Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Radu nemam, u nas to trvalo rok a pul, ale byla jsem mlada, tak jsem nejak zvladla fungovat, i kdyz jsem kolikrat fakt padala na hubu… pak jsme se prestehovali, dite se vecer nadlablo kase (tenkrat se to tak delalo) a dala jsem ho spat do jeho pokojicku a zavrela dvere. kdyz jsme se nerusili, tak jsme spali vsichni. kdyz potrebovalo, umelo vylezt z postylky a prijit
Osobní zkušenost nemám, ale kamarádka to mela s malou stejně jak pises, zkoušela vše a nic nezabralo, tak ji nechala jednu noc vyplakat a byl pokoj. Jen nevím, jestli bych na tohle mela srdce ![]()
V životě nás potkávají různé velmi těžké situace. Co takhle se s tím smířit a přijmout to? Co nejvíc se přizpůsobit, spát už od osmi, brzo ráno poprosit třeba tatínka, rozdělit si noční službu.
My tohle měli u prvního mimi a bylo to bříškem, netrávil mléko. S druhým už jsem spala v posteli a teď se má narodit třetí, tak uvidíme.
Držím pěsti ☺️️
Uklizet a varit s ditetem v ergonomicken nositku nebo satku. UM bych kvuli spani nedavala - spi dele, protoze se UM hur travi, to mluvi samo za sebe, muze mit pak bolesti bricha. Dat si dite do postele, kojit v polospanku svem i jeho, mit vse tak blizko, ze se nemusi vstavat ani kvuli prebaleni. Kdyz spi dite, jit si lehnout a nekmitat po kuchyni.
Zavinovani zvysuje riziko SIDS, krom jinych potizi (napr. ze skodi kyclim).
@Micilin píše:
Osobní zkušenost nemám, ale kamarádka to mela s malou stejně jak pises, zkoušela vše a nic nezabralo, tak ji nechala jednu noc vyplakat a byl pokoj. Jen nevím, jestli bych na tohle mela srdce
Ano, dite to vzdalo a usoudilo, ze matka mu na pomoc neprijde, tj. nema smysl ji volat.
Měla jsem to samé, člověk se musí přizpůsobit protože na to nic nepomůže a každé dítě je jiné. Já už jsem 8mesicu nespala víc jak dvě hodiny v kuse, už mě to strašně zmaha.dnes jsem se zrovna o tom bavila s manzelem že by to bylo třeba jiné kdyby nám bylo o 10 let míň ale kdo ví…zrovna má dovolenou tak pro mě udělal to že tři noci zůstal s klukem v pokojíčku
No byla to paráda strašně mě to pomohlo
..nám se to začíná trochu lepsit jinak to spani do 4mesicu bylo šílené, málem jsem se složila teď už jsem se tak nějak smířila a čekám až se to zlomí. ![]()
A kde malá spí? Je u tebe v posteli? Já měla dvojčata na prsu taky skoro nonstop, ale měla jsem je u sebe v posteli a jen se převalovala z boku na bok, kdo se zrovna chtěl kojit. Bylo to mnohem pohodlnější než dávat stále znova zpět do postýlky.
Ten úklid a vaření večer je nutné? Vyprdni se na to a jdi si lehnout už s ní ![]()
Nechávat 2,5 měsíční miminko vyřvat…to ani nekomentuju ![]()
S tím vyrvanim jsem si koukam dovolila hodně
Nejsem toho zastánce, ani jsem to u syna nikdy nepraktikovala, ale zajímavé bylo u te kamarádky to, ze po te jedné prorvane noci se už pak ty další holčička prostě nebudila a byl klid.
@Micilin A co je na tom zajímavého? Je to u této brutální metody poměrně běžné, max 2 nebo 3 prořvané noci.
Přijde mi na tom zajímavé, ze pak to dítě najednou klidně spí, když předtím to byl vyloženě horor a nepomahalo vůbec nic. A po jedné noci je miminko klidne, spokojene a hezky spinka.
Hlavní je, aby máma byla v pořádku, pak je i dítě. I my byli zoufalí, tak jsme zkusili bílý šum, ten pomohl trochu, vyřvání vůbec, až pak u mě bezmléčná dieta a u malého samo taky. Nějaký důvod to mít bude…
@Micilin Já bych neřekla, že je klidné a spokojené, ale že pochopilo, že mu nikdo nepomůže a tak to prostě vzdá. A roste z něj budoucí úzkostlivá nervóza.
@LilyJane píše:
@Micilin Já bych neřekla, že je klidné a spokojené, ale že pochopilo, že mu nikdo nepomůže a tak to prostě vzdá. A roste z něj budoucí úzkostlivá nervóza.
Je to možné, i když pochybuji, ze by vyrostla uzkostliva nervoza po jedné noci. Přijde mi lepší, když se matka i dítě vyspí ![]()
@Si_Si20 zmierila som sa s tým, až na to, že zaspáva o jedenástej večer. Deficit energie doháňam sladkosťami. Dcéra má tiež 2,5 mesiaca a nespí od narodenia. Ak spí 3 hodiny vkuse v noci, som šťastná. (To začalo až pred 2 týždňami)
@Micilin To bylo trošku nadsazené
Ale většinou pokud už rodiče sáhnou k tak radikálním krokům a vyjdou jim, tak k nim příště sáhnou zase. A pro to dítě to opravdu znamená to, že když se nikoho nedořve, tak to prostě vzdá, než aby se zalklo. I když některé děcka mám pocit, že by se radši zalkly než ztichly ![]()
No a dlouhodobě to pak může na děcku nechat špatnou stopu. Ale jako vůbec se některým rodičům nedivím. Sama už jsem nad tím párkrát uvažovala, ale prostě to nedokážu.