Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše: Více
Mě přijde, že jsi celkové nespokojená. Vždy prázdniny jsou o čase stráveném společně
. Možností je teď spousta. A troufám si říct, že některé kroužky jedou i v létě. Může chodit někam mezi děti. Na plavání třeba, atletiku. Jak jako nudit? Nemusíš předci sedět každý den doma. Hrady, zámky, festivaly, herny, kina, divadla, tábory, koupaliště, biotopy… Nejspíš všechno bude nuda, co?
Já se na jednu stranu moc těším na prázdniny. Odpadnou mi starosti kolem školy. Na druhou už v srpnu také tlačím čas, protože vypadnutí z režimu dělá synovi problém a nejsem schopná o volno režim udržet, jako ve školním roce. Syn prázdniny miluje. Já ho tedy letos na tábor posílám. Také jsem na něj zvědavá, ale není jiná možnost možnost. Dva měsíce jsou pro nás dlouhé na nějaké zabavování a hlavně hodně kamarádů pryč. Každopádně u nás pak i často někdo je. Někdo hlídání vrátí, což je fajn, někdo ne. Ale nesetkala jsem se s tím, že by měl někdo problém dát k nám dítě, že čekám, že další bude na řadě on
Sice ten tvůj příspěvek zní spíš jako provokace, ale přiznám se, že letošních prázdnin se taky děsím.
Mám neunavitelnou 3,5letou holku, která vyžaduje opravdu hodně podnětů. Školka bude skoro celé prázdniny zavřená. Příměstský je u nás až od 4 let. Těšila jsem se, že hodně času strávíme u vody, bohužel už teď je u nás zákaz koupání. Takže to budou dlouhé prázdniny. I po víkendu jsem vyšťavená jako citron. A to jsem dost tvořivá a kreativní, vyrábíme spolu (v rámci možností) vaříme spolu, pečeme spolu, cvičíme spolu, staráme se o kytky, ale mám pocit, že už jsme všechno dělaly stokrát ![]()
Tak dáváš ji jistý vzor.
Cítí z tebe a celých prázdnin despekt.
Myslíš, že jsi jediná na světě, která někam vozí dítě? Která se stará o dítě?
Ani se neptám, co dělá přes rok.
Ono poměrně dost kroužků, které jsou přes rok pořádaji v létě příměstské tábory, děti se znají, takže se většina těší a cena bývá snesitelná.
Dcera má snad i otce, takže se může realizovat.
To jak popisuješ váš společně nadcházejí týden u moře je vskutku rovněž inspirativní.
Chtěla jsi dítě, máš dítě, starej se o dítě, vytvářej jí podněty.
Dcera se chová tak, jak jsi ji ty sama naučila ![]()
Takže ne, nemáme to stejně, neznám to a je dost smutné číst co píšeš.
Jsi nespokojená sama se sebou a svým bytím a ještě to přenášíš na dceru.
Nemám stejny názor, naopak se těším, ze nebudou ukoly, shon kolem vození na trénink, ze nemusím dite zahánět včas do postele atd. Naše dcera má tedy víc aktivit, má dva příměstské tábory a jedno soustředění, dovolená, babicky taky trochu funguji. U nás tedy přes prázdniny probiha i navštěvování s kamaradkama. Pokud mas dceru extrovertni je potřeba zajistit vyžití, více táborů aspoň příměstských, odpoledne koupaliště, nebo kolo, brusle, prochazka na zmrzlinu..
Měla jsem vždy ráda a mám ráda prázdniny. Vlastně celkově léto. Už máme seznam letních kin, kde budeme jezdit. To je naše velmi oblíbené. Prvně jsme jeli, když se dávala premiéra Coco. Pak jsou nějaké slavnosti, hody všude okolo, kolotoče atd.
Ty je nemáš asi ráda, protože toho máš všeho moc. Je to opravdu smutné čtení.
Na prázdiny se těším, nebudeme muset vstávat, nebudu muset hlídat učení a nutit syna do učení a učit se s ním
. Syn už je velký, takže doma sám zvládá, budeme mít dvě dovolené, jeden tábor, možná ještě jeden příměstský a do toho určitě nějaké výlety, koupání, babičky a kamarádi.
Co se zeptat dcery, jak by si to představovala?
Jinak hedinacek bez kamarádů, to je tezky, no…my treba jezdily s kamaradkama, co sme mely stejne stare deti, spolecne, jednou na chatu k nim, podruhé k nam, potreti treba na pridlouzeny vikend pod stan. Pokud bych potrebovala vykryt dva mesice sama, myslela bych na to uz v průběhu roku a ditko nalakala na nějaký krouzek, kde se delaji letní prázdninová soustredeni nebo tabory (skoro každý sportovni klub, skauti atp).
O tabore bych mnoho nediskutovala, jen s vyberem bych se s dcerou poradila (treba at da tip nekoho ze skoly, muzou jet spolužačky společně).
Syn jede letos na dvoutýdenní se skautama, sam ukecal me i tatu na týdenní „herní“, pak tyden s tatou na vodě, tyden se mnou na mistni prehrade nebo na chate u znamych, v září jedem do Turecka. No a prazdiny jsou v čoudeli
![]()
Ve zbylych dnech mezi bude doma, to ho klidně tech par dni necham valet na playstationu, nebo kdyz bude hezky, může s kamaradama na bazen (letos prvně, je mu 12, v zime uz byli parkrat v uzavřeném, přežili
). Zaukoluju ho akorat at s necim pomuze, umýt nádobí, nebo vytrit občas.
Kdyz obcas rekne, ze se nudí, reknu mu, se smichem, ze nedopsany pracovní sesity z cestiny nebo anglictiny jsou v polici, jestli neví coby. No vždycky si zabavu nasel. Jako osmilety i ted jako dvanáctiletý
![]()
Jen doplnim, ze to chce planovat v prubehu roku, ne si tri dny před prázdninami zacit stýskat.
A já ti částečně rozumím. Já jako malá taky moc prázdniny nemusela. Moje děti jsou ještě malé, tak zatimto nemusím tolik řešit. V sedmi letech jsem byla na jednom táboře a dva týdny s našima na dovolené. Zbytek nuda doma. Postupně jsem jezdívala na až tři tábory, když mi bylo osm, byli jsme s našimi napsoledy na dovolené, pak už nikdy nebyly peníze. Nejhorší prázdniny byly, když mi bylo 13. To jsem seděla měsíc doma, ukrutná nuda, fakt hodně smutno mi tehdy bylo. U nás na vesnici žádný vrstevnik, internet nebyl, mobil bez kreditu, doprava so města velmi omezená. Tý jo, to doufám moje děti snad nebudou muset zažívat.
Na tvém místě - pošli dceru na tábor. Klidně dva. Ať to alespoň trochu uteče. To budeš pracovat na HO, nebo kdo ji bude hlídat?
A nám v práci kňučí jeden klučina, že byl donucen, aby šel na tři tábory. On by chtěl být raději sám doma. Je to kamarád syna. Tak si představoval, že spolu budou venku, na kole někde, na skate parku, u nás za psem atd. V srpnu to vyjde.
Tři týdny, to víš, že jo. Zkus říct nějakýmu školnímu dítěti, že by mělo v srpnu v tom hicu sedět ve třídě a učit se, protože nejsi schopná vystoupit z bloumání životem od ničeho k ničemu a nutíš do toho i svou dceru. To bude to děťátko určitě radostí celý naštorc.
Dcera je cela po tobe - jakmile ji nekdo neorganizuje zivot, tak nevi co si sama se sebou pocit, stejne jako ty. Jste nesamostatne.
Jednou budes asi stejna jak nekteri bud. duchodci, kteri se toho byt v duchodu vlastne boji - protoze bude jen na nich co budou delat, nikdo jim to nebude rikat a to je pro ne desive pomysleni. ![]()