Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Omlouvám se, že zakládám další téma, ale já jsem už tak unavená a v diskusích stejně nenacházím odpovědi..
Honzíkovi je 8 měsíců. Do nedávna byl plně kojený, teď už kojíme jen jednou denně a večer. No a pak v noci. Dovede v noci vstát i 12 krát. Já už fakt nemůžu, už ani nežiju, jen přežívám a děsím se další noci. Kolikrát přemýšlím jestli má smysl si lehat nebo mám počkat až se zas to zvíře moje probudí. ![]()
Přečetla jsem spoustu diskusí a vyzkoušela spoustu rad:
V noci to probíhá tak že se probudí- fňuká, pokud se nezvednu řve tak ho pochovám usíná-položím a spí dalších hodinu a pak zas a znova do zblbnutí.
Máte někdo další napady jsem už fakt zoufalá.
A co je nejhorší jemu ten spánek nechybí.. Přes den je veselé, hravé dítě co spí 30minut ráno a přibližně hoďku po obědě dýl ho spát neudržím.
Páni a já si stěžuju že jsem nevyspalá
Holka, jediný co mě napadá zkusila si na noc dát UM místo MM? asi mě za to holky ukamenujou, ale třeba to pomůže ![]()
Přeju pevný nervy
![]()
odzkoušeno: ten trouba mi ho nevypije jen třeba 20, jak vidí lahvičku s bílým obsahem tak se kroutí a nevezme nebo jen to co mu vyloženě vnutím
u mě je to bohužel stejné malý má skoro 5 měsíců… začínám si zvykat… ![]()
Nepotěším vás, syn bude mít za měsíc 2 roky a stále to není lepší
Tak držím palce, ať nedopadnete jako my ![]()
@RyBANA píše:
Nepotěším vás, syn bude mít za měsíc 2 roky a stále to není lepšíTak držím palce, ať nedopadnete jako my
Tak tohle vážně uklidní
![]()
Co zkusit nechat ho spát v ložnici/pokoji samotného?
Na syna to fungovalo velmi dobře, navzájem jsme se rušili. Po odstěhování se snížilo noční buzení na 1 kojení a běhěm 14 dnů spal sám od sebe celou noc. Bylo mu 7m.
já už mu 4tou noc nedávám prso a on tedy ví že nic nepoteče, tak se zamrní a usne.. čajík by asi nijak nepomohl
@Novire píše:
Co zkusit nechat ho spát v ložnici/pokoji samotného?
Na syna to fungovalo velmi dobře, navzájem jsme se rušili. Po odstěhování se snížilo noční buzení na 1 kojení a běhěm 14 dnů spal sám od sebe celou noc. Bylo mu 7m.
jako zkusit to můžem, ale děsím se toho že k němu budu lítat do vedlejšího pokoje
No, my máme pidibyt, tak to do vedlejšího pokoje nemám nijak daleko ![]()
holky děkuju,
letím s ním nakoupit, pište raďte já vás pak dočtu
I když už dávno nekojím to noční buzení je u nás stejné
taky nevím jak na ni
přitom jí stačí dát napít čaje a dát dudlíka a zase spí i když asi už 4 noci se ještě vzteká než zase usne
už se budím s bolením hlavy a taky jen přežívám
já to vidím asi už na odvar z makovic ![]()
A to spí s vámi v ložnici? Pokud ano, tak odstěhovat do svého, případně sebe odstěhovat třeba do obýváku. U nás to jeden čas vypadalo tak, že junior spal na posteli šíře 160, s kvalitní pružinovou matrací v největší ložnici, zatímco my s mužem spali v pokoji pro hosty
Ne že by to úplně eliminovalo noční buzení, ale frekvence se snížila.
Ještě bych se chtěla zeptat, jak ho večer uspáváte a jakého má usínáčka?
Já přestala kojit v noci v 9m. Od té doby máme klidné noci. Přesně v téhle situaci jsem to noční kojení stopla - budil se strašně často, po nakojení klidně i hodinu vřískal. U mě být nechtěl, v postýlce taky ne. Po hodině řevu usnul a za 2h byl znova vzhůru. Manžel pak už týden spával v obyváku. V téhle situaci jsem si uvědomila, že takhle to dál nějde. Fakt jsem se na malého zdravě naštvala a rozhodla jsem se, že už mu v noci prostě nedám.
A malý to snad vytušil nebo co. Vzbudil se po půlnoci, položila jsem ho, dala dudlik a látkovou plínku (je s ní zvyklý spát), zhasla a lehla jsem si. Byla jsem připravena na dlouhý řev, ale věděla jsem, že prostě takhle už dál žít nechci. Hodně mě mrzel tem mamžel v obyváku. A malý mě doslova vypekl. Za 15 minut přestal plakat a usnul. Vzbudil se v noci pak ještě jednou. Další noc se vzbudil asi 6×, vždycky po půl hodině. Rituál jsem udělala stejný a on za chvíli zase spal. Další noc už prospal celou a manžel se do ložnice vrátil.
Podle mě zásadní změna nebyla v tom, jestli mu v noci dám nebo nedám mléko ( i když to k tomu patří, ale ve změně mého vnitřního postoje. K postýlce jsem nešla stylem, jéžíš, ty zase plačeš, chudinko moje malinká, mám si tě vzít k sobě nebo tě ještě chvilku nechám v postýlce… Naproti tomu postoj: maminka je tady, ale ty už jsi velký kluk a musíš spinkat, protože v noci se spí. Dala bych ruku do ohně za to, že to malý ze mě vycítil a ani neměl tendence zkoušet, že bych ho z té postýlky mohla vzít.
Chce to se zdravě naštvat a nepovolit. Hodně maminek v mém okolí bylo strašně překvapeno, že malý spí celou noc. Když vyzkoušeli moje doporučení, tak byly až udivené, jak to funguje.
Pevné nervy ![]()