Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Neplánované druhé dítě - chci ho vůbec?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.12.17 09:50
Pokud si dítě nechtela měla si se chránit. Ale když víš, že na potrat by si stejně nešla, asi nezbyde než se s tím smířit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 09:51
No tak asi druhe tak uplne nechces, nicmene kdyz uz ho mas a na potrat jit nechces tak se s tim proste smir.. uvidis ze ho budes milovat stejne jako prvni
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.12.17 10:01
Nechtěla jsem slyšet další výčitky a kárání za antikoncepci. Hledala jsem trochu pochopení. Z těchto řádků je mi asi ještě hůř. 
- Citovat
- Upravit
16.12.17 10:03
Buď ráda, že to dítě čekáš.
Pokud máš takové pocity, že o něco ukrádáš druhé dítě, že nebude mít 100% tvého času, tak je nejvyšší čas.
Tenhle typ matek je velmi problematický a když pominu nějaké nezodpovědné socky, tak tenhle typ matek je pro dítě holé neštěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 10:05
Neboj, to dáš. Nebude to lehké, ale aspoň budeš mít za pár let už klid 
My plánovali a i tak jsem to několik dní musela rozdýchávat.
To bude dobrý 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.12.17 10:08
Je to pro tebe prostě změna s druhým jsi teď hned nepočítala nebyla jsi na něj vnitřně připravená a ono přišlo. Tvé myšlenky jsou naprosto normální a netyd se za ně. Jestli máte s mužem dobrý vztah klidně mu o tom řekni, nebo nějaké dobré kamarádce nebo zkus terapii. Pokud na potrat nechceš a neuvazujes ani o adopci tak se s tím budeš muset naučit žít třeba i za cenu, že z prcka nebudeš odvarena. Ale myšlenek se opravdu neboj, skrze ne přijímás novou situaci.
- Citovat
- Upravit
16.12.17 10:09
@Anonymní píše:
Nechtěla jsem slyšet další výčitky a kárání za antikoncepci. Hledala jsem trochu pochopení. Z těchto řádků je mi asi ještě hůř.
Pochopení na emiminu? To sis špatně vybrala…
U nás bylo druhé dítě také nečekané, ale teda od začátku chtěné. Nicméně si nemyslím, že by tvoje pocity byly zlé, špatné nebo nenormální. Prostě to přišlo v okamžik, kdy jsi o tom vůbec nepřemýšlela a neměla jsi čas to přijmout. Neboj se, ono se to zlomí. Jen popravdě to není úplně fér vůči tomu malému. Nic to ale nemění na tom, že za to nemůžeš - ve smyslu, že bys ho odmítat chtěla. Až zjistíš pohlaví, až tě kopne… zamiluješ si ho, uvidíš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 10:18
@pikola píše:
Neboj, to dáš. Nebude to lehké, ale aspoň budeš mít za pár let už klid
To bude dobrý
Přesně tak-u nás plánovaně a taky jsem to rozdýchávala. A taky jsem měla výčitky vůči staršímu. Trvalo to pár dní, hodně pomohlo, že jsem to řekla manželovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 10:29
Neboj, podobný pocity jsem měla zhruba loni touhle dobou… chránili jsme se poctivě (kondom) a přesto se nám podařilo třeťátko, věděli jsme, že žádná antikoncepce není 100%, ale to si člověkmoc nepřipouští, že 
Každopádně po opadnutí šoku jsme věděli, že je miminko naše, sice neplánovaný, ale naše 
Malá má teď 4,5 měsíce a nelitujem. Třetí jsme taky výhledově chtěli, ale ne tak brzo, máme děti v podstatě dva roky od sebe, někdy je to fakt záhul. A je možný, že by třetí už pak ani nebylo (už jsme zpohodlněli) a litovali by jsme toho, tak se to takhle „rozhodlo“ za nás 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 10:33
@lachtanice86 píše:
Pokud si dítě nechtela měla si se chránit. Ale když víš, že na potrat by si stejně nešla, asi nezbyde než se s tím smířit.
Jasně, antikoncepce je 100% 
taky jsem si vždycky myslela, že když se člověk chrání, nemůže se nic stát, ale i přesto, že jsme se chránili, se stalo a já tady teď mám neplánovaně třetí dítě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 10:37
Také jsem neplánovaně otěhotněla, když měla starší rok a půl. Dodělávala jsem si tehdy vysokou, těšila se z proběhlé svatby a svatební cesty a jednou jsme si nedali pozor. Nejdřív jsem se vyděsila, protože to s dcerou bylo hodně náročné, bylo to plačtivé a nespavé dítě, žijeme daleko od rodin a já byla na vejšce. Jak se blížil termín menstruace, začala jsem se docela těšit a nakonec jsem se bála, že to dostanu. No nedostala. Mám tedy dvě dcery, které jsou od sebe 2 roky a 3 měsíce. Školu jsem pak ještě jednou přerušila, ale už jsem měla všechny předměty a praxe hotové, tak jsem jen napsala bakalářku a naučila se na státnice a promovala jsem jako matka roční a tříleté. Dnes mám holky v první a ve třetí třídě a nedovedu si představit, že by to bylo všechno jinak. Jsem moc šťastná, že nám život napsal právě takový příběh, který žijeme. Sami bysme to lépe nenaplánovali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 10:44
@jestericka34 @Verunecka289 no tak taky zakladatelka ani nepise ze by vubec nějakou používala. Tim končím v této diskuzi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.17 10:48
@Anonymní píše:
Nechtěla jsem slyšet další výčitky a kárání za antikoncepci. Hledala jsem trochu pochopení. Z těchto řádků je mi asi ještě hůř.
tohle za Tebe stejně nevyřešíme. Pochopení nemám, koncepci se dá dost spolehlivě zachránit. Máš kde bydlet, jíst, máš muže, který dítě chce(!).Dítě je dar, tím spíše do zajištěné rodiny, kde se na něj někdo těší. Pokud bys šla na potrat, nesmyslně, tak Tě zbytečné utracení dítěte bude pronásledovat dost dlouho, tím spíše okolo Vánoc. Tak si to event. patřičně užij. Psychika je složitá, dělá si svoje, ale snad máš taky srdce. Jedno máš a druhý bys hodila do spalovny?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.12.17 10:56
Z mého pohledu buď ráda, že čekáš my se snažíme rok a něco a stále to nejde děti nemáme víš jak moc bych si tento zázrak alespoň jednou přála prožít. Věř tomu, že to zvladnes a budeš vděčná, že se to stalo 
omlouvám se za anonym
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Zdravím, omlouvám se za anonym, ale potřebuju si někde ulevit od svých pocitů, které jsou velmi osobní. Mám doma jedno dítě, je mu 1,5 roku. Je to 3 dny, co jsem zjistila, že jsem těhotná. Neplánovaně. V myšlekách a pocitech jsem sice o druhém uvažovala, jak že možná v budoucnu, uvidíme podle situace. Ale najdnou je to jak blesk z čistého nebe. Hormony si se mnou pohrávaly, takže jednu chvíli jsem dítě moc chtěla, pak zase jsem byla šťastná, že další nemám. A takhle pořád dokola. Ted mám v sobě opravdu zárodek nového života a já mám z toho strašný pocit
První jsem moc chtěla, těšila se. A ted se bojím. Bojím se, že mi dr. už brzy potvrdí bijící srdíčko. Pořád se jakoby „utěšuji“ tím, že třeba ještě dorazí MS a já z tohohle hrozného snu probudím. Několikrát mi proběhla hlavou i myšlenka na potrat, i když vím, že bych to nikdy nemohla udělat. Moc se za tyhle myšlenky a pocity stydím, je mi hamba vůči tomu maličkému uzlíčku. Nechápu, jak můžu takto přemýšlet. Zkrátka se nepoznávám. Partner dítě určitě chce, chce spoutu dětí. Ale já to tak necítim, i jsem mu to říkala. Navíc je mi líto malého, ještě ho kojím, v noci mě brouček pořád hledá. Jsem z toho špatná. Znáte někdo taky tyhle myšlenky, pocity? 
