Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@zoy ty jo a kde kamarádka byla? Respekt všem lékařům bez hranic
@zoy a jak to prožívala? Co říkala? Mně to přijde hodně zajímavý.
@Izzz píše:
Hele, já jsem teda nerodila, ale věřim, že to je obrovkej nápor na úplně komplet celýho člověka…fyzicky, psychicky. Rodička může být naprostá pohodářka a ta situace ji natolik zaskočí, že je z ní hysterka. Napadá mě, že by třeba pomohl hodně citlivý přístup nějaké sestry, případně jen krátký pokec s nějakým psychologem, co by ji uklidnil a vše by jelo v klidu? Ale to jsem asi hodně mimo mísu
Já jsem rodila dvakrát a pokaždé jsem se zkusila řídit radou, že každá bolest mě blíží k miminku, že šílením a hysterčením ničemu nepomůžu. Že ta bolest ještě není nejhorší a zvládla jsem oba porody. Manžel mi pak teda řekl, že ta bolest musela být strašná, že to na mě viděl, ale já ji překonala. A věřím, že zabejčit se a jít tam s tím, chci císaře, tak neporodím ani náhodou, protože to tělo by se bránilo. A možná i pomohlo, že jsem si tady přečetla dost příběhů, jak po císaři bolí břicho jak kráva a hlavně několik dní ne pár hodin při aktuálním porodu a i to pomohlo, že jsem chtěla porodit i přes bolest normálně. Odmítala jsem dokonce veškerou medikaci na bolest, té se bojím ještě víc než bolesti. A aby si někdo nemyslel, že to se mi to kecá, že jsem porodila dvě 2kg děti a měla jsem hotovo. Obě děti měly ke 4 kg a hlavu 39cm, takže u syna jsem byla i dost šitá a to je pro mě nejvíc bolestivý zážitek.
@Mama11 rodila jsem dvakrát, nebyla to procházka růžovou zahradou jako přijdu a za hoďku je mimčo na světě, aniž bych si já všimla, ale chtěla jsem ho porodit, tak jsem i velké dítě porodila normálně.
@Aspera Já vím, že to nemyslíš špatně. Vzhledem k tomu, že jsem zažila podobný porod jako kamarádka zakladatelky, vím, jak je strestující právě to, že tě ta další vlna kontrakcí k miminku neposouvá. Každou chvíli do mě lékař nebo sestra hrábli s tím, že se nic neděje, stále otevřená na dva prsty…když tohle posloucháš několik hodin při šílených kontrakcích po minutě, propadáš skepsi, beznaději, jsi zoufalá a hysterická. Nejsme stroje, jsme lidi, všechno zvládnout a překonat prostě nejde. Navíc si myslím, že extrémně dlouhý nepostupující porod neprospívá ani miminku. Mě odtekla voda hned na začátku a na sekci jsem šla až v momentě, kdy se zhoršily srdeční ozvy malého po 22 hodinách.