Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Neplodná a zoufalá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.3.17 08:15
@Piškotka Gratuluji k uspesnemu boji 
Je super neco takoveho cist.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.17 08:21
@Anonymní píše:
Tak me je 35, prvni tehotenstvi jsem potratila v prvnim trimestru, ted jsem podruhe tehotna a plod ma pravdepodobne Dawnuv syndrom, jeste jdu na dalsi testy pro potvrzeni. Sice muzu otehotnet, ale prochazim timhle peklem. Asi mit dite mi neni souzeno, proto po vyreseni tehle hrozne situace se budu zrejme soustredit ve svem zivote na neco jineho. Mozna ti take neni souzeno mit dite. Ne kazdy ho ma asi mit.
Moc me mrzi, cim si prochazis. To musi byt mnohem horsi, nez co prozivam ja. Ale jeste neves hlavu, treba testy dopadnou dobre!!
A mozna mi to neni souzeno.. taky me to uz napadlo. Osud no.. pekna mrcha! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.17 08:24
@Anonymní píše:
@NacMac Ani nevíš, jak ti rozumím. Když čtu tvoje řádky, je to jako bych je psala já (jen s tím rozdílem, že nemám endiometr. a srůsty). Je mi 38 a s neplodností jsme bojovali dlouhých osm let, z toho skoro 4 roky v car. Mnoho pokusů, mnoho neúspěchů. Byla jsem také zoufalá, cítila se jako troska bez života, bez energie, s každým nezdařeným pokusem jsem se propadala níž a níž. Vyhrabat se nahoru, znovu se nadechnout a najít sílu na další pokusy, bylo někdy moc těžké. Také jsem vyhledala psycholožku, ale nepomohla mi vůbec. Možná jsem se po konzultaci u ní cítila ještě hůře.
Za tu dlouhou dobu snažení otěhotněly všechny moje kamarádky i kolegyně v práci. Některé stihly mít druhé dítko s časovým rozestupem tří let a já stále nic. Vidět miminka a malá dítka mě dohánělo k depresím. I když jsem to všem přála, stále jsem si kladla otázku, proč zrovna nám se nedaří stále počít. Adopci jsme také odmítali.
S manželem jsme se rozhodli to nevzdávat a vyplatilo se. Minulý týden jsem, poprvé ve svém životě, viděla na testu krásné // a to po minimální stimulaci. Vím, že nás čeká ještě dlouhá cesta, ale myslíme pozitivně a věříme, že vše dobře dopadne
Ráda bych tě povzbudila a dodala naději, že zázraky se opravdu dějí. My jsme toho zdárným úkazem. Jinak doporučuji zkusit čínskou medicínu v Praze, konkrétně dr. Zhang. Věřím, že její bylinné odvary mi k otěhotnění pomohly.
Držím ti palce!!!
Moooc gratuluji! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.17 08:49
@kristyna5 Dekuji za radu. Oni ti psychologove jsou bohuzel take o penezich.. Vsude se to pohybuje okolo 500/sezeni a v soucasne chvili to je pro me docela dost. Premyslela jsem, ze se podivam po nejake knizce a zkusim nejakou autoterapii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.17 08:52
@kote Moc gratuluji k detem a preji hodne sily, at se brzy dostanes z vycerpani!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.17 09:19
@Anonymní píše:
A jinak si ten čas čekání na dítě vyplňuji jinak..vzděláváním sebe sama, prací na sobě… Ano, děti mi strašně moc chybí, fakt strašně, ale nemůžu se trápit, nemůžu.. Dělám si náhradní řešení a to je, jak je zmíněno, adopce, jenže přítel o tom aztím moc slyšet nechce, já bych se s tím smířila.. pořád lepší nějaké dítě než žádné..a teřba by se pak to vlastní třeba i podařilo… sice to není kompletní prožití mateřské role - teda chybí to těhotenství, ale matkou se staneš… já bych si to udělala jako náhradní plán.. ostatně to těhoteství bych si chtěla zažít nejen kvůi dítěti..
Dekuji moc za tvuj pribeh.. Strasne mi pomohlo, ze vim, ze v tom nejsem sama. Doufam, ze pritel na tu adopci jednou uslysi!
A diky i za tipy! Pustim se do anglictiny.. premyslim, ze bych si i poridila pejska.. A vcera uz jsem pro sebe i neco udelala.. zkusila jsem brusle! A jestli je chci zvladnout, tak me ceka spousta prace jeste!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.17 09:57
@NacMac Jasný, tomu rozumím Co můžu doporučit tak je učebnice sebelásky, mě moc pomohla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.17 13:48
@NacMac píše:
@Conulka Na dalsi pokus IVF setrime. Stejne nejde jit hned brzo po neuspechu. Adopci, NM apod. resit nechceme.. chteli bysme vlastni mimco, pokud to nepujde.. tak to nepujde. Jen je to tezke.. ja se s tim jednou vyrovnam, co take jineho. Ale nechci prijit o kamaradky, chtela bych se dostat z toho, ze je nezvladam videt. Asi si je zkusim „davkovat“… nebudu chodit na velke akce, ale budu je navstevovat pekne jednu po druhe
z NM máte geneticky vlastní miminko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.17 21:04
Ahoj, soucitím s Tebou, a vlastně jsem v tom s Tebou. Prožívám to samé, jsem také již zoufalá. Vím, že do adopce nikdy nepůjdeme. A jiné další možnosti jsme také nezvažovali. Chtěli bychom vlastní dítě. Zatím jsem se nesmířila s tím, že je to jen planá naděje a stále věřím. Každý měsíc věřím. Myslím si, ale že Ti není tolik, aby to ještě nedopadlo. Chci Tě trochu povzbudit. Také mám endošku a za sebou dvě laparo. Nevím, co dál psát…vím, že to moc bolí a nechci Ti psát, že Tě čeká osud bez dětí, protože si to nemyslím. Držím Ti (i sobě) palce, věř že nejsi sama, která se tím vším trápí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.17 21:06
A pokud je manžel v pořádku a ty ovuluješ, tak je šance prostě vždy! a 36 není pozdě! My jsme také začali ve 28, dnes je mi 34, ale myslím si, a dle dr. to tak také je, že šance je stále.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.17 10:32
@Naomina Dekuji za krasna slova! Ja take porad nejak tajne verim (ovulace ok, 1 vejcovod take po operacich zustal), ale chtela bych to vsechno kolem snazeni hodit za hlavu. Uz nehlidat cyklus, necekat na MS a pak byt desne zklamana…poslednich par tydnu navic depky a dobrovolna izolace od pratel… proste normalne zit a pak treba. Dnes jsem byla na kontrole a mam pro zmenu zase cystu.. A v praci 2 nove tehule. Cystu uz vidim jen tragicky (i kdyz muze sama zmizet) a tehule me stvou (a normalne bych jim to prala). Ach jo.. je to proste tezke! Take moc drzim palce!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.17 19:01
@NacMac Máš ještě naději, i s jedním vejcovodem se dá a ovu ti funguje! Já vím, jak to myslíš, taky se izoluji od kamarádek s dětmi… je to smutné, ale nemůžu si pomoci, jsem po setkání s nimi tak nějak vyplivnutá a spíš se tomu vyhýbám… a těhule v práci taky znám..teď doufám, že neotěhotní zase další…vždy jsem to mockrát obrečela… Znám i to, když ti řeknou, že máš cystu… věř, že nejsi v tom sama. Třeba zmizí, stejně to neovlivníš… taky už se nechci snažit, ale bohužel mi to zatím jinak nejde. Třeba Ti to půjde a pak na to nebudeš myslet a zadaří se. Nedej na kecy, že už je pozdě, není! To zase píšou ty, které měly první dítě po 20tých narozkách a my se jim zdáme velmi staré
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.3.17 19:11
Zakladatelko.Byla jsem na tom zdravotně jako ty. Endometrioza, srůsty, odstraněny oba vejcovody. Jedina šance bylo IVF. Podstoupily jsme 3 ivf a máme z prvniho pokusu dceru a ze tretiho druhou dceru Dodnes za ně děkuju tam nahoru, že je mám. Moc přeji, ať se taky dočkáš
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Vyšetření imunologie
- 16.04.26
- Lotynka11
Lze zlepšit kvalitu spermií životním stylem
- 04.05.26
- Anonymní
IVF při polycystických vaječnících (PCOS)
- 07.04.26
- Anonymní
Opakované biochemické těhotenství rada na...
- 01.04.26
- Anonymní
