Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
NEspavé uřvané batole
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
23.2.11 10:39
NEspavé uřvané batole
Ahoj všem, zakládala jsem zde už několik témat, ale teď se na Vás obracím s poslední sílou, už opravdu nevím co si počít. Eliška má 19 měsíců s jejím spaním i vztekáním je to čím dál horší. Vztekání stylem, že třeba čteme knížku a ona mi ukazuje a říká zvířátka, z ničeho nic se strašně vztekne a začne se vztekat a já nevím co vůbec chce. Pak se na mě podívá a začne se smát. To takle dělává často. Třeba teď odešla do pokojíčku a najednou se vztekla kopla do hraček přiletěla a ječela, zastavila se začla se smát a zase začla řvát a to je tak pořád celý den dokola. Přes den spí po obědě kolem 40 minut. Večer chodí spinkat pravidelně, se stejnými rituály, usíná sama. Stejně se budí po 2-4 hodinách jak kdy řve jak tur a nepomůže nic. Byli jsme na vyšetřenich a nic jí není i na EEG. Ted v pondělí jsme byli znovu na neurologii dali jí nějaké kapky /rivotril/ na večer, první den odpadla, včera vůbec. Zkoušeli jsme už všechno, brát jí k sobě, pak jí nechat vykřičet, vyhovět jí ve všem co zrovna chtěla. To vše během roku, protože do těch 9 měsíců jsme jí brali jako malinkou na nějaké přeučování. Beru ji k nám, ale když jí tam vezmu, leze nám po hlavě dělá naschvály, ječí jak urvaná a chce ham, pak chce pít pak tatínka, pak maminku, pak babičku a furt dokola. Když jí vyhovím a udělám mlíko, tak se vztekne že ho nechce přitom ho před dvěma minutama chtěla. Včera i předevčírem se vzbudila v 22 hodin tak jsem jí přenesla k nám a hned usnula. Ale my jsme tam s ní ještě nebyli. Když jsme šli spát a lehli k ní začla zase šílet. Už si opravdu nevím rady. Snad chci slyšet, že je to normální, snad že to přejde. Jsem na pokraji sil, už nevím co dělat. Možná se chci jen vykecat. Prostě to pustit ven. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.2.11 10:48
Především Tě musím politovat, nemáš to jednoduché… 
Já jsem asi na tohle moc tvrdá a nevyhověla bych jí ve všem, když nevidíš žádnou změnu k lepšímu, naopak, byla bych tvrdší. nemyslím tím zlá, ale přísnější, nenechat si všechno líbit, pokud ječí, odejít z místnosti, nevšímat si jí. Spát by měla ve své postýlce bez výjimky, už je velká. Dát jí najevo, že Ty jsi ten, kdo rozhoduje. Jednoduše se to radí, hůř se to dělá. Malý mi dělá něco podobného, ale došli jsme do stádia, že když jsem si ho přestala při řevu všímat, tak si zakřičel a pak hned chtěl ke mě a pomazlit se. V noci se budí a co uděláš Ty? Chce napít, za vámi do postele nebo co chce? Asi bych ji z postele nevyhatovala, dala bych jí na dosah flašku s čajem a nic víc. noci se prostě spí, myslím, že to bude trvat dlouho, třeba týden, ale musí se naučit, že v noci nebude vymýšlet…hlavně Tě musí podpořit manžel, musíte být za jedno, držet spolu a dodržovat vše co si domluvíte oba.
Soucítím s Tebou, je to náročné, drž se. malá potřebuje mantinely a porozumění. To ale určitě víš, jen se chceš ujistit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.11 10:52
S manželem nebude problém podpoří mě, chodí domů až večer. Takže jsem na malou sama. Jenže nevím opravdu co dělat. Vyřvat jsme zkoušeli, nezabírá to. KDyž jí třeba nechám řvát a pak jí vytáhnu po dvou či třech hodinách, tak mě drží kolem krku dává mi pusinky a mazlí se. No a pak usne ale za hodinu se vzbudí a zase začíná vymýšlet. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.11 11:00
tak nenechat řvát jen tak, chodit po určitých intervalech, necháš ji plakat celou dobu a nejdeš tam a nebo jak to probíhá?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.11 11:04
Nám tohle v noci malá děla taky. Z čista jasna začne řvát a chce mně, tak tam musím přijít, vysmrkat jí, vyčůrat nebo tak a zase usne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.11 11:12
BaraH no jo, ale ona neusne, i kdybych jí snesla modré z nebe a řve a vymýšlí třeba dvě i tři hodinky v noci.
Jinak to dělám tak, že když se vzbudí jdu tam pohladím tiše mluvím uspím, odcházím, tak to dělám porád. Když se to opakuje třeba už po dvou minutách, nechám jí dvě minuty vztekat, ona nepláče že by jí něco bolelo, když tam příjdu okamžite zalehne a dělá že spí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.11 11:25
barah píše:
Já myslím, že vás zkouší… Že ona je tam pánem…
přesně tak, jak dlouho, kolik noci to takhle vydržíš? jen tam chodit třeba po 2, pak 5, pak 10min.? Kolik nocí jsi to zkoušela? Protože myslím, že po jedné nebo 2 nocích se to nezmění, to chce dělat dlouho, aby věděla, že opravdu neslevíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.11 11:26
Estvvila jsme zkoušeli už třikrát v 10 měsících pak v 13 měsících, vydrželi jsme týden a nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.11 11:41
já teda neporadim. Mě tohle teprv možná čeká. Ale chci ti napsat,že je mi tě fakt líto.máš doma pěknou dračici. Tak se drž
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.11 11:41
Normální tohle určitě není. Pravděpodobně má problém se zvládáním emocí - na tohle funguje fyzická aktivita ! A to opravdu hodně. Pak tam vidím vzdor - ale ten je většinou chybou rodičů - tak, jak na něj reagují, ve všem vyhoví, dítě přidává a přidává… Na tohle téma jsem tu napsala plno příspěvků. První syn měl první vzdor v roce a půl (a to dost šílený!), během měsíce jsme to odbourali. Je to velice obsáhlý problém a být tebou, zajdu k dětskému psychologovi.
Dále doporučuji nějakou knihu o spaní batolat.
Hodně štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.11 12:23
Pokud byla vyšetřená i na neurologii a je zdravá, rozhodně bych nevyhověla a v noci nedělala takovéhle opičky… Efekt evidentně stejně nemají a řekla bych, že situaci jenom zhoršují, protože malá z toho bude leda tak zmatená - jednou rodiče vyhoví, skáčou kolem ní, jen aby neplakala, a podruhé ji nechají dvě tři hodinky křičet… jednou ji přenesou do své postele, podruhé nechají v její… jednou si lehnou s ní, podruhé ne… pokaždé jinak.
Podle mne by dítě tohoto typu a tohoto temperamentu potřebovalo stálé a jednoznačné postupy, rituály, které se prostě nemění a přes které nejede vlak. Jasně vymezené hranice. A to nejen v noci - i ve dne, žádné velké změny denního režimu, usínání na jednom stálém místě, v určitou hodinu, atd. atd. Takovéto dítě mnohem víc než dítě klidné a přizpůsobivé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.11 12:34
Bohunko taky to tak má, vždy jsme praktikovali jednu věc několik měsíců, psala jsem že jsme to za rok zkoušeli vše možné. Problém je že mi neuroložka řekla, že matka která své dítě nechá ječet v postýlce by si neměla raději pořizovat děti, tak mi řekněte co mám dělat. Nad psychologem jsem tky uvažovala, ale myslím si, že je na to Eli ještě malá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.2.11 12:47
LadyRebeka píše:
Nad psychologem jsem tky uvažovala, ale myslím si, že je na to Eli ještě malá.
I s malými dětmi se dá pracovat…
Cílem společné návštěvy dětského psychologa je najít a vysvětlit rodičům důvod, proč se dítě chová, jak se chová – ať je ten důvod jakýkoli – a pak rodiče navést, jak s dítětem zacházet. Dobrý psycholog dokáže zjistit spoustu věcí jen z rozhovorů s rodiči, z jejich přesného popisu, jak tráví dny, jak probíhají noci, jaké výchovné zásady uznávají, krom toho bude pozorovat, jakým způsobem se rodiče k dítěti chovají, jak na něj reagují… Neopírá se o „výpověď“ dítěte… 
Jestli jste, jak píšeš, „vyzkoušeli všechno“, tak přece nemáš co ztratit.
A víš, z prohlášení neuroložky bych si opravdu hlavu nedělala - pokud to skutečně formulovala takto a nedopatřením jsi to nějak nevytrhla z kontextu, pak to není člověk na svém místě. To ať se na mne nikdo nezlobí - to je hláška hodná tchyně, nikoli neurologa. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
