudila jsem manžela, seděl u mne a dokonce jsem trochu spala. Měla jsem volat své psychiatričce, teď jsem s ní mluvila a za chvíli k ní vyrážím, asi prý je to na hospitalizaci
Je ale pravda, že mám sto chutí nebýt, ale na druhou stranu něco ve mně to nechce, i když moc nevěřím, že zvládnu se z toho dostat. Děkuju, hlavně, že jste mne podržely, nečekala jsem to, protože si připadám jak největší odpad světa. Já si ani nejsem schopná umýt hlavu
Přečetla jsem diskuzi a moc ti držím palce. Je dobře, že jsi udělala jeden krok (telefonát na linku důvěry), teď uděláš druhý krůček a takhle to pomaličku půjde, uvidíš. Ano, při depresích člověk neví, ani proč by měl dýchat, natož si mýt hlavu, pomine to, věř mi. 
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Moc vám děkuju, moc jste mi pomohly, všechny, volala jsem na linku, domluvily jsme se s konzultantkou, vzbudila jsem manžela, seděl u mne a dokonce jsem trochu spala. Měla jsem volat své psychiatričce, teď jsem s ní mluvila a za chvíli k ní vyrážím, asi prý je to na hospitalizaci
Je ale pravda, že mám sto chutí nebýt, ale na druhou stranu něco ve mně to nechce, i když moc nevěřím, že zvládnu se z toho dostat. Děkuju, hlavně, že jste mne podržely, nečekala jsem to, protože si připadám jak největší odpad světa. Já si ani nejsem schopná umýt hlavu
No vidíš, jak jsi to včera nakonec pěkně zvládla 
To, že nefungješ podle svých představ je určitě svazující a nepříjemný pocit, ale ber hospitalizaci jako šanci si odpočinout, psychicky i fyzicky zregenerovat. Oni se tam o tebe postarají, všechno až pod nos, navíc vědí, co se ti děje a pomůžou ti se v tom taky zorientovat. Pak už je jen krůček k tomu, aby ses vydala na cestu z bludného kruhu a mohla být plnohodnotnou mámou a manželkou. Nebude to za týden, ale bude. Moc už jsi toho přetrpěla, ale jsi tady- takže jsi to zvládla. Držím palce, abys našla sílu to zase zmáknout a prožívat štěstí!
PS. Nejsi odpad. Podívej v jakou noční hodinu jsi psala svoje příspěvky a i nám, úplně cizím, na tobě moc záleželo! Což potom manžel, syn, rodina, přátelé… 
Nejsi v kondici, protože máš problémy. Ne proto, že bys nebyla dost dobrá. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nevím, kde admin přišel na to, že zakladatelka je po porodu, tyhle změny názvů nechápu, zvlášť, když jsou zavádějící jako v tomhle případě.
- Citovat
- Upravit
@TýnkaK Díky za zmínku a upozornění, ponechala jsem ten původní z diskuze, která byla duplicitní.
Monika
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj neznámá,
Vedle v místnosti spí tvé dítě a manžel, a to je mnoho. Někdo nemá ani jedno. To jsou ti dva proč bojovat. a pak jsi TY nesmírně důležitá osoba na tomto světě. Dala jsi život svému dítěti, dokázala jsi moc. Čas obrousí všechny ostré hrany, srdce bude dál bolavé, šrámy na duši také, ale bude lépe. Věř.
Přeji Ti vše dobré. Posílám obětí.
Příspěvek upraven 23.09.14 v 16:50
- Citovat
- Upravit
Děkuji, že si se ozvala. Posílám hodně sil, veřím, že ti bude lépe. Posílám obejmuti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Ahoj holky, Je mi strašně. Manžel spí se synkem v ložnici a já jsem internovaná ve světnici, nemůžu spát, mám hrozné noční můry, v noci křičím a bojím se.
Je to déle trvající stav, stalo se toho tolik, že se to ani popsat nedá. Když jsem se o tom bavila s psychiatrem, řekl mi, že má sakra dlouhou praxi, ale tohle že prý se nevidí. Nechci všechno popisovat, ale kdyby mi tohle někdo vyprávěl, nevěřila bych (má závažná nevyléčitelná nemoc, smrt hodně blízkého, rakovina matky, znásilnění, nemoc syna(naštěstí léčitekná), havárie v autě, finanční problémy, má trvalá invalidita, zatím na vozíku)… Je toho moc, fakt už nevím kudy kam… Mám chuť nebýt, myslím, že by bylo lepší, kdybych nebyla…
Holky, pomoc, jde ještě najít nějaký smysl? Jak přežít, když si myslím, že by manželovi i synovi bylo líp beze mne? Už nemůžu, nechci…
Neporadím 
jen přeji pevné nervy, hodně sil a pozitivitu a především lásku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Moc vám děkuju, moc jste mi pomohly, všechny, volala jsem na linku, domluvily jsme se s konzultantkou, vzbudila jsem manžela, seděl u mne a dokonce jsem trochu spala. Měla jsem volat své psychiatričce, teď jsem s ní mluvila a za chvíli k ní vyrážím, asi prý je to na hospitalizaci
Je ale pravda, že mám sto chutí nebýt, ale na druhou stranu něco ve mně to nechce, i když moc nevěřím, že zvládnu se z toho dostat. Děkuju, hlavně, že jste mne podržely, nečekala jsem to, protože si připadám jak největší odpad světa. Já si ani nejsem schopná umýt hlavu