Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevěra - Jak žít dál po nevěře ženy?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.9.15 05:54
@káťa píše:
Tak hlavně když dva dělají totéž, nemusí to být vždy totéž. Často to, co jeden z partnerů považuje za dobrý dlouhodobý vztah, pracuje na něm, je zaslepen láskou a odevzdává se mu, druhý to tak vůbec nevnímá, „práci“ druhého na vztahu nijak neocení a spíše pokukuje jinde. Z toho pak vyplývají ty nekonečné diskuse - měli jsme tak skvělý vztah - jak mi mohl/a zahnout, odejít atd…
No, jenomže to je právě o tom vztahu, o práci na něm, o pokoře, o ochotě, o odvaze chtít měnit své názory, postoje, naučené kodexy. Aby to oba považovali za stejnou práci na stejném vztahu, je třeba komunikovat, je třeba znát potřeby toho druhého, beze zbytku. Pominu-li notorické „nemocné“ nevěrníky a nevěrnice, pak nevěra vždy pramení z nenaplněných potřeb jednoho z partnerů. A v naprosté většině případů, nejčastější výmluva sex, nebývá hlavní příčinou.
Ale je to volba každého, jak se rozhodne. A věřím, že určitě jednodušší cestou je mít na všechno milion výmluv, než se nad sebou samým zamyslet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
30.9.15 06:14
@sign45 píše:
No, jenomže to je právě o tom vztahu, o práci na něm, o pokoře, o ochotě, o odvaze chtít měnit své názory, postoje, naučené kodexy. Aby to oba považovali za stejnou práci na stejném vztahu, je třeba komunikovat, je třeba znát potřeby toho druhého, beze zbytku. Pominu-li notorické „nemocné“ nevěrníky a nevěrnice, pak nevěra vždy pramení z nenaplněných potřeb jednoho z partnerů. A v naprosté většině případů, nejčastější výmluva sex, nebývá hlavní příčinou.Ale je to volba každého, jak se rozhodne. A věřím, že určitě jednodušší cestou je mít na všechno milion výmluv, než se nad sebou samým zamyslet.
Rozebíráš všechno do mrtě a strašně kudrlinkatě. Prostě často i když má jeden pocit, že vztahu dává vše, pracuje na něm, podřizuje se, hloubá nad partnerovými potřebami a může se přetrhnout, druhý to tak vůbec cítit nemusí a prostě je nevěrný, neb naprosto bez kudrlinek a tisíců vysvětlování nemiluje jako ten druhý.
Neříkám, že nevěrou musí vztah skončit, to určitě ne, ale nevěrný člověk je, protože prostě být nevěrný chce (pokud se nebavíme o jednorázovém úletu v opilosti) a to, že se druhý může přetrhnout, aby vztah fungoval a pracuje na něm, je mu v náručí jiného naprosto fuk.
Ty děláš tu nevěru a vztah mnohem složitější než je. V každém vztahu jeden miluje víc a jeden méně a i ve vztazích platí, že všeho moc škodí. I té lásky a snahy.
- Citovat
- Upravit
30.9.15 07:19
@káťa píše:
Rozebíráš všechno do mrtě a strašně kudrlinkatě. Prostě často i když má jeden pocit, že vztahu dává vše, pracuje na něm, podřizuje se, hloubá nad partnerovými potřebami a může se přetrhnout, druhý to tak vůbec cítit nemusí a prostě je nevěrný, neb naprosto bez kudrlinek a tisíců vysvětlování nemiluje jako ten druhý.
Neříkám, že nevěrou musí vztah skončit, to určitě ne, ale nevěrný člověk je, protože prostě být nevěrný chce (pokud se nebavíme o jednorázovém úletu v opilosti) a to, že se druhý může přetrhnout, aby vztah fungoval a pracuje na něm, je mu v náručí jiného naprosto fuk.
Ty děláš tu nevěru a vztah mnohem složitější než je. V každém vztahu jeden miluje víc a jeden méně a i ve vztazích platí, že všeho moc škodí. I té lásky a snahy.
tohle je zajímavej názor a něco na tom bude, taky jsem se mohla snažit jak jsem chtěla a pro manžela bylo všechno špatně, no určitě jsem bývala ten kdo miloval víc a teď je to naopak, no a přesně si myslím, že kdo nevěrný chce být, tak prostě nevěrný bude, kdo nechce dokáže zůstat být věrný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.15 07:40
@káťa píše:
Rozebíráš všechno do mrtě a strašně kudrlinkatě. Prostě často i když má jeden pocit, že vztahu dává vše, pracuje na něm, podřizuje se, hloubá nad partnerovými potřebami a může se přetrhnout, druhý to tak vůbec cítit nemusí a prostě je nevěrný, neb naprosto bez kudrlinek a tisíců vysvětlování nemiluje jako ten druhý.
Neříkám, že nevěrou musí vztah skončit, to určitě ne, ale nevěrný člověk je, protože prostě být nevěrný chce (pokud se nebavíme o jednorázovém úletu v opilosti) a to, že se druhý může přetrhnout, aby vztah fungoval a pracuje na něm, je mu v náručí jiného naprosto fuk.
Ty děláš tu nevěru a vztah mnohem složitější než je. V každém vztahu jeden miluje víc a jeden méně a i ve vztazích platí, že všeho moc škodí. I té lásky a snahy.
To je přeci naprostý nesmysl a základ všech problémů v partnerství. Jeden má pocit, hloubá nad potřebami, může se přetrhnout… To je to, co spousta lidí prostě nepochopila. To jsou všechno domněnky, co asi partner chce, co asi potřebuje, jak ho vidím já. Ale to není realita. To je jen fantazie a příní každého jednotlivce.
To co ten druhý potřebuje mohu skutečně zjistit jenom tak, že se s ním o tom bavím, že komunikuji. Protože pokud mu dávám to, co si já myslím a ne to co on skutečně potřebuje, pak se můžeš skutečně přetrhnout a on to tak skutečně necítí. To není realita, to je fantazie, to jsou domněnky. No a něvěrní jsou většinou pak proto, že se partner vůbec nesnažil, a nebo že se „domníval“ že se snaží správným směrem. To není o kudrdlinkách, to je dlouholetá praxe partnerských poradců.
Další hloupostí je tvrdit, že partner být nevěrný chce (až na vyjímky) Prioritně partner být nevěrný nechce. Ale když mu ve vztahu něco chybí, tak to hledá jinde a většinou to řeší nevěrou. Zase, realita, praxe manželských poradců.
A věř mi, že partnerský vztah je složitý mechanizmus a pokud má v nějaké kvalitě vytrvat, tak se na něm musí neustále pracovat. A nevím kde jsi přišla na tu hloupost, že v každém vztahu miluje jeden víc a druhý méně. To je pouze nějaký subjektivní pocit. Fungující partnerský vztah je rovnoprávný vztah dvou lidí. V okamžiku, kdy se jeden začne domnívat, že dává víc, nebo ten druhý míň, a nebo bere víc nebo míň, tak je to jasný signál, že je někde něco špatně. A prioritní otázkou v tomto případě by mělo být „co proto mohu udělat já“.
Ono vůbec je těžké, zamyslet se nad sebou, začít u sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
30.9.15 09:39
@sign45 píše:
To je přeci naprostý nesmysl a základ všech problémů v partnerství. Jeden má pocit, hloubá nad potřebami, může se přetrhnout… To je to, co spousta lidí prostě nepochopila. To jsou všechno domněnky, co asi partner chce, co asi potřebuje, jak ho vidím já. Ale to není realita. To je jen fantazie a příní každého jednotlivce.To co ten druhý potřebuje mohu skutečně zjistit jenom tak, že se s ním o tom bavím, že komunikuji. Protože pokud mu dávám to, co si já myslím a ne to co on skutečně potřebuje, pak se můžeš skutečně přetrhnout a on to tak skutečně necítí. To není realita, to je fantazie, to jsou domněnky. No a něvěrní jsou většinou pak proto, že se partner vůbec nesnažil, a nebo že se „domníval“ že se snaží správným směrem. To není o kudrdlinkách, to je dlouholetá praxe partnerských poradců.
Další hloupostí je tvrdit, že partner být nevěrný chce(až na vyjímky) Prioritně partner být nevěrný nechce. Ale když mu ve vztahu něco chybí, tak to hledá jinde a většinou to řeší nevěrou. Zase, realita, praxe manželských poradců.
A věř mi, že partnerský vztah je složitý mechanizmus a pokud má v nějaké kvalitě vytrvat, tak se na něm musí neustále pracovat. A nevím kde jsi přišla na tu hloupost, že v každém vztahu miluje jeden víc a druhý méně. To je pouze nějaký subjektivní pocit. Fungující partnerský vztah je rovnoprávný vztah dvou lidí. V okamžiku, kdy se jeden začne domnívat, že dává víc, nebo ten druhý míň, a nebo bere víc nebo míň, tak je to jasný signál, že je někde něco špatně. A prioritní otázkou v tomto případě by mělo být „co proto mohu udělat já“.
Ono vůbec je těžké, zamyslet se nad sebou, začít u sebe.
Podle mě celý tvůj příspěvek je hloupost. Ale to vytučněné obzvlášť.
Vím, že podváděný člověk si chce toho podvádějícího co nejvíc omluvit, ale ještě jsem neviděla žádného nevěrného, který by byl nevěrný proti své vůli, který by to dělal, ačkoli by to dělat nechtěl 
.
A ano, každý vztah je jako váhy, kde se v ideálním případě snaží lidé udržet jakž takž relativně v rovnováze, ale většinou prostě jeden miluje víéce či méně víc a druhý méně. A čím víc je ten jeden pomysleně nahoře, tím je ten druhý pomyslně dole, jako na těch mističkách vah.
@chebskamaminka - u tebe to bylo přesně jak jsem psala - partner ti chtěl být nevěrný a tak byl. V tu chvíli tys milovala více a on méně. V okamžiku, kdy sis to vnitřně nastavila tak, že bys klidně odešla a začalajsi milovat méně, on si uvědomil, že by tě mohl ztratit a zákonitě začal milovat více a snažit se. Když by sis po jeho nevěře ještě sama začala sypat popel na hlavu a bojovala kdo ví co, pravděpodobně bys u něj klesla a odešel by, popř. by zůstal z nějakého určitého jiného důvodu (milenka by ho nechtěla, majetek, děti, zvyk rodina, lítost…), ale v podstatě by tě pořád bral jako dříve a byla by otázka času a příležitosti, kdy se zase objeví někdo vhodný…
- Citovat
- Upravit
30.9.15 09:42
@káťa píše:
To přece není nic o odvaze. Někdo se holt má tendenci zamilovávat a brát vše osudově, dávat do vztahu vše a někdo se holt takto bezhlavě nezamilovává a tak ty vztahy zase až tak vážně nebere. A pak, když něco nevyjde, tak se holt nehroutí jako ten první. Co to má společného s odvahou???
Hm.. O dlouhodobém vztahu popřípadě manželství se přece mluví až, odezní zamilovanost, až člověk zahodí růžové brejličky a je schopen trošku reálně posoudit možnost, že možná s tím člověkem dokáže vydržet do budoucna s tím jaký je a nechce ho předělávat, což ani nejde. Základním motorem „dlouhodobého vážného vztahu“ rozhodně není zamilovanost..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.15 09:48
@káťa píše:
Podle mě celý tvůj příspěvek je hloupost. Ale to vytučněné obzvlášť.Vím, že podváděný člověk si chce toho podvádějícího co nejvíc omluvit, ale ještě jsem neviděla žádného nevěrného, který by byl nevěrný proti své vůli, který by to dělal, ačkoli by to dělat nechtěl
A ano, každý vztah je jako váhy, kde se v ideálním případě snaží lidé udržet jakž takž relativně v rovnováze, ale většinou prostě jeden miluje víéce či méně víc a druhý méně. A čím víc je ten jeden pomysleně nahoře, tím je ten druhý pomyslně dole, jako na těch mističkách vah.
@chebskamaminka - u tebe to bylo přesně jak jsem psala - partner ti chtěl být nevěrný a tak byl. V tu chvíli tys milovala více a on méně. V okamžiku, kdy sis to vnitřně nastavila tak, že bys klidně odešla a začalajsi milovat méně, on si uvědomil, že by tě mohl ztratit a zákonitě začal milovat více a snažit se. Když by sis po jeho nevěře ještě sama začala sypat popel na hlavu a bojovala kdo ví co, pravděpodobně bys u něj klesla a odešel by, popř. by zůstal z nějakého určitého jiného důvodu (milenka by ho nechtěla, majetek, děti, zvyk rodina, lítost…), ale v podstatě by tě pořád bral jako dříve a byla by otázka času a příležitosti, kdy se zase objeví někdo vhodný…
No, tak podle tebe chce být každý, nebo alespoň většina, podle statistik, už v okamžiku sňatku nevěrným. Tak nevím, čí příspěvek je hloupý. A ta filozofie víc rád a míň rád je také nesmysl, ale když tomu věříš a nevěříš na rovnoprávný a rovnocenný vztah dvou lidí?
Přeju Ti, abys s takovou filozofií vydržela ve šťastném partnerském stavu co nejdéle. Je to Tvá volba.
Nevím, zda jsi vůbec ve vztahu, zda jsi poznala nevěru a co o vztazích víš od lidí, kteří s ní mají dlouholetou praxi, tedy z literatury. Ale Tvé reakce mi spíš říkají, že jsi vzdorovitý člověk, bez hlubších zkušeností a hlavně praktických a teoretických znalostí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.15 10:01
@sign45 Káťa má pravdu, že jeden ve vztahu miluje více a druhý méně. Akorát se musí najít ten rovnovážný stav, jinak to nedělá dobrotu. A význam literatury bych nepřeceňoval, někdy se to ani nedá číst, natož abych si z toho vzal nějaké ponaučení. Dále píšeš: „Prioritně partner být nevěrný nechce. Ale když mu ve vztahu něco chybí, tak to hledá jinde a většinou to řeší nevěrou.“ Takže v konečném důsledku nevěrný být chce a nějak mi to tvoje tvrzení prostě nesedí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.15 10:13
@sign45 píše:
To je přeci naprostý nesmysl a základ všech problémů v partnerství. Jeden má pocit, hloubá nad potřebami, může se přetrhnout… To je to, co spousta lidí prostě nepochopila. To jsou všechno domněnky, co asi partner chce, co asi potřebuje, jak ho vidím já. Ale to není realita. To je jen fantazie a příní každého jednotlivce.To co ten druhý potřebuje mohu skutečně zjistit jenom tak, že se s ním o tom bavím, že komunikuji. Protože pokud mu dávám to, co si já myslím a ne to co on skutečně potřebuje, pak se můžeš skutečně přetrhnout a on to tak skutečně necítí. To není realita, to je fantazie, to jsou domněnky. No a něvěrní jsou většinou pak proto, že se partner vůbec nesnažil, a nebo že se „domníval“ že se snaží správným směrem. To není o kudrdlinkách, to je dlouholetá praxe partnerských poradců.
Další hloupostí je tvrdit, že partner být nevěrný chce (až na vyjímky) Prioritně partner být nevěrný nechce. Ale když mu ve vztahu něco chybí, tak to hledá jinde a většinou to řeší nevěrou. Zase, realita, praxe manželských poradců.
A věř mi, že partnerský vztah je složitý mechanizmus a pokud má v nějaké kvalitě vytrvat, tak se na něm musí neustále pracovat. A nevím kde jsi přišla na tu hloupost, že v každém vztahu miluje jeden víc a druhý méně. To je pouze nějaký subjektivní pocit. Fungující partnerský vztah je rovnoprávný vztah dvou lidí. V okamžiku, kdy se jeden začne domnívat, že dává víc, nebo ten druhý míň, a nebo bere víc nebo míň, tak je to jasný signál, že je někde něco špatně. A prioritní otázkou v tomto případě by mělo být „co proto mohu udělat já“.
Ono vůbec je těžké, zamyslet se nad sebou, začít u sebe.
nechci s tebou nějak polemizovat, ale o tom, že ve vztahu jeden miluje víc, je závislejší jsem přesvědčená…aby to bylo oboustranně naprosto vyváženo je naprosto vyjimečné, jestli vůbec takový vztah existuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.15 10:14
@Honza 12 píše:
Hm.. O dlouhodobém vztahu popřípadě manželství se přece mluví až, odezní zamilovanost, až člověk zahodí růžové brejličky a je schopen trošku reálně posoudit možnost, že možná s tím člověkem dokáže vydržet do budoucna s tím jaký je a nechce ho předělávat, což ani nejde. Základním motorem „dlouhodobého vážného vztahu“ rozhodně není zamilovanost..
A ještě dodám, odeznění zamilovanosti je dost náročné období. Protože už chybí „TO“. A spousta lidí najednou necítí „lásku“ a začne jim chybět „TO“.. A pak dost často žačne něco chybět, a najednou se zas objeví člověk, kde „TO“ zas je a je to určitě zase to pravé.. Nejepší je že tihle lidé mívají vícero dětí s různýma partnerama.. Prostě život je risk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.15 10:17
@Honza 12 píše:
Hm.. O dlouhodobém vztahu popřípadě manželství se přece mluví až, odezní zamilovanost, až člověk zahodí růžové brejličky a je schopen trošku reálně posoudit možnost, že možná s tím člověkem dokáže vydržet do budoucna s tím jaký je a nechce ho předělávat, což ani nejde. Základním motorem „dlouhodobého vážného vztahu“ rozhodně není zamilovanost..
Podle mně by měla být, jít do vztahu s někým koho nemiluju mi přijde jako kalkul
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.15 10:17
@Venetia píše:
nechci s tebou nějak polemizovat, ale o tom, že ve vztahu jeden miluje víc, je závislejší jsem přesvědčená…aby to bylo oboustranně naprosto vyváženo je naprosto vyjimečné, jestli vůbec takový vztah existuje
Miluje víc. To je otázka. Ale když jsem na někom závislej, tak to není láska. Ale slepá závislost. Když někoho hodně miluju, tak na něm nejsem závislej, a když on nemiluje mě, tak ho nechám jít aby byl šťastnej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.15 10:19
@Honza 12 píše:
Miluje víc. To je otázka. Ale když jsem na někom závislej, tak to není láska. Ale slepá závislost. Když někoho hodně miluju, tak na něm nejsem závislej, a když on nemiluje mě, tak ho nechám jít aby byl šťastnej.
to se dobře píše, ale hůře děla… jak bylo napsáno výše někdo to má takhle jednoduché a oklepe se z toho raz dva a někoho to položí a má do budoucnosti vystaráno
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.15 10:19
@Venetia píše:
Podle mně by měla být, jít do vztahu s někým koho nemiluju mi přijde jako kalkul
Tak jinak. Já ti dám kalkul.. Ale když se na to podíváš opačně. Tak vážný vztah opravdu jak ty říkáš začíná jako kalkul, po opadnutí zamilovanosti. Kdy si ti dva řeknou tak fajn. Tohle by mohlo fungovat. Některé dvojice však mají jako bonus na začátek tu šílenou zamilovanost..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.15 10:22
@Honza 12 píše:
Tak jinak. Já ti dám kalkul.. Ale když se na to podíváš opačně. Tak vážný vztah opravdu jak ty říkáš začíná jako kalkul, po opadnutí zamilovanosti. Kdy si ti dva řeknou tak fajn. Tohle by mohlo fungovat. Některé dvojice však mají jako bonus na začátek tu šílenou zamilovanost..
bez toho bonusu je to na nic 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
