Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Neurologické vyšetření nespícího dítěte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
22.3.10 10:11
Neurologické vyšetření
Ahoj maminky mám 8-mi měsíční holčičku, chtěla bych se svěřit se svým problémem a taky zjistit jestli někteřá z vás s tímto problémem neměla zkušenost. Po porodu na oddělení šestinedělí jsme měli já i sestřičky problém s malou aby vůbec něco spala. Pořád řvala a když spala tak ze spaní naříkala. Řekli mi, že je to adaptace na nové prostředí. Brala jsem to sestřičky mi jí pak v největší nouzi prostě na noc vzali abych se jednu noc vyspala. Po návratu domů se to uklidnilo, mléka jsem měla dost a všechno šlo jako po drátku. Zhruba po 6 měsící začala mít v noci děsivé záchvaty pláče, vzlakala ze spaní a strašně rychle dýchala. Uklidňovala jsem jí a dala dudlík a znovu spala. U mojí obvodní mi řekla, že jsou to tzv. noční děsy a že v tomhle věku nic dětem nepředepisují. Mám prý omezit lekavé momenty, tzn. bouchání dveří, štěkání psa, hrající televize. Vše jsem omezila a samo to odeznělo. Znovu se to objevilo v 7 měsících kdy se malá otočila v noci na bříško spinkala a z ničeho nic spustila strašný řev, opět pomohl dudlík a uklidňování. Dr. nařídila odběry stolice a testy na různé parazity a tak, jestli jí nebolí bříško, vyšly všechny negativní, navrhovala vyšetření ještě neurologa s tím, že je to ale zatím zbytečné, ale jestli chci tak mi žádanku vypíše, jelikož než přišel výsledek testů, tak se malá zase uklidnila, odmítli jsme to. Za 14 dní od této události malá začla vždy tři hodiny po tom co usnula znovu vyšilovat a budit se co deset minut, moje psychika šla do háje. Na radu rodiny jsme jí zkusili dát do jejího pokojíčku, že možná už prostě potřebuje svůj klid a prostor. Jako když utne spala a jen jednou za noc se budila na mléko. Trval tento stav opět 14 dnů a pak jsem u postýlky trávila i 3 hodiny v kuse v noci. Přestěhovali jsme jí zpět do ložnice a znovu byl klid spinkala, to se ovšem změnilo po pár dnech. To co začalo bych nepřála nikomu. Jednou večer dnes je to už 3 týdny se z ložnice ozval strašlivý křik, když jsem tam doběhla v domění, že spadla v postýlce nebo tak(chodí totiž už kolem nábytku), jsem viděla obraz jako z hororu. Eliška stála v postýlce oči do široka otevřené rudá jak rak a řvala mama, vypla sem nanny a vytáhla jí začla se zuřivě semnou bít a odstrkovat mě, tiše jsem na ní mluvila a hladila jí, bylo to ještě horší dudlík vyplivovala a to trvalo pro mě snad celou věčnost pak se z ničeho nic uklidnila a usnula. Od té doby se tohle každou noc objevuje co půl hodiny. Pláče chodí po postýlce a je pohledem nepřítomna. Volá zoufale máma a chodí dokola. Vždy když jí chci utěšit je to ještě horší, takže se snažím tiše mluvit a uklidnit jí. Dokážete si asi představit jak vypadám a jak vypadá moje psychika. Doktorka vypsala bez okolku papír na neurologii a ve středu jdeme na vyšetření. Nic jsme nezanedbali říkala nám, že prostě děti mívají noční můry a děsy a vždy to odeznělo teď to ale neodeznívá. Po třech týdnech kdy je malá unavená a já taky, jsem jí měla v sobotu venku asi tři hodiny tak v noci pak spala, jen s probuzením na mlíko a pak chodila po postýlce ale nekřičela. Včera jsem jí znovu vzala na tak dlouho ven v domění, že procházky jí aspon trochu pomůžou, dnes v noci ale nastala opět stará situace. Abych ještě dodala už hodně lidí mi řeklo, že je Eliška těžce hyperaktivní, je pravda, že od 5 měsíců se plazila v 6 lezla po 4 a stavěla se kolem nábytku a sedí sama a chodí kolem nábytku snad od 7 měsíce. Doktorka jen valila oči říkala, že je šikovná. Je ale také agresivní a vzteklá. Pokud není po jejím světě zboř se člověk aby měl strach aby nepřišel k úrazu. Miluji svojí holčičku nadevše, jsem nešťastná, že nevím jak jí pomoci, že je prostě hyperaktivní jsem si zvykla a přizpůsobila jsem se tomu, ale ty její noční děsy jsou pro mě strašné. Mi to nevadí nadopuju se kávou a vydržím do noci, odpočinu si v hrobě pak dost, že jo, ale ona je malinká a nemůže si nijak pomoct od unavy, přes den mi spát už moc nechce, dá tak chvíli dopoledne a chvíli odpoledne. Ještě bych dodala, že já jsem byla prý stejná jako miminko jako Eliška, jenže když jsem byla já miminko tak se to neřešilo a vyustilo to až v 5 letech v náměsíčnost, tak mě teprve pak poslali na vyšetření. Bratr to samé a mojí mamce přišli na nějaký nález až teď ky bolestmi hlavy omdlévala. Já i bratr jsme měli určitý druh epilepsie ve spánkové části mozku. Mamka má taký nález ale ne ve spánkové. Není to nijak vážné, jen se nervy uklidnňují aby byly v normě jako u zdravého člověka, s bratrem jsme brali léky pár let a dnes jsme bez nálezu a zdraví, mamce teď po roce nález taky ustoupil. Malá bude mít asi něco podobného. Omlouvám se za sloh, potřebovala jsem se vypovídat, máte někdo s něčím podobným co má Eliška zkušenost??? 
Příspěvek upraven 16.06.11 v 09:58
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.3.10 10:35
Rebeko zkušenost naštěstí nemám. Malý je ale taky rychlík ve vývoji. Od 7. měsíců leze, stojí, a snaží se kolem nábytku.
Chci ti jenom popřát hodně síly a štěstí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.10 11:13
Rebeko a má tyhle noční děsy a plačtivé záchvaty i když spí s tebou v posteli, když tě má a cítí u sebe? nebo jen v postýlce?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.10 11:14
Ahoj, je to hrůza, co popisuješ. Obdivuju tě, musí to být na nervy pěkná zátěž. Takhle jak píšeš o té tvé a bratrově epilepsii, tak bych se přikláněla k tomu, že malá bude mít to samé. Já mám syna, kterému byla zjištěná epilepsie asi v 7 měsících, měl třesy ručkama, když se polekal. Bere léky a bez problémů. Vloni byl na EEG, které měl čisté, takže léky budeme vysazovat. Ale také nad tím přemýšlím, každou noc se budí a pláče. Ale jen jednou dvakrát za noc.
Musíš být opravdu silná, je vidět, že bys pro svou dcerku udělala všechno. Držím palečky, ať se zjistí, o co jde a něco se s tím udělá, abyste měli klidnou noc obě dvě!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.10 11:22
Vulpes, ne to nám za celou dobu zabralo asi třikrát jinak je to to samé. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.10 11:26
Ach jo,to musí být teda zátěž na nervy… 
Snad se dozvíte něco na té neurologii… lepší je vědět na čem jste a podle toho s tím bojovat, než žít v nejistotě. Budu držet palce a přát vám klidnější noci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.10 11:28
Rebeko, teď jsi mě ale fest vyděsila. Lukáš se taky v noci budí s šíleným pláčem. Občas jen sedí, občas se v postýlce postaví, dělal to i když jsem ho měla v posteli, tak jsem si řekla, že ho nechám v postýlce, že je to bezpečnější. Ale na druhou stranu se nechá uklidnit, když ho vezmu do náruče. Ale dudlík a jakákoliv jiná snaha o znovuuspání znamená okamžité znásobení pláče (opravdu jak kdyby ho najednou začlo něco strašně bolet). Aktivka je to taky velká, v podstatě po 6. měcíci se mi začla během 3 týdnů plazit, lézt, sedat si, stavět se a obcházet nábytek. Teď už se týden u nábytku pouští (stojí bez drže, zatím žádné kroky neudělal).
Nechala jsem se odbýt tím, že jsou to noční děsy a přejde to (vstávám míň, cca 1 - 2× do hodiny, občas spí i 2 hodiny v kuse), takže jsem se snažila toto období přežít, ale co jsi napsala … asi poběžím k doktorce, aby nás nechala vyšetřit, protože jsi mě opravdu polekala. Držím palečky, aby jste to zvládli, nebylo to nic vážného a medikamenty se to dalo utlumit jako u vás v rodině. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.10 11:39
Kakiko jej to jsem vůbec nechtěla! U nás se to řeší kvůli indispozie v rodině. Určitě to řekni doktorce a uvidíš co ti řekne. Já mám doktorku skvělou a ona raději nic neponechá náhodě. Jak píšeš s tou postýlkou máš pravdu taky jí tam nechávám, protože mám strach, že by mi spadla z postele. A nemíváš klid někdy třeba pár dní???
Vulpes přesně tak, ta nejistota je strašná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.10 11:51
je pravda, že klid nemíváme, pláče každý den, takže to asi bude svědčit spíš pro ty noční děsy? No, doktorky se zeptám. Dispozice v rodině nemáme, takže snad je to v pořádku. Ale úplně chápu, jak se cítíš, to se nevyspíš vůbec, navíc ten strašný strach, co se děje, že se nedá uklidnit. Budu držet palečky. Kdy vůbec jdete na to vyšetření?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.10 12:17
Jdeme ve středu teďkom, ale na EEG nás objednají na jiný termín. Takže se toho v tu středu stejně asi moc nedozvím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.10 12:24
alespoň se „něco“ děje, tzn. že se můžeš opřít o nějaký termín, kdy se to snad rozsekne a obě už budete vědět, na čem jste. Budu na vás myslet a držet palečky, tak dej vědět, na kdy vás objednali. Snad nenechají malé miminko čekat na vyšetření několik měsíců 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.10 12:33
Snad ne objednávala jsem nás v pátek a sestřička se mě ptala jak stará je Eliška a co jí trapí a říká aha tak hned ve středu. Asi to chcou u těch maličkých dětí co nejrychleji podchytit. Věřím, že to bude vše v pořádku a nebo v mírné formě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.10 12:34
Rebeko, mně z toho jde úplně mráz po zádech… obdivuju Tě, jak to zvládáš, musí to být nápor na psychiku jak ďábel, neumím si to vůbec představit! Vlastní zkušeností přispět nemohu, tak aspoň virtuálně posílám hodně síly!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.10 16:37
Ahoj Rebeko, něco podobného mi dělal prcek kolem jednoho roku, nebylo to v takové míře, ale ten pocit je strašný, v noci se vzbudil, začal děsně křičet a nebyl k utišení, brečel takto třeba víc jak půl hodiny, nebo se v noci vzbudil brečel a vyloženě agresivně kolem sebe kopal nohama. občas jsem nad ním brečela taky, protože jsem nevěděla co s ním, ale u nás to bylo tak jednou za 14 dní a časem to odeznělo, nyní jsou mu tři roky a v noci se budí jen na čaj. Jako miminko byl taky o dost napřed, v 6 měsících chodil kolem nábytku, bylo a je to dost živé dítě, hyperaktivní dítě mi bylo řečeno je takové, které se nedokáže soustředit na jednu věc, či činnost delší dobu, ono o spoustě dětí se říká, že jsou hyperaktivní , ale jsou spíše jen živější, nevím do jaké míry je to u Vás.Ale myslím, že časem se to všechno srovná.Určitě budeš klidnější, když budeš mít za sebou ta vyšetření, ale myslím, že to bude nakonec všechno vpořáku, držím pěsti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.3.10 22:30
To je dobře, že jdete na neurologické vyšetření . Stěžuješ si na svou psychiku, víš co to dělá s tou její, když si ani neumí vysvětlit co se vlastně děje? Myslím, že čím dřív se přijde na to jaký má problém a začne se s tím něco dělat, tím lépe.
Jinak to, že začala brzo lézt, chodit… vůbec neznamená, že je hyperaktivní, to s tím nijak nesouvisí a hyperaktivita se v tomto věku ještě nepozná.
Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
