Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky,,som už nešťastná,,máte niekto podobnú skúsenosť a čo s tým..?
Mám 15 mes holčičku a posledné dni hrozne plače keď odchádzam(no, nikam nechodím ale teraz som 2× bola a bol plač.. a bola celkovo neštastná v podstate celú dobu čo som bola preč a to je s tátou s ktorým sa hraje)..dnes už bolo zle i keď som si šla vedla zatelefonovať či do sprchy - tiež sa predtým hrali s tátou…Má to niekto podobné a čo ste s tým robili? Díkyy
Nejde skoro nic. Já teda tomu svému mamánkovi vysvětlím, že jdu pryč, že musím tam a tam a že se zase vrátím. A jak si bude zatím s tátou nebo babičkou hrát. Někdy brečí, jindy ne. Absolutně nejde odhadnout. Teď je to lepší, takže asi jen vydržet. Musíš taky někdy vypnout a být sama bez ní ![]()
Tak může mít separační úzkost. S tím se nedá v podstatě dělat nic, jen hodně mazlit a nechat dítě, aby za tebou všude mohlo. Přejde to časem samo.
@Aromar mala to dela taky separacni uzkost. Delal to i syn to prejde samo spis vysvetlovat ze prijdes atd…prostě chvíli musí vydrzet ![]()
Separační úzkost, obrň si nervy. Některé děti to mají na chvilku, některé třeba i rok
S tím odcházením je udělat to, že hlídač dítě zabaví a matka se odplíží. Některé děti to ukousnou, vadí jim spíš ten moment mizení matky než její nepřítomnost. Případně vyšší level je když hlídač s dítětem odejde, třeba na hřiště a matka pak v klidu odejde.
Ale jsou děti, které to bez mámy nedávají a ty tři čtyři roky ji fakt potřebují za zadkem nonstop ![]()
@Aromar je to naprosto normální, projde tím každé dítě. U nás fungovalo rozloučit se - né mizet tajně.. s tím - kam jdu, kdy se vrátím.
U nás dětem vadilo, že odcházím já, když odcházely ony, tak to bylo v pohodě. A stejně jako u @martina.se bylo lepší se rozloučit a říct, kdy se vrátím, ale to až tak od dvou let.
Díky holky,,no budem dufat ze sa to zlepsi,,,rastie jej teraz plno zubov, tak to mozno suvisi,,,kedysi som sa prave plizila z domu prec, ale neprislo mi to spravne a fer,,vzdy ma potom hladala a tak som to teraz zacala oznamovat,,ale nabuduce uz pojdu s tatou asi von a ja si zatial vybavim co potrebujem,,to si myslim ze by mohlo mat najvacsi uspech…Hezky vikend…
@Aromar píše:
Díky holky,,no budem dufat ze sa to zlepsi,,,rastie jej teraz plno zubov, tak to mozno suvisi,,,kedysi som sa prave plizila z domu prec, ale neprislo mi to spravne a fer,,vzdy ma potom hladala a tak som to teraz zacala oznamovat,,ale nabuduce uz pojdu s tatou asi von a ja si zatial vybavim co potrebujem,,to si myslim ze by mohlo mat najvacsi uspech…Hezky vikend…
Vysvětlování nemá cenu. Jde o normální vývojové stádium. Jak už tady holky psaly, některé děti ho prožívají kratší dobu, některé delší. Moje maminka byla extrém, nedala bez maminky ani ránu do čtyř let. Takže ti přeji pevné nervy. ![]()
Separační úzkost, po pár týdnech až měsících to přejde samo.Je to důležitá vývojová fáze, po jejím překonání se dítě posune „dál“.
U dcery se toto začalo uklidňovat až teď po druhém roce. Vždy ji na svůj odchod připravuju od rána a slibuju jí, že až tady bude s tátou, že jí pustí oblíbenou pohádku (pouštíme jí je velmi málo, takže to má jako vzácnost, takže se nakonec i těší
. Posledně zvládli hodinu bez breku, tak to byl velký úspěch.
Jako malá jsem to dělala taky asi do 5-6 let
a časem mě to přešlo… I když i v 11 letech jsem měla divný pocit když šla mamka pryč ![]()