Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Nepraktická žena - jak být efektivní i s dítětem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.1.19 12:16
@P4ja mam to dost podobne. Vecer pofackovat kuchyn, obcas kdyz usnou driv tak ojet koupelnu. Vetsi uklid kdyz manzel o vikendu vezme deti ven. Vareni..prikrmy mrazim a obedy varim na vice dni kdyz je skulina casu,rychly spagety nebo fofromacky sem se naucila varit za pochodu s detma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lalelale
21.1.19 12:16
@Anonymní píše:
Zvláštní jak se doba mění. Naše babicky měly vedle děti a domácnosti ještě statky a dobytek. Vše stihaly. Nam pohaji nástroje a stroje. Stejně nestíháme.
se nedivím, že takový slint postuješ radši anonymně. 
Ale zapomněla jsi dodat, že ty bohatší babičky k těm statkům a dobytku měly služky a čeleď. A také bych řekla, že ty babičky nechodily každý den do full time zaměstnání, když doma měly ten dobytek a statky k obstarání 
- Citovat
- Upravit
21.1.19 12:18
@Lalelale a taky ze vetsinou rodiny bydlely po vicegeneracnich domech a vypomahali si. To dnes mame vsechno pribuzenstvo v praci od peti do peti a jedeme sami.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 12:21
@Lalelale píše:
se nedivím, že takový slint postuješ radši anonymně.
Nehledě na to, že naše babičky si opravdu s dětmi nehrály, nechodily na kafíčka, do dětských center plavat atd. 
A hlavně starší děti se automaticky staraly o ty mladší. Ditě se narodilo, ženská šla na pole a nazdar.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 12:28
Taky jsem takovej chaotik a rozevlátej bohém, doma dlouho bordel jak v tanku a úklid strašák na x hodin. Pomohlo - kompletní rekonstrukce bytu 
cíleně jsme ho navrhli tak, aby se nám uklízel co nejlíp. Hodně přehledných úložných prostorů, při stěhování vytřídit a vyhodit věci (taková přirozená selekce proběhla tím, že spoustu věcí co jsme nestěhovali s sebou, jsme uskladnili do sklepa, a to, co jsme odtud po nastěhování už nevytáhli, přijde vyhodit), co nejmíň ozdobných serepetiček - ne holobyt, ale jenom věci se skutečnou emoční hodnotou, aktuálně máme jen moji svatební kytici a kytičku co dostala dcera k 1. narozeninám - obojí je umělé od mámy. Na stěnách jen obrazy od tchána a jednu jedinou poličku (na té máme playstation ovladače a hry, aby to bylo po ruce). Tím jsme úspěšně eliminovali poklízení povalujících se krámů (na hračky to neplatí, ty si ale poklízí dcera večer před večerníčkem sama, protože ví, že jinak tu telku nezapneme ), zbytek je už jen setřít prach, vysát a vytřít a to s manželem zmákneme do hodiny, máme taky 3+1. Plus koupelna a záchod, to je rychlovka.
Co se vaření týká - vařím hodně věci „v jednom hrnci“, nejčastěji itálii a asii, co nevyžadují dlouhé vaření. Nakrájím si tofu/maso/prostě základní potravinu, namarinuju na půl hodinky, mezitím nakrájím zeleninu a dám vařit nudle/rýži. Opeču tu základní potravinu, přihodím zeleninu, zprudka orestuju, přihodím nudle/rýži, ochutím a hotovo. Nebo zeleninové polívky, rizota, ale pořád je to stejný princip, rychlovky s minimem špinavého nádobí. Udělám toho vždycky na dva dny.
No a organizace času s dítětem - vstát, ranní hygiena, snídaně, volnej program, večerní hygiena a rituály, spát
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 12:32
@Anonymní píše:
Zvláštní jak se doba mění. Naše babicky měly vedle děti a domácnosti ještě statky a dobytek. Vše stihaly. Nam pohaji nástroje a stroje. Stejně nestíháme.
Moje babička a ani prababička statek neměly. Obě gruntovaly jako šílené, dokud jim tělo dovolovalo. Prababi mívala migrény a babi bolesti zad, co si ji pamatuju. Takže tak. Vysmýčeno, navařeno a napečeno bylo samozřejmě vždy. Ale nehrály si s dětmi. Ty se musely zabavit od určitého věku samy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 12:48
Jo a co se vaření týká, tak to zase tak neprožívám. Na mateřské jsem na jídlo chodila a i teď většinou v sobotu jíme venku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 14:11
Díky moc všem za reakce! 
Já vím, že u mě je hlavní potíž, že mám spoustu věcí, které právě nemají to svoje místo, tak se tak po různu přemísťují a povalují a pak to na pohled působí chaoticky. Na dítě se vymlouvat nemůžu, měla jsem to tak vždy. S dítětem je to paradoxně o něco lepší.
Já když uklidím takový ten základ - vysát, vytřít, koupelna a wc, tak to bohužel uklizeně právě kvůli těm věcem všude různě stejně nevypadá.
Navíc mám v sobě takovou kombinaci chaotika/bohéma/lenocha a vnitřního perfekcionisty. Když něco začnu třídit, uklízet, tak se zasekám na detailech. Nedokážu jít po tom podstatném, přeskakuju. Nakonec se tim zahltim, vyčerpám a zůstane to nedodělané.
A právě mám problém vyhazovat věci. Často si představuju, že to budu v budoucnu potřebovat nebo mi to je líto vyhodit a snažim se to udat, jenže většinou jsou dnes lidi tak přehlcený věcma, že to nikdo nechce.
Třeba teď máme zrovna problém s konferenčním stolkem. Je skleněnej. Malej se za něj začíná přitahovat, což nám přijde nebezpečný, protože má ostrý hrany. Obecně je prostě pro takhle malý dítě nepraktickej. Partner by ho nejradši odvezl do sběrného dvora. Mně je to ale líto, protože až na pár menších škrábanců vypadá téměř nově. No tak nám tu stojí a já se ho snažím marně udat klidně za odvoz. A to je jen příklad. Takhle to mám se spoustou věcí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 14:33
@Lalelale Teda, o Marii Kondo jsem nikdy neslyšela. Zajímavý tip! 
A jak to funguje na tom netflixu, to jsi se zapsala na jeden měsíc zdarma a pak odhlásila?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 14:38
Jo, ještě mě brzdí a způsobuje ještě větší chaos takovej můj vnitřní pocit, že bych měla dělat něco jinýho, než v ten daný moment právě dělám. Např. jsme s malym doma a hrajeme si a já si říkám, že bychom vlastně měli být venku na vzduchu a ne zavření doma a naopak, když jsem venku, myslim na to, že bych měla být doma a právě uklízet nebo něco dělat. Takže pak přebíhám z jedný činnosti ke druhý.
Měla jsem to tak i ve škole. Nedokázala jsem se rozhodnout, co se zrovna učit, protože když už jsem se začala učit na nějaký předmět, měla jsem pocit, že mi utíká nějakej jinej předmět a měla bych se učit ten. A nakonec to často dopadlo tak, že jsem se prostě nedokázala rozhodnout, nějak to zorganizovat, určit si priority a jít po tom hlavním, takže jsem se neučila třeba nic a všecho mi utíkala. I s tímhle přístupem se mi podařilo nakonec sice udělat vš, abych tu nebyla za úplnýho neschopnýho mamlasa ale je fakt, že byla vyloženě jednoduchá a nevyžadovala moc přípravy. Taky z toho teď nemám žádnej dobrej pocit zadostiučinění, že bych něco zvládla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lalelale
21.1.19 14:43
@Nicky B píše:
@Lalelale Teda, o Marii Kondo jsem nikdy neslyšela. Zajímavý tip!
Jj měsíc je zdarma, ale já si subscription nakonec nechala, je tam víc věcí, na které se dívám, a chtějí i docela malé peníze. Pokud po měsíci už účet nechceš, odhlásit se můžeš
- Citovat
- Upravit
alli_li
21.1.19 15:22
Doma mám naklizeno - ale ja jsem lehce ujetá na úklid - je to dané nejspíš tím, že jsem vyrůstala v „bordelu a chaosu“, takže jsem se zařekla, že tohle doma mít nebudu.
Kazdopádně pro mě je prioritní, aby mi v úklidu nikdo nepomáhal, protože každý uklízí jinak a pořád tím vzniká chaos. Velký úklid dělám 1 za 14 dní (vč.odtažení skříněk apod), dělám to systematický do zadních pokojů až do obýváků a kuchyně. Vždy důkladně uklidim 1 pokoj, než se přesunu do dalšího. Nesnášim to rádoby uklízení a pobíhání z místnosti do místnosti. Většinou tento úklid dělám v neděli zabere cca 2hodky a pohoda.
Pak už dělám jen průběžný denní úklid v průběhu dne - máme 3 děti a jsou již naučený nedělat bordel případně ho po sobě uklidit.
Ale toto jsem dělala i když jsem měla děti malý - jsou hezky po roce po sobě (věk 8,7,6) takže sranda byla, ale pořád odpo chodily spát, takže čas na úklid byl.
Co je pro mě nejdůležitější je neuklízet večer - to je můj čas pro sebe a manžela a ne pro hadr.
Klidně si napiš měsíčník úklidu - co se dělá denně (vytření, prach .....), týdně (mytí vany, výměna ručníku …), měsíčně (okna .....) a pak si to pokaždé odškrtnou…a také velký úklid mít naplánovaný na stejný den v určitým termínu. Jakmile si člověk na to zvykle přejde to do automatiky…
A také nejdůležitější je mít co nejmíň nabýtku a tech cetek okolo . Stačí mi 1 výstavná polička a už z ní umírám a být nemilosrdná ve vyhazování věcí u kterých si člověk řekne :„to by se ještě mohlo hodit“…
Pravda, že vařim teď už jen o víkendech - večeře máme studené. Když jsem ale byla na mateřské vařila jsem tak, aby třeba jídlo bylo na 2 dny.
- Citovat
- Upravit
21.1.19 16:07
@alli_li píše:
Doma mám naklizeno - ale ja jsem lehce ujetá na úklid - je to dané nejspíš tím, že jsem vyrůstala v „bordelu a chaosu“, takže jsem se zařekla, že tohle doma mít nebudu.
Já jsem naopak vyrůstala v domácnosti, kde byl úklid alfou i omegou a zařekla jsem se, že tohle pro svoje dítě nechci. Soboty byly vyhrazeny uklízení, samý stres, nervy, žádný odpočinek, vynervovaná a věčně nespokojená mamka. Cokoliv jsem udělala, hned vztek, že dělám bordel.
Mno, neříkám, že se taky jako máma nerozčílím, ale snažím se krotit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 20:39
@Rhoda
Checht. Působíš na mě jako mé druhé já, jak se tak popisuješ .
Jen mě teda ta Terapie Domova pomohla docela. Začínala jsem s FlyLady, teď co malej hůř spí a mám půlúvazek, preferuju spíš zóny.
Ale mě to pomohlo.
Kousla jsem se a vypla jsem vnitřního kritika „ale teď bych měla dělat tohle a tohle“. prostě jsem se držela rozpisu z webu (samzořejmě upraveném na můj byt a moje podmínky).
ZKus začít těmi jejich baby steps, to tě do toho docela dostane.
No a jinak, docela intenzivně jsem dělala tu debordelizaci, taky neradavyhazuju, ale aspoň jsem většinu věcí vytřídila, rozdělila do krabic a narvala do sklepa (to dělám doteď, manžel dost nadává, že už to není kam dávat ).
Máme taky 3+1, já a manžel, batole (11m) a přes víkend dva puberťáci, musí se to zvládnout.
Systém mi pomáhá, i když už si to upravuju dle svého.
Co se týče denního režimu, mám to trošku komplikovanější kvůli práci.
Tak třeba dnes.
Vstala jsem v šest, ranní hygiena, chvíli zmátoření se, rychlá snídaně, v půl sedmý se vzbudil malej (dobrá noc, jinak je to 4-5). Obstarání dítěte, vyndání myčky, (malej asistoval), pak vstává manžel, krafání a blbnutí s miminem, u toho jsem povlékla postele a dala prát pračku. Pak jsem uklidila ložnici (pondělí, zónový úklid), tj. poklidit rozbordelené věci). utřít prach, ustlat, vyluxovat, vytřít. Jako debrodelizační úkol jsem přerovnala ve skřini polici s ručníky a proházela/porovnala věci ve skříni na ramínkách). Pak malému svačinu, sobě taky, flákání se.
Pak jsem uvařila malému příkrm, ohřála si jídlo ze soboty (jo, vařím na hodně dnů, s pubošema se blbě odhaduje, kolik toho zbyde).
Naplnit a pustit myčku. Posbírat hračky do hracího pytle, sklidit věci z podlahy, pustit robo vysavač na společný prostor (předsíň, kuchyň, obývák).
Pak práce (cca 5,5 hod i s cestou).
Po návratu flákání se a blbnutí s miminem, večeře pro mě i pro něj a jako bonus část kuchyně vydrhnutá dočista do čista (minulý týden jsem nestihla tak důkladně, tak si nadělávám 
).
Jinak vařím na víc dnů, vyjde to i levněji. Když nestihnu něco se seznamu, nevadí, dodělám jiný den, nebo to holt nechám na další rotaci… zezačátku jsem nestíhala vše, protože jsme msuela hodně debordelizovat a přesouvat věci sem a tam… tak jsem udělala, co jsem zvládla a další týdenbyl lepší a lepší…
No a o víkendu zapojuju puboše, ale nic moc, docela na to kašlou a nebo tu radši nejsou… nechci po nic žádný drama, v pdostatě jej jejich pokoj nějak udržet (přes týden je tam malý, pomoct mi s vařením, vynýst koše a tak…
Ale krásný an tom systému je, že to fakt docela funguje a máš volnější. Z většiny věcí dělám blbiny s dítětem, pustím si hudbu, zpívám a tancuju a malej se mnou. Jen vytírání a luxování je většinou v postýlce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 21:33
@Lara Farseer Díky za napsání! To je milý, že to má někdo podobně a zároveň, že se ti podařilo dostat to pod kontrolu 
Mně by to zas tak nevadilo, že to tak mám, když bych díky tomu chaosu neztrácela podle mě dost času. Například když se někam vypravujem, stačí na procházku, nic velkýho, tak mi zabere docela čas, než posbírám všechny věci, o kterých si myslim, že je budem potřebovat. A bohužel mám vždycky pocit, že potřebujem věcí hodně, jsem takovej sběrač, pobíhám zmateně po bytě a náhodně sbírám věci, který bych venku mohla potřebovat, kdyby náhodou něco… zásoby jídla, plín, převlečení, hraček, samozřejmě dudlíky, kompas, plynovou masku atd. No, takže to je vždycky na dlouho prostě a tím ztrácím čas. Často když se nám konečně podaří vyrazit, mám pocit, že jsem doma zapomněla hlavu
Jinak klobouk dolů, co všechno podle popisu za den stihneš. To si absolutně nedovedu představit. Ale namotivovala jsi mě k tomu víc se začíst do té Terapie domova, takže děkuju. Třeba to trochu zabere i u mě. Moc bych si přála získat tou systematičností víc času a i klidu v tom smyslu, že když něco dělám, tak nemusim myslet na to, že bych měla dělat něco jiného. Tím mi strašně utíká čas. Dny se mi jen tak míhají a mě to mrzí, protože mám pocit, že tím životem hrozně rychle pádím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
