Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Neshodneme se na výchově
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
AngelinaBalerina
12.3.10 13:49
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.10.10 15:27
Ahoj,
měla jsem doma něco podobného - všechno špatně, neustálá kritika, ale všechno bylo na mně… časté hádky (jinak jsem spíš klidné povahy) - nechtěla jsem si to nechat pořád líbit, nic ale nepomohlo. Byli jsme spolu 14 let, paradoxně jsme se měli rádi, ale to soužití mě ničilo, byla jsem i dost nemocná.. Rozvedla jsem se, mám nového manžela, s malou si krásně rozuměj, malá vidí, jak se k sobě hezky chováme, jde to bez hádek, bez neustálého kritizování, jsem ráda, že nevyrůstá v tak najpatém, nervním prostředí - bála bych se, že to na ni nechá velké následky. Je pravda, že rozvod pro děti určitě není dobrý, ale uklidňuje mě, že to bylo jen krátké období a teď už je klid a vyrůstá v klidném, mírném prostředí, plném lásky, úsměvů …
Rozvod by měl být asi to poslední řešení, ale ex se nedokázal změnit a já už neměla sílu …
nepřihlášená Edi
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.7.14 15:40
Zdravím, obnovuji diskusi.
S manželem se neshodneme na výchově. Máme 27m holčičku a musím říct, že je dost šikovná a myšlení a se vším je dopředu od svých vrstevníků. Od mala se ji věnuji a tak nějak ji vychovávám spíš já, proč, je už na jiné téma. Jak by jste řešili např toto. Dcerka už je bez plen, ale čůrání ji hlídám já, sama řekne až když čůrá. Když se počůrá, já k ni přijdu dám ji nočník a posadím ji s tím ať se dočůrá. když se ji už nic nepovede, tak ji řeknu, že se čůrá do nočníku a né na zem, ať si příště řekne. Setřu to, převleču ji a jede se dál. Když se to stane a manžel a je u toho, za prvé k ní běží, takže malá se lekne, pak ji začne vyslikat a u toho nadává - to se nedělá, si prase, máš čůrat do nočníku, nadává ji, že do toho počůraného stoupne, protože místo aby ji posadil na nočník tak ji nadává a ona mu chce utéct ( mně neutíká, protože ji to říkám v klidu a nenadávám ji ), ona začne brečet, uteče mu a je to všude, manžel začne znovu nadávat, že to všude roznesla atd. prostě z toho dělá horor. Nebo teď všude rozsvěcuje (rožíná) světla, já přijdu chytnu ji za ruku a chci po ni, aby zhasla. Vysvětlím ji, že je světla dost, že až bude tma, může rozsvítit. A s manželem, opět nadávky to se nedělá, proč to děláš, zlobíš… Já nevím, je moc hodná a skoro nezlobí, jen prostě zkouší, já jsem na ni moc pyšná a moc mi vadí, že je na ni takový. Říkal jsem mu, ať je na ni hodnější, že třeba s tím počůráváním z něj má strach, že ji to můsí v klidu vysvětlovat, jinak se taky může seknout a začít se počůrávat úplně. Nebo když udělá něco jiného, nejdřív vysvětlit, než hned nadávat. On prý bude vychovávat takhle, protože tak se to má. Jak říkám, je moc hodná, pomáhá mi. nevím, co mu mám říct, vždycky se pohádáme
- Citovat
- Upravit
24.7.14 15:48
Podle mého je tvůj přístup k dceři správný - přístup tvého manžela nesprávný a nic tím nedocílí, dcera se ho bude pouze bát 
. Ale těžko mu asi něco vysvětlíš, když on si stojí za svým a jeho způsob výchovy se m zdá správný. Zřejmě tento model fungoval u nich doma. Nevím, ale každý rozumný člověk snad musí pochopit, že křikem se nic nevyřeší, natož u tak malého dítěte. Jen aby ještě nedošlo na fyzické tresty 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.7.14 15:56
@BAZÁREK ANGIE Jo on taky argumentuje tím, že u nich to tak bylo a on je přeci vychvaný dobře. Už se ho bojí 
, nenechá se od nej ani na ten nočník posadit. fyzické tresty naštěstí jen v rozumné míře i když někdy to bylo taky zbytečny, protože se to dalo vyřešit v klidu. Já plácnu až když napomínám snad po desátý, ale stejně se tomu vyhýbám
- Citovat
- Upravit
24.7.14 15:59
Bych to při nejbližší příležitosti oplatila stejnou mincí. Počkej až třeba rozlije kafe! Dořvala bych ho jak koně, ať si uvědomí, jak se to dítě musí cítit…
Jinak nevím, u nás řvu já, manžel je vůči dceři kliďas. Ale za počůrání se teda nenadává.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.14 16:08
Šikovná princezna 
Myslím, že tvůj manžel by neměl být otcem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
24.7.14 16:19
Je mi špatně z toho chlapa, jen to čtu. Jen v ní vypěstuje odpor a ona se ho bude bát. Pak ti manžel řekne, že ji navádíš, protože ji by to nenapadlo. Takhle se možná vychovává pes a ne dítě. On sám si ze svého dětství houby pamatuje a pokud je to pravda, tak se on opravdu nemá čím chlubit. Zapojila bych jeho matku do problému - jestli je s ní tedy řeč.
- Citovat
- Upravit
24.7.14 16:20
U nás je to podobné. Na tohle mi teda manžel říká „to jsou ty tvoje moderní výchovný metody“ - podle nálady, někdy ze srandy, někdy naštvaně. Mě mnohem spíš štve, že je ve výchově nekonzistentní on sám a jedná podle mě pro dít naprosto nevyzpytatelně. Co se týče toho nočníku - je někdy schopnej udělat kolem toho divadlo, podobně jak výše popsáno a někdy, i když tuší, že malej kaká, se na to vykašle a nechá ho to hodit do plíny (pokud ji má), protože má nco hrozně důležitýho na práci zrovna 
Protože malej je obvykle při kakání hrozně hodnej a nenápadnej a dá pokoj, neleze po skříních, ani nerozsvcí, ani nevypíná PC 
A pak jenom když už má čas ho vezme přebalit a nezapomene mu znechucen připomenout, že je prase a že se to do plíny nedělá (opět podle nálady buď jakože sranda, nebo mrzutě a protivně)..
Neříkám, že já jsem nějaká supermatka, taky mě někdy vytočí, když se malej pokadí a pak do toho šlápne a roznese to.. Ale snažím se mu pokaždý v klidu ukazovat nočník, aby pochopil souvislosti.. Ale kdyby šlo jenom o nočník, že jo 
Ovšem domluva v tomhle s chlapem těžká. Většinou mě nechá dělat, jak uznám za vhodné, sám se do toho obvykle moc neplete, někdy mě i podpoří. Ale jak je malej třeba zlobivější, tak hrozně rychle vybuchne
Zase na druhou stranu vím, že by mu neublížil a ani ho nějak hnusně neponižoval.. To jsem asi před rokem v létě viděla ve městě. Byl tam chlap s ještě malou holčičkou na lavičce (mohly jí být tak dva roky) a koupil jí točenou (!) zmrzlinu a hrozně se divil, že jí to všude teče a kape. Jako on jí normálně nadával.. Ale to byla slova.. A cílená na ní, žádné obecné „do pdele“, ale vyloženě „ty kuvo, podívej jak ti to teče, jsi prase, lízej to pořádně do pí*e“.. No já zírala, pak jí začal plácat po rukách a řval ještě víc No jako nechápala jsem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.14 16:22
My s manželem už se teď domlouváme, jak se budeme snažit dítě vychovat. Nemyslím si, že je to předčasné, v tomhle se prostě dva musí shodnout. Jinak to prostě nejde. Vy jste si neřekli, jak to bude, ještě než jste se začli vůbec snažit o dítě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.14 16:36
@Halibar No problém je v tom, že před tím nežř máš dítě si soustu situací prostě neumíš ani představit 
Jde o drobnosti, nuance.. Celkově můžeš být ds chlapem na úplně stejné vlně, ale různé menší situace vždycky logicky budete řešit rozdílně. Ono to není vždy na škodu 
Je dobré mít nějakou rámcovou představu, na druhou stranu, každé dítě je jiné a každá výchova konkrétného dítěte je nakonec jeden takový velký experiment..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Anonymní
24.7.14 16:50
@dendule4 Jo to jsem zkoušela a na to mi odvětil, že on je vychovanej, tak ne něj řvát nemusím
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.7.14 16:53
@Halibar Jo tak nějak obecně se zdálo, že se shodneme. jsme oba proti fyz. trestům, na tom jsme se shodli, ale nenapadlo mě toto, jako jsou nadávky. Mrzí mě, že jsem ji z 99% vychovala sama, on nemá bohužel žádný podíl a teď najadnou jako by si uvědomil, že nic nedělal nebo že o něco přišel či co a dělá to bohužel takhle. I když vidí jaké to má následky ( že se ho bojí ) háže vinnu na mě nebo že mu to dcerka dělí schválně .
- Citovat
- Upravit
24.7.14 17:01
A manžel nevidí, že tvoje metody mají větší úspěch, minimálně v tom, že si do toho nestoupe a není to pak roznesené všude? Samozřejmě víc důležitější je to, že dcerka je míň ve stresu, ale tenhle argument ti předpokládám úplně zignoruje, podle toho jak se k ní chová. A jestli je to ten typ, co má prostě pravdu, i když jí nemá, tak se obávám, že ho nikdy nepřesvědčíš, že to možná nedělá úplně ideálně…
Ale pokud je přístupný nějakému rozhovoru, tak bych se mu snažila vysvětlit, proč vychovávám zrovna takhle, případně bych se ptala, jaký přínos jeho metody pro dceru mají. Považuje za přínos to, že se ho bude bát? Považuje za přínos to, že se ho taky naučí nazývat prasetem, když třeba něco rozlije? Taky bych měla teda pocit, že úplně nejlíp vychovaný není, když má potřebu vychovávat řvaním (chápu, že to člověku ujede, ale brát to jako nějakou metodu je teda podivný), ale pak by asi rozhovor skončil…
A kdyby moje snahy si promluvit ignoroval nebo na mě zbytečně vyjížděl, tak bych asi zkusila co psala @dendule4 a taky bych mu ukázala, jak se asi dcera cítí. Jenže, pochopil by to tvůj manžel, nebo by jsi spíš byla za blbou hysterku?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
ahoj, podle mě máš nárok si taky odpočinout a já si myslím, že dítě by si mělo umět pohrát i samo a pokud jí učíš samostatnosti tak to ti jedině chválím a nenechala bych se až tak manželem peskovat jen protože on vydělává. Přesto si ale myslím, že nejlepší je dát dítě do školky, alespoň na dopoledne. Jde o to, že je v kontaktu s vrstevníkama, podle mě to ty děti potřebují.